Publikácia sa venuje príčinám, kontextu a dôsledkom radikalizovania viacerých katolíckych a jedného evanjelického kňaza v rokoch 1935 - 1945. Kým vo verejnej diskusii prevláda záujem o známe osobnosti, ako bol prezident Jozef Tiso, historik Miloslav Szabó skúma problematiku na príklade troch kontroverzných a dnes do veľkej miery zabudnutých duchovných: poslancovi Slovenského snemu a po istý čas duchovnému

Metastázy globálneho kapitalizmu je kniha dialógov s kritickými intelektuálmi z ľavicového prostredia. Na otázky autora v nej odpovedajú: rešpektovaná francúzska politologička, sociologička, filozofka a aktivistka Susan Georgeová; americký historik a politický ekonóm Jerry Harris; americký politický, sociálny filozof a analytický marxista Rodney G. Peffer; český sociológ, ľavicový publicista, environmentalista

Dvě desetiletí po epochálním obratu z podzimu 1989 formuluje chorvatský kulturní kritik a filosof Boris Buden radikální, nelítostnou historickou diagnózu: po pádu komunistických režimů, jimiž neskončila pouze totalitní diktatura a plánované hospodářství, ale jimiž se uzavřela také éra industriální moderny, se odporoučela i samotná budoucnost. Postkomunismu, pojímanému jako přechodná historická situace,

Publikácia formou máp, grafov, tabuliek a textu zoznamuje čitateľov s priebehom volieb v USA za posledných 100 rokov.

Koncem června 1948 se v Bukurešti sešli zástupci členských stran Informačního byra, aby jednali o situaci v Komunistické straně Jugoslávie. Výsledný dokument nazvaný Rezoluce o situaci v KSJ hrubě napadl jugoslávské vůdce a vyzval tzv. zdravé síly k jejich odstranění.

Jestliže ve svých předchozích knihách Tim Marshall dokázal objasnit světovou politiku a popsat lokální i globální krize současnosti pomocí geografie, ve své nové, neméně poutavé knize čtenáři umožňuje nahlédnout do historie, jakož i porozumět výzvám dnešního komplikovaného světa prostřednictvím zdánlivě okrajového fenoménu, jakým jsou vlajky. Vlajky nás po tisíce let provázejí jako mocné symboly naší

Publikace zkoumá integraci migrantů z lokální perspektivy čtyř zemí, z nichž každá nabízí jinou zkušenost. Cílem je pochopit specifický kontext jednotlivých zemí a najít příležitosti ke vzájemnému učení a sdílení osvědčených postupů.

Africká současnost a budoucnost závisí na celé řadě faktorů. Od roku 1960, kdy hned sedmnáct zemí získalo nezávislost, urazil africký kontinent značný kus cesty, která byla mnohdy komplikována jak vnějšími faktory, tak slabými a nerozvinutými institucemi i mnoha dalšími problémy.

Po roce 1989 vzniklo mnoho publikací, dokumentů a pořadů o československém undergroundu, avšak žádný z nich netematizoval meritorně otázku kontrakultury (counterculture), která je neodmyslitelně spjata nejen s historií undergroundu, ale i s historií moderny v její snaze vytvářet technokraticky organizovanou společnost jako systém. Studie vychází z výzvy a dobového sloganu FUCK THE SYSTEM, který se

Rozšířené, aktualizované vydání úspěšného titulu. Mnozí si myslí, že Ameriku znají, málokdo ale tuší, že ji za svůj život plně nepozná ani leckterý Američan.

Druhá svetová vojna nastavila krivé zrkadlo dovtedajšiemu európskemu vnímaniu slobody, rovnosti a bratstva. Aimé Césaire bol jedným z tých, ktorí sa vo frankofónnom svete podpísali pod spoločensko-umelecké hnutie négritude.

Předkládaná publikace analyzuje českou krajně pravicovou scénu a zaměřuje se primárně na Národní stranu, která se v poslední dekádě pokusila sjednotit integrálně nacionální proud české politiky. Text diskutuje nejenom tuto politickou stranu, ale zaměřuje se na základní témata a termíny současné krajní pravice, kterými jsou například národ, národní zájmy, vlastenectví, vlast, patriotismus, národní identita,

Již dvě století jsou středoevropská vzájemnost a spolupráce jedním z významných témat politických debat a také odborných analýz jak v tomto regionu, tak i za jeho hranicemi. Kniha v první části sleduje vývoj středoevropské spolupráce před rokem 1989, ve druhé se pak zaměřuje na analýzu jejích hlavních institucionálních rámců.

Klasická próza známeho talianskeho politológa. Autor v knihe podáva vynikajúci prehľad rôznych podôb straníckych systémov a ponúka jednak ich klasifikáciu, ale aj objavnú typológiu.

Americký spisovateľ, ktorý žije v Čechách už 15 rokov, napísal knihu na tému \'aký je rozdiel medzi Čechmi a Američanmi\'. Je v češtine a je plná vtipných i kritických postrehov.

Publicistické texty spisovateľa, prekladateľa a textára Jána Štrassera, zhrnuté v tejto knihe, vychádzali v týždenníku Domino fórum. Plynulo nadväzujú na autorovu publicistiku, ktorá vyšla v roku 1999 v knihe Dvojhlavá karta a jej súčasťou sú aj texty satirických piesní, ktoré odzneli v televíznom programe Večer Milana Markoviča.

V predkladanej knihe sa autor venuje najmä problemtike totalitarizmu, ideológiám a režimom talianskeho fašizmu, nemeckého národného socializmu a ruského (sovietskeho) komunizmu. Poznanie totalitných ideológií a režimov je predovšetkým varovaním pred možnosťou recidívy nástupu arogancie neobmedzenej moci a núti k zamysleniu nielen nad ich zločinnosťou a k poznaniu ich podôb a odlišností, ale aj k pozorovaniu

Kniha je osobní výpovědí, v níž autorka popisuje nejen své působení v Kuvajtu, horečné přípravy na válku, diplomatická jednání, postoje české politické reprezentace, českou vojenskou misi, průběh války samotné a její nečekané zvraty, činnost 7. polní nemocnice, ale navíc přináší barvitý, drsný, mnohdy až šokující obraz výbušného světa Blízkého východu, o kterém má většina veřejnosti dosud zkreslené

Příběh o tom, jak byla v uplynulém století hledána, nalézána, ztracena a znovu nalézána cesta ke všeobecnému míru. Portrét hraběnky Berty z Kinských, pozdější baronky Suttnerové předchází příběhu Alberta Einsteina. Toho autor bez nadsázky považuje za

Jött, látott és megírta. Eleni Kounalikis, az Egyesült Államok volt budapest nagykövete megírta a 2010 és 2013 között szerzett tapasztalatait, élményeit, személyes véleményét, azt is, amit szolgálati ideje alatt nagykövetként nem tehetett meg. A hivatásához kötődő szigorú előírások akkor ezt nem tették lehetővé. Felidézi találkozásait Orbán Viktorral mint a legnagyobb ellenzéki párt vezetőjével, majd