Nová obrazová publikace s mapami popisuje evropskou expanzi v 16.–18. století. Věnuje se i objevným plavbám 15. století, které tuto kapitolu kolonizace světa otevřely. Kniha řeší otázky týkající se obecného chápání kolonizace, zkoumá její ekononický i politický přínos pro metropole, dopad na místní obyvatelstvo, ale také vliv na rozvoj vědy a techniky. Snaží se podat globální a nestranný popis tohoto

V posledním textu, který ještě stihl sám připravit k vydání, se světoznámý medievalista Jacques Le Goff (1924-2014), od něhož česky vyšlo více mež deset titulů, obrací k metodickým principům historické práce se zvláštním zaměřením na otázku předělu mezi středověkem a renesancí. Stať se obrací k následujícím otázkám: Jakou roli má hrát sebehodnocení renesančních osobností v dnešním pojetí epochy, vůči

Protimluvy v titulu nemají jen upoutat pozornost příštích čtenářů. Větší část knihy spojuje poznání, že mnohé ve středověku bylo jinak, než by se na první pohled zdálo. Poselství středověkého obrazu se skládalo z více vrstev, z nichž některé měly přednost před estetickým zážitkem. Už středověk například znal komiksové bubliny v podobě tzv. mluvících pásek. Jiné nápisy nebylo možné bez pomoci znalce

Barbora Celjská, uhorská, rímsko-nemecká a česká kráľovná, patrí k najvýznamnejším stredovekým kráľovnám. Napriek tomu zostáva v tieni svojho slávneho manžela, Žigmunda Luxemburského. Barbora. „Čierna kráľovná“ alebo „nemecká Messalina“ je známa skôr ako podivná literárna postava, opradená mýtami a legendami, než ako skutočná historická osobnosť. Napriek tomu, že bola uhorskou kráľovnou bezmála pol

Évek munkájának egy töredékét adom át e könyvben az olvasónak: az ezerből négyszáz esztendő történetét. Elbeszélem a magyar nép előrobogását a Fekete-tenger mellől, a honfoglalást,a magyar keresztény egyház és állam fölépítését és a magyar nemzet átalakulását a nyugati műveltség hatása alatt. Elbeszélésemben csak a legszükségesebb történeti anyagra szorítkozom: arra, amit hazája történetéből minden

\"A keresztény sereg féktelen hadrendje a törököket hajtva tarolt sorrendre. Nem maradt más, csak a folyó sárga árja, mely elnyelte a beleugrót: ruhája húzta le, vagy aki nem tudott úszni, azt a társa ragadta meg, húzta, mint a gazt a mélybe, és sodródtak Szent-Gotthárd felé...\" 1664-ben az egyesült keresztény seregek váratlanul elsöprő győzelmet arattak Szentgotthárdnál. Az eseménynek óriási jelentősége

Křížová výprava proti albigenským představuje jeden z prvních příkladů systematického boje křesťanské většiny proti křesťanské herezi, jež ohrožovala středověkou společnost v jejích samotných základech. Německý historik Jörg Oberste v této synteticky pojaté práci zkoumá především politické příčiny vyhlášení křížové výpravy proti albigenským papežem Inocencem IV. Prostřednictvím rozboru dobových kronik

Tato knížka je věnována předovším reformovaným farárům, ale i všem pedagogům a každému, kdo se zajíma o dějiny středověku. Písají se roky 1500-1700, kdy se šíří reformovaná víra v Evrope, ako nespokojenost křesťanů s katolicizmem. V této mé práci se snažím uvést paralel mezi Komenským, který jako farár a pedagog musel pro svou novou reformovanou víru opustit svou vlast a Valesiem, který se narodil

Autorka ve své knize analyzuje zprávy středověkých cestopisů, jejichž autory jsou významní evropští misionáři (Jan Plano z Carpini, Vilém Rubruk, Odorik z Pordenone, Jan Marignola, Jordanus Katalánský), kteří působili v různých oblastech Asie v obdob í mezi polovinou 13. a polovinou 14. století. Práce je věnována především procesu poznávání a utváření reprezentací \"jiných\" - východních křesťanů,

Modernizace dědičných přemyslovských držav v průběhu dlouhého 13. století na sebe vzala mnoho podob a jedna z nich, proměna Moravy knížecí v markrabskou, přivedla na sklonku léta 2022 do louckého kláštera ve Znojmě archeology a historiky z českých zemí, Německa a Rakouska. Společně si chtěli připomenout památku moravského markraběte Vladislava Jindřicha, za jehož vlády (1198–1222) byla Morava vtažena

Kniha připravená týmem předních historiků a historiček pod vedením Martina Čapského otevírá v české historiografii dosud málo prozkoumané téma: počátky institucionalizované sociální kontroly v pozdně středověkých městech. Předkládaná interpretace městských nepokojů v 15. a 16. století spojuje přístupy moderní urbánní historiografie s rozsáhlou archivní heuristikou. Na městskou politiku sledovaného

Kniha představuje zcela ojedinělou výpověď čtyř vynikajících historiků, odborníků na období středověku – medievistů. V rozhovorech se svými žáky a spolupracovníky vzpomínají na roky svého života, mládí, dětství a dospívání; svá studia a celou akademickou kariéru; na to, co je utvářelo a formovalo jako vědce; čeho dosáhli i nedosáhli a také – nikoliv jen tak mimochodem – vyjadřují se k roli, jakou má

Dějiny rytířského a špitálského řádu sv. Lazara Jeruzalémského se zvláštním zřetelem na Čechy a Moravu.

Regesta Bohemiae et Moraviae - edice historických pramenů v podobě výtahů (regestů) z listin české provenience. Mnohasvazkový ediční podnik bude po svém dokončení zachycovat listiny od roku 600 do konce vlády Václava IV. Započal jej vydávat v roce 1855 Karel Jaromír Erben. Od doby vlády krále Václava IV. je kvůli nárůstu počtu listin dílo vydáváno podle jednotlivých archivů a nese název regesta Bohemiet

Anglická verze publikace Královský sňatek - Průvodce dobou. Průvodce je určen pro širokou veřejnost, která má zájem se blíže seznámit s dobou a uměleckými artefakty konce třináctého a prvních desetiletí čtrnáctého století ve střední Evropě a Českém království především. Nástup Lucemburků na český trůn uvádí sňatek Jana Lucemburského s českou princeznou Eliškou Přemyslovnou.

V uplynulém čtvrtstoletí vzbudily zaslouženou pozornost historické obce i laické veřejnosti objemné monografie profesora Žemličky mapující dějiny přemyslovského období, zvláště pak 13. století. Nicméně nemělo by se zapomínat, že Josef Žemlička nepostrádá cit i pro detail a drobnou zápletku. A právě ze zdánlivě nedůležitých zápletek je sestaven předkládaný výbor. Jeho pořadatelé stanuli před ošemetným

Dne 16. 1. 2008 oslavil Zdeněk Měřínský, profesor Masarykovy univerzity v Brně a vedoucí jejího Ústavu archeologie a muzeologie, významné životní jubileum. Jeho přátelé, kolegové a žáci se rozhodli využít této výjimečné příležitosti a vydat sborník svých příspěvků jako poctu jubilantovi za jeho dlouholetou činnost vědeckou a pedagogickou i rozsáhlou práci organizační, kterou věnoval rozvoji archeologie

Tato kniha je první publikací v češtině, která se věnuje všem aspektům spojeným s touto pozdní fází křížových výprav. Přispělo do ní 15 historiků z Francie, České republiky a dalších evropských zemí. Jejich texty Vás zavedou na nejrůznější bojiště v Evropě i ve Středomoří, ale i na místa, kde se o křížové výpravě pouze vášnivě debatovalo. Kniha integruje do dějin pozdních kruciát i výpravy proti husitům

Rozsáhlé encyklopedické dílo Etymologie završují knihy devatenáctá a dvacátá, které mají asi nejpestřejší obsah. Sevillský biskup v nich shromáždil a pokusil se vyložit význam a původ zhruba jednoho tisíce výrazů, které měly čtenářům přiblížit především svět různých řemesel a také předmětů a činností, které tvořily nedílnou součást každodenního lidského života. Devatenáctou knihu, která pojednává o

Znaková řeč je důležitý fenomén mnišství, který existuje již tisíc let. Znaky umožňují mnichům sdělit jednoduchou zprávu i ve chvíli, kdy má panovat ticho. Kniha se zaměřuje na benediktinské a cisterciácké kláštery. Vykresluje dějiny znakové řeči od 10. do 15. století a ukazuje, že se znaková řeč používala i v českých klášterech. Nejvíce pozornosti je věnováno základnímu prameni, katalogům znakové