Praha jinak, Praha „jinohledem“. Praha poskládaná jako noviny z éry mezi dvěma válkami. Dramaticky i vesele. Informačně a zábavně. Slovem i obrazem. Kolážovaný dokument doby, kdy se dělaly moderní česk(oslovensk)é dějiny. Co se tehdy o městě psalo, co se tady dělo, jak se měnila řeč, jak se měnila vizualita míst? To všechno přehledně ve dvanácti třaskavě nabitých kapitolách: první strana, z domova,

Pressburg po maďarsky Pozsony, po slovensky Prešporok a od roku 1919 Bratislava je viac než len malá sestra Viedne. Niekoľko storočí bola uhorským korunovačným mestom a ležala na jednej z najvýznamnejších obchodných ciest Európy. Spisovateľov, ktorí sa tam narodili a žili, formovala viacjazyčnosť. Patrí medzi nich veľký barokový mysliteľ Matej Bel aj nemecky hovoriaci spisovateľ a prekladal Alfred

Tato sympaticky malá publikace by neměla chybět v batohu žádného zájemce o novodobou vojenskou historii Československa, ať už se cíleně zaměřuje na návštěvy dochovaných bunkrů, anebo jen cestuje do oblastí, kde se tyto pozoruhodné stavby dodnes v hojných počtech nacházejí. Průvodce obsahuje souhrn všech aktuálně zpřístupněných objektů čs. opevnění a dalších tematicky příbuzných zajímavých lokalit.

Unikátní soubor příspěvků z česko-slovenské konference, která byla prvním pokusem o setkání historiků, kteří chtěli svým dílem přispět ke zhodnocení výsledků historického bádání v oblasti církevních dějin. Akce se uskutečnila v Ružomberku a přinesla výsledek v podobě více než padesáti autorských příspěvků, jejichž autoři zhodnotili přínos a specifika české i slovenské církevní historiografie.

Eseje venované kontroverzným témam českej minulosti, prítomnosti i budúcnosti: Nacizmus a otázka kolektívnej viny, České vyrovnanie s minulosťou po roku 1989, Vojna proti Iraku ako český problém, Globalizujúci sa svet...

Martin Štefek ve své komparativní studii dává nahlédnout za fasádu zdánlivé jednoty vedení Komunistické strany Československa (KSČ) a Jednotné socialistické strany Německa (SED) po roce 1985. Na základě výzkumů archivních pramenů čtenářům odkrývá logiku fungování politického procesu v režimech sovětského typu a problematizuje vžitou představu o jejich strnulosti.

Série knih o zříceninách od renomovaného kastelologa profesora Tomáše Durdíka a fotografa Viktora Sušického navazuje na řadu předchozích dílů, opět výpravnou publikací, tentokrát mapujících zříceniny na území východních Čech. Kniha představuje na více než 400 barevných fotografiích 50 známých i málo známých lokalit, obsahuje množství odborných perokresbových nákresů, detailní popis přístupu a samozřejmě

Jaké mýty šíří západní novináři a historici o středoevropském odporu vůči komunistickému státu? Jak se na disent dívá americký historik J. Bolton?

Dejiny sa najlepšie píšu prostredníctvom ľudských príbehov a príbeh šľachtického rodu Friesenhof Oldenburg, ktorý žil v 19. až 20. storočí v kaštieli v Brodzanoch, stojí za rozpovedanie. Je unikátny svojimi nadnárodnými väzbami – alsaským pôvodom, spojením s habsburskou monarchiou a územím dnešného Slovenska, s veľmi silným ruským kontextom, prepojeným na rodinu básnika A. S. Puškina.

Dne 1. června 1953 vstoupilo do stávky několik významných pražských průmyslových podniků v čele s tehdejším mamutím strojírenským a hutním koncernem ČKD Stalingrad. Dělníci se bouřili proti sociálním důsledkům ohlášené měnové reformy, vyšli z bran továren, a připravovali dokonce protestní pochod na Pražský hrad.

Ve dvacátých a třicátých letech 20. století masivně vstoupil do veřejného prostoru měst, městeček a vesnic českých zemí nový typ memoriálních staveb – pomníky připomínající oběti první světové války. Patřily mezi ně jak drobné křížky či nevelké kamenné stély, tak i pohledově dominantní a nejednou i významově vrstevnatá sochařská díla.

Neobvykle koncipovaná kniha sestavená ze zpráv dobového tisku, policejních vyhlášek, výslechových protokolů gestapa a krátkých prozaických útvarů se touto kombinací snaží čtenáři přiblížit atmosféru protektorátu Čechy a Morava. Pro bližší vhled do atmosféry Prahy v těžkém roce 1942 je kniha doplněna bohatým obrazovým materiálem.

Kniha přispívá k poznání dějin moderního urbanismu a územního plánování. Hlavním tématem jsou ekologicky šetrné tendence, které jsou zastřešeny konceptem organické modernity.

V 11. svazku populárního historického cyklu autor nabízí především panoramatický obraz \\\\života všednídnů\\\\\' české společnosti na přelomu 19. a 20. století. Vyprávění je pestrou faktografickou mozaikou o stylu života a práci, bydlení, školství, platech a výdělcích, cenách, rodině a manželství, trávení volného času i o dalších aktivitách tehdejších lidí.

Texty z rokov 1967 až 1969 venované nacistickej okupácii a úsiliu českej kultúry o \'nájdenie nového národného povedomia\' tvárou v tvár nebezpečiu.

Slovník českých lékařů-spisovatelů zachycuje více než 500 jmen lékařů, kteří byli v nějaké formě literárně činní mimo svou medicínskou odbornost. Hlavní pozornost je věnována básníkům, prozaikům i dramatikům, autorům vědecko-fantastické literatury a dalších literárních žánrů.

Kniha pojednává o případu nejproslulejšího českého policejního konfidenta, ale také politického radikála a spisovatele Karla Sabiny (1813–1877). Karel Kazbunda (1882–1982), který svoji práci zpracovával ve 30.– 60. letech 20. století, se v ní jako historik vyrovnával s realitou protektorátního a poúnorového konfidentství. Nedokončenou publikaci z Kazbundovy pozůstalosti editoval Martin Kučera.

druhé vydání úspěšné knihy z roku 1992, doplněné o nejdůležitější události, jež se od tohoto roku odehrály. Publikaci PhDr. Jiřího Chvojky, mimo jiné autora mnoha přednášek o dějinách Českých Budějovic, provází grafická úprava Radomíra Postla.

V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století bylo kvůli povrchové těžbě uhlí zlikvidováno jedno z nejcennějších historických měst severních Čech. Náhradou za starý vznikl nový Most, který vzbuzoval veliká očekávání, ale nakonec stal symbolem úpadku i bezohlednosti československého státního socialismu. Kniha Most do budoucnosti plasticky vypráví o životě ve starém Mostě v dekádách po druhé světové

Vzájemná korespondence dvou vynikajících historiků, Josefa Jirečka a Václava Vladivoje Tomka, která jako celek nebyla ještě vydána, mapuje zlomovou dobu v habsburské monarchii (italské tažení, pád \"Bachova absolutismu\", únorová ústava z roku 1861), v české společnosti (první fáze diskusí o pravosti Rukopisů, příprava obecních voleb, voleb do zemského sněmu i říšské rady) i obou vědců a politiků osobně