Kolekce devatenácti esejů z pera významných historiků dokládá rozmanitost vědeckých přístupů. Jejich práce s historickými prameny, základními kameny bádání, je kombinována s etickým i estetickým rozhodováním, které tvoří nezpochybnitelnou součást jejich tvorby. Ta je často překvapující – nejen pro čtenáře, ale pro ně samotné. Představuje totiž velké intelektuální dobrodružství. Nemohou si vymýšlet

Ľudstvo na tom ešte nikdy nebolo materiálne lepšie ako dnes. Napriek tomu však západné demokracie tŕpnu pri strate dôvery v politické elity a právom sa obávajú o svoju budúcnosť. Celý svet sa dnes nachádza v nebezpečnej situácii. Ak sa nepodarí revitalizovať chradnúci medzinárodný poriadok založený na pravidlách, najviac utrpia malé a zraniteľné krajiny nachádzajúce sa v krehkej zóne medzi svetovými

Šestý svazek esejů Milana Kundery se jmenuje Zahradou těch, které mám rád. Texty této knihy autor napsal a publikoval v letech 1989-2008. Spolu s jinými úvahami vyšly v knize Une rencontre (Gallimard 2009). Na záložce se dočtete: „Tato kniha je věnována zejména umění románu, které je pro Kunderu ze všech umění to nejevropštější (Rabelais, Cervantes...) a umí odhalit na lidském životě, co jinak nelze

Zvláštny rok ten dvetisícdvadsať - tridsať rokov po zmene režimu, pandémia COVID-19, ktorá presvetlila mnohé prezreté spoločenské problémy nanovo. Do toho osobné \"zlomy\", najmä vedomie staroby a konca života. Zaznamenával som si aktuálne dianie od januára 2020. Koncom mája som mal pocit, že je toho tak akurát. Istým spôsobom som však tento pocit mal skoro celý život. A skoro celý život som priebežne

Po vyhlášení nouzového stavu začal filmový režisér, scenárista a spisovatel Ivan Fíla fotografovat známá i neznámá pražská místa, v této výjimečné situaci zcela osiřelá a liduprázdná. Ke každému vyobrazení napsal text - úvahy, postřehy, zamyšlení, neobyčejné příběhy z dávné i blízké minulosti - a tímto způsobem postupoval celých 66 dní. Vznikla tak unikátní kniha Nouzový stav - Zápisky cestovatele

Rozsáhlý výbor z esejistiky a publicistiky Thomase Stearnse Eliota poskytne reprezentativní průřez jeho kritickými a interpretačními úvahami k evropské literatuře od Vergilia přes Shakespeara až po Dickense, Joyce, Ezru Pounda a Djunu Barnesovou, ale představí jej též jako náboženského myslitele a zahrne texty k politickému dění třicátých a čtyřicátých let. Eliot patřil mezi nejvýznamnější veřejné

Podtitul knihy Mr(a)zí Deník, který jím není naznačuje, že chronologická posloupnost je téměř to jediné, co by mohlo upomínat na žánr deníku. Text je programově hybridní. Najdeme v něm různé stylové polohy, jež autor využívá k tomu, aby podal svědectví o tom, co se v něm a kolem něho děje. Najdeme zde vedle krátkých i delších glos k nejrůznějším tématům i úvahy o výtvarném umění, politice, právu a

Kniha vzpomínek volně navazuje na dva svazky fejetonů a drobných esejů Osmý den týdne a Dobře mrtvý dědeček. Trojice velmi osobních zpovědí představuje svérázné paměti odkrývající souvislosti od Hvížďalových dětských let až do současnosti, přiznávají se k vlastní naivitě i slabostem a s porozuměním přemítají o pohnutkách a činech přátel. Pomyslným orlojem procházejí Hvížďalovi souputníci, s nimiž sdílel

Obraz života v české vesnici o čtyřech dějstvích.

Kniha představuje spojení kulturní historie, literatury faktu a esejisticky pojatých příběhů s románovými prvky. Autor předestírá pojem restaurace jako sociologický fenomén doby, který ilustruje zajímavými příběhy z gastronomického prostředí, v nichž vystupuje například Émile Zola, Joseph Roth, Edward Hopper nebo Robert Walser. Poučeně a s vtipem líčí také konkrétní příběhy číšníků, slavných kuchařů

Využi svoj čas, lebo žiješ iba teraz a dnes. Zajtra nemôžeš včerajšok dobehnúť a neskôr príde skôr, ako sa nazdáš. Albert Einstein Moderný človek 21. storočia čelí silnému vplyvu chronokracie a každý sa nás snaží presvedčiť, že čas musíme mať pevne v rukách. Hodinky na rukách alebo v mobiloch z nás urobili rukojemníkov plynúceho času. V čase internetu sa všetko deje všade a zdanlivo naraz. Uverili

Shakespearův Hamlet již po čtyři staletí působí jako „zrcadlo“, které nastavuje každé době „její pravou tvář“. Hra sama však dokazuje, jak složité toto Shakespearovo zrcadlo je. Spíš než o zrcadle bychom měli mluvit o zrcadlení, složitém a proměnlivém divadelním dění, které nastoluje víc otázek, než dává odpovědí.

Kniha Trblet v oku básnika, osamelého bežca Ivana Laučíka, obsahuje texty napísané pomimo básní – v dlhých riadkoch. Žánrovo sú mimoriadne pestré, a preto aj nezaraditeľné. Pohybujú sa na pomedzí poviedky, či fejtónu, najbližšie však majú zrejme k žánru eseje (a ešte aj tú presahujú). Laučíkove texty publikované v knihách a časopisoch medzi rokmi 1988-2006 sú osobitým záznamom „prelomu“ a následného

Může nošení podprsenky vyústit v rakovinu prsu? Co může mít zdánlivě neškodný kus oblečení společného s onemocněním? Lékařský antropolog Sydney Ross Singer a jeho asistentka Soma Grismaijerová se při hledání odpovědí nenechali ovlivňovat vlastním kulturním prostředím, považujícím podprsenku za modní ikonu, a vypracovali průkopnickou studii odhalující souvislosti mezi jejím nošením a rakovinou prsu.

Ve své knize shromáždil známý kardiolog Josef Veselka šest desítek komentářů, které v letech 2021 a 2022 vycházely v Lidových novinách. Autor v nich sleduje a rentgenuje společenské dění u nás i v zahraničí. Hlavními tématy jsou boj s koronavirovou pandemií, válka na Ukrajině a inflace i hospodářská krize. Z medicíny je profesor Veselka zvyklý hledat na jasné dotazy jasné odpovědi, u společenských

Kniha je souborem téměř všech článků, esejů a úvah mezinárodně uznávaného a dnes již legendárního exilového novináře A. J. Liehma, které pod pseudonymem Dalimil pravidelně publikoval v letech 1971-1989 převážně v římském exilovém časopise Listy. Ve svých textech se - jako zkušený a nesmírně vzdělaný pozorovatel - s nebývalým přehledem vyslovuje k politickému dění ve světě, v \"normalizovaném\" Československu

Úvahy o živote, samote, láske, ľudstve a ľudskosti s nádychom irónie. Text obnažený od zjemňujúcich slov a dekorácií.

Slavné eseje „Poprava oběšením“, „Jak jsem střílel slona“, „Uvnitř velryby“, „Lev a jednorožec“, či recenze na Obratník Raka Henryho Millera a Mein Kampf Adolfa Hitlera patří mezi 51 textů, které George Orwell napsal v letech 1928 až 1941. Ve svých publicistických dílech vystupoval nejen jako myslitel a homo politicus, ale především jako člověk vztahující se k druhým, „a fellow human being“; zabýval

Mistr hororu v teoretické studii svého oblíbeného žánru Knihu o hororu jako kulturním fenoménu napsal Stephen King s vervou a velkou láskou k tématu. Do podmanivého průvodce specifickým žánrem vložil pronikavé postřehy i upřímná vyznání, odhalil své zdroje inspirace a nabídl zasvěcené komentáře ke slavným i obskurním dílům. Čeho se bojíme? Kdo jsou lidé, kteří horor vyhledávají? O Draculovi či Frankensteinovi

Zborník príspevkov z vedeckej konferencie konanej v Trnave 26. a 27. októbra 2011