Az 1956. október 25-i Kossuth téri sortűz a forradalom és szabadságharc legvéresebb, mind ez idáig tisztá­zat­lan körülmények között bekövetkezett eseménye volt. A sortűz során máig ismeretlen számú békés, fegyvertelen tüntető vesztette életét, és több százan megsebesültek. Az Országgyűlési Múzeum 2016 októberében egy kutatási programot indított a sortűz körülményeinek alaposabb feltárására. A kutatás

Za dvě stě tisíc let naší existence nás nic neformovalo výrazněji než město. Ben Wilson, mladý historik, jehož knihy pojednávající o britských dějinách se řadí mezi bestsellery a získávají mnohá ocenění, nám tentokrát přináší velkolepý příběh o tom, jak se města odpradávna podílela na rozkvětu naší civilizace a jak život v nich podnítil největší vynálezy lidstva. Vyprávění začíná v Uruku, prvním městě,

Boris Bove představuje stoletou válku jako myšlenkovou konstrukci, která se snaží koncepčně uchopit opakované konflikty mezi královstvími Francie a Anglie probíhající od 90. let 13. století do 50. let 15. století. Tuto letitou krizi přitom chápe jako průvodní jev přechodu k novému společenskému řádu, jenž dal vzniknout zastupitelským institucím, jimiž byly generální stavy. Současně s tím vykládá stoletou

A kereskedelem a gazdaság valamennyi ágával összefüggésbe hozható, és nincs olyan társadalmi csoport, amelyet valamilyen formában (akár csak felhasználóként vagy vámbirtokosként) ne érintettek volna a kereskedelmi folyamatok. A középkori nagyvárosoktól a kisebb településekig meghatározó volt a kereskedelmi színterek megléte, avagy éppen azok hiánya, ezek nem csupán a település központtá válását befolyásolták,

Dějiny Walesu přibližují českému čtenáři dlouhou a barvitou historii obyvatel jedné z tzv. keltských periferií Velké Británie. Velšské historické a kulturní dědictví dnes připomínají jak památky na římské dobytí Walesu, tak raně středověké hrady, jež vznikly v souvislosti s anglickým dobýváním velšského území anglickým králem Eduardem I. na sklonku 13. století a jsou oceňovaným architektonickým dědictvím.

Táto kniha prináša mnoho nových objavov z oblasti biblických dejín. K starším paralelám medzi Eposom o Gilgamešovi a knihou Genezis pridala nové paralely. Zovšeobecnila najstaršie dejiny vzniku prvej civilizácie sveta (sumerskej) s biblickými dejinami vzniku človeka. Ukázala, že biblické dejiny Jozefa a jeho rodiny, rovnako ako aj exodu Židov z Egypta majú svoje paralely s kráľovskými dejinami Egypta.

Tradice církevního života se v jednotlivých zemích a později i světadílech utvářely už od doby apoštolské. Některé přetrvaly staletí, jiné zanikly, přestože mnohdy uchovávaly vzácné hodnoty. Právě jimi se ve své nové knize zabývá významný současný teolog a církevní historik Hubert Wolf. Ve svém díle „sestupuje do krypty“, do hlubin církevních archivů a vynáší na světlo doklady o životě církve, v nejednom

Tohle jste se o slavných světových osobnostech ve škole neučili: Víte, že Tutanchamon měl v hrobce cukrový meloun, že hunský vládce Attila mohl díky dědečkovi studovat v Římské říši a díky mamince měl placatý nos? Že Alexandr Makedonský hledal v Indii lidi s ušima až na zem a historik Herodotos se často stěhoval a psal o mravencích velkých jako liška? A že Sokrates s velkou pravděpodobností neřekl

Dobytí „druhého Říma“ – hlavního města byzantské říše sultánem Mehmedem II. a s ním spojené obavy z ovládnutí Evropy osmanskými Turky zafixovalo celou paletu negativních evropských představ o novém a velmi nevítaném sousedovi. V evropském politickém diskursu pak byla „turecká hrozba“ často instrumentalizována ve vnitropolitických i mezinárodněpolitických argumentech španělských i rakouských Habsburků,

1944. október 29-én a szovjet csapatok támadásával kezdetét vette a 108 napos budapesti hadművelet, amelyben a harcoló felek a második világháború magyarországi harcainak talán legsúlyosabb összecsapásait vívták meg. Az offenzíva első napjaiban valóságos versenyfutás zajlott: vajon a szovjet vagy a német erők érik el elsőként a magyar fővárost: A szerző ezt a rövid, de rendkívül eseménydús hadtörténeti

\"Merre néz Jellačić Zágráb főterén, miért dobta a hóba a keresztet Imre atya Branyiszkónál, hol sebesült meg Görgey Artúr, mi történt Nagyenyednél, hogyan kerültek elő a vízaknai csata holt honvédei a sóbányából? Megannyi érdekes ember és történet! Tizennégy éven át jelentkezett a Magyar Televízió képernyőjén ,\"Ráday Mihály és Katona Tamás műsora\" hogy megismertesse és megszerettesse 1848/49 történetét,

Kniha, zpracovaná s využitím velkého množství archivních pramenů, z větší části dosud nepublikovaných, souhrnně pohlíží na problematiku založení a rozvoje námořní plavby v bývalém Československu a na fungování samostatného podniku Československá námořní plavba, a to v období let 1948–1989. Téma je probráno z mnoha stran, vedle analýzy hospodářských výsledků se autorka věnuje problematice spolupráce

Mindszenty József nem forradalomnak tartotta 1956-ot, hanem kizárólag szabadságharcnak, amely utólag metahistorikus kijelentésnek tűnik. Jelen kötet ezt alátámasztva részletesen ismertet több évtizednyi, Mindszenty 1956-os szerepével kapcsolatos szakirodalmat és forrást. Mindszenty 1956-os tevékenységét a börtönben, majd internálásban, magánfogságban eltöltött időszakának bemutatásával kezdi a szerző,

Po úspěchu publikací Krajinou prvních Přemyslovců a Krajinou Karla IV. přicházejí Otomar Dvořák a Josef Pepson Snětivý s osmou společnou knihou, nazvanou Krajinou Albrechta z Valdštejna. Vévoda frýdlantský není výhradně kontroverzní – a už vůbec ne temná – postava naší historie. Jen málokteré české osobnosti se podařilo tak výrazně vstoupit na evropskou scénu a plody jeho záměrů dodnes okrašlují naši

Koloniální říše ve všech svých podobách byly součástí politických map světa více než pět staletí, od renesance až do dnešních dnů. Kniha editora Roberta Aldricha, profesora evropských dějin na univerzitě v Sydney, nabízí přehled historie třinácti říší, které vybudovalo osmanské Turecko, Španělsko, Portugalsko, Nizozemí, skandinávské státy, Velká Británie, Francie, Rusko (carské i sovětské), Rakousko-Uhersko,

Úspešný seriál Koruna (The Crown) z produkcie Netflixu si vzal na mušku život kráľovnej Alžbety II. a jej rodiny. Každá epizóda pritiahla k obrazovkám milióny fanúšikov. Ako však rozlíšiť historickú realitu od fikcie? Čo je pravda a čo je lož? V tejto knihe rozoberáme a dešifrujeme epizódu po epizóde všetky štyri série, ktoré už boli odvysielané, a s prispením fotografií a výstrižkov z dobovej tlače

Johan Huizinga (18721945) patrí k najvýznamnejším nizozemským historikom 20. storočia. Ako priekopník európskych kultúrnych dejín sa preslávil najmä veľkým opusom Jeseň stredoveku (1919, po slovensky 1990), venoval sa však aj otázkam filozofie hry ( Homo ludens, 1938, po slovensky 1990) a kultúrnej kritike (V tieňoch zajtrajška, 1935; Zhanobený svet, 1943, obe po slovensky 2002), písal však takisto

Zápodoukrajinský Lvov, kdysi součást habsburské říše, byl centrem mnoha kultur a dějištěm mnoha snů a tragédií. Býval považován za \"Jeruzalém Evropy\", kde společně žili Poláci, Židé, Ukrajinci a Němci. Tamní kulturní i vědecké prostředí si před druhou světovou válkou v ničem nezadalo s Berlínem a Vídní, avšak jako mnoho jiných středoevropských měst ztratil i Lvov téměř všechno obyvatelstvo v důsledku

A New York Times bestseller, \"The Dying Citizen is essential reading for any American who cares about the fate of our nation\" (Mark R. Levin) Human history is full of the stories of peasants, subjects, and tribes. Yet the concept of the \"citizen\" is historically rare-and was among America\'s most valued ideals for over two centuries. But without shock treatment, warns Victor Davis Hanson, American

Tři staletí v klášteře a 50 let v Hollywoodu. Tak se někdy ve zkratce popisuje španělsko-americká koloniální minulost Filipín. Identita obyvatel souostroví na rozhraní tichomořské oblasti a jihovýchodní Asie se však začala formovat už dávno předtím, než jej pro Evropu na své slavné a pro něj osudové výpravě roku 1521 objevil portugalský mořeplavec ve španělských službách Fernao Magalhaes. Český čtenář