Hédonismus je filozofický směr, jehož představitelé považují slast za hlavní motiv lidského jednání. Hédonistou je i hlavní hrdina knihy. Poznává společenství, které ho uchvátí svým abnormálním přístupem k životu. Jeho součástí je i Meluzína, žena, která hrdinu nezodpovědně vtáhne do nebezpečné hry Zření vymyšlené geniálním psychologem. Jenže hédonista postupně zjišťuje, že s Meluzínou ani s utajovanou

Deníková, přesněji řečeno literárnědeníková publikace s názvem Postřádečky potřetí představuje další díl z cyklu literárních záznamů diaristického ladění, které autor časopisecky a poté knižně uveřejňoval nejprve pod souhrnným názvem Řádečky a pro které po vydání pěti svazků, zahrnujících období od zimy 2012 po léto 2016, zvolil obměněný název Postřádečky. Jejich pokračování přišlo na svět s pojmenováním

Autorská kniha brněnského výtvarníka Pavla Čecha inspirovaná Písní o malíři od Petra Rady, známá v podání Hany Hegerové. Zamknul se ve svém podkroví sám se svým terpentýnem. Když potom vyšel, to se ví, sám sobě mohl být stínem. Pod paží nesl na provázku portrét tak zvláštní divné krásy. Zmohla jsem se jen na otázku, kdopak to je, kde žije asi. Vydechl tiše do mrazu větu jež spát mi nedá. Člověka k

Toto je příběh Maxe a Marly. Muže, kterého vlastní způsob života dohnal na samé dno, a ženy překypující sice energií a radostí ze života, ale ukrývající osudové tajemství. Jejich náhodné setkání jim zcela změní životy. Vydávají se na společnou cestu bez cíle, aby nalezli ten nejcennější poklad. Příběh emotivně vypráví o lásce a znovuzrození. O naději, že jsme schopni dojít ke štěstí, jakkoli složité

První vydání překladu spisovatelky a básnířky Věry Linhartové, který vznikl na přelomu let 1970/71. „K setkání s textem Giacomo Joyce pro mne došlo v pravou chvíli: na rozhraní dvou jazyků, na rozhraní dvou světů. [...] Jakkoli se to může zdát paradoxní, pro mne je zcela jisté, že práce na překladu Giacomo Joyce, který je pro mne na dlouhou dobu mou poslední prací v českém jazyce, mi současně umožňuje

Léto 1939. U majáku v Ploumanachu na divokém bretonském pobřeží se poprvé setkává student Marc Kervel s Pařížankou Madeleine, jejíž matka pochází z Čech a otec je potomkem jedné z nejbohatších židovských rodin ve Francii. Pravděpodobně by zůstalo u pomíjivé letní lásky, jenomže o pár týdnů později začala válka… Příběh knihy je inspirován vzpomínkami Desiré Camuse, skutečného účastníka bretonského hnutí

Výtvarník Petr Nikl vedle svého talentu výtvarného má i mimořádný dar literární. Jeho knihy vždy kombinují stránku literární a výtvarnou. Nejinak je tomu i v knize Soupravy, v níž stránka literární poprvé zcela převažuje. Právem je ji možno považovat za první autorovu knihu čistě prozaickou, v níž je výtvarná složka jen doprovodem. Jde o „psané obrazy“ z prostředků městské hromadné dopravy. Autor z

Na Šumavu, do Itálie, Kalifornie nebo na Warnemünde. Autem, vlakem, lodí nebo letadlem. S rodinou, čerstvou známostí, zaměstnavateli, ale i sama, jen tak s batohem. Míst, kam se vydat na dovolenou, způsobů, jak se tam dost, a možností, s kým onen čas strávit, je skoro nepřeberně. Co ale mají společného hrdinové povídek deseti soudobých českých autorů, je fakt, že si svůj výlet představovali úplně jinak,

Autorizované povídání známého herce Jaroslava Duška o narození, životě a smrti. Příběhy protkané přítomností, volné asociace a rozmanitá setkání se Skutečností. Knihu provázejí zdařilé ilustrace Zbyňka Zenkla, zaměstnance chráněné dílny Rolnička v So běslavi.

Vodáčtí hrdinové knih Zdeňka Šmída za sebou mají dlouhou cestu. Žádná česká řeka zrovna není v dohledu - v pralese na Borneu kolem nich teď tančí domorodci a vodáci Bongo, Sumec a Keny zjišťují, že i když zdejší lovec lebek sem tam někoho sežere, neznamená to ještě, že by to nemohl být slušný člověk. Tanec lovců lebek aneb Proč bychom se nevrátili je posledním z vyprávění o vodácké partě, kterou Zdeněk

Jak vyrobit pacienta Knižní výběr z článků a úvah MUDr. Jana Hnízdila lze vřele doporučit všem, kteří si považují zdraví vlastního i zdraví společnosti a jsou ochotni pro ně něco udělat. Mohou si být jisti, že je četba nejen poučí, nýbrž i povzbudí a pobaví. Jan Hnízdil má totiž dar psát přístupně a srozumitelně a navíc i s vtipem, elegancí a humorem, ať už je řeč o záludnostech úzce odborných, nebo

Napůl dokumentární, napůl subjektivní záznam deníkového charakteru se živě stylizovanými drobnými příběhy ze společného života s mapučskými domorodci i ze setkání s místními intelektuály, misionáři, vojáky a úředníky prostupují antropologická zamyšlení a komentáře k politickým i společenským proměnám v Chile. Autorka je česká antropoložka a publicistka, která v Chile žila se svou rodinou v letech

Ludvík Svoboda, vypravěč a postava této knihy, není v žádném případě hrdina. Za hrdinu nepovažuje ani svého jmenovce, vojáka, ministra, pak vězně, účetního a nakonec československého prezidenta, po němž dostal od rodičů jméno. Namísto hrdinství chce jen docela obyčejně žít — lze-li za součást takového života považovat kromě toulek přírodou a spaní pod hvězdami i fakt, že se naučí čarovat, aby probudil

\"Člověku nakonec nezbude, než sám na sobě provádět vivisekci. Ale musí to dělat nestranně, to znamená s určitou dávkou cynismu. Protože kdyby to dělal se zadostiučiněním nebo dokonce s radostí, tak by se z něj stal buď magor, nebo snob\", říká vypravěč textu s názvem Blízká setkání z této knihy. Spisovatel se v ní vrací zpět k žánru povídky, tentokrát obohacené o nové vypravěčské prvky, zároveň však

Jako průkopník moderního výzkumu zážitků domnělé smrti a autor klasického bestseleru Život po životě změnil Raymond Moody zcela způsob, jakým pohlížíme na smrt a umírání. Ve své nové knize Život po ztrátě zkoumá spolu s Dianne Arcangelovou, proč nám žal způsobuje tolik utrpení a jak dovedou někteří lidé překonat svou ztrátu a nabýt ještě větší celistvosti než před ní. V návaznosti na závěry Života

Legendární příběh Che Guevary a cesta mladého geologa Viktora na revoluční Kubu se prolínají ve strhující próze komponované v dialogu s novelou Stařec a moře. Eva Tvrdá ve své nové knize vede čtenáře partyzánskými válkami, revolučním bojem a postupný m střízlivěním ze socialistické reality, zároveň vtahuje do každodenního života Kuby na počátku 60. let 20. století. Čtenářské prožitky jsou rámovány

Židovská komunita i kultura patřily k Praze odjakživa. Tradice a legendy židovské Prahy vábí na Staré Město každý den tisíce zahraničních turistů, ale i současný život kolem židovské obce bývá často zvenčí vnímán jako by byl obestřen zvláštní mystickou aurou. Šestnáct povídek Vlasty Rut Sidonové přibližuje českým čtenářům právě současnou atmosféru každodenního života této komunity. V této knize jsou

Petra Soukupová znovu dokazuje, že je právem považována za jednu z nejvýraznějších autorek současné české literatury. Zdánlivě běžná situace: Tři sestry nasedají jednoho zimního dne do auta a vyrážejí k rodičům na oslavu narozenin svého otce. Blanka se dvěma dcerami, miminem a psem, Olina se synem a tabletem, Kristýna s kocovinou. V jednom autě se však spolu s nimi ocitají i jejich životní příběhy,

Co je realita a co je jen fikce? Jsou mezi námi lidé, kterým se občas tyto dva pojmy v mysli prolínají. Pavel, řidič kamionu, je současně Sven, a také Karel. A Jana se v jeho očích promění v Lilian. Krásnou a protřelou mladou ženu, která přesně ví, c o chce. A pak je tu expolicajt Karel a jeho nečekaný sok v lásce Ivan. Dva muži v krizi středního věku. To nemůže skončit dobře. A ani neskončí.