Neúnavná slova jsou výborem nejvýznamnějšího českého hungaristy, mezinárodně uznávaného profesora Petra Rákose, který takto sám vybral a uspořádal. Výbor představuje nejen nejvýznamnější tematické okruhy životního díla samotného autora a průřez poválečnou českou hungaristikou, ale je zároveň vzácným důkazem toho, jak mohou špičkoví představitelé „malých oborů“ inspirovat vědecké myšlení obohatit metodologické

Inteligentné, informačne nasýtené fascinujúce. Hett prináša poučenie, aká krehká môže byť demokracia a aké nebezpečné je uspokojiť sa s presvedčením, že inštitúcie, ktoré strážia slobodu, nás budú chrániť navždy. The Times Prečo bol rozklad demokracie v Nemecku tridsiatych rokov taký rýchly a taký absolútny? Ako mohla demokratická vláda dopustiť, aby sa Adolf Hitler dostal k moci? V strhujúcej správe

Etablovaná autorka sociálno-kritických próz zo súčasnosti v najnovšej knižke ponúka pohľad na život jedného zo sídlisk v bratislavskom Ružinove, kde dochádza k zániku malej predajne, neschopnej obstáť v konkurenčnom zápase s expanziou supermarketov. Túto tému, dnes už bežný jav, že giganty prispievajú k anonymizácii prostredia, k odumieraniu dôvernej atmosféry nielen na jednom sídlisku, a nielen v

Knihu literárních esejů Otromundo tvoří tři části. Analýza Cortazárovy povídky Axolotl, zamyšlení nad pobytem Alberta Camuse v Čechách a úvahy o literatuře a snu. Petr Pazdera Payne (1960) si v jednotlivých esejích všímá literárních postupů a schémat jiných tvůrců a upozorňuje na skutečnosti, kterých si obvykle čtenář nevšimne anebo si je v prvním plánu neuvědomí. V textu věnovaném Cortazarovu Axolotlu

Oliver Sacks, autor bestsellerov Muž, ktorý si mýlil manželku s klobúkom, Antropologička na Marse či Zrak mysle, je známy svojimi klinickými príbehmi o ľuďoch žijúcich s nie bežnými neurologickými ochoreniami. Jeho chápanie vedy sa však neobmedzovalo len na neurológiu alebo medicínu; fascinovali ho problémy, myšlienky a otázky všetkých vied. Jeho vášeň sa odráža aj v tejto knihe, v ktorej sa pýta na

Může nošení podprsenky vyústit v rakovinu prsu? Co může mít zdánlivě neškodný kus oblečení společného s onemocněním? Lékařský antropolog Sydney Ross Singer a jeho asistentka Soma Grismaijerová se při hledání odpovědí nenechali ovlivňovat vlastním kulturním prostředím, považujícím podprsenku za modní ikonu, a vypracovali průkopnickou studii odhalující souvislosti mezi jejím nošením a rakovinou prsu.

Plně informovaný pohled na svět (média v něm jsou určující, v negativním i positivním slova smyslu) mění společnost a sociální scénář - mění se pojmy demokracie, pravdy. Místo individuální zkušenosti nastupuje zkušenost mediální a člověk nalézá své kořeny a identitu jen tehdy, hledí-li na sebe ze stránek novin, z televize či internetu; jinak bloumá světem vykořeněn a bez osobnosti. Jak mění mediatizace

Slovenský literárny vedec a esejista Július Vanovič napísal knihu fiktívnych listov, v ktorých sa provinciálnosť spája so svetovosťou, privátnosť s odkazmi na svetovú literatúru, filozofiu a tvorivé myslenie. Sú to Listy zo starého dvora, eseje, postrehy pozorovateľa starej i novej totality, ktorý uvažuje o všeobecných mravných, filozofických a literárnych otázkach, no zároveň reflektuje život i „malé“

České zdravotnictví je nemocné. Více než opravdové léčení lidí dnes vidíme finanční a politické zájmy, které náš medicínsko-zdravotnický svět dokonale ovládly. A někdy to vypadá, že zdraví občana je na řadě až poté, co se nasytí peněženky mocných farmaceutických firem a podnikatelských skupin. Vzniká zajímavý paradox. Zatímco dříve člověk pečoval o svoje zdraví a kolem toho organizoval veškeré své

Ve své nejnovější knize Prohlédni si tu zemi Václav Cílek navazuje na své předchozí úspěšné tituly věnované především krajině a místům - Krajiny vnitřní a vnější, Makom a Dýchat s ptáky. Jádrem knihy jsou eseje věnované Praze a jejímu geniu loci, v dalších částech se pak autor zaměřuje jak na českou a moravskou krajinu (České středohoří, Jižní Čechy, Ostrava...), tak na místa, která ho oslovila na

Krasznahorkai László nem csupán a kortárs magyar irodalom, hanem napjaink világirodalmának is az egyik legfontosabb és legeredetibb alkotója, aki 1977-ben megjelent első elbeszélése óta konok következetességgel írja életművét, voltaképpen egyetlen szöveget. Szabó Gábor informatív monográfiája az életmű belső mozgásait, motívumvándorlásait vizsgálja, és akkurátus pontossággal olvassa és elemzi végig

\"Rainer Maria Rilke Szonettek Orfeuszhoz című versciklusa a XX. századi világlíra jelentős teljesítménye. A két részre tagolódó, ötvenöt szonettet tartalmazó sorozat 1922 februárjában keletkezett, egy időben a Duinói elégiák-kal. A költő -miközben a versekben emléket állít egy fiatalon elhunyt táncosnőnek, Wera Ouckama Knoopnak- a költészet elveszett istenét, Orfeuszt ünnepli, és felmutatja azokat

Desire in Language presents a selection of Julia Kristeva\'s essays that trace the path of an investigation, extending over a period of ten years, into the semiotics of literature and the arts. Probing beyond the claims of Sigmund Freud, Jacques Lacan, and others, Kristeva proposes and tests theories centered on the nature and development of the novel, and on what she has defined as a signifying practice

Why did it take us 5,000 years to attach wheels to a suitcase? How did bras take us to the moon? And what would the world be like if we listened to women? Bestselling author Katrine Marcal reveals the shocking ways our deeply ingrained ideas about gender continue to hold us back. Every day, extraordinary inventions and innovative ideas are side-lined in a world that remains subservient to men. But

Proč Dopisy mamince? Na tuto otázku autorka Nepřítomnosti odpovídá slovy Milana Kundery ze Zrazených testamentů: „Kdysi jsem si představoval, že člověk si udrží u sebe milovaného mrtvého vzpomínáním. Ale ve vzpomínkách nenajdeme přítomnost mrtvého. Vzpomínky jsou jen potvrzením jeho nepřítomnosti. Je-li pro mne nemožné považovat toho, koho miluji, za nejsoucího, jak se tedy bude projevovat jeho přítomnost?

Ačkoli je prostor města už přinejmenším po dvě století nejběžnějším prostorem epického literárního díla, věnuje se mu soustředěná pozornost literární vědy teprve v posledních desetiletích. Produktivní podněty soudobé sociologie, historie, studií urbánního prostoru, architektury a dalších oblastí našly cestu pod zastřešující přístup literární antropologie. Vše podstatné, co k obrazu města v literatuře

Adam Michnik (1946) žijúci klasik poľskej politickej žurnalistiky, zápalisto a zmysluplne uvažujúci a diskutujúci obranca občianskej spoločnosti, jedna z najvýznamnejších osobností súčasnej politicky aktívnej esejistiky, niekdajší disident a spoluzakladateľ Výboru na obranu práv robotníkov, ako aj nezávislého odborového hnutia Solidarita, zakladateľ a dlhoročný šéfredaktor mienkotvorného denníka Gazeta

Friss nyelvezetű töredékek az anyákról, akik rengeteg alakban, különféle időkben és helyeken bukkannak fel. Anyák lányának/fiának szubjektív kultúrtörténete. Friss nyelvezetű töredékek az anyákról, akik rengeteg alakban, különféle időkben és helyeken bukkannak fel. Anyák lányának/fiának szubjektív kultúrtörténete.

Filozofická esej je žáner, ktorým sa autor obracia na širšiu intelektuálnu a kultúrnu verejnosť. Je to žáner, prostredníctvom ktorého sa filozofia usiluje vystúpiť zo svojich úzko odborných kruhov a problémov a nadviazať komunikáciu aj s nefilozofmi či filozofickými laikmi. V takejto polohe je zamýšľaná a štylizovaná väčšina textov v tejto knižke. Tematicky sa tieto texty pohybujú v troch okruhoch:

Na půl cesty mezi autorským esejem a odbornou studií, Ouředníkova nová kniha čerpá látku stejně dobře z literatury jako z historie, filosofie či antropologie. Opět se zde setkáváme s klíčovou tematikou autora: společnost viděná prizmatem jazyka, topiky, loci communes. Od Homéra k církevním Otcům, od středověku k renesanci, od osvícenství k sociálním utopiím 19. století a k dystopiím současnosti, Ouředníkovy