Když se něco rozbije, jenom to dostane jiný tvar, říkává s oblibou soused zprava. Ale platí to i tehdy, když nejde o staré hrnky či talíře, ale o celé společenství? Příběh jedné nejmenované vesnice, která by mohla ležet kdekoli, nakolik je typická, od počátku poněkud mate tělem. Vše je tu tak nějak povědomé, parta nezvedené mládeže, která z nudy střílí vzduchovkou po projíždějících autech nebo se prohání

Sedmatřicetiletá tlumočnice Beáta je svobodná matka. Dělá svoji vysněnou práci a vychovává osmiletého syna Benjamina. Jeho otce, španělského boxera, neviděla skoro devět let. Ani při každodenní náročné práci a běžných starostech ale nezapomněla na lásku svého života. Jak by také mohla, když jí ho denně připomínají oči jejího syna? V životě jdou ale věci málokdy podle našich plánů a představ. Dá Beáta

Deníková, přesněji řečeno literárnědeníková publikace s názvem Postřádečky potřetí představuje další díl z cyklu literárních záznamů diaristického ladění, které autor časopisecky a poté knižně uveřejňoval nejprve pod souhrnným názvem Řádečky a pro které po vydání pěti svazků, zahrnujících období od zimy 2012 po léto 2016, zvolil obměněný název Postřádečky. Jejich pokračování přišlo na svět s pojmenováním

Ak existuje niečo, čo preveruje ozajstnosť ľudského života, potom je to utrpenie. A ak existuje niečo, čo život znehodnocuje, potom je to utrpenie, ktoré človek spôsobuje iným. Lenže čo keď je napriek tomu nevinný? Čo keď je to všetko len zhoda okolností a človek je iba bezmocným nástrojom osudu? Je zima roku 1954 a deväťročná Mira sa napriek zákazu rodičov vyberie k rieke voziť sa na ľadových kryhách.

Povídky Hany Blahové vnášejí do současné české prózy tón, kterého je v ní jako šafránu - vlídný humor. Přitom mají i svůj rozměr vážný - jsou to vesměs morality, které pojmenovávají věci, nad nimiž je dobré se zamyslet. Činí tak způsobem blízkým nejširším vrstvám čtenářů. Prozaický knižní debut Hany Blahové je příjemným překvapením pro každého, koho zajímá přemýšlivá a přitom vtipná literatura.

Mobily, iPody a esemesky to zkrátka nevyřeší — žijeme v době, kdy lidé zoufale hledají intimní vztahy. Touží po prožitcích sblížení, při kterých dvě srdce splynou v jedno a vytvoří tak pouto trvalé důvěry a bezpečí. Jak toho ale můžeme dosáhnout? Spojení srdcí je působivá kombinace pravdivých životních příběhů, průlomových výzkumů, které vysvětlují, proč se cítíme tak, jak se cítíme, a proč určitým

Memoárová kniha Samuela Jana Hejzlara Na háku volně navazuje na předchozí díl vzpomínek Na hraně koncentrující se na život v Liberci a bývalém sudetském pohraničí v těsně poválečném období. Tentokrát se autor detailně, často humorně, každopádně vždy s nadhledem barvitě a sugestivně rozepisuje o dvou letech povinné vojenské služby 1957 58, kterou tento pevně věřící muž absolvoval především v západočeském

Malé poetické příběhy, burleska a svět okolo nás. Zamyšlení nad věcmi, které máme rádi, nebo nás naopak ohrožují a někdy také dráždí či tajemně oslovují. Knihu svými obrazy opět zkrášlil Jan Samec a protkal barevně barvitou abstrakcí.

Román Vyzývatel byl sepsán jako osobní výpověď autora podle skutečných událostí, které prožil nebo které mu byly vyprávěny v průběhu povinné základní vojenské služby. Autor se opakovaně zamýšlí nad chováním a měnícími se charaktery mužů, kteří plnili povinnou základní vojenskou službu nebo sloužili jako vojáci z povolání u exponované jednotky Československé lidové armády (ČSLA) začátkem osmdesátých

Existují cesty, které si člověk nevybírá, a lidé, které by raději nepotkal. Helenin přítel je nedostupný. První společné dítě se dere na svět a po Karlovi se slehla zem. Mladá žena utíká z města na valašskou samotu, od lidí a své matky, která přesně ví, jak by měla dcera žít, ale sama je nešťastná a osamělá. Tereza má trable s nesnesitelným šéfem a do toho manžel vybral bez jejího vědomí větší částku

Moderní román z prostředí sociální sítě, kde můžete být prakticky kýmkoliv chcete. V prostředí plném přetvářky a paradoxů k sobě nečekaně mohou najít cestu dva lidé, kteří by se v běžném životě nejspíš nikdy nepotkali a pokud ano, pravděpodobně by spolu nechtěli mít nic společného. Díky anonymitě, kterou jim tento druh komunikace nabízí k sobě Erik a Julie nachází přátelskou cestu, která je samotné

Osmnáctiletý Maximiliano se po smrti svého otce přestěhuje společně s matkou k bohatému strýci, který žije v Severní Americe nedaleko Nového Mexika. Když mu strýček posléze nabídne práci ve své rodinné firmě, mladík ji bez dlouhého váhání přijme. Hned po vstupu do firmy se však začne odhalovat děsivé tajemství, jenž se v rodinném klanu tolik let skrývalo.

Ve třetí knize \"Čistých radostí\" Údolí nejčistších radostí o mnoho moudřejší Nat Jessel líčí dál své osudy se sympatickým smyslem pro humor. V životě se s ideálním štěstím většinou míjel, ale byl docela spokojený, že se usadil v Kanadě. Nečekané události v rodině ho však donutí, aby se opět vydal na cesty. Nejprve hledá posádku havarovaného letadla v divočině obývané indiány a Eskymáky, odkud si

Být psím tátou jsem nikdy neplánoval, ale osud to viděl jinak. Jsem herec, kterej chtěl svoji práci už tisíckrát pověsit na hřebík, protože v tomhle prostředí moc chodit neumím a z určitých lidí a praktik je mi fakt špatně. Nadával jsem na osud, než jsem poznal svoji psí smečku, která mi nedá vydechnout, je všude kolem mě a má mě vycvičenýho. Adoptoval jsem pejsky, které nikdo nechtěl a já s nimi našel

Akú cenu sme ochotní zaplatiť za to, aby sme ukázali, že sme slobodné tvory? 16 je kniha pre otvorenú myseľ, hľadajúcu návody na ceste pravdy. Je v nej všetko. Strhujúci príbeh, pestrofarebné opisy, pichľavé otázky, úprimné zdieľanie i nahá bezprostrednosť. Je to kniha stále viac aktuálna, ktorá sa dá odložiť až po pretočení posledného listu. Uvedie Vás do života bojovníka Mira, ktorý je ochotný rešpektovať

Dvojice Ctirad John a František Houdek napsali povídání o věcech nevšedních a nazvali ho Vivisectio mundi. Většinu textu této knihy tvoří dialog, tedy forma, kterou si oblíbili staří učenci (Platón, Sokrates, Galileo a další). Jde o upřímný, někdy až neúprosný slovní ping-pong dvou vzdělanců, z nichž jeden se stylizuje spíše do role nerudného pesimisty, druhý, o generaci starší, pak zůstává sám sebou,

Berenika žije v odlehlé hájence v Krušných horách a má extrémně citlivou povahu. Miluje zvířata, chrání přírodu a pracuje jako veterinární asistentka. Místní divoké lesy jsou pro ni rájem. Vpily se jí pod kůži, vtiskly do krvinek svou DNA. Nejspokojeněji se Berenika cítí, když stojí na kraji rašeliniště, krušnohorský vítr jí pohazuje vlasy a kam jen oko dohlédne, všude kolem ní se rozprostírá les…

Šlechtický sirotek na anglickém středověkém hrabství má život předem nalinkovaný: Odejde do kláštera, vrátí se, ožení a zaujme své místo po boku pána hradu, svého staršího bratra. Jenže mladý Laurenc je zkrátka jiný. Má rád nekonečné projížďky na koni, toulky lesem a byť je věrný svému bratru, nedokáže být dost silný, aby se stal jeho pobočníkem. Ve světě svázaném pravidly a křesťanskou morálkou hledá