Knižní vydání hudebního alba debutující Petra Hlouška st. (1946!), který je výlučným autor textů, hudby i sám sobě interpretem. Důkaz toho, že sny se mohou začít plnit v jakémkoliv věku. Cesta ke snu však může být zdlouhavá. V tomto případě se naplnila slova „Nech věci plynout a ony si už najdou svoji cestu“. Stalo se, co stát se mělo. Sešla se parta profesionálů – hudebníků s touhou po dokonalosti,

Autorka „napsala hezké básně v nehezké době,“ píše se v jedné z poznámek k její nové sbírce. „V době zákazů, omezení a stresu…“ píše se v druhé. No, napsala… Jak sama říká: „Nebylo vůbec potřeba nic vymýšlet, jen sednout a zapsat to, co už bylo v mé hlavě. Napadne-li vás virus, organismus se brání horečkou a potí se. Já byla zdravá, ale mé tělo reagovalo na situaci kolem a produkovalo verše.“ A jsou

Václav Hons vydal v posledních třech letech v nakladatelství Radix již pět básnických sbírek (sbírky NU CO, LEDA ŽE, TAK JO, VYŽENEŠ DVEŘMI STĚHOVAVÉHO PTÁKA, VRÁTÍ SE OKNEM OKŘÍDLENÝ ŠAKAL, a básnickou poemu VODNÍ HUDBA, věnovanou osobnosti Georga Friedricha Händela). V této šesté sbírce jeho verš, zdá se, trochu potemněl, ale hravost básníka neopouští, i když hluboko uvnitř ví své… Dá se vytušit,

KNIHA O je sbírka více než tří set erotických textů z pera spisovatelů uznávaných, zatracovaných i anonymních, bohatě ilustrovaná výtvarníky napříč staletími. Navazuje na kontroverzní Knihu o kundě a rozšiřuje ji o další texty i díla současných českých umělců. Ať už v literatuře či v umění, erotika je nevysychající pramen fantazie a života Kunda je cesta, po které sem člověk přišel a ke které se celý

Známá plzeňská malířka a ilustrátorka se v roce 2018 dožívá významného jubilea, u této příležitosti vychází její sbírka veršů. Doplňují ji – jak jinak – autorčiny ilustrace.

Básnivé a poetické dramatické dílo našeho významného básníka je považováno za vrchol českého impresionistického dramatu. Vychází jako 33. svazek edice D.

Sbírka básní o tom, že v životě může kohokoliv z nás potkat něco zlého. Básně plné srdceryvných slov, která poukazují na to, že bolest a trápení jsou nevyhnutelnou součástí života. Sbírka je ale také plná slov pohlazení, povzbuzení i inspirativních slov, která dokážou probudit duši a přimět k zamyšlení. Sbírka vyzdvihuje myšlenku, že i obyčejné věci jsou něčím skvostným, pokud na ně dokážeme nahlížet

Je možné si i v době, kdy podstatná část našich existencí probíhá digitálně, udržovat vroucí pouto s mimolidským? A můžeme o toto pouto vůbec někdy přijít? Sbírka básní Poslední divoké objetí ohledává intimní vztah lidského a mimolidského v bdělém i snovém všednodenním prožívání a připomíná, že není nutné putovat na druhý konec světa, abychom znovuobjevili vlastní divokost.

Když básník nazve svou knihu \"Atlas\", je jisté, že vám nabídne itinerář pozoruhodného výletu. A čím bližší cestu vám takto předestře, tím zajímavější to putování bude. Platí to i v případě třetí sbírky hradeckého autora Rostislava Opršala. Knížku doplňují úchvatné ilustrace Egona Schieleho.

„Já, vlk srdcem i krví, slavnostně přísahám, že budu dodržovat vždy a za všech okolností tato Pravidla smečky.“ Kniha Pravidla smečky je životním příběhem muže, který je vždy a za všech okolností obletován ženami. Matyáš Wolf je totiž tak trošku zvláštní – zavázal se k dodržování stanovených pravidel. Pokud tak nečiní, je potrestán. „Jako kluci jsme asi hledali nějaký manuál na život. Chtěli jsme vědět,

Prvotina autora, který ze Slovácka odešel do slezské Opavy. Poslední dozvuky moravského nářečí se v básních téměř ztrácejí pod vahou sousedícího katolického Polska a kamenných masívů Jeseníků.

Půvabné vzpomínky na dětský svět a na maminku, která dokázala udělat domov krásným, oslovily nejednu generaci. Prosté a jednoduché verše (např. Maminčina kytice, Mlýnek na kávu, Všední den, Dědečkův pohřeb, Vijío, Krabice na čaj, Domov... ) opěvují nejen dětství, ale především dobrotu, krásu, práci i únavu maminky a mluví ústy básníka za mnohé z nás. Tentokrát je doprovázejí ilustrace Jany Kiselov

Navzdory verši nevstoupila bych do třinácté komnaty, právě v tolikáté komnatě, zdá se, Irena Dousková sbírku Bez Karkulky napsala. Ač básním neschází zlehčující vtip, chvějí se permanentní úzkostí z poněkud absurdního a poněkud krutého světa, do něhož jsm

Cyklus fotomontáží píseckého fotografa Jiřího Škocha ,,Petrkov Bohuslava Reynka“ s vybranou poezií básníka a grafika Bohuslava Reynka ze sbírek Odlet vlaštovek, Sníh na zápraží, Mráz v okně, Podzimní motýli, Setba samot, které vybral a opatřil úvodním slovem Michal Bauer. V každých padesáti výtiscích je na třetí straně obálky vložena jiná, podepsaná a číslovaná fotografie Jiřího Škocha.

Prvotina mladé ostravské autorky obsahující 39 básní seřazených do pěti oddílů - Průletu žalu, Učitelky lovu, Doklepat to All In, Zábradlí do dálek a oddílu A možná hoří. Křehké verše, v nichž \"někdy je lepší/ brečet v dešti\". Miniatury plné metafor a hudebnosti, také ovšem mladického odmítání \"světa se špinavou jehlou\". Sbírka, o které napsal básník a publicista Ivan Motýl, že \"určitě nezhasne

V básnické sbírce Píseň zamilovaného Misogyna Jiřího Měsíce si poezie žádá ke svému slovu rytmus a hudbu. Je intuitivně psána pro potřebu kontaktu s lidským hlasem, s výzvou k okamžitému úspěchu nebo zavržení. Otevírá se v ní svět emocí sdělných a jasných, ještě patrný v renesančním aristokratickém i lidovém projevu. Svou roli tu hraje i básníkův zájem o anglicky psanou literaturu, která je hlavně

Pavel Ambrož, přáteli zvaný - i před sebou samým nekompromisně - Homér (1964-2011), básník jasného a dobrodružně villonovského přesvědčení, gellnerovského vtipu a nadhledu. Básník \"od přírody\", řeklo by se. Nikdy nezakolísal v trpném a často nemálo heroickém údělu. Život básníkův byl rámován stejnou pozemskou délkou jako u Jacka Kerouaca - a ukončený z těchže klinických příčin jako několik dní předtím

Kateřina Mohrová se narodila 30. května 1984 v Praze. V letech 2004-2007 úspěšně absolvovala bakalářské studium na Pražské vysoké škole psychosociálních studií v oboru Sociální práce a psychoterapie. V současné době je na této škole studentkou magisterského kombinovaného studia. Ve volném čase se věnuje malování, poezii a dobrovolnické činnosti v rámci neziskové organizace pracující s dětmi z dětských

Soubor dvaceti šesti povídek, jejichž bohatství a váha sdělení spočívají v jejich opravdovosti - všechny povídky jsou napsány podle událostí a příhod, které se skutečně staly. Zkušená autorka provede čtenáře těmi zdánlivě nejneuvěřitelnějšími obyčejnými příhodami života, ať už s koncem humorným či více méně tragickým. Společným jmenovatelem povídek je pochybení, špatné rozhodnutí - a někdy dokonce

Tento výbor opomíjí Nezvalovu klasickou milostnou poezii a zvýrazňuje hravé, obskurní či vizionářské básně převážně z raného období (1920–1935). Cílem výboru není nově interpretovat Nezvala nebo představit jeho méně známé a často skoro nedostupné verše. Cílem je knížka pro potěšení i útěchu, po které člověk sáhne třeba ráno po velké opici...