Dlouho očekávaný prozaický debut známého a oceňovaného dramatika a režiséra Davida Drábka (* 1970) se vzpírá jakékoli definici. Příběh života po životě v krajině podivného a fatálního časoprostoru postupně graduje a sklene se v krasosmutně humanistické vyprávění. Dobrodružství necelé desítky postav, jež je s existenciální ne-logikou a ne-výběrem vržena do situace „po smrti“, provede čtenáře zábavnou

Odvrácená strana Rudého práva Ušmudlaný, rozpadající se svět dělnických kolonií, hospod a sběrných surovin osmdesátých let minulého století a živoucí svět bizarních postaviček, které jej obývají. Mladík Beny odejde z domu před násilnickým otcem a nachází útočiště ve sběrně svérázného Fabrikanta. Spolu s invalidou Hanym, fluktuantkou Julčou a bráchou Víťanem tvoří jakousi podivnou rodinu, v níž má každý

Mobily, iPody a esemesky to zkrátka nevyřeší — žijeme v době, kdy lidé zoufale hledají intimní vztahy. Touží po prožitcích sblížení, při kterých dvě srdce splynou v jedno a vytvoří tak pouto trvalé důvěry a bezpečí. Jak toho ale můžeme dosáhnout? Spojení srdcí je působivá kombinace pravdivých životních příběhů, průlomových výzkumů, které vysvětlují, proč se cítíme tak, jak se cítíme, a proč určitým

Rozsáhlý soubor próz básníka, esejisty a překladatele Petra Krále z let 1959-2004 shrnuje povídky, básně v próze, snová vyprávění a úvahy. Do českého kontextu vnášejí Královy prózy ojedinělý tón nejen svou bohatou obrazností, jaká se dá u bývalého surrealisty očekávat, ale především myšlenkovou hutností, kterou nelze oddělit od stylistické vybroušenosti. Petr Král žije od září 1968 v Paříži.

Babička, paní Helena (85), prožila velmi napínavý život. Po válce, v níž ztratila svou židovskou matku, se provdala za Libanonce. Ovšem její cesta s malým synem do Bejrútu nebyla vůbec jednoduchá. Její vnučka Jolana (22) studuje dokumentaristiku na F AMU. Jako svou školní práci se rozhodne natočit dokument o své babičce.

Ve 12. století vznikl v Číně cyklus deseti obrazů a textů k nim, které zobrazují člověka, jenž se vzdálil sám sobě a cosi beznadějně hledá. Spatří však stopy býka, objeví jej, svede s ním zápas, posadí se na jeho záda a vše zmizí. Pak se objeví kruh, vrba a v posledním obraze se člověk vrací zpět mezi lidi, pije rýžové víno a na každém, s kým mluví, ulpívá něco z lesku nebe. Mnoho století nenechával

Venkov i malé město, dávné časy i události roku 1968 přibližují dvě dosud nepublikované prózy Vlasty Javořické. Děj, plný nečekaných zvratů i skvělých popisů přírody, čtenáře zcela zaujme a uchvátí. Jaro, které na sebe nechalo tak dlouho čekat, konečně přišlo.

Malé poetické příběhy, burleska a svět okolo nás. Zamyšlení nad věcmi, které máme rádi, nebo nás naopak ohrožují a někdy také dráždí či tajemně oslovují. Knihu svými obrazy opět zkrášlil Jan Samec a protkal barevně barvitou abstrakcí.

Román mapující historii pohraničí, zasazený do Vimperku roku 1987, nástupu perestrojky, pražské návštěvy Michaila Gorbačova, ale i sílícího ekologického hnutí, vnitropolitického zápasu uvnitř KSČ a tragických ozvěn sovětské invaze. Velitel místní stanice VB se před festivalem Setkání mládeže Šumavy chystá na návštěvu významného politického hosta a snaží se zabránit všem provokacím. Největším rizikem

Povídky v Pražském dixielandu nezapřou autorův český původ, přestože již dlouhá léta žije v Nizozemsku. S hrabalovskou nostalgií či haškovským humorem, ale přesto po svém líčí drobné pražské postavičky šedesátých let. Komunistický režim jim všem komplikuje život, ale oni se vyrovnávají se všemi útrapami důvtipně a s nadhledem. Často je můžeme charakterizovat řekněme jako šibaly, ať už se jedná o školáka,

Tomáš chce dopřát svým dětem a vnoučatům stejně bílé Vánoce, jako bývaly za jeho dětství, a je kvůli tomu schopen čehokoli. Terezka si nepřeje pod stromeček nic než jezdecký kurz, Julinka ještě věří na Ježíška, ale má už své pochybnosti. Zahraniční kancléř touží střelit si medvěda, Horáček už zase krade stromeček v lese. Tajemný muž jde k zamrzlé řece chytit rybu ke štědrovečerní večeři, paní Hrdličková

Příběh je osobní vzpomínkou autora na události od květnového povstání v pětačtyřicátém roce do osudové noci z 20. na 21. srpen 1968. Je sestaven z událostí, které autor zažil nebo se o nich dozvěděl z otcova deníku, a které jsou pro onu dobu typické. Není vyloučeno, že osoby v příběhu vystupující mohou někoho někomu připomínat. Ano, je to možné... V příběhu vystupují postavy, které mají předlohu v

Kniha Karel Sabina: \"epigon\" a tvůrce je první souhrnnou monografií o beletristickém díle souputníka K. H. Máchy a spolutvůrce české romantické literatury. Představuje doplněk a protiváhu k dosavadní sabinovské literatuře, která se zabývala zejména Sabino

Román Pavly Horákové nabízí pozoruhodný dialog dvou vyprávěcích hlasů, které dělí více než sto let: z naší přítomnosti se ozývá učitelka Anežka, která se snaží vyznat ve vlastních zmatcích i ve zmatené době, a přitom přemýšlí nad rukopisnými paměťmi moravské venkovanky Kateřiny, svérázné, sebevědomé ženy, která nedostatek formálního vzdělání vynahrazuje vrozenou bystrostí a vnímavostí. Mezi mnoha tématy,

Marie Pujmanová (1893—1958) se od druhé poloviny třicátých let dvacátého století hlásila k socialistickému realismu. Za živější a umělecky zdařilejší než její sociální romány však považujeme díla, v nichž se soustředila k nitru svých hrdinů, zejména dětí a dospívajících. K nim patří prvotina Pod křídly (1917, několikrát přepracováno), inspirovaná harmonickým prostředím babiččina patriarchálního domu,

Monika je milující a svědomitá matka, od svého půlročního batolete se téměř nehne. Když její syn upadne a poraní si hlavu, vezme ho do nemocnice, kde mu lékaři zjistí tříštivou zlomeninu lebky. V této chvíli se její život promění v peklo. Výslechy na kriminálce, podezřívavé návštěvy sociálních pracovnic, žaloba a táhlý soudní proces, během něhož musí mladá žena napínat veškeré síly, aby ochránila sebe,

Čapkovy Obrázky z domova dýchají upřímnou, pokornou láskou k naší zemi, ke krajině a k lidem, kteří tvořili a tvoří náš domov. Jsou upřímné jako naše touhy, starosti, úmysly a sny, vepsané do kraje jako promodrávající síť řek a potoků, travnaté důlky a bochánky, lesnaté bábovičky i olysalé homole, větrem se vlnící účesy obilných polí i zrcadlící hladiny rybníků. Doma! Tady jsme doma, na těchto místech

Salon Podolská býval v dobách své největší slávy spojován s elegancí a luxusem. Po znárodnění v roce 1948 zde díky protekci Marty Gottwaldové mohla bývalá majitelka zůstat zaměstnána na podřadné pozici. Na osudech lidí spojených se salonem můžeme sledovat dobu, kdy modely z pařížských přehlídek vystřídaly rudé šátky a vykasané rukávy údernic. Z ulic mizela elegance, ale mnohem horší bylo, že mizela

VŠICHNI MÁME SVOU TŘINÁCTOU KOMNATU… Učitelka Soňa a psycholog Ivan. Oba si s sebou nesou bolestivá zklamání z minulosti a svá srdce uzavřeli před láskou. Když se však jednoho dne neplánovaně setkají, přeskočí mezi nimi nečekaná jiskra, které se ani jeden z nich nebrání. Nad jejich vztahem se ale od začátku vznáší stín závisti a intrik. Ivan se navíc v práci střetává s klientem, který k němu není upřímný

Na pozadí plynoucích dějin sledujeme dojemný a napínavý příběh plný akce i silných lidských osudů. Marek Prokop je bývalý kaskadér, příslušník speciálních sil nasazený v několika zahraničních misích, zejména v Afghánistánu. Opakovaně se ocitá uprostřed války, kde se střety s nepřítelem stávají každodenní realitou. Jeho cesty jsou ale také útěkem před odpovědností. Filmová skriptka Helena Hofmanová