Pokud je štěstí pomíjivé, potom je láska věčná… Madeleine vyrůstá spolu se svou sestrou Claire v malé francouzské vesničce. Jednoho dne ale pod tíhou závisti a nenávisti vykoná neomluvitelný čin. Claire z posledních sil vyřkne kletbu, která změní Madeleinin život a dá mu nový, krvavý směr. Mysleli jste si, že prokletí neexistuje? Jak je tedy možné, že Madeleine najednou slyší Hlas, který ji nabádá

Mordechaj Simeon lační po pozemcích i krásné ženě. Nedoufá však, že by dosáhl úspěchu a nečekaně spatřuje svou naději ve splnění slibu, který dává Pětici tajemných mužů. Splní-li, k čemu se zavázal, má být šťastnější než jiní... Ve druhé bajce Chajim nezná lásku, ale vábí ho Sára. I on se znenadání střetne s tajemnými muži, propadá zoufalství, a prosí o pomoc; a je mu odmítnuta. Nevzdává se, a navrhne

Jeden mladý muž, jedna kytara a jedno dusné normalizační Československo. Aneb příběh o tom, co má společného Jimi Hendrix s klukem ze severní Moravy. Svobodu. Kytaru. A touhu. O čem jste snili, když jste byli malí? Že až vyrostete, nebudete muset nikoho poslouchat a budete si žít po svém? Hendrixova kytara je o snech. O snech plných svobody. Jenže když vyrůstáte v socialistickém Československu, můžete

Spojujícím rysem prací spisovatelky, publicistky a občanské aktivistky Otty Bednářové shromážděných v této edici je potřeba svědčit o sobě, o lidech a o době. Knihu otevírá text, v němž autorka vydává svou životní konfesi. Následující oddíl tvoří pět reportážních próz z let 1976–1980. Otta Bednářová v nich – slovy Jana Tesaře – „nalezla novou, osobitou a pregnantní formu“, dokázala však především zdárně

Soubor čtyř krátkých textů, jejichž hlavní postavy prožívají nečekané situace. V novele Fotograf aktů Floriánek zatouží starý fotograf po uměleckém comebacku, jeho výstava však vyvolá společenský skandál z nepředvídaného důvodu. V povídce Eine kleine Holčička se přepracovaný programátor stane během zdravotní dovolené proti své vůli objektem flirtu vypočítavé Lolitky. Novela Plachá stalkerka představuje

Ernest Hemingway prohlásil, že literatura je ke spisovateli stejně nemilosrdná jako k toreadorům korida. Obrazně se to dá říci o životě jako takovém. S přibývajícím věkem člověk ztrácí na rychlosti a ani reflexy nejsou už hbité, jako dřív. Rohy útočícího býka jsou ovšem stále stejně ostré. Soubor sedmnácti povídek přivádí do pomyslné arény zjizvené matadory, aby se utkali s vlastním stárnutím a tím,

Protože luftu, přesněji čerstvého vzduchu, je ve městě proklatě málo, zavede vás oblíbená česká autorka na hory, k rybníku, k moři… A spát se bude všemožně – pod širákem, ve stanu, horské boudě, na chatě či chalupě, ale i pohodlně v hotelu a penziónu. A protože jsou chvíle, kdy člověk unikne z každodenního shonu, tak vzácné, pojí se k nim i spousta milých a úsměvných vzpomínek. Vzpomínek na blízké,

Příběh z malého města vypráví o osudu dvou rodin, z nichž v jedné vládne neobyčejná lidská ušlechtilost a solidarita ochraňující život opuštěné mladé dívky a starého otce. Dvě kamarádky, Jana a Marunka, dvě rodiny, jedna chudá, druhá žijící v blahobytu. Když vyjde najevo, z čeho rodina zbohatla, otce zavřou pro zpronevěru a matka spáchá sebevraždu. Takto „poznamenané“ dívky se ujme početná rodina Jany

Román o lásce a důvěře životního partnera, které se získávají celá léta, ale ztratit je může člověk během jediného dne. Charizmatický houslař Zbyšek a jeho žena Viola projdou důkladným testem osobnosti od chvíle, kdy se ze zdánlivě nevinných příčin začne jejich vztah rozpadat a oni se pod tlakem anonymních dopisů dostanou do vleklé manželské krize. Viola si neuváženě zaflirtovala s neomaleným sukničkářem

Příběh, který leží před vámi, je do jisté míry románem o ženách a pro ženy. Příběh dlouhé cesty hledání, nadějí a tvrdého vystřízlivění. Přesto má ve své podstatě šťastný konec. Potud se příliš nevymyká srovnání s podobnými díly. Jeho obrovská hodnota spočívá v tom, že vznikl z reálného a mnohem bolestnějšího životního příběhu, než na první pohled působí. Autorka sama musela překonat dvě bariéry. První

»Popelův román Ohledávání času přítomného naopak až bobtná nejen imaginací, s níž je příběh rozvíjen, ale i stylem, který je košatý, bohatý a nutí některé pasáže vyslovovat nahlas, propukat smíchem či trnout. Románový projekt, jak signalizuje už název, je vystavěn na půdorysu velkých modernistických románů – nejen Hledání ztraceného času, ale i Kafkových románů, Haškova Švejka, Klímova Utrpení knížete

Ema Labudová na sebe upozornila prvotinou Tapetář, za niž byla nominována na Magnesii Literu v kategorii Objev roku. Svůj nový příběh přesunula z Anglie do Československa, z padesátých let na konec sedmdesátých. Tématem už není vztah mezi dvěma mladými muži, ale porucha příjmu potravy. Sedmnáctiletá Lada trpí anorexií. Nějaký čas trvá, než si rodiče všimnou, že výrazně zhubla – nebo spíš že je vyzáblá

„Obyčejný“ den jednoho „obyčejného“ obyvatele Prahy během něhož se hlavní hrdina setkává s každodenními problémy dnešního městského člověka a reaguje na ně s přehnanou, až groteskní zarputilostí. Vyprávění plné absurdity a komických výjevů, jež mohou čtenáře dovést až k prozření a porozumění zákonitostem chodu současného světa. Úžasně nápaditá kombinace Nabokova, Joyceho a Prousta, předkládaná s neuvěřitelnou

Cynická Bára není typ holky, která se ráno probudí se sexy rozcuchem, protáhne se a na první pokus vyfotí #nomakeup selfie, za kterou dostane 200 lajků, než dojde do koupelny. Je spíš ten typ holky, která se ráno bojí podívat do zrcadla, na zůstatek účtu a do lednice. Její život se otočí vzhůru nohama, když jí umře babička a „odejde do nebe“. Bára ale zjistí, že smrtí nic nekončí, naopak jí všechno

\"Svět v podání Petra Měrky je jistě možno i vzdor všemu humoru a nadsázce vnímat jako beznadějný, cynický, hnusný, chorobný, perverzní, primitivní a veskrze vůbec zlý. Leč kdo nechce, nemusí tuto knihu číst. Kdo naopak tuto knihu - ať už z jakékoli pohnutky - číst bude, má možnost se ptát, v čem a nakolik se Měrkův literární svět liší od skutečného světa, jejž dennodenně obýváme a jehož jsme obětí

Když někdo dělá osudovou chybu, jako by byl mimo sebe. Něco uvnitř ho varuje, a přesto jedná ukvapeně a nerozumně. Když myši nepláčou, má člověk všeho dostatek. Hlavní hrdinka románu o to usiluje celý život. Po rozvodu zůstala sama se synem, který je smyslem jejího života. Pracuje pro bulvární noviny, ale své příjmy si vylepšuje vztahy k cizím mužům. Ve chvíli, kdy už má dost peněz pro synovu budoucnost,

V horkém létě 2015 se provalí aféra: hokejový idol Vladimír Růžička vzal potají půl milionu od otce jednoho mladého hokejisty, aby mu poskytl výhody, jaké jiní nemají. S ostudou odstupuje z místa reprezentačního kouče, hrozí mu trestní stíhání. Reportér a spisovatel Josef Klíma zpovídá desítky lidí od hokeje a postupně odkrývá daleko závažnější skutečnosti ze zákulisí nejoblíbenějšího zimního sportu.

Tato kniha vypravuje příběh plný překvapení... Je to příběh, který zažil na vlastní kůži člověk a lidé ho po staletí znají jako Milarepu. Je to příběh hledání... slz a štěstí, lásky a zklamání, emocí a pochopení, prostě všeho, co přináší i náš každodenní život. Tento román nás zavede do starého Tibetu – země přísných tradic, tajemství a poslušné víry. Milarepa je normální člověk a navíc pěkný rošťák...

Útlá a dostupná kniha s téměř osmdesáti sušickými pověstmi, kterou vlastním nákladem vydala sama autorka, osloví nejenom obyvatele sušického regionu, ale i zájemce o lidovou slovesnost, romantiku a tajemnost pošumavské historie, turisty a všechny milovníky zadumaného pošumavského kraje. Jana Bartošová v této knize sebrala snad všechny známé pověsti ze Sušicka, některé dosud nebyly knižně publikovány,

Nakladatelství Green Mango vydává vzpomínkovou knihu Jabka z borovice. Autorka Monika Hojná čtenáři představuje své dětství prožité na osadě Borovice, části obce Libníkovice u Hradce Králové. Krátké texty proložené úryvky z (tehdejších) deníčků a (současnými) básněmi nápaditě a poeticky zaznamenávají 70. a 80. léta minulého století prostřednictvím dětských prožitků. Dílo nabízí s odstupem čtyř desítek