Nomád Földi László vadászélete nem az első lövéssel kezdődött, felmenői között voltak, akiket szintén megérintett ez a szenvedély. Ezért ez a könyv velük indul. Azután jöhet csak az első vadászat, az első lövés, az első elejtett vad. Majd más elsők, új vadászterületek vagy épp kontinensek. Az emlékezetesek. A különlegesek. Vadászösvényeit újrajárva nem mehet el szó nélkül azok mellett a találkozások mellett sem, amelyek abban a pillanatban – és így talán egy életre – hatottak rá. Helyet kér néhány olyan novella is a sorban, amely túllép a vadászaton és a valóságon, de története, gondolatvilága fontos része az útnak, amit megrajzol a szerző egészen a búcsúig. Az elmúlt évek és vadak nyomán halad az olvasó. Ahogy a szerző követte mindvégig a Nagy Medve csillagképet, és a saját szívét.

A Lazi Könyvkiadó a rendíthetetlen hazafi, frontharcos, a Kárpátok nagy vadásza, Maderspach Viktor életművének újabb darabjával, a Páreng-Retyezát – Vadászataim a Déli-Kárpátokban című munkájával örvendezteti meg mindazon olvasóit, akiket érdekelnek ennek a rendkívüli embernek az írásai. Könyve a vadászati irodalom egyik gyöngyszeme, amely nem csak a magyar vadászok és természetbarátok számára, hanem mindenkinek maradandó élményt nyújt. Maderspach Viktor, az egykori medvevadászatok hőse apróbb vadakra is szívesen vadászott. Családja erdélyi birtokai Nagymagyarország, de talán Európa legpompásabb és legérdekesebb hegyvadonjai a Kárpátokban terültek el, így már gyermekkorában hatalmába kerítette a vadászat szenvedélye. Írásaiban igen olvasmányosan és szenvedélyesen idézi fel egy-egy nyúl, őz, szarvas, vaddisznó, farkas és nem utolsósorban medve elejtésének kalandját. Elbeszéléseiből kitűnik, hogy rendíthetetlen vadászszenvedélyét mindig össze tudta egyeztetni a természet és az állatok szeretetével, védelmével. Izgalmas, olvasmányos történetei következetes és követendő vadászetikát sugallnak. Nem véletlen, hogy ezen kötetéhez jó barátja, Kittenberger Kálmán írt előszót. A vadászatokat megörökítő írások az eredeti fotók kíséretében jelennek meg.

Jurán Vidort már fiatalkorában magával ragadta a vadászszenvedély és a természet iránti olthatatlan rajongás. Eleinte még édesapjával vadászott, később – tanítói és iskolaigazgatói állása mellett – vadász- és természetvédő egyesületek tagja, író és lapszerkesztő is volt. Nemcsak vadászélményeiről, hanem kiállításokról és egyéb aktuális témákról is írt, fegyvertechnikai, vadászjogi és vadvédelmi kérdésekkel is foglalkozott. Szerepe volt a zerge, a barna medve és a túzok vadászatának betiltásában. Azok közé a vadászegyéniségek közé tartozott, akik a vadászkultúrát nemes módon képviselik, s jó tolluk révén népszerűsíteni is tudják. „Minden vérbeli vadász élete tulajdonképpen egy-egy vadászkrónika.” – vallotta. Az ő fél évszázados vadászmúltjának krónikáját képező kéziratok az első világháborúban – amely alatt ő maga határőrként szolgált – megsemmisültek, ám azok, amelyeket 1929 és 1945 között az általa szerkesztett felvidéki Vadászlap leközölt, megmaradtak. A szerző eredetileg ezekből válogatva állította össze a Vadászkrónika című kötetét, melynek tartalma a Motesíky Árpád által szerkesztett Szepességi vadászhistóriák elbeszéléseinek zömével együtt képezi e mostani kötet anyagát. Őzek, szarvasok, vaddisznók, fajdok, rókák a főbb szereplői a könyvnek, és persze a vadászok és kopóik „a Kárpátok életének soha meg nem álló, élő filmszalagján…”

Nové upravené vydání skript vytvořených ve spolupráci našeho vydavatelství a České zemědělské univerzity v Praze, fakulty lesnické a dřevařské. Kromě mnoha úprav jsou doplněna o re-tisk první Mysliceké mluvy od Františka Špatného z roku 1876. Tím se může pochlubit jen málo sběratelů staré odborné literatury a ještě méně knihoven. Skripta jsou určena nejen vysokoškolským studentům, ale všem zájemcům o myslivost a trvale udržitelné hospodaření se zvěří jako obnovitelným přírodním zdrojem. Prvním učebním textem vydaným Fakultou lesnickou a dřevařskou ČZU a vydavatelstvím Druckvo je Úvod do myslivosti historie, zvyky, tradice mající za úkol vysvětlit a přiblížit vznik, smysl a společenskou úlohu české myslivosti, která se díky svému významu, stala součástí Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky podle příkazu ministra kultury ČR č. 41/2008 a podle metodického pokynu MK čj. 3161/2009 ORNK a rozhodnutím ministryně kultury ČR spis. zn. MI-S 18278 ze dne 23. 12. 2011. Mimo klasickou výuku předmětu myslivost je možné na FLD studovat speciální bakalářský studijní obor Provoz a řízení myslivosti, případně též doktorský studijní program se zaměřením na ochranu lesa a myslivost. Pro hlubší studium myslivosti jsou postupně vydávána specializovaná skripta z jednotlivých odborných disciplín zahrnujících široké spektrum činností nezbytných pro zvládnutí tak složitého oboru, jakým myslivost je.

Lesy mají pro existenci života na této planetě stejný význam, jako chléb pro člověka. Lesy plnily a plní důležitou roli ve fyzickém a duševním zdraví člověka. Lesy zasáhly člověka i v kulturní sféře, jsou věčnou inspirací pro umělce. To vše dokládá, jak významnou složkou v životě člověka les je. Cílem této knihy je poodhalit roušku tajemství života, který se odehrává v lesním prostředí. Chce ukázat návštěvníkům lesa, zejména těm, kteří pro stromy les nevidí, vzájemné vazby mezi jednotlivými druhy z říše rostlin a živočichů a zvýšit jejich zájem o les. Z obsahu: Rozšíření lesů na Zemi, Les jako přírodní společenstvo - biocenóza lesa, Rostlinyv lesním společenstvu - fytocenóza lesa, Živočichové lesního společenstva - zoocenóza lesa, Popisná a obrazová část, Dějiny lesa, Les - záštita civilizace, Význam lesů z hlediska společnosti.

Slovensko je malebnou krajinou s vysokými horami, na mnohých miestach ešte so zachovalými hustými lesmi pralesného typu s rôznorodou biodiverzitou. Obdivujme krásu našej prírody, ale pristupujme k nej s rešpektom a úctou. Aj zvieratá potrebujú svoj životný priestor. Neberme im ho, neničme lesy a prirodzený biotop ich výskytu. Znie to možno zvláštne, ale dnes, tak ako azda nikdy predtým, sú zvieratá čoraz viac odkázané na našu ochranu a pomoc. Zachovajme ich v pôvodnom prostredí aj pre ďalšie generácie. Vyprahnutá púšť bez lesov a života by netešila nikoho. Zvieratá v našich lesoch boli, sú a, dúfajme, že i budú neoddeliteľnou súčasťou prírody.

Nadler Herbert írásai a klasszikus vadásztörténetek legszebb példái, melyekből kiviláglik kimagasló szakértelme, mérhetetlen türelmű kitartása, akaratereje, ügyessége és gyakorlottsága. E kötetbe olyan írásokat válogatott a szerkesztő, amelyek eddig csak a korabeli újságokban voltak olvashatók.

Předkládaná publikace je ojedinělá. Ve světovém mysliveckém písemnictví existuje pouze francouzská kniha vydaná u P. Rouquetta v Paříži v roce 1886 R. Souhart Bibliographie générale des ouvrages sur la chasse, la vénerie et la fauconnerie, publiés ou composés depuis le XVe siécle jusqu'a ce jour en français, latin, allemand, anglais, espagnol, italien, etc. (Všeobecná bibliografie spisů o lovu, myslivosti a sokolnictví, napsaných nebo sestavených od XV. století až po dnešní den ve francouzštině, latině, němčině, angličtině, španělštině, italštině atd.). Mimochodem Kašparův spis, o kterém pojednává první kapitola předkládané publikace, je citován Souhartem jako jediná monografie z naší provenience. Do dnešní doby žádná jinojazyčná národní myslivecká literatura nemá k dispozici tak aktuální přehled svého mysliveckého písemnictví dovedený do současnosti, jako je naše monografi e. O předcházejících českých mysliveckých literátech, kteří se zabývali bibliografií jen okrajově a neúplně (J. Ev. Chadt, J. V. Rozmara, K. Šiman), je pojednáno v předmluvě ke kapitole Odborné myslivecké knihy (19. a 20. století). Naší myslivecké veřejnosti se tak spisem Česká myslivecká bibliografi e dostává nesmírně záslužná publikace, za kterou vděčíme především autorovi Doc. MUDr. Jaromíru Kovaříkovi, CSc., jež v tomto díle zúročil mnohaletou mravenčí práci historika a propagátora myslivosti nejen českých zemí. Je samozřejmé, že předkládaná monografie si nečiní nárok na úplnost, jistě jde však o velmi solidní základ, na kterém mohou budovat další. Proto vydavatelství prosí myslivecké autory a vůbec všechny myslivce, aby oznámili na adresu vydavatelství jednak případné doplňky k předkládané bibliografii, jednak nově vydané publikace, což by bylo uveřejněno v dalším vydání publikace.

Les je společenství žijící vlastním životem. Pojďme, vážení čtenáři, a poodhrňme zelenou clonu, třeba za ní objevíme něco příjemného... Ve své knize bych se chtěl s vámi podělit o zážitky z bohaté přírody jihozápadní Moravy, České Kanady i dalších území. Jsou to obrazy ze života lesníka a myslivce, jak je sám život napsal.

Autor ve své knize vychází ze zážitků a příběhů, které si zaznamenával od roku 1954 do svého loveckého deníku. Události literárně zpracoval a nyní je předkládá čtenářům v knižní podobě.

Príbeh lovca. 1.diel Otec.

Kniha SRNČÍ ZVĚŘ III. - výživa, její význam pro mysliveckou praxi, fenomén parožení je posledním dílem monografické trilogie o srnčí zvěři. Kniha je členěna do osmi obsáhlých kapitol a čtyřiceti devíti systematicky seřazených podkapitol. Výpravná publikace, vydaná v září 2017 (vlastním nákladem autora), je reprezentativní obrazovou publikací, která se svým pojetím a originalitou zcela vymyká tradičním monografiím o srnčí zvěři. Smyslem jejího vydání je podat komplexní informace o biologii, etologii a fyziologii srnčí zvěře a primárně vyvrátit mýty a dogmata, která se bez kritického zkoumání předávala z jedné myslivecké generace na generaci následující. Kniha je cíleně zaměřena do nejvíce diskutované a stále aktuální oblasti myslivecké praxe - výživě a jejího významu pro mysliveckou praxi. Tato publikace pomůže čtenáři získat správný náhled na celou problematiku výživy a zejména pomůže doplnit odborné vědomosti a znalosti z této myslivecky nejvýznamnější oblasti, která se v dnešní době stává předmětem mnoha dohadů a diskusí o jejím významu. Další část knihy se věnuje úzce specializované oblasti - vývojovému cyklu srnčích parůžků a všem jeho biologickým souvislostem. Kromě růstu, vytloukání a shazování je zde vysvětlen i složitý cévní a nervový systém ve vztahu k růstu parůžků a další fyziologické jevy s vývojem tohoto citlivého a hormonálně řízeného útvaru spojené. Kapitola "fenomén parožení " je pro mysliveckou praxi velkým přínosem, neboť v ní čtenář nalezne odpovědi na dosud nevyjasněné otázky, které se často vykládaly podle zastaralých názorů a které dlouhou dobu stály na vratkých pilířích hypotéz. Mimo výše uvedené kapitoly se kniha věnuje i stupňům a tvarům srnčích parůžků, patologickým formám reprodukce, osvětě o srnčatech a příčinám snížení stavů srnčí zvěře a faktorům, které populaci ovlivňují. Rozsahem 316 stran a více než 950 autentickými snímky jde o historicky nejobsáhlejší monotematické odborné dílo zaměřené na toto téma.

Ilosvay Ferenc (1914-1990) író, újságíró, lapszerkesztő volt, nyírségi földbirtokos családból származott. Publicistaként A reggel és a Pester Lloyd című folyóiratoknál dolgozott. Diplomáját mezőgazdasági és állatorvosi karon szerezte, így néhány évig állatélettani és erdészeti kutatóintézetben is tevékenykedett. 1944 őszén háborúellenes magatartása miatt a Gestapo letartóztatta és Dachau majd Buchenwald koncentrációs táboraiban raboskodott. A háború után a Szabad Szó munkatársa lett, majd az Erdőgazdasági Kutatóintézetben dolgozott, de klerikális és szovjetellenes vádak miatt a kommunista munkatáborokkal is volt alkalma megismerkedni. 1953-ban kiszabadult, és a gemenci vadrezervátum vezetője lett. 1956-ban Pesten részt vett a forradalomban, harcolt a Széna téren, s közben szerkesztője lett a Hétfői Hírlapnak, ezért 1957 elején nyugatra menekült. 1959-től egészen haláláig a Münchenben megjelenő Nemzetőr állandó munkatársa volt, s ezekben az évtizedekben bontakozott ki igazán szépirodalmi munkássága. 1967-ben megnősült, feleségével felváltva Bécsben és Stájerorsztágban éltek. Közben sokat utaztak, vadászszenvedélyét követve többször megfordultak Kenyában, az afrikai szavannák csodálatos paradicsomában is. Jó vadászatot! című művét még 1943-ban írta Nagykállón. A könyv hűen ábrázolja a szabolcsi vadászparadicsomot, melyet személyes élményei tesznek még színesebbé. A szabolcsi homok uralta vadászmezők nagyszerűségét rendkívül olvasmányosan tárja az olvasók elé, miközben nyulat, rucát, foglyot, fürjet, vadgalambot, rókát, fácánt, ludat, sőt fülesbaglyot is puskavégre kap. Írásai Széchenyi Zsigmond, Kittenberger Kálmán és Fekete István műveivel mutatják a legtöbb rokonságot.

Jurán Vidor (1879-1963) felvidéki vadászírót és lapszerkesztőt a régi vadászirodalomban jártas olvasók bizonyára jól ismerik. Sajnos annak idején csupán két kötete jelent meg, azok is életének utolsó évtizedében. Halála után több mint harminc évet kellett várni arra, hogy műveit újra olvashassuk. Jurán Vidor az első és második világháború között megjelenő felvidéki Vadászlap szerkesztője volt. Tanárként dolgozott a Szepességben, de foglalkozott vadvédelemmel és vadőrként is munkálkodott. Több száz írása található régi újságokban. Nagy részükhöz ma már csak nehezen juthatunk hozzá. Ezekből válogatott most a kiadó olyan írásokat, amelyeket könyvben még nem olvashattunk. Dénes György méltóképpen jellemzi az író vadászathoz kötődő munkásságát: "Jurán Vidor aprólékos megfigyelő, s talán ez a titka mesteri hangulatkeltésének. Történeteiben megelevenedik a számunkra ismeretlen világ, benne élünk, lélegzünk, részesei leszünk a vadak örömének s tragédiájának. Az íróval hallgatjuk a fajdkakasok dürgését a felderengő hajnalban, vele járjuk a vadászparadicsomot, vele kergetjük a fehér őzbakot."

Pytliactvo je nedovolené chytanie a zabíjanie zvierat. Právo lovu sa v minulosti spájalo s vlastníctvom pôdy a za pytliakov boli považovaní príslušníci rôznych spoločenských vrstiev, ktorí sa zaoberali lovom, hoci nevlastnili pôdu. Autorovi sa podarilo zozbierať niekoľko starších, ale aj nových pytliackych príbehov, ktoré prináša čitateľom spolu s bohatou obrazovou prílohou.

Keď moji priatelia a známi prečítali knihu pod názvom "Poľovnícke príbehy z autorovej kroniky", boli s jej obsahom spokojní. Prehovorili ma, aby som s avizovanou knihou "Čo ukrýval tajomný archív" ešte počkal a namiesto nej "oprášil" niektoré poľovnícke príbehy z mojich starších zápiskov. Sú tam rôzne príhody, ktoré sa stali priamo mne, alebo mojim kamarátom, alebo mi ich vyrozprávali moji priatelia...

„Divoce žijící zvěř je bohatstvím této planety. Stačí zalistovat v knize unikátních fotografií ze života naší zvěře a budete mile překvapeni různobarevností, rozmanitostí variant jedinečných forem božích tvorů, které nám příroda nadělila a které jsme zdědili po předcích a dostali nikoliv darem, ale do pronájmu na tom úplně malém místečku ve střední Evropě. Patřičně si toho važme a přistupujme s velkou vážností k ochraně těchto živých klenotů. Jinak si je nezasloužíme. Ať ve vás nádherné obrázky zvěře vyvolají pocity blaženosti, ať vás zachycení letmých okamžiků ze živočišné říše naladí k pozitivnímu myšlení, ať ve vás vyvolá pocit odpovědnosti za zachování takové krásy!“ Autor těchto řádků toho v lese mnoho prožil a byl také pozorným posluchačem svých přátel lesníků, hajných a myslivců. Dokázal to mistrně zaznamenat, proto číst jeho příhody a zážitky je doslova potěšením. Jako dokonalý znalec přírody dokázal její obyvatele výstižně charakterizovat. Nám zůstal úkol doplnit jeho postřehy zajímavými fotografiemi. Bohužel Igor Mráz obrazovou knihu již neuvidí. Ale příběhy v jeho několika desítkách knížek žijí dál. A to je dobře.

I v tomto umělecko - vědním oboru se setkáváme s motivy zvěře a lovu. V předkládané studii se mohou čtenáři myslivci i nemyslivci velmi podrobně seznámit právě s těmito motivy v naší heraldice. Takto vyčerpávající soupis nebyl dosud uveřejněn ani v našem ani v zahraničním mysliveckém písemnictví.

Před půlnocí se ozvalo výbojné volání, zakončené hlubokým mrmláním, pak znovu útočný a vyzývavý ryk. Jelen opustil zastíněný okraj lesa a vyšel na scénu, ozářenou měsíčním světlem. Byl to statný jelen s krásně vytvarovaným parožím, zakončeným korunou… To už na scénu, ozářenou měsíčním světlem, vykročil také sok. Rovněž statný jelen, svaly a síla, mohutné paroží a touha získat pro sebe stádečko laní. Z nozder šly dlouhé šlojíře bílé páry od vzrušeného dechu. Paroží rylo mech, trhalo celé drny trávy. Náznak útoku a couvnutí, čekání na vhodný okamžik napadnout protivníka… Hospodář mysliveckého sdružení Vladek Fryčka žije pro svěřený revír. Divoká příroda Beskyd je jeho pravým domovem. Pak nastalo něco, s čím Vladek nepočítal. Smrt přišla nečekaně. Hory osiřely. Zůstal šum větru v rozhoupaných větvích letitých smrků a vzrostlých buků se dřevem tvrdým na kámen.

Kniha „Srnčí zvěř II. – abnormální srnčí parůžky a příčiny jejich vzniku“ je přirozeným pokračováním velmi úspěšné publikace „Srnčí zvěř I. – odhad věku a zásady průběrného odstřelu“, kterou v roce 2012 vydal autor vlastním nákladem. Kniha je cíleně zaměřena do stále aktuální a často vyhledávané oblasti myslivecké praxe, do oblasti abnormálních srnčích parůžků a příčin jejich vzniku. Výpravná publikace, vydaná v listopadu 2014 vlastním nákladem, se věnuje obrovské škále tvarových variabilit, jejich definicím a zejména pak jednotlivým možným příčinám jejich vzniku. V publikaci se každý milovník srnčí zvěře a zejména pak milovník abnormalit doslova pokochá řadou naprosto jedinečných a zcela unikátních srnčích trofejí s různými deformacemi a rozličnými tvarovými odchylkami, které, vznikly následkem různých příčin v době jejich vývoje, zejména pak mechanickým poraněním parůžků v době jejich růstu. V třiceti dvou systematicky seřazených podkapitolách je obrazovou formou zachyceno a vysvětleno, jak k těmto anomáliím a trofejovým deformacím dochází a jaké jsou jejich možné příčiny. Kniha přináší do současné myslivecké praxe spoustu nových, dosud nepublikovaných poznatků a vyvrací mýty a dogmata z myslivecké praxe, které byly po desetiletí generalizované a jejichž platnost pozbývá obecného charakteru. Kniha „Srnčí zvěř II.“ je výpravná publikace, která se svým pojetím a originalitou zcela vymyká tradičním monografiím o srnčí zvěři. Rozsahem 328 stran a více než 950 autentickými snímky jde o historicky nejobsáhlejší monotematické dílo zaměřené na toto téma.

Schopnost bezpečně posoudit a odhadnout věk zvěře ve volné přírodě patří k základům každého lovce spárkaté zvěře. Jen ten, kdo dokáže spolehlivě určit věk a pohlaví spárkaté zvěře, může lovit způsobem, který respektuje biologii zvěře. Pokud se spletete a stisknete spoušť, uškodíte zvěři i své vlastní pověsti. – UČIT SE OD ODBORNÍKA S pomocí více než 100 fotografií odborník vysvětluje, jak určit věk a pohlaví zvěře. – NEJDŮLEŽITĚJŠÍ DRUHY ZVĚŘE Tipy a triky pro neomylné posuzování a odhad věku srnčí, jelení, daňčí, mufloní, kamzičí a černé zvěře. – ZAJÍMAVOSTI O ZVĚŘI Pomůcky pro posuzování zvěře doplňují četné informace o jejím chování. Biolog zvěře BURKHARD STÖCKER přednáší na Univerzitě pro udržitelný rozvoj v Eberswalde. Tento myslivec a novinář píše již řadu let pro různé myslivecké časopisy. Jako přednášející na seminářích renomovaného mysliveckého časopisu WILD UND HUND předává již léta myslivcům své znalosti o posuzování a odhadu věku zvěře.

Egon Gočár okrem vzťahu k medicíne zdedil po svojom otcovi MUDr. Timótovi Gočárovi aj lásku k prírode a poľovnícku vášeň, ktorú sám dal ďalej do vienka svojim dvom synom Andrejovi a Martinovi. Musel to byť krásny zážitok, keď takto tri generácie účinkovali spolu pri ulovení prvej Andrejovej sluky. Otec Timót zomrel nečakane, keď prišiel domov z ťahu so svojou ulovenou slukou a posledným pohľadom sa ešte tešil zo slučej trofeje. Trojica Gočárovcov však poľovala ďalej, ale keď už teraz najstarší z rodu cítil, že už za mladými tak nestačí, prišiel čas prelistovať si staré zápisky a denníky a oživiť časy svojej mladosti. A tak vznikla táto kniha, ktorá nemá byť umeleckým dielom, ale bezprostrednou, úprimnou a pravdivou výpoveďou, ako aj vyznaním autora o jeho zážitkoch na poľovníckych chodníkoch a ľuďoch okolo nich. Udalosti sa odohrávajú približne v polovici minulého storočia a nakoľko text dopľňajú dokumentárne fotografie, má kniha aj cennú výpovednú hodnotu o dobe a atmosfére vtedajších poľovníckych čias.

V knize najdete poutavé příběhy lesáků a myslivců, které autor oslovil ze znalostí lidí žijících na Šumavě. Jsou zde načrtnuty i vztahy autora a vypravěčů ke zdejším lidem. K těm současným i k těm, kteří zde dříve žili na odloučených lokalitách. Pouto lesáků k přírodě i zvířeně je velmi silné a svým povoláním doslova žijí. Nejsilnější dojem v nás zanechají zážitky lesáka Huberta Babora, který kromě lásky k myslivosti dokáže vzít do ruky i svůj fotoaparát a zaznamenat vztah kukačky a rákosníka, o němž mnozí nemají ani tušení. Stejně tak zaujme popis jelení říje, grandiózní jelení svatby, kterou málokdo z lesáků viděl, zajímavá jsou i vyprávění o rysech vysazených na Šumavě či o výskytu vlka. Spousta historek je humorně a úsměvně laděna a mnohé zážitky vás bezesporu upoutají tak, že se od nich neodtrhnete a budete je číst jedním dechem.

Možná to bylo štěstí, nebo přízeň osudu, že autor této knihy prožil lesnický a myslivecký život v horách Velké Fatry a Nízkých Tater. Za čtyři desítky let tady zažil neopakovatelná lovecká setkání. Jako ve filmu se mu před očima promítají střetnutí s medvědy, vlky či opatrnými rysy. Nechybějí ani zážitky s ostatní zvěří, ať už jde o jeleny, srnce či divočáky. Jak ubíhaly roky a událostí přibývalo, cítil autor potřebu podělit se o ně s lidmi kolem sebe. Kromě vlastních zaznamenal i několik zajímavých příběhů loveckých kamarádů. Vydejme se proto s Michalem Štefančíkem po stopách jeho neopakovatelných loveckých příhod.

Kniha Srnčí zvěř I. je výpravná publikace, která se svým pojetím a originalitou zcela vymyká tradičním nomografiím o srnčí zvěři. Je výsledkem dlouholeté práce v oblasti individuálního výzkumu biologie srnčí zvěře a o této zvěři podává komplexní informace. Rozsahem 332 stran a více než 1000 snímky jde o historicky nejobsáhlejší monotematické odborné dílo.Kniha přináší do myslivecké praxe spoustu nových, dosud nikde nepublikovaných poznatků z oblasti biologie srnčí zvěře a vyvrací mýty a dogmata z myslivecké praxe, které byly po desetiletí generalizované a jejichž platnost pozbývá obecného charakteru. S chovem tohoto významného druhu zvěře jsou totiž spojeny mnohé nedoložené údaje, které se předávají z myslivecké generace na generaci následující, a tím se řetězově dostávají chybné informace mezi laickou a mysliveckou veřejnost, která má pak o některých aspektech chovu srnčí zvěře zcela zkreslené představy. Tato jedinečná publikace umožní čtenáři nahlédnout díky své bohaté fotodokumentaci hlouběji do života srnčí zvěře a dalších méně probádaných oblastí. V knize je velká pozornost věnována záludnostem a úskalím v odhadu věku srnčí zvěře, které myslivce v terénní praxi často provázejí a chybně ovlivňují. Textovou část knihy účelově doplňuje rozsáhlý, ucelený obrazový materiál, který svou autentičností dá čtenáři přehlednou a srozumitelnou formou dostatek informací k nejdiskutovanějším tématům myslivecké praxe a nenechá nikoho na pochybách o správnosti popisovaných skutečností. Veškeré exaktní práce, poznatky a závěry jsou opřené o dlouholetá praktická pozorování jedinců chovaných v zajetí a také o zkušenosti s volně žijící zvěří, které byly pro objektivitu mezi sebou vzájemně konfrontovány. Příprava knihy byla časově velmi náročná a neobešla se bez velké trpělivosti. Pořízení obrazového materiálu v množství stovek tisíc fotografií, trvalo bezmála 12 let.

Kékessy László: A magyar vadász kézikönyve című műve azok számára való, akik megértik a vadásznyelvben kötelező jártasság etikáját és el akarják sajátítani ezt a külön vadásznyelvet. Nagy szorgalomnak, kiváló lelkiismeretességnek, sok búvárkodásnak az eredménye ez a könyv, amelyben vadászati irodalmunk egyik komoly értékét láthatjuk.

A szibériai hadifogolytábort is megjárt Láng Rudolf Rezső (1881–1963) tanári állása mellett a Nimród szerkesztőségének oszlopos tagja is volt. E vadászújság tíz rovatában (pl. vadászati tanulmányok, vadászati elbeszélések, lő- és fegyvertechnika, lőszer, vadászeb) félezernél is több írása jelent meg, amelyeket legtöbbször Sólyom néven publikált. E hiánypótló kötet ezekből az írásokból tesz közzé egy válogatást, amelyből kitűnik a szerző őszinte természetszeretete, nagyfokú szakmai hozzáértése, magas etikai mércéje, amely értékek az igazi, a nemes értelemben vett vadászat szószólói közé emelik őt, azok közé, akik nem gyilkosai, hanem „szerető sáfárai” a vadnak.

Autor této knihy je znám a mezinárodně uznáván jako expert v oboru loveckých zbraní a střeliva. Stejné renomé si získal i v oblasti, kde bez loveckých zbraní nelze dát ani ránu, v myslivosti. Sám aktivní myslivec zcestovalý po krajinách několika kontinentů a nesčetných loveckých revírech (včetně Austrálie) se o své rozsáhlé odborné znalosti a praktické zkušenosti dělí již řadu let se všemi mysliveckými profesionály i neprofesionálními zájemci především publikační formou. Tuto publikaci určil těm, kdo se zajímají o historii vývoje loveckých zbraní a s nimi těsně související historii lovu v lidských dějinách. Kdo chtějí vědět, co obnáší les a zvěř, proč se má o ně pečovat a jak se to dělá tak, aby se to dělalo co nejlépe. Popisuje tradice loveckého, resp. mysliveckého života od nejtemnějších historických počátků až do naší současnosti, líčí, jak se lovilo dříve a dnes, vysvětluje zevrubně zásady chování v lese i v myslivecké společnosti, specifické obřady a úkony spjaté s mysliveckým životem. A vše doplňuje slovníkem svérázné a barvité myslivecké mluvy a odborných termínů. V Nakladatelství TeMi CZ dosud od něj vyšly publikace Myslivecké střelectví (2009), Náboje do loveckých kulovnic (2010) a prozaická sbírka Povídání u krbu nejen pro myslivce (2011).

A Nadler Herbert naplóbejegyzéseit publikáló sorozat legújabb részében az 1942-es és 1943-as évek vadászatai kerülnek bemutatásra. A háborús 1942-es évben még a természet nyugalma is felbolydult, hiszen a rendellenesen hosszú, kegyetlen tél után megkésve érkezett csak meg a tavasz, és az állatok viselkedése is mutatott változásokat. Ebben az esztendőben - noha változatos helyszíneken űzte a vadat - a vadászszerencse jobbára elkerülte a szerzőt, aki gyakran hiába "cserkelt, lopakodott, tervezett, számítgatott, leskelődött, várt és reménykedett". A következő évben azonban már jóval több akadt az eredményes, élvezetes és tanulságos vadászkirándulásokból, amelyek során még egy medve is sikeresen puskavégre került a kárpáti vadonban. Ha a (vadász)szerencse forgandó is, a becsület állandó: Nadler Herbert úgy tekint a vadászmesterségre, mint ami gyakran "főképpen szellemi elfoglaltság, érdekes feladatok keresése és megoldása", de soha nem lehet egyenlő a céltalan pusztítással.