Rozšířené, aktualizované vydání úspěšného titulu. Mnozí si myslí, že Ameriku znají, málokdo ale tuší, že ji za svůj život plně nepozná ani leckterý Američan. Experiment trvající už dvě a půl století zbytek světa fascinuje. Martin Řezníček se takřka každý večer po dobu pěti let pokoušel divákům přiblížit změny, jimiž země prochází a které jsou možná nejhlubší za několik posledních dekád. Na Manhattanu

Jak může znít v evropsky integrované a globálně provázané společnosti na počátku 21. století ona Česká otázka, která po dvě staletí definovala náš politický i sociální vývoj a jejíž součástí vždy bylo i postavení naší země a národa v Evropě? Namísto toho, abychom ji konečně pochopili jako pragmatickou otázku budování ústavnosti a občansky silné demokratické společnosti, stále ji mnohdy vnímáme jako

O našich jedenácti prezidentech byla napsána řada životopisů. Ale prozatím se žádný z autorů nezamýšlel nad základní otázkou: jak odpovědně si počínali při výkonu svých funkcí právě v okamžicích, kdy rozhodnutí o dalším osudu republiky bylo výlučně nebo téměř výlučně v jejich rukou. U každého z nich nastaly takové chvíle a nebyly to jen roky 1938, 1948 či 1968. Autor nabízí i možné různé varianty pro

Myšlenka nerůstu je kontroverzní, často nepochopená a paradoxně čím dál tím populárnější. Giorgos Kallis, jeden z předních myslitelů nerůstového hnutí, přináší v této knize jeho přístupnou, inspirativní a promyšlenou obhajobu. Jednotlivé kapitoly tvoří výběr z autorových esejí, novinových článků, blogových příspěvků a „minifestů“, které zahrnují širokou škálu témat – od zeleného růstu a dějin ekonomie,

Bestseller amerického akademika a investičního poradce libanonského původu analyzuje fenomén \"černých labutí\", tj. nepředvídaných jevů a událostí s významným dopadem na život jedince nebo celé společnosti, jakým byl např. teroristický útok z 11. září 2001, fenomenální úspěch společnosti Google či nedávná globální finanční a ekonomická krize. Autor - jeden z mála odborníků, kteří nástup krize předvídali

Kniha je jedním z literárních pokusů vyhnout se teoretickým a praktickým úskalím ideje evropocentrismu z hlediska výkladu dějin politického myšlení. Byla obsahově rozdělena do dvou částí: obsahem první části je problematika příčin vzniku politických ideologií, pravdivosti a povahy ideologického poznání, kontinuity a diskontinuity ve vývoji ideologií, typologie politického myšlení a struktury a funkcí

Jean Monnet kdysi prohlásil, že Evropa se bude utvářet prostřednictvím krizí a že bude vlastně součtem řešení těchto krizí. V Evropě je dnes tolik krizí, že to slovo již na nikoho žádný dojem neudělá.

Současný americký politolog Ian Shapiro hájí tezi, že v demokracii by mělo docházet k omezování principu dominance, a ukazuje, jak odpor proti dominanci prakticky prosazovat ve vnitrostátní i zahraniční politice. Dotýká se při tom aktuálních diskusí o volebních systémech, nezávislosti soudů, úloze peněz v politice, minimální mzdě a ochraně menšin.

Kniha je prvním výborem z díla Martina Luthera Kinga jr. v češtině. Svým rozsahem a záběrem je to zároveň výbor reprezentativní.

Vedecká monografia, ktorá vychádza pod hlavičkou Sevs Skalica pri príležitosti 10. výročia založenia Stredoeurópskej vysokej školy v Skalici od autorov Jozefa Vlčeja a Jiřího Blažeka.

Osmdesát let od inaugurace Edvarda Beneše prezidentem první Československé republiky, které uplynuly v prosinci 2015, je výročím, které si zasluhuje i dnešní reflexi. Celoživotním tématem Edvarda Beneše bylo úsilí o prosazení, obhájení a zajištění naší nezávislosti, suverenity a svobody.

Demokratické hlasovanie, v ktorom voliči disponujú dvomi hlasmi – jedným pre konkrétnych kandidátov a druhým pre politické strany – sa významne rozšírilo do mnohých stabilných, ale aj demokratizujúcich sa zriadení na začiatku 90. rokov minulého storočia. Cieľom tohto typu volebných systémov, nazývaných zmiešané, je rozšíriť možnosti demokratickej voľby u voličov, a zároveň upraviť podmienky pre fungovanie

Nastal čas změnit postavení žen na celém světě! Zastavit diskriminaci a násilí páchané na ženách, včetně znásilňování v oblastech válečných konfliktů. Na ně se Sally Armstrongová ve své nejnovější knize zaměřuje nejvíce.

Ve své zatím poslední esejistické knize polská autorka Jadwiga Staniszkis analyzuje aktuální téma vlivu globalizace na národní stát, a to zejména z pohledu fenoménu moci a proměny vládnutí. Dovozuje, že dnešní situace, charakterizovaná „strukturálním násilím\\\\ globalizace působícím na státy a společnosti postkomunistické Evropy, vyžaduje zcela nový způsob pojímání moci i její reflexe.

Kniha historika a publicistu Emanuela Mandlera je vôbec prvou publikáciou, ktorá pojednáva o V. Havlovi a V. Klausovi z hľadiska ich funkcie.

Zdá se, že v současné době prožíváme krizi liberální demokracie. Symptomy jsou nepřehlédnutelné: pokles volební účasti, nebývalá schopnost oligarchií využívat fungování státu ve svůj prospěch, vlády tvrdošíjně prosazující neoliberální reformy i přes vytrvalý odpor občanů, odumírání sociálního státu a vneposlední řadě úspěch nového populismu pravice.

Japán elmúlt két évszázados fejlődése lenyűgöző gazdasági sikerek, de ugyanakkor végzetes zsákutcák története is. Fontos elemezni, hogy ez milyen tanulságokat adhat a fejlesztő állam modelljét követő országok számára. Sok feltörekvő ország erőteljes kormányzati, központi beavatkozással igyekszik előrehaladni, ami általában a piaci mechanizmusok gyengébb működésével párosul. A fejlesztő állam eszközeinek

Throughout history, the concept of command -- as both a way to achieve objectives and as an assertion of authority -- has been essential to military action and leadership. But, as Sir Lawrence Freedman shows, it is also deeply political. Military command has been reconstructed and revolutionized since the Second World War by nuclear warfare, small-scale guerrilla land operations and cyber interference.

An incisive, optimistic manifesto for a more inclusive globalism Today, globalism has a bad reputation. \'Citizens of the world\' are depicted as recklessly uninterested in how international economic networks can affect local communities. Meanwhile, nationalists are often derided as racists and bigots. But what if the two were not so far apart? What could globalists learn from the powerful sense of

`Swede\' Levov is living the American dream. He glides through life cocooned by his devoted family, lucrative business, sporting prowess and good looks. He is the embodiment of thriving, post-war America, land of liberty and hope. Until one sunny day in 1968, when Swede\'s daughter, Merry, commits an outlandishly savage act of political terrorism and the Levov family is plunged into mayhem. This is