Beletristickou prvotinu publicisty Josefa Káninského tvoří deset povídek a dva další krátké texty. Všechny náměty vycházejí ze sportovního prostředí a zůstávají v něm v různé míře. Především v nich jde o vztahy mezi lidmi. Často jsou to vztahy mezigenerační, hojně milostné. Vnitřní prožívání hrdinů je ukázáno bez příkras, autor zachycuje povrchové emoce, a vzápětí se ponoří hluboko do lidského podvědomí

Kniha je fotograficky a literárně věnována Novohradským horám, jejich krajině a lidem. Je v ní deset příběhů - Mašlové víly, Kulíšek a lokomotiva, Mlýn na Pohoří, Muzeum v kufru, Štědrý večer v Mordovce, Pendlovky, Hospodář na Klepné, Zeměměřeč Ká, Štěstí za korunu sedmdesát a Cetvinské leporelo. Součástí Zeměměřiče Ká a Cetvinského leporela je několik desítek reálných příběhů minulých sedmdesáti let.

Rusočasí je první díl románové trilogie Žižkaperk Blues. Děj knihy se odehrává během normalizce v sedmdesátých letech minulého století na pražském Žižkově. Zachycuje dospívání kluka z rodiny tvrdě postižené komunistickými represemi, první lásky, mejdany a život mládeže pronásledované režimem. Volně navazuje na román Dušebraní – Normalizační pornobrak.

Prostá žena a vlivný muž, Popelka a princ kolik klišé příběhů na toto téma už bylo zpracováno. Náš příběh je ale jiný; jeho strhující děj vás chytí pod krkem a nepustí, takže noc bude krátká. Román vás překvapí neotřelými postřehy, gradací příběhu a šokujícími zvraty. Není to typická love-story; po jejím přečtení možná zůstanete stát, sedět či ležet bez dechu. Autor čerpá i z vlastních životních, novinářských

První tištěné vydání suverénně napsané a čtivé prozaické knihy, vydané poprvé roku 1978 v pražských samizdatových edicích Expedice a Petlice. Kniha se stala předlohou německého celovečerního filmu Tag der Idioten, který získal roku 1983 Deutschen Filmpreis in Gold.

Nová kniha mladého autora, jehož povídková prvotina (Ažumřeš, nikdo už ti nebude chtít sahat na prsa) vzbudila zaslouženoupozornost kritiky i čtenářů. Hliněné dny jsou novelou,o níž sám autor říká: „Kniha druhé poloviny století, ve kterémrozkvetlo salónní

Veronika touží po lásce, dočká se však bolestného zklamání. Na začátku příběhu prožije těžké trauma - v den svých osmnáctých narozenin je znásilněna. Pachatel ji drží v hrsti a ona si ze strachu nechává celý hrůzný zážitek pro sebe. Její život se mění v noční můru a vše ještě zhoršuje rodinná situace, kvůli které nemá hrdinka u nikoho zastání. Brzy propadá zrádné bulimii a sáhne také po drogách, přičemž

Pětice mužů se vydává potokem na lov pstruhů, jako to dělávali v dětství, aniž tuší, že se při tom dotknou čehosi posvátného. Zatímco na ně paní smrtka líčí a příroda vychýlená z rovnováhy na ves sesílá jednu pohromu za druhou, je čtenář vtažen do osudů hlavních protagonistů protkaných nejen milostnými příběhy, ale také humornými příhodami a bujarými slavnostmi středočeského venkova. Kniha o lásce

Devatenáct nápaditých příběhů okořeněných suchým anglickým humorem. Detektiv Jiří Hadrbolec vypadá, jako by dělal všechno možné, jen ne svou práci. Vášnivě rád vyhrává tenisové turnaje, ve vlnách tvůrčího chvění píše básně nebo hraje na kytaru… a jen tak mimoděk chytí únosce, odhalí vyděrače nebo usvědčí vraha. Některé případy jsou spíše trapné záležitosti, ale co naplat – soukromá detektivní agentura

Ő olyan volt, mint az Ezeregyéjszaka. Mesélt, hogy éljen. Mesélt az ezeregy éjről, és aztán mesélt az ezerkettedikről is, amiről ezeregyszer hisszük, hogy nem, még nem most jön el.\" (Háy János) Az egykori grófi kastély hatalmas homlokzati óráján öt perc múlva fél nyolc. Reggel, délben, este, évek óta mindig. Szomorú mementó, a kastély ugyanis történetünk idején öregek otthona, és a legtöbb öregember

Nová kniha Ireny Obermannové o stárnutí pozpátku, dávných láskách a o tom, že to vše chce „více punku“. Babička Is Not Dead velmi volně navazuje na Ireninu předchozí knihu Babička, příběh vypráví o tom, jak nestárnout ve světě, který se zblázni. Podle Ireniny alter ego Xénie si život na stará kolena žádá více punku, jak vysvítá i z názvu parafrázujícího slogan Punk is not dead. Xénie doporučuje žít

Dárkové vydání v pevné vazbě, s výjimečnou grafickou úpravou a pohyblivými ilustracemi uvnitř. Tento román vypráví s vtipným nadhledem příběh čtyř kamarádů, kteří si dvacet let po maturitě zkusí položit otázku, jestli žijí opravdu tak, jak chtěli, když jim bylo osmnáct. A protože si musí přiznat, že by sami ze sebe nejspíš byli zklamaní, nezbývá jim než se rozhodnout, jestli s tím chtějí něco udělat.

Román je opatřen podtitulem \"Mašínovi a největší příběh studené války\", velkých příběhů však v sobě nese vícero - jde o ságu jedné výjimečné rodiny, která se ctí prošla oběma světovými válkami a oběma vražednými totalitními režimy, které střední Evropě uchystalo 20. století; jde o citlivý, rafinovaně prokreslený portrét několika mimořádných postav (od otce Mašína, legionáře, vojáka, jednoho z protektorátních

Autorizované povídání známého herce Jaroslava Duška o narození, životě a smrti. Příběhy protkané přítomností, volné asociace a rozmanitá setkání se Skutečností. Knihu provázejí zdařilé ilustrace Zbyňka Zenkla, zaměstnance chráněné dílny Rolnička v So běslavi.

Hořkosladký příběh známý z filmu Miloše Formana.

Kdo je lepší – Elán, nebo Jasná páka? Čemu víc obětovat – individuální svobodě, nebo domku v satelitu? Co zaručí šťastný život – středostavovská průměrnost, nebo mediální sláva? Román Nejšťastnější generace začíná na sklonku normalizace přáním gymnazisty Tomáše, aby mu třídní kráska Beáta stála modelem k talentovým zkouškám na FAMU. Ačkoliv se Tomáš nakonec na vysněnou školu nedostane, i v následujících

V autentickém životním příběhu sledujeme desetiletý zápas těžce zkoušené ženy o život a elementární lidskou důstojnost, a to v situaci, kdy ji lékaři, společnost i manžel už odepsali. Příznaky závažné nemoci se u Ivety Kollertové začaly projevovat v šestatřiceti letech. V té době byli ona i její manžel bez zaměstnání a téměr v bezdomoví se starali o dvě děti, přičemž svým zdravotním problémům zprvu

Ve své čtvrté knize vydané v nakladatelství Eroika přináší Iva Tajovská soubor dvanácti povídek propojených jednotnou dějovou linií. V navazujících povídkách autorka přenáší vyprávění k postavě, která se - často okrajově - objevila v příběhu předchozím. Dokresluje tak její pohnutky a postupně rozkrývá barvitost všech zachycených osudů. Vyprávění zavádí čtenáře mezi rozličné typy lidí a odkrývá jejich

Petra Soukupová znovu dokazuje, že je právem považována za jednu z nejvýraznějších autorek současné české literatury. Zdánlivě běžná situace: Tři sestry nasedají jednoho zimního dne do auta a vyrážejí k rodičům na oslavu narozenin svého otce. Blanka se dvěma dcerami, miminem a psem, Olina se synem a tabletem, Kristýna s kocovinou. V jednom autě se však spolu s nimi ocitají i jejich životní příběhy,

Tereza Boučková vstupuje do cizích životů jednoznačně a nekompromisně. Třináct Šíleně smutných povídek je třináct příběhů, které mají ve svém vyznění smutek, ale mnohé jsou i ironické a plné paradoxů. Všechny povídky jsou napsané více než minimalisticky, a přitom je v nich všechno: touha po lásce, přijetí, přátelství, vnitřním míru anebo alespoň klidu ve zpustošeném nebo vyhaslém manželství, stejně