Pochopíme někdy, jak některý věci, na kterých tak moc lpíme, jsou bezcenný, a ty, kterých si máme skutečně vážit, bereme jako pohou samozřejmost? Po náhodném návratu do rodné vsi Michal netuší, jak dramatické chvíle ho čekají. Musí čelit nejen bolestivým vzpomínkám, ale také se vyrovnat s naprosto nečekaným rozuzlením a odhalením strašlivého tajemství, které po tolika letech vyplouvá na povrch. Tohle

Když se Markéta s Petrem na stránkách knihy potkají, vypadá to banálně, na přímočarou love story. Romantika v pravý čas, chtělo by se říct, na prahu dospělosti. Jenže z toho vznikne román o otcovství, které autor chápe jako univerzální fenomén. Nedostatek nebo naopak přebytek otcovských figur rozhýbe děj svižně napsané příběhové mozaiky, která se dá číst jako pocta jednomu náhodnému setkání, nebo jako

Tereza by ráda byla nejen vzornou dcerou, ale také dokonalou milenkou, a nakonec i bezchybnou manželkou a matkou. Prostě tak, jak si to její nejbližší okolí představuje. Ale už od dětství tuší, že jí to dá pořádně zabrat. Zvlášť když radši leze po stromech, sukním se vyhýbá obloukem, nohy se jí nevejdou do lodiček a žádný z chlapů, co se kolem ní točí, se nikdy nevyrovná Ludvíku Vaculíkovi. A ona se

Současná věda ve vší své oborové pestrosti a metodologické spletitosti zaujímá ve společenském dění dneška pozici plnou paradoxů a zvratů. Pochopení toho není snadné a samotní vědci, zejména ti, co byli na určitou dobu zvoleni do odpovědných akademických funkcí, se o takové pochopení museli snažit a s realitou se při velkém zatížení odpovědností vyrovnávat. Nejlépe dobový vývoj ilustruje přímé svědectví

Tímto zvláštním jménem se podepisovala česká spisovatelka Anna Lauermannová-Mikschová. Pseudonym v překladu znějící \"šťastný Tiber\" odkazuje na její několikaměsíční pobyt v Římě, kde čerpala novou energii a uměleckou inspiraci po rozchodu se svým man želem, vnukem Josefa Jungmanna. Anna se narodila v roce 1852 v rodině známého pražského lékaře, který patřil mezi vlastenecky smýšlející obyvatele Prahy.

Bohumil Ždichynec demonstruje převelice nevšední spektrum žánrových postupů, které s důrazem na jejich poselství posléze uvážlivě jako by rozviřuje do učiněné mozaiky bytostného tázání po smyslu světa a po poslání světa smyslu. Díkybohu či naštěstí nenalézáme v prózách ze Zvláštních způsobů štěstí žádná, v kdekterém současném výtvoru bující, neodpustitelně omílaná dějová nebo rádobypsychologická banální

Příběh Filipa začíná tam, kde jiné životní příběhy končí. Stojí s pětiletou dcerou nad hrobem své ženy Sylvie, která mu byla vším. Proslula jako ilustrátorka dětských knih se sovím bojovníkem Kuliočkou. Během náhlé nemoci začala pracovat na kresbách k dalšímu příběhu, který ale nestihla dokončit. Jak Filip postupně zjišťuje, Sylvie si přála, aby právě tento poslední příběh vyprávěl jejich malé dcerce.

Nebyl to však stesk, který by se dal vyléčit pouhým návratem někam a objetím, byl to temný a neutěšitelný druh stesku po promarněném čase, po tom, co jsme neudělali, co jsme neuměli docenit a dostatečně prožít, co nám navždy uniklo, když jsme byli rozptýleni věcmi nekonečně méně důležitými.

Mnohokrát již lidé z domácího hospice Cesta domů otevírali dveře domova, kde někdo umíral, a jeho blízcí mu chtěli být nablízku. Každé dveře byly jiné, každý osud za nimi také. Autorka vybrala pár desítek příběhů, které vás dojmou i potěší, možná vás zbaví strachu, ale především v nich asi potkáte kus sebe. Když člověk umírá a obzor je na dohled, dostane i všední život jakoby větší cenu. Každá chvilka

Název knihy Kdy se dotknout dospělosti napovídá, jaké otázky autorka klade svým hrdinům i čtenářům. Příběhy mladých lidí, kteří činí svá první důležitá rozhodnutí a pojmenovávají silné i složité chvíle, které v cestě za dospělostí prožili a přežili. Jsou tichým odrazem našich vlastních životů. Profesor Miloš Horanský k tomu podotýká: „První mocné životní karamboly. Jizvy na duši a citech, nesrovnatelně

Praha v srdci, to je 189 příběhů, které se v Praze odehrály v průběhu posledních dvou set let. Ukazují, že nedávná minulost je stejně dramatická a spletitá jako ta středověká. Obyvateli Prahy byli Franz Kafka, Jaroslav Seifert, Bohumil Hrabal, Jaroslav Hašek, Jan Patočka, Jiří Dienstbier i Václav Havel. Prahou pochodovala okupační vojska, v Praze Vinohradech se bojovalo o rozhlas, v Praze Kobylisích

Když se mladá manželka a matka Petra Tomanová stěhovala na začátku 90. let z Čech do Ameriky, vezla si s sebou i svůj vlastní sen - vzdělat se, podnikat a zajistit svým dětem tu nejlepší budoucnost. O několik let později si na drahé a náročné stadium vydělává úklidem domácností bohatých Američanů, po nocích se učí na zkoušky, stará se o děti a domácnost, a s vypětím všech sil se snaží na svůj původní

Do nenápadného domu se nastěhuje student ekonomie Olda. Chce se tak odloučit od své rodiny, namočené do korupční aféry, od otce, který „uměl“ vydělat peníze. Do jeho života vstoupí Renata, sousedka v domě a novinářka, a to nejen tím, že se náhodou dostane ke kauze Oldova otce a že se díky ní snaží udržet si místo v redakci. O tom, jak to dopadne, se dočtete na stránkách této knihy.

Lenka žije ve Francii a Anne v Čechách. Lenka je Češka a Anne Francouzka. Ačkoliv by se zdálo, že si tyto dvě evropské kultury musí být blízké a život v jedné či druhé zemi dost podobný, každodenní potýkání se s realitou svědčí o naprostém opaku. Překvapení, pobavení i naštvání jsou málem na denním pořádku, rozdílné vnímání toho, co je nebo není správné, co je nebo není normální a co je nebo není přijatelné,

Když chybí mateřská láska, ovlivní to celé generace Příběh o nelehkých lidských osudech v podhůří Brd na pozadí událostí minulého století. Emílie zažije bolesti války i nástup komunismu – ale možná ještě horší jsou pro ni samota a odcizení, které pociťuje v manželském životě. Také její dcera Jana se cítí zavržená, rodičovské lásky zažila málo a sama ji neumí předat dál. Dokáže poslední z podbrdských

Desetiletá Mila má ráda zvířata — zvlášť hmyz a ze všeho nejvíc pavouky. Taky se umí „ztratit ze světa“. Když se na něco soustředí, všechno ostatní pro ni přestane existovat. Petr chodí do čtvrté třídy, ale vypadá na prvňáka. Umí skvěle kreslit a v noci nemůže spát. Bojí se totiž tmy nebo spíš toho, co se v ní skrývá. A když už usne, zdají se mu hrozné sny. Katka nemá žádné kamarády, připadá si tlustá

Záchrana zraněného francouzského partyzána sudetskými dětmi, další dva osudy politických vězňů, příběh ze šumavského pohraničí, kde na tradici pašeráků navázali převaděči uprchlíků před komunistickým režimem. Čtyři povídky zasazené do období od konce druhé světové války až do nedávně minulosti připomínají pohnuté momenty českých dějin, jsou však díky optimistickému pohledu i nadhledu Jiřího Stránského,

Pikareskní román o lidech bez jasné morálky a řádu, o manipulacích tajné bezpečnosti a o směšném zápasu inteligence s emocemi. Dobrodružný děj nás v několika proplétajících se rovinách provází od socialistického sirotčince v 50. letech přes teologický seminář, psychiatrický ústav, pražskou filozofickou fakultu na přelomu 60. a 70. let, \"zašívárnu\" na opuštěném pracovišti v pohraničí za normalizace,

Z vrcholné prozaické tvorby Karla Poláčka vybíráme dva humoristické romány s charakteristickými prvky autorovy osobité jazykové komiky, v nichž prostřednictvím jemné nadsázky, opakujících se promluv, frází a klišé detailně prozkoumal mentalitu českého maloměsta a obnažil konvenčnost, omezenost a nesmyslnost lidských postojů. Předobrazem obou výrazně autobiografických vyprávění se stalo prostředí jeho

Každý obyčejný den nám může změnit život. Hrdinové povídek scenáristy Marka Epsteina jsou zdánlivě sebejistí a stabilní jedinci uchlácholení drobnými lidskými sny. Jejich jistota ale není víc než pouhé očekávání pádu. Jsou zrazováni tam, kde se cítili nejsilnější: rodinou, přírodou, rozumem i láskou. Okolnosti je strhávají z cesty a ponechávají rozhodnutí, zda se chtějí navrátit do bývalé rovnováhy.