Alena Wagnerová je známá jako orální historička a publicistka, jako autorka biografií kulturních osobností a povídek. Výjimečné místo v její tvorbě představuje novela Dvojitá kaple, neboť je intimní zpovědí o dětství, dospívání a zrání mladé ženy, přičemž osu vyprávění tvoří vztah rodičů a dětí. Novela vyniká především svou intenzitou. Přestože jde o introspektivní prózu, o proud vnitřních promluv,

VCHOD DO REPREZENTAČNÍHO DOMU … „Pomýšlíte na specializaci?“ „Chtěl bych asi zůstat u chirurgie,“ ale pomýšlím spíš na Irenu. „To je dobrý obor. Já dokončuju otolaryngologickou atestaci.“ „Což je pro něj typický – tam se může pořád v něčem šťourat, viď Otto?“ vnesla Alena do konverzace humorný element a upřela na doktora profesionálně zamilovaný pohled. Celá skupinka se zasmála. „Alenka nemá pochopení

Povídky Hany Blahové vnášejí do současné české prózy tón, kterého je v ní jako šafránu - vlídný humor. Přitom mají i svůj rozměr vážný - jsou to vesměs morality, které pojmenovávají věci, nad nimiž je dobré se zamyslet. Činí tak způsobem blízkým nejširším vrstvám čtenářů. Prozaický knižní debut Hany Blahové je příjemným překvapením pro každého, koho zajímá přemýšlivá a přitom vtipná literatura.

Kniha Lébensvelt představuje soubor esejů a glos Ivana Horáčka, výrazného a všestranného (zabývá se i tvorbou výtvarnou a literární) autora blízkého okruhu revue Analogon. Lébensvelt prezentuje specifickou polohu imaginativně-kritického uvažování o skutečnosti, tvorbě a jejích vzájemných vztazích a filosofických přesazích. Odpovědi nachází i prostřednictvím konceptů, které doposavad nebyly ani v effenbergerovském

Drahá auta, luxusní hotely, francouzské oblečení a restaurace plné celebrit. Takový byl Kypr na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Stal se domovem Řeků, Turků, ale také bohatých Britů a příslušníků britské armády. Zdá se, že na ostrově bohyně Afrodity panuje věčný klid. Dokonce i prosluněné kyperské dny, které prožívá zlatá mládež, však mají být zmařeny tureckou okupací. V době,

Obraz Jana Palatáče je román o obrazu, který spojil osudy tří umělců dvou mužů a jedné ženy. Kniha je svojí výpovědí nadčasová a čtenáře nejen zaujme, ale také změní. Předlohou románu je dílo známého výtvarníka.

Další kniha Martina Ryšavého, mj. autora oceňovaných próz Cesty na Sibiř a Vrač, je románem v odeslaných dopisech. Jejich pisatelka, po celý život spjatá s drsným a přízračně působícím severočeským regionem, se v nich ze svých životních zkušeností zpovídá muži, jenž v ní údajně vzbudil důvěru po jediném letmém setkání; kniha však neobsahuje žádnou jeho odpověď. Zlaté vidění tak můžeme číst jako nejednoznačným

Přežít ještě neznamená žít. „Narodila jsem se, když mi bylo devět let, deset měsíců a sedm dní,“ začíná své vyprávění Eliška, hrdinka románu Rekonstrukce. Eliška nyní přebývá v tichém domě své zapšklé tety a její život nikoho nezajímá. Nebo to tak alespoň vypadá, soudě podle opatrných reakcí všech okolo. Eliška se zrodila z vraždy. Matka zabila jejího mladšího bratra a následně i sama sebe. Do té doby

Na podzim roku 1934 se v malém hotýlku Záhoří u Svatojánských proudů ubytuje německý inženýr Rudolf Formis a z vlastnoručně vyrobené tajné vysílačky zahájí pravidelné protinacistické rozhlasové vysílání do své někdejší vlasti. Přímo z nejvyšších kruhů zazní jednoznačný rozkaz vypátrat a umlčet. Rozběhne se dramatický hon na osamoceného člověka, který se postavil velkému zlu. Takřka o osmdesát let později

Životní příběh mladé ženy a láska ve všech jejich podobách: láska k manželovi, k rodině, dětem, a také láska z pohledu muže; láska k penězům, k sexu, k ženám, ale i k sobě samému… Kniha je plná vyznání, která nikdo z nás nevysloví, protože nemá odvahu. Často je touží říct, ale než se odhodlá, bývá pozdě…

Vlídný pohled na rodinné patálie ve stylu knih Vejce a já a Co život dal a vzal oblíbené americké autorky Betty Macdonaldové, jejíž inspiraci Daniela Kovářová nezakrývá, ale naopak otevřeně přiznává. S nadsázkou a s vtipem sobě vlastním popisuje trampoty se svou matkou, s dětmi, s manželem, se zvířaty a dalšími rodinnými příslušníky a jednotlivé pasáže doplňuje recepty na rodinná jídla, na cukroví

Aby život nebolel je knížka příběhů, které píše život sám. Krásných příběhů, vtipných, s pointou a poučením, moudrostí, která obsahuje poselství o tom, že rodina je živý organismus a když se všichni její členové propojí, mohou se dít (dějí se) zázraky.

Labilní, hysterická, sebestředná, vztahovačná, netrpělivá, úzkostlivá, trochu rozmazlená a náladová, to všechno by se dalo o Veronice říct. Jenže co se stalo, že je právě tady a teď, v posteli s cizím klukem, a jen doufá, že tenhle sex brzy skončí? Veronice se vinou hlavou myšlenky, splétají se do obrovského klubka a Veronika se je snaží rozmotat, aby nemusela vnímat přítomnost. Ze zdánlivě zábavné

Radomír nemá pocit, že by mu v životě něco scházelo, dokud na šachovém fóru nepotká Jarmilu. Kdežto Milan je na tom přesně naopak – Gábinu sice miluje, ale jeden večer, ten dnešní večer by potřeboval strávit bez ní. Jarek by Annu a jejich dvě děti nejraději neopustil už ani na vteřinu – a nic by neměnil, zatímco rodinu Tomáše čeká úplně nový začátek a namísto života ve městě stará chalupa na venkově.

Chceš žít svůj sen? Najít sám sebe? Mít vlastní zdroj energie? Být šťastný, nezávisle na okolí? Mít nezlomnou víru v sebe? Najít vnitřní klid? Chceš být tím, kým ses narodil být? Pak je tato kniha určena právě tobě. Elena, česká autorka, vypráví skutečný příběh o své cestě za snem.

Antologie moderní libyjské povídky. Vybral, uspořádal a přeložil Jaromír Hajský.

V Božích mukách, první samostatné knize Karla Čapka z roku 1917, dostupuje jeho umění prvního ze svých vrcholů. Stavební princip jedenácti novelových balad spočívá v tom, že v nich všechno směřuje k nějaké neviditelné, neznámé nebo nerozluštitelné události: k původu záhadné stopy nalezené ve sněhu, k osudu dívky uprchlé z domova, k povaze a osobě prchajícího zločince, k cizí minulosti. Vše v ději ukazuje

Vlasta Pittnerová je autorkou románu Tichý život z vesnického prostředí.

Vzešel z ušlechtilého chovu kartouzských modrých koček pěstovaných pro krásu. Jeho předci získali řadu titulů a ocenění na prestižních soutěžích, jež se na oslavu těchto báječných tvorů pravidelně konají v nejrůznějších částech světa. Jak došlo k tomu, že potomek slavných rodičů, na kterého netrpělivě čekaly sály mezinárodních výstav, se vydal cestou obyčejné venkovské kočky? O tom pojednává tento