Rudolf Altschul (1927–1945), člen legendárních spořilovských surrealistů, byl aktivní něco málo přes dva roky. Ale každý rok, každý den stvrzoval své fantazijně rozvité básně konkrétním krokem, činem. Surrealismus byl pro něj láska i revolta, žena i odboj. Prostě smysl („v každém smyslu jara“), pravda (která „hledá svět v náměsíčných“), naděje („jež není rapírem“). Knížka Otázky rychle kladené v běhu

V knize Přicházím sama k sobě objevujeme pro čtenáře vůbec poprvé jako celek - básně Jaroslavy Kutheilové, autorky stíhané nepřízní osudu v podobě jejího celoživotního trápení, nemoci, která ji trvale připoutala k jedinému místu - Domovu sociální péče v jihočeské vesnici Libníč, kde žije ve své samotě, ve svém ústraní. Básně jsou psané v krátkých úlevách mezi depresemi a euforií, jako svědectví toho

Výbor z poezie básníka, prozaika, dramatika, kritika, esejisty a překladatele Otakara Theera (1880–1917) přináší po více než sedmdesáti letech jeho verše v samostatné knize. Tvoří ho průřez všemi Theerovými básnickými knihami i verši do sbírek nezařazenými. Doplněn je obsažným doslovem editora svazku, básníka, esejisty a překladatele Vladimíra Janovice. Otakar Theer začal tvořit již v době svých gymnaziálních

Forradalmi tények és legendák újratöltve. 13 alternatívát olvashatunk fiatal szerzők tollából, akik az ifjúsági kategóriában Év Gyermekkönyve díjat nyert Jelen! és a jövőnket megjósoló 2050 antológia után az 1848/49-es eseményeken csavartak egyet. Mechanikus Petőfi és szónokló Szendrey Júlia? Borotválkozó Kossuth és forradalmár Rózsa Sándor? Itt senki sem az, akinek látszik. Vagy amit tanultunk róla.

Básnickou tvorbu Jiřího Koláře (1914–2002) představujeme čtyřmi knihami z vrcholného období padesátých let. Kolářovo literární novátorství a rovněž nesmlouvavá společenská obžaloba způsobily, že se deníková kniha Prometheova játra dostala ke čtenářům až se značným zpožděním, navíc v upravené podobě. Přítomná edice se poprvé vrací k původnímu znění prostému cenzurních zásahů a rovněž poprvé společně

Děti trnou a matky neví. Jeden z nejsilnějších básnických debutů posledních let: Alžběta Michalová (1991) napsala sbírku rodinných žalozpěvů, nářků i výkřiků nad vlastním dětstvím, vystavila křehký a krutý účet matce a otci.

Unikátní záznam básníkova hlasu, čtoucího ze svých vzpomínek, doprovází skvělá interpretace jeho díla třemi mistry přednesu - Františkem Němcem, Viktorem Preissem a Otou Sklenčkou. Uslyšíme básně ze sbírek Koncert na ostrově, Maminka, Šel malíř chudě do světa, Poštovní holub, Samá láska, Svatební cesta, Jaro sbohem, Deštník z Piccadilly, Býti básníkem, Praha, Přilba hlíny a Morový sloup.

Aj novú zbierku Kataríny Kucbelovej charakterizuje rezervovaný jazyk. Ale s osobnejšími témami získal nový náboj. Autorka vychádza z rámca každodennej životnej skúsenosti, ako ho určujú rodinné vzťahy, väzby na domov a na dôverne známe lokálne spoločenstvo. Namiesto evokovania idyly sa však sústreďuje na naše temnejšie tradície, ako sú zatrpknutosť, strach, predsudky, intolerancia, agresivita. Znepokojujúce

V pořadí třetí kniha veršů Jindřišky Vitvarové se opět zaměřuje na krásu a pestrost přírody a popisuje zajímavosti a jevy, se kterými se člověk žijící v našich zeměpisných sbírkách setkává v průběhu roku. Verše doprovázené fotografiemi vykreslují krásy naší přírody, ať už jde o básničky z lesa, od řek a rybníků nebo ze zahrádky. V řadě básní najdeme i motivy vztahové a zamyšlení nad životem a jeho

Nositeľ Nobelovej ceny Rudyard Kipling je na Slovensku známy ako autor Knihy džunglí. Máloktorý čitateľ však vie, že je aj autorom niekoľkých básnických zbierok. Kipling bol všestranný a zložitý autor, ktorý tvoril v rozmanitých žánroch a často sa vyjadroval k protirečivým spoločenským a politickým postojom. V jeho veršoch nachádzame všetky škály života v ich nekonečnej rozmanitosti, zvyčajne zachytené

Autorka zbierky básní píše: \"Viem, že raz za veľa rokov, vykvitne i púštny kvet. Túžim, dúfam, verím. Inej cesty niet.\" V živote existuje aj dobro. Každodennosť môže byť krásna. Treba sa pozorne dívať a hľadať. Nachádzať.

„Nesúďte, ľudia, prísne o mne, aj do ľalie padne prach.“ Tichomír Milkin, hoci bol kňazom, písal aj ľúbostné verše. V čase písania ich však nepublikoval a tak o nich verejnosť dlho nevedela. Literárna kritika ho označuje ako prvého naozaj erotického lyrika u nás. „Čo moje srdce cíti, / to spieva lutna; / či vás to dráždi, abo / či vám to chutná.“ Klasika zo Zlatého fondu SME.

„Magicky roztodivná poetika, nevídaný výrazový minimalismus, k prasknutí napínavé lyrické zkratky a hypersenzitivní smutek: to jsou mimořádné kvality originálního debutu mladého brněnského básníka,“ psalo se na záložce první knížky brněnského básníka Miroslava Fišmeistera, jež vyšla v roce 2005. Podobně je na tom i druhá knížka autora. Tentokráte do svazku – aby bylo nad čím uvažovat a intelektuálně

Josef Svatopluk Machar (1864–1942), jeden z iniciátorů České moderny, je považován za předního představitele básnického realismu. Jeho prvotina Confiteor (1887, definitivní vyd. 1889 s názvem Confiteor I) vyvolala po svém vydání podobný skandál jako Máchův Máj nebo Nerudovo Hřbitovní kvítí. Macharův věcný, střízlivě mluvní styl, jeho ironie a sebeironie, neúprosná kritičnost, úsilí o pravdivost a deziluzivní

Dnešní svět není zvlášť hezký ani příjemný. Svět je prostě svět. Svůj, trpký a nemilosrdný, nikoho nenechá bez starostí. Každý z nás by chtěl někdy někam utéci, někam zmizet. A právě N. O. R. A. je možností, kde se člověk může schovat. Pojďte se na chvíli ukrýt do autorovy nory a zjistit, jak vypadá svět očima 18letého kluka.

„Často se říkává, že moderní poezie je – na rozdíl od poezie psané v minulosti – natolik uzavřená sama v sobě, že pomalu ztrácí běžné čtenáře a stává se četbou hrstky zasvěcenců, nakonec často jen básníků samých. Jen stěží bychom hledali výraznější protipól zmíněného typu poezie, než jakým jsou přítomné verše Martina Vopěnky: zcela srozumitelné, sdělné, působící klidným rytmem a prosté – právě to je

Piata básnická zbierka obľúbenej poetky Miroslavy Ábelovej rozohráva príbehy troch žien v jednej obci: osamelej starnúcej alkoholičky, ktorej padá na hlavu vlastný dom, mladej matky, ktorá sa s rodinou presťahuje z paneláku v meste do nového domu na dedine a ženy z chatrče na okraji obce, ktorej život obmedzili a zmenili tajomné myši. Všetky tri príbehy rámcuje DOM – dom, ako priestor, v ktorom sa

Libor Prudký je znám jako sociolog. Tato knížečka je jeho první básnická sbírka pro tisk.

Preciznost, lyričnost a inteligence, s kterými Josef Hrdlička píše o světě kolem sebe, jsou výjimečné. Používá k tomu různé literární formy: od fabliaux přes zdánlivé deníkové zápisy, až po lyrické básně v klasickém stylu, v jednotlivých textech zároveň zaznívají filozofické reflexe.