Kastelánka poštátneného zámku dostane v sedemdesiatych rokoch minulého storočia list od bývalého majiteľa: grófka Sofia zomrela a chce byť uložená v zámockej kaplnke. Napriek smutným časom sa bývalé služobníctvo rozhodne splniť posledné grófkino prianie. Plán je pripravený a všetci ho začínajú do bodky plniť. Lenže svet ukazuje aj druhú tvár... Preklad: Marta Hlušíková Ilustrácie: Juraj Martiška

42. svazek Spisů Josefa Škvoreckého přináší autorovy pozdní prózy, soubor Povídky z Rajského údolí a novelu Pulchra. Povídky nás vracejí do let, která Škvorecký prožil v Kanadě jako exulant, především však jako učitel tvůrčího psaní na torontské univerzitě. Leitmotivem komických próz jsou hrátky s češtinou a angličtinou, jejichž prostřednictvím autor s nadhledem zprostředkovává a komentuje vybrané

Zkuste si představit, že jste na sále a stojíte nad nemocným člověkem, jehož srdce budete za chvíli operovat. Co by vám v tu chvíli běželo hlavou? Mysleli byste víc na pacienta, na sebe, anebo snad na někoho, koho milujete? Báli byste se? Možná za dveřmi sedí někdo, kdo čeká na každou vaši chybu, a třeba je to váš bývalý přítel. Lékaři Burian Kremnický a Daniel Kryl právě takové situace řeší. Od poloviny

Stanislav Struhar se narodil v roce 1964 v Gottwaldově, dnešním Zlíně. V roce 1988 emigroval spolu s manželkou do Rakouska, jejich syn je mohl následovat až po pádu železné opony. Usadil se ve Vídni, přijal rakouské státní občanství a němčina se stala jeho literárním jazykem. V románech a povídkách se mimo jiné zabývá životem cizinců v nové společnosti a zařadil se do nepočetné, ale o to zajímavější

V souboru Přetržená nit čtenář nalezne rukopisné, porůznu tištěné a pohromadě dosud v celku knižně nevydané rané prozaické texty Richarda Weinera. Jedná se o jeho tvorbu vzniklou do roku 1913, tedy do doby autorova odchodu do Francie. Jako jistý bonus k těmto raným prózám přidáváme ještě dvě neznámé pohádky z pozdější doby. V mnohém tyto texty ukazují Weinera coby autora na rozhraní mnoha stylů, příběhů

Emil se s kumpány rozhodne vykrást dočasně opuštěný dům, obehnaný vysokou betonovou zdí. Záhy si uvědomí, že místo, do kterého násilně vnikli, je místem, které by mu mohlo nahradit domov. Do domu se tedy vrátí a začne ho chránit před vnějším světem. Zároveň objevuje, kým je jeho skutečný majitel a co všechno mají společného. Syrovým způsobem napsaný existenciální příběh čtyřicátníka s temnou minulostí,

Komorní psychologická novela, která podle autorových slov pojednává „hlavně o tom, jak obtížné je v Čechách napsat — a koneckonců i prožít — cituplný příběh“. Lekce tvůrčího psaní je ovšem také sebevědomým autorským gestem, když se zdánlivě z ničeho začne před očima čtenáře odvíjet příběh učitele tvůrčího psaní, v němž se proplétají osudy několika jeho studentů a jedné „báječné náhradní matky“.

Ve 12. století vznikl v Číně cyklus deseti obrazů a textů k nim, které zobrazují člověka, jenž se vzdálil sám sobě a cosi beznadějně hledá. Spatří však stopy býka, objeví jej, svede s ním zápas, posadí se na jeho záda a vše zmizí. Pak se objeví kruh, vrba a v posledním obraze se člověk vrací zpět mezi lidi, pije rýžové víno a na každém, s kým mluví, ulpívá něco z lesku nebe. Mnoho století nenechával

Co je to limerik ? Hravý poetický útvar o pěti verších s rýmovou strukturou a-a-b-b-a (Wikipedie). Svět autorových fi ktivních strýčků a tet prožívá úchvatná dobrodružství s překvapivým rozuzlením. Pohlavku od života můžeme někdy uhnout… „MOJE TETA Z FRÝDKU – UPLATILA HLÍDKU – KDYŽ JI CHYTLA V MÍSTKU – PARKOVAT BEZ LÍSTKU – VŠECHNO PĚKNĚ V KLÍDKU“. Jindy se budeme bát, že nestačíme kvůli zásahu policie

Božena Němcová poukazuje na velké rozpory mezi životem chudého lidu a šlechtou. Hlavními postavami je rodina Skočdopolova. Pan Skočdopole zbohatl a zakoupil si šlechtický titul, následně i zámek. Z paní Skočdopolové se stává dáma se všemi zvyklostmi panstva té doby. Je přesvědčena, že vychází vstříc lidu, žije ale v přepychu a v podzámčí lidé živoří.

Román Miloše Urbana je nebezpečným pátráním po tajemství univerzální věty. Existuje vůbec? Nebo je to chiméra? A proč někdo neváhá prolít krev, jen aby zůstala utajena? Martin Urann je zaměstnancem reklamky, kterému docházejí nápady, a tak mu hrozí propuštění. Dostane však ještě jednu šanci, úkol, do něhož se nikomu jinému nechce a nikdo nevěří v jeho splnitelnost. Martin Urann musí vymyslet slogan,

Hana píše a překládá texty. Ve svém volnu pracuje na vlastním rukopise, protože jako každý třetí člověk na zeměkouli i ona se chce stát spisovatelkou. A jako mnoho dalších žen na světě prahne po muži snů a po všem, o co ji první manžel, hafefobik s chorobným strachem z doteků, připravil. Ovládaná a poblázněná svou vulvou narazí na svého oblíbeného spisovatele, pro změnu ovládaného a poblázněného rozdrceným

Bára a Filip. Dva mladí lidé podobní tolika ostatním. Dají se dohromady přes Tinder. Nejdřív si píšou, poznávají se, váhají. Šrámy z předchozích partnerství se mísí s touhou konečně objevit pravou lásku. Oba mají za sebou řadu vztahů, mají slibně rozjeté kariéry. Touží se pomalu usadit a třeba i založit rodinu. Ale protože nemůžou hledat návody u svých rodičů, nezbývá jim než si vyšlapat vlastní cestu.

Stárnoucí novinář Petr Kříž, jehož posedlostí jsou výtvarná díla ztvárňující zimní výjevy, přiletí do Izraele, kam jej pozval jistý Hanuš Weigl, český Žid, o kterém ale Petr neví zhola nic. Hanuš Petra požádá, aby se vydal po stopách pokladu olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Také mu sdělí, že Petr po jeho smrti zdědí jisté indicie, jimiž se má při pátrání řídit. Tím odstartuje Petrova cesta labyrintem

Na osudech žen v této knížce mohou čtenáři pochopit, jaké zážitky z dětství a rodiny zvyšují riziko toho, že člověk upadne do závislosti. Na čemkoliv. Na alkoholu, drogách nebo lécích. To není důležité. Důležité je najít cestu ven.

Pokud za názvem knihy vidíte Kámasútru, nebo dokonce porno, pak je nabízené čtení přeci jenom o kousek vedle. Příběhy sice provází prožitky lechtivého flirtu, přiznejme i sexu, které však humorně, ale též napínavě dokreslují naplněné i plané touhy… Podtitul „Jeden muž šestkrát jinak“ vychází ze šesti příběhů jednoho hrdiny, kterého si autor vypůjčil ze svého nedávného románu „Dutina“. Prostředí příběhů

Na Šumavu, do Itálie, Kalifornie nebo na Warnemünde. Autem, vlakem, lodí nebo letadlem. S rodinou, čerstvou známostí, zaměstnavateli, ale i sama, jen tak s batohem. Míst, kam se vydat na dovolenou, způsobů, jak se tam dost, a možností, s kým onen čas strávit, je skoro nepřeberně. Co ale mají společného hrdinové povídek deseti soudobých českých autorů, je fakt, že si svůj výlet představovali úplně jinak,

Fotografka Melanie se v manželství s Jardou nudí. Jardovi, odborníkovi na vývoj nových farmaceutik, nabídli prestižní práci hostujícího profesora na univerzitě v Bordeaux. Dostali k užívání krásný domek ve vesnici nedaleko města, ale Melanie tam nemá na práci nic jiného než se starat o dům a sekat trávník. Ještě předtím, než s manželem odešli do Francie, pracovala pro prestižní kulturní časopis, takže

Román o poslední punkové generaci a o tom, co z ní po dvaceti letech zbylo. Ole toho od života už moc nechce. Je mu čtyřicet, kouří, pije a večer stojí za pultem malého zaplivaného baru Helsinky v jednom východoněmeckém velkoměstě. Otlučený bar je poslední oázou pro jeho staré kamarády, lásky i potrhlé štamgasty. Hlavního hrdinu pronásledují zakouřené vzpomínky a oči mladé dívky, která svou soukromou

Slavný státní cirkus „Humberto“ vznikl v roce 1951 inspirován románem Eduarda Basse. Příběhy, které autor knihy předkládá čtenářům a fanouškům, jsou historicky skutečné a začínají již v roce 1865. Jungovi byli první, kteří založili v Čechách cirkus jako takový. Už po staletí se jejich řemeslo dědí z generace na generaci. Otci rodiny a principálovi Dominikovi bylo 54 let, byl to vynikající drezér zvířat,