Sbírka Petra Hrušky je v mnohém mimořádná. Snad u žádného jiného autora české poezie se nesetkáme s něčím podobným: jedna postava procházela po více než dvacet let důsledně všemi Hruškovými knihami, zjevovala se na chvíli a zase mizela se svojí znepokojivou energií a osudem. Adam. V žádné hlavní roli, jen trochu přestárlé dítě, trochu odjakživa dospělý, postával neohrabaně na okrajích básníkova světa

Kniha V mém lese je druhou samostatnou básnickou zbierkou autorky a je rozdelená do 3 častí. Prvá časť zbierky, nazvaná Po kvapkách, obsahuje slovensky písané básne, ktoré sa objavili i v jej prvej zbierke, prešli však drobnou úpravou. Venuje sa v nej prevažne láske a prírode. V druhej časti V mém lese, podľa ktorej je kniha pomenovaná, sú básne staršieho dáta. Tretia časť Pro tebe obsahuje básne najnovšie.

V 1. storočí pred Kr. sa v Ríme vytvoril nový štýl rímskeho básnictva, elégia, ktorá nachádza zdroje v subjektívnych zážitkoch básnikov. K najvýznamnejším elegickým básnikom sa radí Tibullus, Propertius, Ovidius a tiež Sulpicia, ako jedna z mála žien píšucich básne v období antiky. Spoločným prvkom pre elegikov je túžba, najmä túžba po láske, ktorá je mnohokrát i nešťastná a prináša strasti, no i iné

Klimatická změna, sucho, ale i jiné krize nás proměňují a je stále těžší nalézt zdroje rovnováhy. Jemně angažovaný lyrik (ne však idylik!), básník krajin vnějších i vnitřních Radek Štěpánek (nar. 1986) ve své sbírce ohledává právě tuto situaci. Řešení nachází v přichýlení se k obyčejným, často přehlíženým skutečnostem života, jež eviduje jednou jako poutník, jindy jako rodič, partner či jen vnímavý,

Lyricko-epická báseň Had Norato (1931) je spolu s Macunaímou Mária de Andrade nejvýznamnějším plodem tzv. lidožroutského hnutí (movimento antropófago) brazilského modernismu. To se hlásilo k evropským avantgardám, které objevily spřízněnost moderního umění s primitivním uměním neevropských přírodních národů. Spisovatelé z okruhu hnutí objevili, že koloniální správa a poté i umění pěstující evropskou

Desiaty zväzok edície DIELO MILANA RÚFUSA obsahuje úvahy, eseje, príhovory, nekrológy, recenzie a články M. Rúfusa z rokov 1953 – 1979, publikované v knihách Človek, čas a tvorba (1968), Štyri epištoly k ľuďom (1969), O literatúre (1974) a v príležitostných tlačiach. Autor básnických kníh Až dozrieme, Zvony, Stôl chudobných a kníh pre deti Kniha rozprávok, Sobotné večery sa tu v polemických i filozoficky

Ruská avantgarda nadväzuje na antológiu Ruská moderna, ktorá vyšla v roku 2011. Zostavovateľ Valerij Kupka v nej predstavuje ruskú avantgardnú scénu od obdobia jej vzniku začiatkom 10. rokov 20. storočia až po jej likvidáciu stalinovským režimom koncom 30. rokov. Počas tohto pomerne dlhého trvania ruská avantgardná literatúra radikálne uzavrela jedno veľké obdobie ruskej spisby a vytvorila predpoklady

Prvé tri básnické knihy poetky Kataríny Kucbelovej vyšli v krátkom časovom období rokov 2003-2008. S odstupom dvanástich rokov od vydania poslednej z tejto trojice sa ukazuje, že im nemožno uprieť istú zomknutosť a majú spoločné motívy, básnické stratégie, poetiku a výraz.

Pavel Jozef Šafárik (1795 – 1861) si získal meno a uznanie vďaka trom priekopníckym dielam – Dejiny slovanskej reči a literatúry všetkých nárečí (1826), Slovanské starožitnosti (1837), Slovanský národopis (1842). Dlhoročnej vedeckej a systematickej práci však predchádzalo krátke, ale o to intenzívnejšie rané umelecké tvorivé obdobie. Kniha predstavuje tvorbu práve tohto mladého Šafárika, študenta kežmarského

Psát haiku jako slabikovou skládačku, brát je jako Tetris nebo sudoku, je veselé a zábavné. Ale pokoušet se psát haiku jako poezii je těžké, skoro bolestivé.

Lavina bytí je již čtvrtou básnickou sbírkou Ivany Štětkářové – navazuje na předchozí úspěšná díla Fragmenty života a neživota (2015), Čáry draka (2016) a Bez šatů lehčí (2018). Nedílnou součástí všech těchto básnických sbírek jsou autorčiny obrazy, které společně vnímáme jako intenzivní prolínání výtvarného vyjádření básně s básnickým pojetím obrazu. Malby v této sbírce jsou ztracenými a znovunalezenými

POSLEDNÍ PIONIERI VÝCHODU: ANTOLÓGIA SÚČASNEJ RUMUNSKEJ POÉZIE predstavuje tvorbu tridsiatich piatich básnikov a poetiek z Rumunska a Moldavskej republiky, knižne debutujúcich po roku 1989. Výber zostavil jeden z priamych aktérov – básnik, prekladateľ a vydavateľ Claudiu Komartin.

Luc Dietrich (1913-1944), představitel výrazné mladé generace meziválečných spisovatelů, je českému čtenáři znám z jeho jediné do češtiny přeložené knihy Štěstí zarmoucených (Most, 1948). V Rostlinných emblémech se Dietrichovy básně v próze soustředí na motivy rostlin a zejména stromu, který se stává imaginativním odrazovým můstkem pro popis lidského osudu a poznání. Integrální součástí knihy jsou

Prvotina básníka z Vysočiny, sbírka prodchnutá bohatou mozaikou myšlenkového světa, který v sobě ukrývá hluboké filozofické obrazy i zdánlivě lehčí poetické odstíny, rýsující se na pozadí všeobjímající prchavosti okamžiků.

První básnická kniha Castra (vl. jménem Petr Leifr), zakládajícího člena, bubeníka a textaře undegroundové skupiny Nevididm. S předmluvou Pavla Zajíčka.

V první polovině své desáté knížky přichází autor s kratičkými prozaickými útvary, jejich poetičnost a jemný humorsi nachází větší porozumění u „nečtenářů“ básní, aby je v druhé polovině přesvědčil, že poezie je zrcadlem duše básníků, ale i čtenářů!

Jozef Darmo (1932), novinár, publicista, básnik, spisovateľ, vedec. Po celý život sa novinárstvo, publicistika a vedecká aktivita prepájali s jeho umeleckou dimenziou.

Společné vydání milostných balad Smutek z milování, jednoho z nejlepších autorových děl, a deseti nových povídek, které J. Drozd napsal na sklonku svého života. Jak milostné novely, tak povídky sugestivně vyprávějí o jedinečnosti a nepředvídatelnosti lidského osudu.

Druhý svazek Díla Jaroslava Seiferta představuje patrně nejslavnější poetistickou sbírku Na vlnách TSF (1925), právem proslavenou básnicky typografickým podílem Karla Teiga. I proto bude přetištěna jednak jako reprint, jednak v Seifertově pozdější redakci jako sbírka Svatební cesta (1938). Přelomovou knihu veršů v Seifertově poetice představuje sbírka Slavík zpívá špatně (1926), zprvu pokračující v

Sbírka Pohledy se pohybuje ve třech rovinách. Jednak v rovině vnějšího světa, objektů, které člověk vnímá prostřednictvím svých smyslů. Je to svět, o jehož existenci se můžeme přesvědčovat svými doteky, pohledy očí, vnímáním vůní a chutí. V této části sbírky nazvané Oči otevřené se jedná především o básně inspirované přírodou a o přírodě. Soubor básní nazvaný Oči zavřené se pak týká světa vnitřního,