Kastelánka poštátneného zámku dostane v sedemdesiatych rokoch minulého storočia list od bývalého majiteľa: grófka Sofia zomrela a chce byť uložená v zámockej kaplnke. Napriek smutným časom sa bývalé služobníctvo rozhodne splniť posledné grófkino prianie. Plán je pripravený a všetci ho začínajú do bodky plniť. Lenže svet ukazuje aj druhú tvár... Preklad: Marta Hlušíková Ilustrácie: Juraj Martiška

Beletristickou prvotinu publicisty Josefa Káninského tvoří deset povídek a dva další krátké texty. Všechny náměty vycházejí ze sportovního prostředí a zůstávají v něm v různé míře. Především v nich jde o vztahy mezi lidmi. Často jsou to vztahy mezigenerační, hojně milostné. Vnitřní prožívání hrdinů je ukázáno bez příkras, autor zachycuje povrchové emoce, a vzápětí se ponoří hluboko do lidského podvědomí

Knížka o stárnutí, mládnutí a sexu. Nová Irenina kniha je jejím návratem k původní Obermannové, autorce bestseleru Deník šílené manželky, který byl také zfilmován. Ve svém novém románu se tak navrací k tomu, v čem je nejsilnější - ke sdílení silných ženských emocí, tabuizované pocity nevyjímaje a hlásí se i k odkazu Boženy Němcové, jak dává tušit už sám název. Xénie se stala babičkou. S tímto novým

Známý herec se sametovým hlasem, ikona českého dabingu a také zkušený autor – to je Pavel Soukup, pro něhož je Romantické dřevo už čtvrtou knihou v pořadí. Nové vydání jeho humorných i vážných povídek a postřehů ze života dá nahlédnout i pod pokličku umělcova profesního a soukromého života.

Memoárová kniha Samuela Jana Hejzlara Na háku volně navazuje na předchozí díl vzpomínek Na hraně koncentrující se na život v Liberci a bývalém sudetském pohraničí v těsně poválečném období. Tentokrát se autor detailně, často humorně, každopádně vždy s nadhledem barvitě a sugestivně rozepisuje o dvou letech povinné vojenské služby 1957 58, kterou tento pevně věřící muž absolvoval především v západočeském

Román mapující historii pohraničí, zasazený do Vimperku roku 1987, nástupu perestrojky, pražské návštěvy Michaila Gorbačova, ale i sílícího ekologického hnutí, vnitropolitického zápasu uvnitř KSČ a tragických ozvěn sovětské invaze. Velitel místní stanice VB se před festivalem Setkání mládeže Šumavy chystá na návštěvu významného politického hosta a snaží se zabránit všem provokacím. Největším rizikem

V nejrozsáhlejší a knižně doposud nevydané próze se Josef K. Šlejhar, známý především jako autor novely Kuře melancholik, vyrovnává se svým manželstvím a potažmo i se světem jako takovým. Na ploše více než sedmi set stran nebývale sugestivním až živočišným jazykem vrší obrazy společných dní, obecné úvahy, vzpomínky, pocity. S téměř stenografickou přesností tak zaznamenává sled událostí, které předcházely

Povídky v Pražském dixielandu nezapřou autorův český původ, přestože již dlouhá léta žije v Nizozemsku. S hrabalovskou nostalgií či haškovským humorem, ale přesto po svém líčí drobné pražské postavičky šedesátých let. Komunistický režim jim všem komplikuje život, ale oni se vyrovnávají se všemi útrapami důvtipně a s nadhledem. Často je můžeme charakterizovat řekněme jako šibaly, ať už se jedná o školáka,

Dárkové vydání v pevné vazbě, s výjimečnou grafickou úpravou a pohyblivými ilustracemi uvnitř. Tento román vypráví s vtipným nadhledem příběh čtyř kamarádů, kteří si dvacet let po maturitě zkusí položit otázku, jestli žijí opravdu tak, jak chtěli, když jim bylo osmnáct. A protože si musí přiznat, že by sami ze sebe nejspíš byli zklamaní, nezbývá jim než se rozhodnout, jestli s tím chtějí něco udělat.

Současná česká poezie.

Není vše ztracené ani u těch, kteří dobrovolně nebo z donucení sloužili normalizační tajné policii. Požehnaný mezi ženami je inspirován právě těmito peripetiemi slovenského spisovatele Dominika Tatarky. V románu, obměněn ve fiktivní postavu Doména Tatanky, nabízí skrze vrcholné prožitky lásky těmto ženám modus vivendi – možnost, jak se vymanit z tohoto otroctví.

Anastázie je mladá novinářka, momentálně ne zrovna šťastná. Opustil ji partner, v práci se ztrapnila. Potřebuje si udělat pořádek sama v sobě, a tak vyrazí na návštěvu za babičkou do Olomouce. Netuší, že se vydává na cestu do minulosti mnohem vzdálenější, než je její vlastní dětství. A zjišťuje, jak důležité je najít své kořeny, pokud chce pevně stát. Román je inspirovaný osudem Hedy Müllerové (románové

Ester na svém blogu vtipně glosuje svůj život single třicítky. Doufá, že si její články jednou přečte její psychoterapeut, do kterého je tajně zamilovaná. Je cit k němu skutečný, nebo se jedná o pouhé platonické pobláznění? Romantický román s notnou dávkou sebeironie vypráví o hledání lásky i sebe sama.

Sdílíme věci, třeba koloběžky. Jestlipak sdílí ony s námi naše životy? Co když znají naše myšlenky, nálady, pocity, obavy i touhy? Pojďme to vyzkoušet! Vložme ruce na řídítka a sdílejme společnou cestu. Sbírejme střípky našich životů…

V roce 1921, několik měsíců předtím, než Jaroslav Hašek začal psát Osudy dobrého vojáka Švejka, popisuje v cyklu Velitelem města Bugulmy své životní zkušenosti s revolučním Ruskem. Obdobným způsobem, jakým se ve svých povídkách vysmíval předválečné C. a K. monarchii, zachycuje bývalý rudý komisař Hašek bolševickou revoluci. Před čtenářem se tak odehrává úsměvný příběh, v němž, v zapomenutém tatarském

Jako druhý svazek České řady vychází román Škodlivý prostor, jehož autorem je jeden z našich nejvýznamnějších překladatelů z románských jazyků Vladimír Mikeš. Příběh mladého páru, který se marně pokouší zbavit rušivých zvuků v prodejně a skladu pod jejich bytem, občas absurními motivy a černým humorem připomene kafkovsky groteskní svět, jindy se úzkostně tíživá atmosféra blíží některým knihám Egona

Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje

Nakladatelství Green Mango vydává vzpomínkovou knihu Jabka z borovice. Autorka Monika Hojná čtenáři představuje své dětství prožité na osadě Borovice, části obce Libníkovice u Hradce Králové. Krátké texty proložené úryvky z (tehdejších) deníčků a (současnými) básněmi nápaditě a poeticky zaznamenávají 70. a 80. léta minulého století prostřednictvím dětských prožitků. Dílo nabízí s odstupem čtyř desítek

Jsem Češka. Narodila jsem se tady. A nejspíš tu i umřu, konstatuje devatenáctiletá autorka. Ale vzápětí dodává: Jsem Vietnamka. Pro všechny. Navždy. Mezi těmito póly také osciluje ve svém autobiograficky laděném díle Bílej kůň, žlutej drak. Příběh, z asazený do města Písku a vyprávěný mladou dívkou, zahrnuje vedle popisů všednodenního života vietnamské komunity řadu sociálněkritických motivů ostatně,

Židovská komunita i kultura patřily k Praze odjakživa. Tradice a legendy židovské Prahy vábí na Staré Město každý den tisíce zahraničních turistů, ale i současný život kolem židovské obce bývá často zvenčí vnímán jako by byl obestřen zvláštní mystickou aurou. Šestnáct povídek Vlasty Rut Sidonové přibližuje českým čtenářům právě současnou atmosféru každodenního života této komunity. V této knize jsou