Jako školák bydlící nedaleko ošuntělého vesnického hostince, který byl tak trochu i kulturním centrem naší ulice, jsem byl přímým svědkem všeho, co určovalo tehdejší společenský život, od vesnických pitek, přes uliční schůze, sobotní taneční zábavy a promítání černobílých filmů. Nejraději jsem však měl nedělní odpoledne. Tehdy jsem se často s dědečkem dostal do hospody k jeho vrstevníkům, kteří si,

Tato kniha shrnuje některé povídky z moravské strany „Žďárských hor“. Venkovský život v této drsné části Českomoravské vrchoviny nebyl nikdy jednoduchý a jednoduchý není ani dnes. Tentokrát však nejde pouze o příběhy ze života sedláků, chalupníků a obecních chudých. Objevuje se zde i chvilkový citový zmatek mladého bohoslovce, který však za něj, aniž to tušil, vyřešil jeho otec.

Smutně veselý román pro ženy, které chtějí lépe porozumět svým mužům, a pro muže, kteří chtějí lépe porozumět svým ženám. Hrdinka románu má svůj život pevně v rukou - jiné ruce totiž k dispozici nemá. Musí pečovat o nemocného manžela, vychovávat dospívající dceru, pomáhat dvěma dospělým synům, naslouchat pošetilé mamince a hlavně péct štrúdl, neboť právě ten je pro její rodinu už skoro dvacet let hlavním

Historky z prostředí luxusního butiku, který vede obchodnice Justýna. Módní nadšenkyně neuváženě zaměstná i svou nemódní sestru, která s nepochopením sleduje dění kolem prodeje předrahých kousků z pravých kožešin, kašmíru i hedvábí. Zároveň sama tenhle kšeft tak trochu nezvládá, a tak prodá například vlka namísto lišky. Luxusu chtivé dámy vůbec dost mate, protože nerozezná... vlastně nic, čímž se mnohdy

Této knize bylo záměrně ponecháno původní kouzlo Klostermanovy řeči. Obsahuje tyto povídky z oblasti Šumavy: Srul, Sousedé, Návrat Šumařův, Matrikář, Převozníkova dcera, Černý pátek, Úzkosti pana \"Státního návladního\", Když pan kancelista postoupil, Přiživoval se, Potopa v Americe, Co způsobilo osudné velikonoce, Petr Řimbaba, Revoluce v Písku. Karel Klostermann zasvětil celé své literární dílo Šumavě

Pohnutkou pro společný manželský život bývá po letech už nikoli oboustranný úchvat, nýbrž hlavně zvyk. Dvojice z Ermlova románu se dokonale zná. Každý partnerův čin i každá partnerčina myšlenka se dají předvídat. Je to unavený a smutný tanec porozumění, ale jeho setrvalost v sobě skrývá i oporu. Třeba právě ve chvíli, kdy se spolu vydávají do Ladaku po stopách dávné cesty, kterou podstoupili v době

Co je větší alchymie – víno nebo pivo? V duchu této zapeklité otázky se nese nové pokračování úspěšného komediálního seriálu Vinaři II, které rovněž doprovodí knižní vydání. Příběhy druhé řady přinášejí staré i nové postavy a také nové prostředí severočeské vísky Strdín. Všechno začíná převelením faráře Tomici, který je nucen opustit milovanou křetickou farnost. Se stěhováním mu pomáhají jeho nejbližší

Všechno je v téhle knize pravdivě české, a přece tak bizarní, jako by postavy románu stály před pokřivenými zrcadly v bludišti. Všechno tu spěje do finále s vraždou a s rozluštěním rébusu jiného, o něco staršího mordu, a přesto po cestě cinkají rolničky humoru a občas doslova vybuchuje sex. Pánové ověnčení tituly si hýčkají své intelektuální ego, zatímco jinde zní jazyk stoky, nicméně ve slizkém kanále

Prozaik Vladimír Raffel (1898–1967) nepatří mezi spisovatele, jejichž jméno se v literární historii skloňuje příliš často. Tento bytostný intelektuál, jakkoliv plodný a nesporně tvůrčí, v zásadě celé své dílo vychrlil ve dvacátých letech minulého století, aby se pak již nadosmrti umělecky odmlčel a věnoval se „pouze“ své psychiatrické praxi. Přesto zanechal v dějinách české literatury nesmazatelný

Svazek soustřeďuje průřezový výběr z celoživotní dramatické tvorby Josefa Topola (1935—2015), mimo jiné též zakládajícího člena Divadla za branou, signatáře Charty 77 a držitele literární Ceny Karla Čapka. Symbolické básnické drama z kolektivizovaného venkova Konec masopustu (1963), existenciální dialog Kočka na kolejích (1965), citově hořká jednoaktovka Hodina lásky (1968), podobenství o bezvýchodnosti

Všechny to aspoň jednou za život zažily. Nepříjemné setkání s vlčicí. Může se vyklubat z šéfky i z dobré kamarádky. I z žen ve vlastní rodině. Julie o tom ví své. Ženy v její rodině si po celé generace předávaly velmi těžké břímě. Trpěly, ale nevěděly proč. Nebo si to nechtěly připustit. Všechno zakopávaly pod koberec. Julie je během dětství vystavena soustavnému psychickému deptání. Řešila v sobě

Naše nevědomí si s námi dělá, co ho zrovna napadne. Pohlcující, ničivá matka, ma donin komplex, strach z převzetí zodpovědnosti za vlastní život, vražedná sebenenávist… to všechno jsou témata, s nimiž se Nigredův hrdina Nick, hloubavý čtenář Dostojevské ho, musí vyrovnávat. Činí tak s neohrožeností hodnou Ladislava Klímy a výsledkem jsou umně vybudované introspektivní příběhy odehrávající se na pomezí

Všichni prožíváme životní sinusoidy. I život Agáty je plný zvratů, překvapení a osudových setkání. Vždy byla zvědavá, co se ještě stane, když ustála další a další trable. A že jich nebylo málo… Poznáváte se? Začtěte se do příběhu inspirovaného životem autorky, která vám poradí, jak se ze všeho nezbláznit, a navíc se některým životním záludnostem umět i zasmát.

Marie Majerová (1882-1967) je známá jako prozaička ženských osudů a autorka románů se sociální tematikou Siréna a Havířská balada. Vrcholem jejího díla je však mnohem spíše román Přehrada, který poprvé vyšel roku 1932 a který vysoce ocenil F. X. Šalda. Spisovatelka se v něm inspirovala avantgardními postupy a zvláště prózami Američana Dos Passose; zachytila moderní velkoměsto s pestrou směsicí obyvatel,

Knihy jsou tu od toho, aby se psaly a byly v nich příběhy, které dokáží připomínat dobu minulou, byť ne zrovna příjemnou. Ale, i v době méně příjemné se najde plno radostných okamžiků a ty je potřeba sdělovat dál. Kniha pod Davidovou hvězdou, vypráví příběh dvou židovských chlapců za druhé světové války. Narodili se milujícím rodičům, měli by před sebou plnohodnotný život, kdyby do něho nevstoupila

Antologie moderní libyjské povídky. Vybral, uspořádal a přeložil Jaromír Hajský.

V novém románu Jaromíra Štětiny se prolínají životní příběhy čtyř přátel, horníků severočeského hnědouhelného dolu. Ve Velkodolu Maxim Gorkij pracuje na vrtné soupravě Ogar Charlie, někdejší emigrant a vrtmistr aljašských ropných polí Prudhoe Bay, syn porevolučního ruského uprchlíka Ivan Bunin, Chcípáček Václav, mírně retardovaný mládenec s dobrým srdcem, a obrovitý cikán Rafael Dežo Ursíny. Všichni

Jaké to je, když vám na cestu přestane svítit slunce a celý svět zešedne? Váš život postupně ztrácí smysl a vy nevíte, co dál? Ve stejné situaci se ocitla sedmadvacetiletá Veronika. Syndrom vyhoření jí vzal všechny barvy ze života. Z posledních sil udělá to jediné, co je v dané chvíli možné - od všeho se odstřihne a vydává se do své zamilované Itálie s nadějí, že jí kolébka renesance vlije do žil trochu

Sbírka povídek Martina Mošny, doprovázena básněmi Petra Douchy a zpestřena ilustracemi Anny Mošnové. Tito tři umělci se rozhodli dát svoje síly dohromady, aby vám přinesli zážitek při čtení této knihy. Kniha Povídek študého chudenta vás pohltí díky originálním námětům a svými myšlenkami. Dokáže vás nejenom rozesmát či rozplakat, ale také vás přinutí se lehce zamyslet nad svým životem. Autoři jsou si

Rozhovor s významným českým básníkem Karlem Šiktancem (nar. 1928) o jeho životě i poezii. Po dva roky vypracovával Karel Šiktanc písemné odpovědi na otázky které vyplynuly ze společných debat o české literatuře o postavení básníka v současném světě o vztahu \"vyššího\" a \"nižšího\" v autorově básnické tvorbě či o zodpovědnosti překladatele.