Kniha o díle významného českého akademického sochaře Ladislava Janoucha je doprovázena autorovými texty k jednotlivým kapitolám barevné celostránkové fotodokumentace (Skicy a návrhy, Keramika, Žena-torza, Portréty, Realizace v architektuře a veřejném prostoru). Kniha obsahuje přehled výstav a závěrečný text ředitele Rabasovy galerie Václava Zoubka.

Monografická kniha slovenského umelca Radovana Čerevku, sochára a tvorcu objektov a inštalácií prináša reflexiu tvorby diel z rokov 2007-2018. Umelec vo svojej tvorbe reaguje na svet masových médií, tlačových agentúr, so šírením správ o konfliktoch, kde sa zameriava na protivojnovú tematiku. Čerevka sa sústreďuje na vzdialené vojenské konflikty a boje na iných kontinentoch, ktoré dnes patria do obrazu

Odvaha – druhá největší jezdecká socha u nás – jako jedinečná výzva pro sochaře i fotografa. Aleš Formánek zaznamenal unikátní proces jejího vzniku, u nás zatím zcela ojedinělého. Vzhledem k výšce sochy, kvůli které nemohla být modelována v jednom kuse, musely být vymyšleny nové postupy při její výrobě – ať už při vytváření sádrových forem, odlévání do bronzu nebo při konečné instalaci. Kniha, která

Kniha se zabývá osobností a dílem sochaře a restaurátora, jáhna Karla Stádníka. Analyzuje podrobně nejen jeho dílo, ale také pohnutky, které jej vedly k tomu, že se věnoval celý život převážně sakrálnímu umění. Vzpomeňme například díla, jako je např. sousoší sv. Anežky v pražské katedrále, křížová cesta v olomoucké katedrále, socha sv. Patrika pro Glen Cove v USA, reliéf sv. Vojtěcha pro papeže Jana

Hlavním tématem katalogu výstavy Galerie Rudolfinum je nové pojetí klasického sochařského námětu figury. Možnosti prostorového zobrazování lidské postavy jsou přibližovány v neobvyklých postupech a často netradičními materiály. Sedmnáct umělců si klade otázky, zda lze ještě dnes používat lidské tělo jako prostředek vyjádření a zda lze jeho pomocí formulovat i nadále závažná sdělení. Jak se jeví předchozí

Monografie se zabývá sochařským dílem Jiřího Seiferta v co nejširších biografických, historických i uměleckohistorických souvislostech. Přibližuje umělcovu volnou tvorbu i realizace v architektuře a veřejném prostoru od doby jeho studií v ateliéru Bedřicha Stefana na pražské UMPRUM, přes angažované období šedesátých let v Liberci, po dobu nuceného azylu v rodinném domě v Řevnicích a návrat do veřejného

Milan Tittel (2. 10. 1966, Litomyšl) je popredný slovenský umelec svojej generácie. V povedomí širokej kultúrnej verejnosti to však nie je príliš známe: jeho umelecký prínos bol rozptýlený najmä v skupinových aktivitách. Milan Tittel je totiž kolektívny hráč a svoju tvorbu predstavoval takmer výlučne v spolupráci s inými výtvarníkmi. Až v posledných rokoch sa výrazne odlíšil od ostatných, aj vďaka

Výpravná kniha vůbec poprvé představuje práci brněnského performera a konceptuálního umělce Vladimíra Ambroze. V sedmdesátých letech minulého století chtěl dát svému životu naléhavější smysl a současně reflektovat pokřivenou dobu. Proto po celý den sledoval nesnesitelný program tehdejší televize, sám sebe na ulici zaparkoval jako automobil, nebo vyrazil do města se zrcadlem v rukách a nastavoval je

V roce padesátin nejvýraznějšího českého sochaře vychází kniha, jež není nudnou monografií, ale živým, neokázalým pohledem na Černého témata, obsese, průšvihy a přínosy. Jde o rokenrolově pojatých padesát olíznutí muže, který zdaleka ne všechno natírá na růžovo. Každý zná mystifikaci s Entropou, Mimina šplhající po Žižkovské věži, případně klikující London Booster a vztyčený Fakáč, namířený na Pražský

Monografiu Jozef Jankovič \"Plynutie času\", o jednom z najvýznamnejších slovenských sochárov s medzinárodným presahom, napísal renomovaný autor Juraj Mojžiš. V monografii nie je len chronologický prierez viac ako 50 ročnej sochárskej tvorby J. Jankoviča, ale obsahuje aj kunsthistorické zhodnotenie jeho ostatného tvorivého obdobia, ktoré vyjadruje jeho nové autorské prístupy a sochárske techniky. Reprodukované

Katalog výstavy uskutečněné v Galerii ART Chrudim.

První souhrnná publikace o českém sochaři a restaurátoru Arnoldu Bartůňkovi (1955) představuje jeho formální a umělecký vývoj od 80. let minulého století po současnost, od drobnějších děl komorního charakteru vznikajících v ateliéru až po rozměrnější realizace ve veřejném prostoru. K těm posledním patří například mramorová socha nazvaná Slavěna, vytvořená k poctě stého výročí vzniku Československé

Název publikace Sochař a architekt. Korespondence Františka Bílka s Josefem Fantou parafrázuje titul vydaný roku 1948, uveřejňující tehdy korespondenci Bílka s básníkem Juliem Zeyerem. Právě prostřednictvím Zeyera a Zdenky Braunerové se mladý Bílek seznámil též s architektem Josefem Fantou (1856–1954). Povaha jejich epizodického (a příznačně ambivalentního) přátelství a jeho význam pro Bílkovu tvorbu

Sochy domů a dívka s holubicí. Tak se jmenuje unikátní sochařský projekt českého umělce Krištofa Kintery, který můžete vidět v parku Holubička na Klárově, přímo naproti Kunsthalle Praha. Právě společně s novým pražským prostorem pro umění vydáváme Kinterovu knihu Dívka s holubicí a sochy domů. Fotograficky výpravná publikace na bezmála tří set stranách důsledně mapuje vznik pětatřiceti tunového mikroměsta

Monografia akademického sochára Jána Ťapáka je splatením dávneho dlhu voči tomuto výnimočnému slovenskému výtvarníkovi. Vzťah k prírode, k starobylým kultúram a k poézii spája Ján Ťapák do osobitej metafory. Minulé s prítomným, drsné a krehké, monumentálne i komorné, zhutnený dej, krehkosť osudov, slávne okamihy aj všedné chvíle, tradícia i súčasnosť. Ján Ťapák vstúpil do tvorivého života so širokou

V roce 1902 navštívil Prahu a Moravu francouzský sochař Auguste Rodin. Tato cesta, spojená s jeho tehdy největší zahraniční výstavou, byla důležitá nejen pro sochaře samotného, ale zanechala nesmazatelné stopy i v místě návštěvy. Byla zásadní pro tehdejší generaci malířů a zejména sochařů, kterým pomohla ujasnit si cestu k modernímu výtvarnému směřování, a předznamenala také budoucí orientaci naší

V publikaci Gravitační pole nevyslovitelného dochází k setkání dialogu jazyka poezie a výtvarného umění. Kniha je záznamem dialogu významného anglického sochaře Antonyho Gormleye a české autorky poezie Pavly Melkové, v němž se postupně vyjevovala příbuznost cíle hledaného a obou jazyků na cestě k němu. Linie slov básně i čáry kresby jsou stopy přibližování k tvaru podstaty - světa, našeho života, vztahů,

Monografie mapuje tvorbu významného představitele generace českých sochařů, která na uměleckou scénu vstoupila na začátku jednadvacátého století. Lukáš Rais (1975) jako základní materiál používá železo, staré cisterny, kovové stojany lamp, ale hlavně nejrůznější trubky a roury. Ryze užitkové předměty proměňuje – a v podstatě recykluje - do podoby monumentálních soch a objektů, které se stávají součástí

Kniha přináší první ucelený pohled na dílo umělce situovaného v prostředí undergroundu východních Čech. Libor Krejcar (1961–2022) žil a tvořil v Hradci Králové, ve Dvoře Králové nad Labem, v Pardubicích a Heřmanově Městci. Krejcara formovaly vztahy se spolužáky z řezbářské učňovské školy, jako byli Ludvík Hradilek a Pablo de Sax, s umělci Janem Steklíkem a Milanem Langerem či loutkohercem a řezbářem