Tento svazek nabízí erudovanou a přitom široce přístupnou teorii dekorativních umění. Gombrich zkoumá univerzálně lidský sklon hledat v prostoru a čase řád, který se projevuje v dětských hrách, v poezii, hudbě či architektuře, ale právě i v dekorativních uměních. Kniha svým pojetím navazuje na Umění a iluzi, která přinesla originální teorii obrazového znázorňování. I tentokrát jde fascinující a inspirativní

Ján Sucháň má vrúcny vzťah k ľuďom, celý život s nimi pracuje, preto dokonale pozná ich vnútro, ich citové rozpoloženie v rôznych fázach ľudského bytia. A napriek tomu, či práve preto neodsudzuje, ale prijíma a vníma aj problémy veľkého sveta, s nadhľadom sa pozerá na celok, a pritom hľadá vo svojich Zamysleniach nielen súvislosti, ale aj odpovede na odveké otázky človeka o pravdách zaznamenaných v

\"E kötet írásai a múlt század kilencvenes éveiben születtek, és a pozsonyi Kalligram Könyvkiadó OS című folyóiratában éveken át, sorozatként jelentek meg. Ezek az esszék, interjúk, beszélgetések szerény adalékot jelenthetnek ahhoz, hogy a jövőben a tágabb történelmi köztudat ne etnonacionalista, hanem regionális pozícióból tekintsen a nemzetfogalom bonyolultságára. Az Olvasót óva intem, hogy történelmi

Martin M. Šimečka na niekoľko mesiacov v roku opúšťa civilizáciu a sťahuje sa na samotu, do maringotky pod Muránskou planinou. Tu zredukuje svoje potreby na asketické minimum a oslobodí sa od tlaku vonkajšieho sveta. Tu vznikla Telesná výchova, skvelá, ľahká kniha o vášnivej ceste k hraniciam výkonnosti vlastného tela a k ich poznaniu, spojenej s rozkošou a trápením pri neustálom dokazovaní správneho

Brněnský večerník v šedesátých letech v Brně a okolí a Svobodné slovo celorepublikově po celou dobu své existence, i v době normalizační, bývaly nejžádanějšími novinami v republice. Nikoli nejčtenějšími, protože Slovo (i tehdejší Lidová demokracie) měly omezen příděl papíru - a předplatné se dědilo z otců na syny…Svobodné slovo si v těch dobách uchovávalo jistou omezenou žánrovou suverenitu a pestrost.

Tuto knihu tvoří eseje ruského politologa a historika Sergeje Medveděva, které autor napsal v letech 2014–2017 s velkou bravurou, hloubkou, ale i sžíravou ironií, jejichž náměty jsou hlavní politické, společenské a historické události hýbající celou ruskou společností. Nabízí polyfonickou úvahu o ruské státní moci a společnosti, již ovládá. Autor sám o svých esejích v úvodu píše: „Dvě desetiletí Putinovy

Stál za kampaňou „My sme les“, ktorá vzrušila a zasiahla celú krajinu, a jeho filmy videli desaťtisíce divákov. Erik Baláž je vplyvný ochranársky aktivista i vnímavý filmár. O čom však premýšľa, keď sa sám túla divokou prírodou? Čomu venuje svoju pozornosť? Aké otázky si kladie? Odpoveďou je jeho osobná knižná esej Stratená voda, v ktorej nás pozýva na spoločné potulky a rozhovory s prírodou. Pomedzi

Kniha jednoho z nejvýznamnějších českých historiků umění, esejisty, kreslíře a básníka Jaromíra Zeminy zahrnuje texty z let 2001 až 2017. Sám autor ji charakterizuje následovně: Opět se tu střídá próza s poezií, ubylo reflexí o přírodě, zato je tu mnohem víc úvah o umění, i starém, jež mě zajímá čím dál víc, a přibylo také intimnějších úvah o mně samém. V tom smyslu je tato knížka snad ještě osobnější

Výběr z esejí, které Pamuk napsal v průběhu necelých třiceti let, má jako ústřední témata dvě autorovy největší vášně: knihy a Istanbul. Sbírka je koláží jazykově i stylově vybroušených textů, které sahají od autorových vzpomínek na dětství přes pronikavé vhledy do těch nejbizarnějších koutů města na Bosporu až po kritické úvahy o světových literátech i vlastním psaní a zahrnuje i delší povídku. Z

Knížka pro poutníky po cestách světa i duše. Ivo Chocholáč, autor spjatý s Podkrkonoším, znalec a popularizátor fenoménu zdejšího spiritismu, věnoval svou knihu krajině a možnostem pohybu v ní. Prameny vod jsou krví Matky Země, stromy a lesy jejími vlasy, skály a kameny kostmi. Stačí se zastavit, shýbnout pro kamínek a z jeho kresby přečíst celý Příběh. Chocholáčovo svébytné čtení krajiny provázejí

Anna Grusková vo svojej umeleckej reportáži (creative non-fiction) hľadá stopy Dr. Alžbety Gwerkovej-Göllnerovej v archívoch, múzeách, knižniciach, súkromných zbierkach, rozpráva sa s pamätníkmi a vedkyňami. Priamo v starobylej Banskej Štiavnici vytvára živý portrét modernej prvorepublikovej ženy, priekopníčky demokracie na Slovensku. Alžbeta Gwerková-Göllnerová (1905 – 1944), rodáčka z Čierneho Balogu,

Katolický kněz nizozemského původu Henri J. M. Nouwen (1932–1996) zprvu působil jako pedagog mj. na Yaleově a Harvardově univerzitě, ale později zasvětil svůj život práci s duševně postiženými lidmi v arše Daybreak v kanadském Torontu. Ve svém životě a díle kladl zvláštní důraz na kontemplativní modlitbu. Bezprostřední kontakt s Bohem považoval za velmi důležitý, avšak spása skrze víru byla pro něho

Jungovsky laděné postřehy a vhledy z každoročních pobytů v temné komoře. Kde končí psychologie a začíná mystika? Zlomky i delší texty známého přírodovědce trochu ve stylu Jungových Septem sermones ad mortuos.

In The Call of the Tribe, Mario Vargas Llosa surveys the readings that have shaped the way he thinks and has viewed the world over the past fifty years. The Nobel Laureate maps out the liberal thinkers who helped him develop a new body of ideas after the great ideological traumas of his disenchantment with the Cuban Revolution and departure from the ideas of Jean-Paul Sartre, the author who most inspired

Za podmanivým názvem knihy Dřevěné oči se skrývá deset esejů, které Carlo Ginzburg publikoval na přelomu druhého a třetího tisíciletí. Jejich společným jmenovatelem jsou dějiny umění, literární teorie a sémantika. Autor v nich pojednává témata biblická, antická, středověká i raně novověká, vztahy Židů, pohanů a křesťanů. Perspektiva jeho uvažování je nejen italská, ale i evropská, neboť si je vědom

Před čtyřmi lety vyšla kniha Petra Žantovského Svět včerejška, dneška a ... složená z komentovaných dokumentů vztahujících se k nacismu obecně. Bylo to tehdy ku připomenutí 75. výročí porážky této perverzní ideologie a brutální politiky v roce 1945. Svět se bohužel nevydal po rozumnějších cestách, situace se spíše přiostřuje, a proto vznikla nová publikace Svět zítřka? 15. března 1939, před 85 lety,

In beautifully written and powerfully thought prose, A World Out of Reach offers a crucial record of COVID-19 and the cataclysmic spring of 2020-a record for us and for posterity-in the arresting voices of poets, essayists, scholars, and health care workers. Ranging from matters of policy and social justice to ancient history and personal stories of living under lockdown, this vivid compilation from

Esejistka a poetka Dana Podracká zostavila publikáciu venovanú najvýraznejšej slovenskej prozaičke Božene Slančíkovej Timrave (1867 – 1951), ktorej 150. výročie narodenia si tento rok pripomíname. Z úryvkov jej diel a korešpondencie sa pokúsila vytvoriť plastický obraz autorky, ktorej „spoločnicou bola po celý tvorivý život samota – tá vonkajšia i tá vnútorná“ (A. Matuška). Timravina existencia je

Soubor více než osmi desítek esejů z pera básníka, dokumentaristy a publicisty Miloše Doležala svým rozpětím, vrstevnatostí a výtečnou stylistickou úrovní vstupuje do esejisté řady nakladatelství Torst. V českém kulturně-literárním prostoru je tvorba Miloše Doležala, v níž se soustavně věnuje životním osudům postav známých, ale především těch neprávem opomíjených, výjimečná. Mezi těmi, o kterých Doležal