Sebestředný a bezohledný malíř Boris se rozvádí se svou ženou a stěhuje se ze společného bytu ke kamarádu Viktorovi. Tento životní zlom ho nutí zamyslet se nad sebou samým a bilancovat. Boris si postupně uvědomuje všechny svoje selhání a poněkud neohrabaně se pokouší napravit chyby. Hledá cestu zpět ke svému dospělému synovi, minulost se mu ale vrací jako bumerang. V té chvíli mu navíc zkříží cestu

Vyprávění určené především dospívajícím dívkám i chlapcům, kteří prožívají své první bouřlivé milostné vzrušení a opojení, zaujme jistě i rodiče, kteří stále vidí své děti jako malé, nedospělé bytosti a nepřipouštějí si, že mají už také své touhy a prožív

Co si počala Halina Pawlowská, když ji koronavirová karanténa na tři měsíce uvěznila v jedné domácnosti s dcerou, zetěm, vnukem, přítelem, tchyní, synem, sestřenicí a dvěma psy? Začala si vést deník o tom, jak bez úhony přežít i situace, které jsou na zabití!

Deprese si nevybírá, ocitnout se v ní může každý. Co když však deprese není následkem, ale příčinou. Příčinou k putování v sobě sama. Co byste uvnitř našli? A chtělo by se vám hledat? Jenže jestli se vám chce nebo ne, se vlastně nikdo neptal. Marketér, konzultant, otec dvou dětí, kamarád, syn, partner. Karel. Potkalo ho to, stejně jako tisíce dalších. A měl možnost se tomu poddat, nebo ne. Vydal se

Petr Machar je úspěšný automobilový závodník. Je zvyklý vítězit a sprohrami si neláme hlavu. To však jen do té chvíle, než si při jednom ze závodů poraní páteř. Tehdy pro něj začíná ten největší závod jeho života, kdy bojuje se smrtí a s myšlenkami na to všechno vzdát. Prochází sanatoriem a rozvodem s manželkou. Domů se vrací na invalidním vozíku a má pocit, že zůstal na světě úplně sám. Ze syrovosti

BYL JEDNOU JEDEN SVĚT. Anebo nebyl? Fotograf Petr Hruška a básník Ivan Wernisch si pohráli se sbírkou starých kabinetek a pohlednic, vybrali některé z nich a napsali k nim víc než stovku doprovodných textů. Vymysleli si řadu příběhů – bláznivých, veselých i smutných... Tak vznikla kniha ke koukání a ke čtení.

Rozvod jako takový s sebou většinou příliš humoru nenese. Rozvodem ale dozajista něco končí – a něco začíná! Hrdina knihy Ivana Galambici je toho zářným příkladem, neboť po této neblahé události zažívá situace, které jsou někdy humorné, někdy tragikomické, sem tam neuvěřitelné, a někdy se čtenář neubrání, aby mu smíchy nevytryskly slzy. Některé autorovy povídky tak ne náhodou odkazují k tomu nejlepšímu,

Román zachycuje těžké období let 1918-1919, kdy mladé Československo svádělo boj o podobu svých hranic, a to zejména na Slovensku, kde došlo ke krvavé válce s Maďarskou republikou rad. Ta je zde zachycena očima italských legionářů. Prostřednictvím hlavních hrdinů se však čtenář podívá i do srbské armády, navštíví Rusko během bolševické revoluce či nahlédne mezi ruskou emigraci v Paříži. Nechybí ale

Prozaická prvotina Martina Bořkovce Vědomost je plasticky bezprostředním záznamem vnitřního monologu mladého učitele, usilujícího dohlédnout k nejhlubším příčinám své profesní a osobní krize. Tu nevyvolává jen ubíjející stres před tabulí, ale především protagonistova neschopnost přistupovat k životu s rutinním nadhledem. Bezejmenný hrdina se postupně dopátrává smyslu strastných omezení, s nimiž se

Sbírka tajemných a strašidelných próz neprávem pozapomenutého autora, který uměl citlivě postihnout přízračnost českého venkova. V devatenácti povídkách vybraných z rozsáhlého díla F. X. Svobody (1860–1943), rodáka z Mníšku pod Brdy, navštívíme především brdské lesy a vesnice, a to převážně za tmy, ve chvílích, kdy se na odlehlých místech zjevují duchové, ďáblové, lesní skřeti a víly, kdy se nad lukami

„ŠEROSVIT VZPOMÍNEK“ je prvním dílem zamýšlené trilogie, který zahrnuje období let 1942 až 1957. Druhý díl „PŘÍBĚHY VZPOMÍNEK“ z let 1958 až 1967 se dokončuje a třetí díl „KRONIKA VZPOMÍNEK“ je v rozpracovaném stavu. Autor ve svých vzpomínkách zaznamenává prožitky, vlivy a děje, které spontánním utužováním vůle a rebelsky vyzývavým soubojem s pohodlností by mohly být prospěšné dnešní komfortní době,

Nový, bezpochyby nejosobitější a nejosobnější text Petry Hůlové prakticky rezignuje na vyprávění příběhu a v mnoha ohledech překračuje četná tabu dosud v literatuře ctěná. V monologu autorky, která se bez ohledu na počáteční ambice stane úspěšnou spisovatelkou druhořadé literatury, kráčíme od jednoho bolestného zauzlení k druhému: od rozpadu manželství, přes milostně-nenávistný vztah k vlastním dětem,

Táto kniha nám osobitným, ľudovo jednoduchým štýlom humorne, až groteskne ukazuje celú “vojnu” Záhoráka, pekára Cyrila z Pajštúna, takmer hrdinu v podobe novodobého Švejka. Satirický príbeh sa odohráva v najtvrdších päťdesiatych rokov za ministra Čepičku v jednom z technických práporov vytváraných s cieľom pracovne využiť aj ľudskú rezervu brancov - polomrzákov. Veselý text o príbehoch týchto „čiernych

Markovým světem se po náhlé smrti otce rozprostře nicota. Podivný vzkaz jako ze záhrobí ovšem mladého malíře vytrhne z letargie: vypadá to, že pouze jeho sestra Šárka, kterou už roky neviděl, zná pravé důvody rodinného neštěstí. Najít ji přesto nebude snadné. Sama se ukrývá v hlubokých lesích, kde ji uvěznila vlastní minulost. Ta, kterou jejich otec vidí docela jinak než všichni ostatní.

Aristokraté jsou v ohrožení, ale situace Marie Kostkové z Kostky je mnohem těžší, protože denně potkává členy své bláznivé rodiny a k tomu několik střelených zaměstnanců „nejchudšího zámku v Čechách“, na němž největší událostí za posledních tři sta let byla svatba Helenky Vondráčkové. Otec je skrblík, americká maminka se chce podobat princezně Dianě, kastelán Josef nenávidí lidi, hospodyně paní Tichá

Deník boomera je autentickým deníkovým záznamem roku života postpadesátníka, stále rozčarovanějšího z toho, kam se ubírá svět. Zmítaný vlnami korporátní kultury, na nichž jeho o generaci mladší kolegové radostně surfují, zdrcený domnělým úpadkem mravů a jen zvolna se adaptující na dědečkovskou roli prochází předpeklím odborně nazývaným andropauza. Jeho záznam téhle cesty je nelítostně otevřený: Jako

Už první kniha Vzpomínkování šéfredaktora Jihlavských listů Petra Klukana (1961) se setkala s velkým ohlasem čtenářů. Jeho druhá kniha, novela Húlava nad buzerplacem – inspirovaná Klukanovými zážitky ze základní vojenské služby – vychází v grafické úpravě a s vynikajícími kolážemi Bohuslava Šíra. Húlava je náhlé a prudké zvýšení rychlosti větru při příchodu bouře. Také pro absolventa – meteorologa

Příběh Hermetikonu se odehrává na Moravě koncem sedmdesátých let minulého století. Mladá lékařka se provdá do rodiny s dlouhou lékařskou tradicí. O jejím muži se proslýchá, že používá nekonvenční metody léčení. Do jejího všedního života na malém městě postupně vstupují motivy dávných mytologií – starořecké, keltské a slovanské. Setkává se s reinkarnací, s „čarovnou mocí hlavy“ a také s ochráncem lidských