Akademický sochař a restaurátor Jan Bradna (*1943) má za sebou půl století tvůrčí práce, která pomohla navrátit zašlou krásu velké řadě památek na našem území včetně těch úplně zničených. Není divu, že jej v roce 1988 zaujal pohnutý osud Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, kterému poté věnoval více než tři desítky let života. Ve svém vyprávění nám předkládá vlastní příběh, který se

Kniha o životě a tvorbě akademického sochaře a restaurátora, který tragicky zemřel. Kniha představuje jeho bohatou restaurátorskou činnost i volnou tvorbu, několik básní ze sbírky- básně z notesu i ukázky fotodokumentace tramské činnosti, která byla nedílnou součástí jeho života.

Dielo Miroslava Ksandra predstavuje takmer tri desaťročia hľadania nového výrazu pre staré tradície i súčasný život. Vznikalo, rozvíjalo i uzavrelo sa mimo centier, v ústraní malého vidieckeho mesta. Avšak nielen v ústraní v zmysle geografickom či spoločenskom – bola to predovšetkým tvorivá samota a odlúčenosť od polemík veľkého sveta, do ktorej sa umelec dobrovoľne utiahol, aby prehĺbil prísnu cestu,

Rigeleho sochy, busty, pamätníky, náhrobky, záhradné plastiky a fontány zdobia ulice, cintoríny a parky v Bratislave. Vážený a vyhľadávaný sochár, bratislavský rodák, absolvent viedenskej Akadémie výtvarných umení, bol odchovancom viedenského klasicizmu, ovplyvneným talianskou renesanciou.

Sochařem se nikdo nevyučí sochařem se prostě někdo stane, začíná Jiří T. Kotalík úvodní text do monografie sochaře Václava Fialy. Na čtyřista stran fotografií soch umístěných ve veřejném prostoru, v nezvyklých interiérech nebo v autorově ateliéru, v bývalé tankové garáži v rodných Klatovech. Fiala se k sochařské práci dostal ve svých sedmatřiceti letech a jaksi skokem. O tom, že socha dokáže změnit

V roce padesátin nejvýraznějšího českého sochaře vychází kniha, jež není nudnou monografií, ale živým, neokázalým pohledem na Černého témata, obsese, průšvihy a přínosy. Jde o rokenrolově pojatých padesát olíznutí muže, který zdaleka ne všechno natírá na růžovo. Každý zná mystifikaci s Entropou, Mimina šplhající po Žižkovské věži, případně klikující London Booster a vztyčený Fakáč, namířený na Pražský

Katalog výstavy uskutečněné v Galerii ART Chrudim.

První souhrnná publikace o českém sochaři a restaurátoru Arnoldu Bartůňkovi (1955) představuje jeho formální a umělecký vývoj od 80. let minulého století po současnost, od drobnějších děl komorního charakteru vznikajících v ateliéru až po rozměrnější realizace ve veřejném prostoru. K těm posledním patří například mramorová socha nazvaná Slavěna, vytvořená k poctě stého výročí vzniku Československé

Název publikace Sochař a architekt. Korespondence Františka Bílka s Josefem Fantou parafrázuje titul vydaný roku 1948, uveřejňující tehdy korespondenci Bílka s básníkem Juliem Zeyerem. Právě prostřednictvím Zeyera a Zdenky Braunerové se mladý Bílek seznámil též s architektem Josefem Fantou (1856–1954). Povaha jejich epizodického (a příznačně ambivalentního) přátelství a jeho význam pro Bílkovu tvorbu

V roce 1902 navštívil Prahu a Moravu francouzský sochař Auguste Rodin. Tato cesta, spojená s jeho tehdy největší zahraniční výstavou, byla důležitá nejen pro sochaře samotného, ale zanechala nesmazatelné stopy i v místě návštěvy. Byla zásadní pro tehdejší generaci malířů a zejména sochařů, kterým pomohla ujasnit si cestu k modernímu výtvarnému směřování, a předznamenala také budoucí orientaci naší

V publikaci Gravitační pole nevyslovitelného dochází k setkání dialogu jazyka poezie a výtvarného umění. Kniha je záznamem dialogu významného anglického sochaře Antonyho Gormleye a české autorky poezie Pavly Melkové, v němž se postupně vyjevovala příbuznost cíle hledaného a obou jazyků na cestě k němu. Linie slov básně i čáry kresby jsou stopy přibližování k tvaru podstaty - světa, našeho života, vztahů,

Monografie mapuje tvorbu významného představitele generace českých sochařů, která na uměleckou scénu vstoupila na začátku jednadvacátého století. Lukáš Rais (1975) jako základní materiál používá železo, staré cisterny, kovové stojany lamp, ale hlavně nejrůznější trubky a roury. Ryze užitkové předměty proměňuje – a v podstatě recykluje - do podoby monumentálních soch a objektů, které se stávají součástí

Katalog Suška Kameny / Škoda Objekty vychází ke stejnojmenné výstavě Michala Škody a Čestmíra Sušky konané v Zámku Troja od 6. dubna do 3. října 2022. Michal Škoda pracuje s maximálně redukovanými tvary, které v prostoru hybridně expandují a nepřipomínají tak klasické stereometrické útvary. Působí jako objekty odvozené z futuristické architektury nebo schránky ukrývající nějaké magické tajemství. Vedle

Velká monografie sochaře Čestmíra Sušky postupně uvádí jednotlivé etapy celého jeho dosavadního díla - od výtvarných a studijních počátků, přes studium na Akademii výtvarných umění v Praze a členství ve skupině Tvrdohlaví, tvůrčí pobyty v USA a založení vlastního sochařského studia Bubec. Zvlášť zvýrazněno je zatím poslední období Suškovy tvorby, které je ve znamení monumentálních svařovaných skulptur,

V souboru studií sleduje P. Wittlich příběh evropského moderního sochařství: ukazuje váhu jeho vzorů, zápas o nové pojetí prostoru, význam světelné režie sochy a nuance tvůrčího procesu, zakotveného již v přípravě soch. Pozornost věnuje klíčové osobností tohoto vývoje A. Rodinovi i předním představitelům českého sochařství (F. Bílkovi, L. Šalounovi, B. Kafkovi, J. Štursovi, O. Gutfreundovi), zamýšlí

Zdeněk Němeček patří nejen ve své generaci k ojedinělým osobnostem. Jeho vytrvalý zájem o tématiku sportu nemá téměř srovnání a počet jeho realizací také ne. Získával zakázky na sochařskou výzdobu sportovních stadionů po celém světě, ty byly často přestaveny před vrcholnými sportovními akcemi typu olympijských her (Mexico City, Mnichov, Sapporo, Milán, Moskva, Tallinn, Sarajevo…). Jeho sochy můžeme

Publikace Vesmír v hlavě předkládá obraz umělecké tvorby slovenské sochařky Pavly Scerankové v posledním desetiletí. Prostřednictvím textů britské kritičky Chloe Stead a českého kurátora Jana Zálešáka je rozvrstvena do tematických kapitol, které přináší vhled do autorčina bohatého sochařského a vizuálního jazyka. Pavla Sceranková (*1980) přináší do oblasti sochařské a objektové tvorby nový autorský

Publikace doprovází stejnojmennou výstavu, kterou Kunsthalle Praha pořádá v období 2023/2024, přičemž jde o první větší prezentaci uměleckého dua Elmgreen & Dragset v Česku. Výstava READ reflektuje vztah mezi knihami a uměleckou tvorbou. Svým pojetím v podobě minimalistické verze moderní veřejné knihovny rovněž tematizuje náš vztah k fyzickým knihám a vědění v éře digitálních médií. Mezi na míru vyrobenými

Szabó Lilla Bartusz Györgyről írt könyve hiánypótló vállalkozás. Bemutat egy határon túli életművet a magyar olvasóknak, szakembereknek, kutatóknak, amely eddig csak elemeiben volt ismert hazánkban. Bartusz munkásságán keresztül Szlovákia és Magyarország soha nem összevetett művészettörténeti kapcsolatait is megismerhetjük. A művész magyarországi jelenléte szemlélteti, hogyan működtek a személyes barátságok