Během roku 1976 plnil český underground titulky a zpravodajství komunistických sdělovacích prostředků. První systematické tažení normalizačního režimu vůči podzemní komunitě nevedlo k jejímu zničení, ale ke sjednocení roztříštěné opozice na společné platformě Chartě 77. Parodoxně zásluhou komunistické represivní mašinerie došlo nejen ke zpolitizování, avšak zejména ke zpopularizování undergroundu.

Kniha VLASTENCI A HRDINOVIA uzatvára autorskú trilógiu (SPLNENÝ SEN a ZÁPISKY LEGIONÁRA) venovanú dokumentovaniu a historickej analýze okolností a súvislostí vzniku Československa. Každá z troch častí na základe štúdia primárnych prameňov priniesla objavné pohľady na naše dejiny žité a tvorené pred vyše 100 rokmi. Predošlé slovenské politické režimy sa snažili vymazať z pamäti národa spomienku na československé

Deníkové záznamy sociologa, filozofa a politika Rudolfa Battěka (19242013) poskytují jedinečný vhled do zákulisí československého opozičního prostředí, které na konci osmdesátých let prodělalo mimořádně dynamický vývoj. Oproti sedmdesátým letům, kdy v něm působilo několik stovek lidí, narostl jejich počet v roce 1989 do tisíců. Záznamy přinášejí množství cenných informací o schůzkách představitelů

Po skončení prvej svetovej vojny, zániku Rakúsko-Uhorska a vzniku Československa stála pred slovenskými učiteľmi neľahká, ale o to dôležitejšia úloha – vybudovať slovenské školstvo. Práve toto obdobie zachytáva Kronika školského inšpektorátu v Lipt. Sv. Mikuláši, ktorá bola napísaná mikulášskym školským inšpektorom a významnou osobnosťou slovenského školstva, turistiky či jaskyniarstva – Milošom Janoškom.

Monografia uznávaného ústavného právnika, politológa a publicistu sleduje politické súvislosti postavenia Slovenska od vypuknutia SNP až po vznik samostatnej Slovenskej republiky v roku 1993. Približuje, analyzuje a hodnotí dokumenty a udalosti, ktoré sa týkali prípravy, vzniku a priebehu SNP a tiež počas ralizácie jeho mocensko-politického a najmä štátoprávneho odkazu až do vzniku Slovenskej republiky.

Od vydania knihy Pozsony város, utcái és terei – Ulice a námestia Bratislavy (1905) uplynulo viac ako sto rokov. Čitateľom sa dnes dostáva do rúk slovenské vydanie. Bratislava mala začiatkom 20. storočia päť mestských častí (Altstadt, Ferdinadstadt, Franz Josefstadt, Theresienstadt a Neustadt). Tretí mestský obvod sa začiatkom 20. storočia nazýval Mesto Františka Jozefa (Franz Josefstadt, Ferencz-József-város)

Židia, ich tradície a náboženské zvyky boli od nepamäti neodmysliteľnou súčasťou Bratislavy. Na jej území sa vzmáhali, budovali a tvorili kultúrne a duchovné hodnoty, ale tiež prežívali dramatické chvíle svojej existencie, ktoré vyústili takmer až do zániku židovskej komunity. Židovskú komunitu v Bratislave už od najstarších čias až po likvidáciu charakterizoval prudký rozmach vzdelanosti, kultúry

Zabývá se milostnými vztahy zachovanými v paměti kultury tradičního, převážně vesnického prostředí. Na základě širokého pramenného materiálu z 19. a počátku 20. věku z území Čech, Moravy a Slezska dokládá, jak tyto vztahy prolínaly životem v představách, obyčejích a obřadech, v písních i zábavách a propůjčovaly české lidové tradici nezaměni­telný charakter.Kniha je soustředěna do několika celků. Věnuje

Téměř dva tisíce Čechů se během druhé světové války ocitly v Norsku, kam je proti jejich vůli poslali nacisté v rámci takzvaného nuceného pracovního nasazení. Na severu Evropy zažili nacistickou zvůli, těžkou práci v tvrdých arktických podmínkách, odloučení od rodiny, ale také uchvácení krásou skandinávské přírody a setkání s přátelskými a nápomocnými místními obyvateli. Po válce si říkali „Noráci“

Společnost Post Bellum ve sbírce Paměť národa dokumentuje osudy, na které se zapomnělo či zapomenout mělo, a vypráví je dál. Kniha Nezapomeňte vycházející z této unikátní sbírky nabízí např. do dobového kontextu zasazený životní příběh rytíře českého disentu Luboše Dobrovského, státníka, vlastence a Evropana Karla Schwarzenberga, s kultovní Jazzovou sekcí neodmyslitelně spojeného Čestmíra Huňáta, ale

Židovské cintoríny v Bratislave

111 historických fotografií a reprodukcií a nové, doteraz neobjavené historické skutočnosti.

Dokumentácia, identifikácia a reštitúcia kultúrnych statkov obetí II. svetovej vojny. Kniha obsahuje príspevky z medzinárodnej vedeckej konferencie v Českom Krumlove z novembra 2005.

Událostem v Československu před 30 lety dali západní novináři přídomek sametová revoluce. Název se ujal, ale neodpovídal skutečnosti.

Kressa reportážním způsobem ukazuje všednodenní realitu husákovské normalizace: jak náročné bylo koupit banány nebo koupit mražený hrášek v 80. letech. Popisuje například, jak se během zásobovací krize v centru Brna prodávali na ulicích i doma vypěstovaní králíci - \"museli ale mít nožky nestažené, aby to nebyly náhodou kočky\". Bizarnost doby normalizace už je jen historií, stejně jako romanticky

V letech 1919–1922 byla Podkarpatská Rus ožehavou otázkou vnitřní i zahraniční československé politiky. Příslušnost Podkarpatské Rusi k ČSR ovlivňovala podobu bilaterálních vztahů s bezprostředními sousedy, Maďarskem i Polskem.

V bohatej histórií sklárskej výroby na Slovensku osobitnú kategóriu tvorí produkcia fľaškového skla. Táto publikácia – výsledok mnohoročného výskumu uznávaného odborníka – prezentuje svojráznu kolekciu sklenených fliaš zušľachťovaných rozličnými výzdobnými technikami; niektoré z nich možno považovať za špecifikum slovenského sklárstva.

Kniha přináší metodologicky inovativní výklad změn v socialistickém hnutí v českých zemích v letech 1900–1920. Dramatické události světové války, revoluce v Rusku, rozpad monarchie a vznik republiky jsou nahlíženy z pohledu mladé generace příslušníků a sympatizantů socialistického hnutí s cílem představit čtenáři alternativní pohled na poměrně dobře známé události českých a světových dějin.

Jaký je náš dnešní svět? Hektický, uspěchaný, dramatický, bezohledný, přetechnizovaný ... a zapomnětlivý.

Tretí zväzok Boj Mateja Bela o Notície v rokoch 1718-1733 antológie vedeckých štúdií venovaných osobnosti, dielu a dobe Mateja Bela nielen od autorov Univerzity Mateja Bela, ale aj spolupracujúcich vedeckých a akademických inštitúcií.