Zborník približuje osobnosť literárnej vedkyne Gizely Gáfrikovej (1945 2014), dlhoročnej pracovníčky Ústavu slovenskej literatúry SAV. Táto vynikajúca znalkyňa literárneho baroka, skvelá textologička a editorka prispela významnou mierou k vedecky objektívnemu poznaniu staršej slovenskej literatúry. Autori príspevkov, ktorí s ňou prešli väčší či menší úsek pracovnej cesty, ozvláštňujú svoje hodnotenia

Už titul monografie signalizuje, že jej obsahom nie je len literárnohistorická reflexia Mináčovej tvorby. Zmeny Mináčovej poetiky sú totiž tesne späté s dobovým kontextom, ktorý ju spoluvytváral. Preto autor monografie upriamuje svoju pozornosť aj na sekundárne texty o Mináčovej tvorbe, prostredníctvom ktorých sa zviditeľňuje dobová rétorika, predstava o úlohe písania a spoločenskej funkcii spisovateľa.

Najnovšia kolektívna práca Jazykovedného ústavu Ľ.Štúra, ktorá je určená lingvistom, učiteľom slovenského jazyka a cudzích jazykov na všetkých stupňoch škôl, prekladateľom, študentom a všetkým záujemcom o korpusové a jazykové databázy. Opisuje tvorbu, štruktúru a možnosti využitia zdrojov Slovenského národného korpusu. V knihe nájdete okrem iného prehľad korpusov, podkorpusov a jazykových zdrojov Slovenského

Kniha představuje dvě neznámé, dosud nepublikované řady korespondence tří významných představitelů české kultury. Čerpá výhradně z archivních zdrojů. Dvě třetiny editovaných čísel (133) zaujímá vzájemná korespondence Aloyse Skoumala (37) a Jana Čepa (96). Vzájemná korespondence Aloyse Skoumala s Františkem Halasem obsahuje 47 listů. Spojovacím článkem edice je Aloys Skoumal. Z korespondence jasně vyplývá,

Publikácia venovaná slovenským prekladom Williama Shakespeara vychádza pri príležitosti 450. výročia narodenia veľkého anglického dramatika. Popredný prekladateľ a literárny historik Ján Vilikovský v nej sleduje, ako slovenská kultúra reagovala na tohto jedinečného tvorcu, a dokazuje, že sa nemusíme hanbiť. V 30. rokoch 19. storočia, keď sa zväčša prekladalo prózou a prekladatelia zaobchádzali s textom

Politická korektnost představuje kontroverzní jev, který se i v českém prostředí stává předmětem vyhrocených debat o politice, společnosti, kultuře i umění. Tato publikace si klade za cíl prozkoumat reakci českého literárního pole na požadavky spojené právě s politickou korektností. Korektnost přitom nechápeme jako výhradně restriktivní jev, ale jako nesmírně komplexní a produktivní sociální fenomén,

„Kdyby se všichni tiskaři rozhodli, že budou tisknout jen to, co nemůže nikoho urazit, nemohlo by vyjít téměř nic.“ Benjamin Franklin, 1731 O kterém románu se říká, že někoho přiměl k vraždě? Proč se kdysi na německých školách nesmělo učit o Pohádkách bratří Grimmů? Která kniha o cenzuře cenzorům vadila nejvíc? Kterému autorovi kritici doporučili, aby se raději utopil? Který spisovatel napsal tak skandální

Ján Smrek sa popri vydávaní časopisu Elán odhodlal v roku 1941 na ďalší, vo vojnových časoch ekonomicky veľmi odvážny čin – vydávanie kvalitnej knižnej série, ktorú nazval Komorná knižnica. Podarilo sa mu vytvoriť koncept, ktorý prežil nielen vojnu a ustanovenie nového režimu, ale nakoniec aj svojho tvorcu. V slovenskej kultúre zarezonovala tak silno, že našla svojich nasledovateľov a stala sa predmetom

Sborník je výstupem workshopu organizovaného Židovským muzeem v Praze a Ústavem pro českou literaturu AV ČR v roce 2010, který konfrontoval znalosti, názory a metodologii literárních vědců a historiků zabývajících se židovskými dějinami a antisemitismem. Vybrané příspěvky představují Nerudovy postoje vůči Židům, zejména jeho antisemitský traktát Pro strach židovský, v kontextu doby a analyzují jej

Kniha sa zameriava na skúmanie inovatívnych kompetencií poetického jazyka vybraných autoriek: L. V.-Gavorníkovej, T. Lehenovej, S. Repar, N. Ružičkovej, K. Kucbelovej a M. Ferenčuhovej. Autor prináša do slovenského diskurzu uchopenie väčšinou prehli adaného (i feministicky podnetného) rozmeru básní autoriek, a teda ukážku iného - aj rodovo poučenejšieho - čítania umeleckých textov.

Monografia reflektuje špecifickú líniu literárnej moderny, ktorej centrom sa stáva rozporuplné bytie moderného subjektu, pociťujúceho určitý deficit. O tom, že problematika existencie v ohrození je večne živou témou, vypovedá jej opätovné umelecké sprítomňovanie najmä v momentoch, keď všeobecná nespokojnosť a nedôvera v akékoľvek spoločenské štruktúry vedie k prehodnocovaniu hodnôt, destabilizácii

Publikace Julius Zeyer a jeho vztah k francouzské kultuře přináší mnoho nových poznatků zejména z oblasti autorovy inspirace francouzskou literaturou, ale také z jeho života. Široké téma jsme zúžili na několik okruhů, a to na Zeyerovy cesty do Francie, kontakty s tamějšími umělci, četbu francouzské literatury a francouzské genetické prameny jeho děl. V první kapitole se soustředíme na Zeyerův pobyt

Who was \"the first speaker\" and what was their first message? An erudite, tightly woven and beautifully written account of one of humanity\'s greatest mysteries - the origins of language. Drawing on evidence from many fields, including archaeology, anthropology, neurology and linguistics, Sverker Johansson weaves these disparate threads together to show how our human ancestors evolved into language

Ottův slovník naučný II.

Třetí vydání úspěšné příručky pro nakladatele s názvem Jak se dělá kniha napsal Vladimír Pistorius. Kniha poskytuje obsáhlý přehled informací potřebných při vydávání knih a může sloužit jako referenční příručka pro nakladatelské pracovníky i jako základní zdroj odborných údajů pro každého, kdo s vydáváním knih začíná, nebo kdo se jen prostě zajímá o knižní trh. Nové vydání je oproti předchozímu (2005)

Současný pohled na středověké evropské dějiny ukazuje, že literatura pěstovaná zprvu na Velké Moravě spisovným jazykem chápaným tam tehdy jako slavnostní podoba jazyka domácího, \"mateřského\", v každém případě však aspoň řečí místně dobře srozumitelnou, nezůstala záležitostí úzce lokální. Knižní vzdělanost se z Velké Moravy poměrně rychle rozšířila i se svým spisovným jazykem, staroslověnštinou, po

Titul předkládá odborné i laické veřejnosti nejnovější a staršími přístupy k jazyku nezatížené výsledky bádání v relativně mladém oboru lingvistiky. Jeho hlavní přínos spočívá v mnohonásobně větším jazykovém materiálu, než jaký měla k dispozici ještě lingvistická generace předchozí, v možnosti jeho počítačového zpracování, které je rychlé a jehož postupy jsou opakovatelné a tím také kontrolovatelné,

Zrcadlová publikace kolektivu autorů věnující se fenoménu těla, smyslů a emocí v jazyce a v literatuře navazuje na obdobný projekt Obraz člověka v jazyce / Obraz člověka v literatuře (2010).

Tato vysokoškolská příručka je určena posluchačům bakalářského stupně studia bohemistiky; navazuje na souběžně vydávané Gramatické rozbory češtiny. Jejím obsahem je víceméně ucelený popis funkčního tvarosloví současné (zejména spisovné) češtiny. Zvlášť pojednává o morfologických kategoriích (nejprve jmenných, pak slovesných) a o slovních druzích (neohebných, jmenných a nakonec o slovesech). Formální

V pořadí třináctý sešit slovníku podává vyčerpávající výklad o původu všech staroslověnských slov (celkem plánováno 14 sešitů). Jednotlivá hesla zahrnují gramatickou charakteristiku, odvozeniny slova, naznačují slovotvorný a sémantický vývoj. Etymologická část hesla uvádí ekvivalenty z ostatních slovanských jazyků a vlastní etymologický výklad. Azbuka, cyrilice a hlaholice jsou v přepisu latinkou.