Publikácia Slovenčina na každý deň od Sibyly Mislovičovej a kolektívu autoriek v zložení Denisa Dovičovičová, Silvia Duchková, Dana Guričanová, Katarína Kálmánová a Iveta Vančová z oddelenia jazykovej kultúry a terminológie Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV môže byť príjemným spoločníkom pre milovníkov slovenčiny a možno aj pre tých, ktorí sa nimi vďaka nej stanú. Autorky veria, že moderná, zaujímavá

Kniha Jak je důležité míti styl. Pocta Janě Hoffmannové vychází u příležitosti životního jubilea prof. PhDr. Jany Hoffmannové, DrSc., přední osobnosti naší i zahraniční jazykovědy. Kniha je rozčleněna do pěti oddílů. Ty pokrývají jednak teorii stylu a hlavní oblasti stylistického výzkumu (texty psané, mluvené, umělecké, mediální), jednak oddíly ilustrují způsoby, jakými jsou poznatky z oblasti výzkumu

V roce 1977, po dvaceti letech od vydání Ginsbergovy přelomové básně Kvílení a Kerouacova kultovního románu Na cestě, se Allen Ginsberg rozhodl vyučovat kurs věnovaný literárním dějinám beatnické generace. Ginsberg znal všechny zásadní postavy beatnického hnutí osobně a sám výrazně ovlivnil veřejné mínění ohledně beatnických básníků a spisovatelů; těžko by se našel komentátor či historik, který by

Významný príspevok z oblasti interpretačného výskumu slovenskej a inonárodnej lyriky, jej recepcie, prekladu a kritiky. Autor vychádza z viacerých myšlienkových teoretických a interpretačných tradícií (formálna škola, štrukturalizmus, historická poetika, interliterárna komparatistika), ktoré rozvíja v intenciách humanitných vied začiatku 21. storočia. Priekopnícka je aj časť venovaná metafore a jej

Svazek obsahuje první díl rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989. Na publikaci, která je projektem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, se autorsky podílí více než padesát literárních vědců z nejrůznějších institucí, vedle pražského a brněnského pracoviště Ústavu pro českou

Táto monografia je prínosom pre slovenskú kultúru (translatológiu, literárne vednou teóriou i skúmanie kultúrneho a literárne-spoločenského vývoja). Prof. PhDr. Oldřich Richterek, CSc. Svedčí nielen o opodstatnenosti výskumnej orientácie Ústavu svetovej literatúry SAV na vývoj slovenského myslenia o umeleckom preklade a problematiku prekladovej recepcie inonárodných literatúr, ale aj o systematickej

V publikácii šestnásť lingvistov slavistickej orientácie zo slovanských krajín, z Nemecka, Rakúska a USA prináša najnovšie výsledky z výskumu kodifikácii slovanských spisovných jazykov alebo pertraktuje už známe poznatky z tejto oblasti z iného uhla. V monotematickom zborníku Historický a sociologický kontext kodifiácií slovanských spisovných jazykov nájde čitateľ analýzy týchto slovanských jazykov:

Příručky literární vědy nám obvykle tvrdí, že vznik zábavné a populární literatury souvisí se vznikem moderní společnosti, kterou charakterizuje značné množství volného času, že její existenci umožnil až novodobý rozvoj gramotnosti a že je pro ni typický zejména konvenční, jednoduchý a nenápaditý literární tvar. Kniha, kterou držíte v ruce, se pokouší představit jiný pohled na věc. Jejím cílem je demonstrovat,

V predkladanej publikácii autor naznačil teoreticko-metodologický pohyb posledných desaťročí v oblasti teórie tlmočenia a poukázal na kľúčové problémy simultánneho tlmočenia. Odhadom štruktúry procesuálnych aspektov poukázal na fázy a miesta, ktoré spôsobujú študentom tlmočenia najväčšie problémy pri nadobúdaní príslušných tlmočníckych zručností. Ďalším zámerom autora bol výklad postupov a stratégií

Knižná publikácia obsahuje diplomatické vydanie dvoch rukopisov karpatskej proveniencie, známych ako rukopisy Štefana Hlinku z Litmanovej na Spiši. Sú pozoruhodným príkladom vlastnej literárnej tvorby, ktorá sa utvorila na pomedzi cirkevnej a svetskej tradície. V textoch litmanovských rukopisov sa pútavo prerozprávajú nielen sujety zo Starého zákona, apokryfy a legendy o Kristovi, Bohorodičke a svätcoch,

Publikace Teorie sémiotiky představuje základní odbornou literaturu ve svém oboru. Eco toto dílo napsal přímo v angličtině a následně přeložil do mateřské italštiny podnázvem Trattato di semiotica generale. Eco vidí sémiotiku v širších souvislostech, především jako ekvivalent kulturní antropologie, neboť člověk jako tvůrce znakuje de facto samotnou podstatou znaku a znak je konsekventně podstatou veškeré

Kniha představuje ucelenou analýzu a následnou syntézu popisů genitivu adnominálního od staré češtiny až po současnost, komparaci oněch období a poukazuje na důležité shody a rozdíly oproti starším fázím českého jazyka. Přináší i sondu do nářečních podob genitivu adnominálního, dále poukazuje na nemalý vliv cizích jazyků na formování dnešní podoby různých podtypů genitivu adnominálního. Práce deklaruje,

Interpunkce je v naší písemné kultuře něčím samozřejmým. Její používání ale není zcela jednoduché. Existují interpunkční pravidla, která lze chápat jako specifickou formu jazykové analýzy: pracuje se s jazykovými kategoriemi jako text a věta, ale ve hře jsou i jevy jako hlavní a vedlejší věty, souřadnost… Pravidla a teorie, o které se opírají, se v čase i prostoru různí. Tato kniha popisuje dějiny

\"Mélyen vallásos (pietista) neveltetése ellenére kora legtöbb nagy gondolkodójához hasonlóan Kant is hitt az ész erejében és a gondolkodás minden korlátozás nélküli autonómiájában. A felvilágosodás […] az ember kilábolása a maga okozta kiskorúságból. Sajnos - tette hozzá rezignált bölcsességgel - az emberiség nagy része szívesen kiskorú marad egész életében, mert kiskorúnak lenni kényelmes. Nem akar

Dějiny latinsky psané literatury od jejích počátků v polovině 3. stol. př. Kr. až do konce 5. stol. po Kr. včetně křesťanských autorů.

První souborné české vydání přednášek Ladislava Tondla ze šedesátých let 20. století o problémech logické sémantiky, které sloužily jako úvod do oboru i jako seznámení s výsledky výzkumů dalších odborníků. Publikace je doplněna o výsledky Tondlových výzkumů o aplikacích sémantické teorie informace, sémantice preferenčních postojů, grafické komunikaci a otázkách, pojmech znak a pragmatická informace.

Články Františka Konečného z prostějovského časopisu Štafeta.

Vladimír Holan je básník, který dráždí. Jeho rozsáhlé a mnohotvárné dílo zahrnující hermetickou lyriku, stejně jako dokumentární epiku vybízí nejen české, ale i zahraniční badatele uchopit je v jeho celistvosti. Přinášíme monografii francouzského bohemisty Xaviera Galmiche Vladimír Holan, bibliotékář Boha (Praha 1905-1980), jejímž cílem je postihnout jednotnou vývojovou dynamiku Holanova díla, a to

Publikace přináší kritickou edici dosud nevydaného Výkladu Písně písní (Compilatio super Cantica canticorum) Roberta Olomouckého. Jde o dílo v kontextu dobové českolatinské literatury zcela ojedinělé. Inspirací k sepsání Výkladu byla jeho autorovi, cisterciákovi a olomouckému biskupovi (1201-1240), řádová tradice komentářů Velepísně, založená Bernardem z Clairvaux, za hlavní prameny spisu si ovšem

Monografie je mnohostranným pohledem na rozsáhlé dílo moskevského konceptualisty Dmitrije Prigova (1940–2007). Nabízí analýzu autorovy poezie, prózy, teoretických textů, performancí a výtvarných děl ve světle jeho celoživotního projektu nazvaného vlastním občanským jménem Dmitrij Alexandrovič Prigov. Důrazem na svou subjektivitu se přitom autor paradoxně pokoušel vymanit z biografického čtení vlastních