Felejthetetlen igaz történet négy rendkívüli hősnőről, akik nem félnek használni az eszüket. Eltökéltségük és találékonyságuk révén sztárrá lettek a Szilícium-völgyben, a kockázati befektetés gyilkos és nagy tétekkel játszó, férfiak uralta világában. Az Alfa-lányokban a díjnyertes újságíró, Julian Guthrie egy zárt világba kalauzolja az olvasót, ami alapjaiban alakítja át a gazdaságot és az életmódunkat.

„Pontos elemzés, mélyen együttérző könyv arról a lelki teherről, amellyel a modern kapitalizmus nehezedik rá azokra, akiket a saját képére formál. A Jöttünk, láttunk, elegünk van elengedhetetlenül fontos könyv korunk és saját magunk megértéséhez.” – Ezra Klein, a Vox hírportál társalapítója Úgy érzed, hogy az életed nem más, mint a tennivalók végtelenségig nyúló listája? Bambán görgeted az Instagramot,

Lidé musejí jíst, ať jde o obyčejného člověka, krále či prezidenta. Nebo diktátora. Ani revoluce se nedají dělat s prázdným žaludkem. Witolda Szabłowského napadla otázka, kdo vařil nejhorším diktátorům 20. století, když utlačovali a masakrovali obyvatele vlastních zemí? Co mohou říct o historii lidé, kteří se denně starali o jejich jídelníček? Co měli nejradši Pol Pot, Idi Amin, Milton Obote? Na čem

Flanér je na okraji spoločnosti a ulice, ktorými sa potuluje, sú často svojím spôsobom perifériou mesta. Nie sú to ulice, ktoré si obyvatelia či turisti vyberajú na prechádzky. Flanér je na okraji spoločnosti, zato ju pozorne vníma a pozoruje. Je psom svojej doby. A ako taký veľmi dobre pozná jej vône a pachy. Nič neprodukuje. Nič, čo by sa rátalo. Flanér sa pohybuje mestom tak, ako tulák lesom.V košeli

Po rozpade Sovietskeho zväzu, páde Berlínskeho múru a deregulácii svetových finančných trhov v roku 1989 začali podnikatelia aj národné vlády snívať divoké sny o nových možnostiach trhu. Nikto však netušil, že z historického úspechu najviac vyťaží organizovaný zločin, ktorý zaznamenal prudký rozmach po celom svete. Celkový objem nezákonného obchodu dnes podľa odhadov dosahuje výšku jednej pätiny svetového

Tato sbírka publicistických prací Petra A. Bílka shrnuje jeho brilantní sloupky, psané s velkým vtipem a nadhledem zejména pro časopisy A2 a Respekt. Jejich společným tématem je úpadek obecného kulturního prostoru, který autor spatřuje v banalizaci veřejného diskurzu, v nekompetentnosti a nezodpovědnost diskutu-jících a v nahrazení reálných vztahů virtuálním světem sociálních sítí. Bílek v předmluvě

Izrael hetvenéves. Az egy ország számára oly rövid létezés 2018-ban mérhető számtani felén, harmincöt éve kapcsolódtam (sodródtam, vonzódtam és választottam) az \"ős-új országhoz\", hogy az új állam (haza) létezésének második félidejének (fél)hivatásos rögzítőként, és/vagy leginkább \"kettős gyökerű\" magyar zsidóként - a zsidó és a magyar nép elbeszélése szereplőjeként - váljak tanújává. Én? Nem inkább

\"Obávam sa, že sme v stave akejsi tichej, nevyslovenej krízy,\" hovorí na záver knihy rozhovorov Marián Leško. Ako dodáva, na optimizmus sú špecialisti iní. Namiesto toho ponúka dramatický príbeh Slovenska za posledných dvadsaťpäť rokov. Je to príbeh vzostupov a pádov, spoločenského pokroku aj rozdelených rodín, strachu z budúcnosti aj nádeje. Pre štvrť storočia moderných slovenských dejín boli kľúčovými

Minden évben kitört itthon legalább egy botrány. Közös jellemzőjük az emberi hiszékenység és mohóság volt. Tribuszerné és a karcagi \"Bróker\" Marcsika üzelmeiben, a bombasztikus biogiliszta üzletben, az aranyhamisítási skandalumban vagy a Quaestor-botrány során emberek ezrei vesztették el pénzüket, megtakarításaikat. Az elmúlt negyedszázad nagy átveréseinek krónikája tanulságos részletekkel szolgál

\"Megszületünk, meghalunk, nem? Csak a fontos, hogyan?\" Anita túlélte a huszadik század legnagyobb emberi traumáját, a koncentrációs tábort. Tizenöt éves, árva, elveszett. Kapaszkodik a maradék rokonai által feléje nyújtott szalmaszálba: a magyarországi árvaházból nagynénje Csehszlovákiában élő családjához menekül. Nagynénje a férjével, a kicsi gyerekével és a sógorával egy frissen kitelepített szudétanémet

Svědectví o tom, jak se dystopie, kterou známe z filmů a knih, stává realitou. Venezuela, kdysi nejbohatší stát Latinské Ameriky s obrovskými zásobami ropy, je dnes rozvrácenou zemí, kde vládne hlad, násilí a chaos. Civilizace se tu naprosto zhroutila. Nefunguje elektřina, nedostává se pitné vody ani benzinu, peníze ztratily hodnotu a platí se zlatem. Vláda splynula se zločinci, armáda s kartely, a

Syrový a upřímný rozhovor Jolany Voldánové s generálem Petrem Pavlem. Zkušená moderátorka se nevyhýbá žádným tématům – dětství, společenské názory, členství v KSČ, zkušenosti z NATO či důvody, proč se generál Petr Pavel rozhodl kandidovat na prezidentský post.„…. může to vypadat sebenaivněji nebo sebebeznadějněji, ale prostě chci zkoušet změnit blbou náladu v náladu dobrou. A myslím si, že to jde a

Prostřednictvím příběhů vzdělaných žen získáte unikátní vhled do syrské společnosti během dlouhotrvající kruté války. Studentky, úřednice či novinářky přibližují své dramatické osudy, které jsou v moderní době jen těžko představitelné.

Kniha obsahuje dva rozhovory, které Martin Heidegger poskytl mediím u příležitosti svých 80. narozenin (1969), a především jeho rozhovor s redaktorem časopisu Spiegel z roku 1966, který byl na Heideggerovo výslovné přání otištěn až po jeho smrti v roce 1976. Tento obsáhlý rozhovor je doplněn improvizovaným komentářem Jana Patočky, který byl zachycen na magnetofonový pásek při soukromém semináři. Rozhovory

Aj keby som sa v živote nikam nepohol, spoznal som dôverne mnoho miest: Prešporok, Presburg, Willsonovo město, Pozsony, Bratislavu, Blavu, Paštekár City. Moja Bratislava – na jar unavená ako po výprasku, na prelome júna a júla balkánska, polonahá, od konca augusta karpatská, zafarbená jeseňou a voňajúca burčiakom. A celkom ináč naladená so zamrznutým Dunajom a prikrytá snehom. Bratislava je iná planéta

Detská nevinnosť a vojnové besnenie. Tieto dve veci v žiadnom prípade nejdú dokopy. A predsa v každom konflikte trpia najmä bezbranné deti. Tak je to dnes v Sýrii či Afganistane, a tak to bolo aj pred viac ako sedemdesiatimi rokmi počas Veľkej vlasteneckej vojny v Sovietskom zväze. Kto iný by mohol spracovať túto nesmierne ťažkú tému, ak nie laureátka Nobelovej ceny za literatúru, fenomenálna Svetlana

,,Vojna je niečo choré a musíme sa konečne naučiť, že jej treba zabrániť a nie iba riešiť tragédie, ktoré spôsobí.,, Juraj ,,Mama mi povedala budeš plakať a nebudeš môcť knihu odložiť, kým ju nedočítaš a mala pravdu.,, Jasmine ,,Nie, toto nie je obyčajný príbeh. Nebudete mať pokoj, kým knihu neprečítate. A potom už vôbec nie...,, Anna ,,Ten príbeh je skutočne mimoriadny! Cítila som toľko emócií: hnev,

Delí ich len pár desiatok metrov, no každá sa nachádza v inom časovom pásme. Aký paradox! Veď slnko nad nimi vychádza i zapadá v rovnakom čase. Príbeh rozdelenej dediny Veľké a Malé Slemence, ktorú po druhej svetovej vojne – povedané slovami hrdinu filmu Hranica z roku 2009 – Sovieti rozkrojili ako bochník chleba, pozná v pohraničí každý. Jej obyvatelia boli ako vystrihnutí z anekdoty o dedinčanovi

Tahle kniha vznikala při putování Podyjím, při rozjímání na zahradě jedné fary i dlouhých hovorech u vína. Když se potká novinářka, co se umí ptát, a kněz, lékařský etik a přírodovědec, který má co říct, vznikne hluboký, třaskavý a místy dojemný dialog. Něco jako dvojitá osobní zpověď. Třeba o tom, jak se nebát budoucnosti, jak vnímat svět i sebe a jak si vychutnat každou přítomnou chvíli.

The Paris Review, jeden z najvýznamnejších literárnych časopisov na svete, publikuje už od päťdesiatych rokov rozsiahle a precízne rozhovory s poprednými autormi a spisovateľkami. Za takmer sedemdesiat rokov svojej existencie ich vyšlo niekoľko stoviek a len veľmi ťažko nájdete významného spisovateľa, ktorý by mu rozhovor neposkytol. V knižnom vydaní sme sa rozhodli postupne predstaviť každú literárnu