Čtyři výjimeční panovníci, anglický král Jindřich VIII., jeho francouzský současník František I., císař Karel z rodu Habsburků a osmanský sultán Sulejman, přezdívaný Nádherný, překonávali své současníky na evropských trůnech. Někdy spojenci, jindy rivalové, tito vladaři výrazně poznamenali dějiny Evropy a světa v 16. století.

A kunok - ahogyan a szerző Fejér György írja már az 1850-es években - nomád népként éltek és a nevük Hun Kun (Huni, Uni, Chuni, Cumani) volt, de közöttük is megkülönböztetünk fehér és fekete kunokat. A korai források alapján a kunok egykor a Sárga-folyó kanyarulatától keletre élhettek. A nomád vándorlások alatt eljutottak Magyarország területére is, és beolvadtak a magyar nemzet egységébe.

A Brit szigetek és Skandinávia koraközépkori történetéről szóló összefoglaló mű új kiadása. Politika- és gazdaságtörténet, kultúrhistória és eszmetörténet csakúgy helyet kap a kötetben, mint a legújabb régészeti és nyelvészeti kutatások ismertetése. Az olvasó tájékozódását a korabeli uralkodó dinasztiák leszármazási táblái, térképek és bőséges magyar, illetve nemzetközi szakirodalom segíti.

Barbora Celjská, uhorská, rímsko-nemecká a česká kráľovná, patrí k najvýznamnejším stredovekým kráľovnám. Napriek tomu zostáva v tieni svojho slávneho manžela, Žigmunda Luxemburského. Barbora. „Čierna kráľovná“ alebo „nemecká Messalina“ je známa skôr ako podivná literárna postava, opradená mýtami a legendami, než ako skutočná historická osobnosť. Napriek tomu, že bola uhorskou kráľovnou bezmála pol

Corvin Mátyás, a \"hollókirály\", aki tizenöt évesen nyerte el a magyar trónt, izgalmas figura volt a XV. századi történelem színpadán. Nemcsak sikeres hadvezér, de bőkezű mecénás is volt, aki birodalomépítő és humanista törekvéseinek jelképeként erős, egységes országot, ragyogó palotákat és a keresztény világ legnagyszerűbb könyvtárát, a Biblioteca Corvinianát kívánta létrehozni és hátrahagyni. Mátyás

Latinská vzdělanost a písemnictví významně spoluutvářely podstatu evropské vzdělanosti.. Literatura psaná latinsky nezanikla s pádem římské říše, ale rozvíjela se dál v duchovním prostředí klášterů a později ve vzdělaneckém prostředí univerzit. Odtud se šířila do světských kruhů a prosakovala do jazyků evropských národů, aby plodně ovlivnila vznik jejich národních literatur až do novověku. Doba jejího

In the fourth century AD, a new faith exploded out of Palestine. Overwhelming the paganism of Rome, and converting the Emperor Constantine in the process, it resoundingly defeated a host of other rivals. Almost a thousand years later, all of Europe was controlled by Christian rulers, and the religion, ingrained within culture and society, exercised a monolithic hold over its population. But, as Peter

Římský císař a český král Karel byl pro svou vladařskou úlohu předurčen už od dětství. Vzdělaný a všestranně nadaný panovník hovořil pěti jazyky, uměl číst i psát, měl čtyři manželky a třináct potomků. Z naší země učinil srdce Svaté říše římské a Prahu proměnil v nový Řím. Deset kapitol této knihy přibližuje Karlův pestrý a spletitý životní příběh, který provázely intriky a tajné úmluvy, stejně jako

Tzvetan Todorov uvedl, že objevení Ameriky je jedním z nejúžasnějších setkání v dějinách lidstva, neboť ohlašuje a zakládá naši současnou identitu. Analogicky by bylo možné říci, že je to právě setkání s Novým světem, které (spolu)zakládá podobu moderní evropské vědy. Pro poznání se poprvé v natolik intenzivní míře stává nezbytnou empirie a očitá svědectví, nikoli autoritativní a tradičně přijímané

Jacques Le Goff patří k nejvýznamnějším současným historikům středověku. Jeho rozsáhlá práce, lakonicky nazvaná Svatý Ludvík, je považována za jednu z nejlepších biografií středověkých panovníků. Francouzský král je v ní nazírán jako osobnost, jež výrazným způsobem ovlivnila evropské dějiny druhé poloviny 13. století, ale také jako člověk, jenž měl zásadní vliv na formování nové podoby středověké křesťanské

Kolektivní práce desítky předních medievistů zkoumá počátky křesťanství v severní, střední a východní Evropě od počátku 9. do konce 12. století. Autoři v ní analyzují proces nahrazování pohanských kultů křesťanstvím, podíl moci formujících se států na procesu christianizace, prvotní formy propojení světské a duchovní moci, včetně sakralizace panovnických dynastií a všech rituálů a slavností raně křesťanského

In the fourth century AD, a new faith exploded out of Palestine. Overwhelming the paganism of Rome, and converting the Emperor Constantine in the process, it resoundingly defeated a host of other rivals. Almost a thousand years later, all of Europe was controlled by Christian rulers, and the religion, ingrained within culture and society, exercised a monolithic hold over its population. But, as Peter

Kniha představuje zcela ojedinělou výpověď čtyř vynikajících historiků, odborníků na období středověku – medievistů. V rozhovorech se svými žáky a spolupracovníky vzpomínají na roky svého života, mládí, dětství a dospívání; svá studia a celou akademickou kariéru; na to, co je utvářelo a formovalo jako vědce; čeho dosáhli i nedosáhli a také – nikoliv jen tak mimochodem – vyjadřují se k roli, jakou má

14 CE: The first Roman emperor is dead. A second is about to succeed. The Forum of Rome, once fought over so fiercely, has become hardly more than a museum. The house of all power is up above on the Palatine Hill, about to become the birthplace of Western bureaucracy, a warren of banqueting and bedrooms, a treacherous household where it takes special talents to survive. This is a Roman history with

Cesty k lidové kultuře středověku

Zámerom autorského kolektívu bolo čo najpodrobnejšie zmapovať stopy, ktoré zanechala svätoplukovská problematika v najstaršom písomníctve a v dejinnom priebehu historiografie, a to nielen slovenskej (uhorskej), ale i moravskej, českej i širšej európskej. Zostavovateľ a autor úvodných textov v knihe metodologicky zdôvodňuje aspekty skúmania svätoplukovskej legendy a zaoberá sa jej genézou a funkciami

Kniha Učitelé a žáci ve středověku zahrnuje období od 6. do 15. století, od sklonku pozdně antické vzdělanosti přes renesance karolinské a otonské éry až po rozkvět evropské univerzitní scholastiky ve vrcholném středověku a nový počátek v renesančn ím období. Autoři Pierre Riché a Jacques Verger se zaměřují jak na velké osobnosti středověkých vzdělanců (Anselm, Abélard, Hugo od sv. Viktora, Tomáš Akvinský

V uplynulém čtvrtstoletí vzbudily zaslouženou pozornost historické obce i laické veřejnosti objemné monografie profesora Žemličky mapující dějiny přemyslovského období, zvláště pak 13. století. Nicméně nemělo by se zapomínat, že Josef Žemlička nepostrádá cit i pro detail a drobnou zápletku. A právě ze zdánlivě nedůležitých zápletek je sestaven předkládaný výbor. Jeho pořadatelé stanuli před ošemetným

Předkládaná publikace se věnuje přehledu bádání na téma dvorské společnosti, předně panovnického dvora v českém středověku. Soustředí se na počáteční podchycení rozvoje dnes již etablovaného dvorského výzkumu, kdy si klade na úvod otázky, proč docházelo k někdy až cílenému upozaďování panovnického prostředí jako centra monarchie. Kniha tak i proto na jedné straně přináší historiografický přehled klíčových

Zpráva o tom, jak účastníci 2. křížové výpravy roku 1147 osvobodili Lisabon, je psána formou dopisu. Jejím autorem je pravděpodobně muž jménem Raul, bojující v anglických oddílech, týž Raul, jemuž středověké Portugalsko vděčí za významnou donaci (Santa Cruz de Coimbra). Mezi spisy věnovanými témuž tématu vyniká toto dílo podrobnějším popisem činů portugalského krále i křižáků. Raulovo vyprávění doplňují