Üdvözöljük Középkori történelem világában! A középkort gyakran úgy utasítják el, mint a sötétség, tudatlanság, vérontás és betegségek korszakát - az úgy nevezett ,,sötét középkor\" választja el a klasszikus ókort a felvilágosodás korától. Ám amíg a háborúzás, az inváziók és a vallási üldöztetés valóban a korszak meghatározó elemei voltak, a középkori történelem egyúttal tele van elszánt felfedezőkkel,

Kniha Pod vládou ženy je prvý diel trilógie Rytier bez kráľa, ktorá pojednáva o málo preskúmanom období našich stredovekých dejín, keď kráľovstvu chýbal kráľ. Hlavnou hrdinkou knihy je kráľovná Alžbeta, dcéra cisára Žigmunda Luxemburského, ktorá sa s nevídanou odvahou pustila do boja o kráľovskú korunu. Dielo voľne nadväzuje na úspešné knihy autorky Rytier a jeho kráľ a Čierna kráľovná. Príbehom bude

A kötet a 3. század közepétől, a Római Birodalom válságától a 15. század végéig tárgyalja a középkor történetét. Azét a korét, amelyben a sajátos európai civilizáció megszületett és felnövekedett. Ekkor ment végbe az a sokoldalú fejlődés a társadalmi élet minden területén - a technikában, a gazdaságban, a társadalomszerveződésben, a politikai intézményekben és a tudományban -, amelynek eredményeképpen

Kronika popisuje dobu vlády portugalského krále Pedra I.(1357-1367), který proslul přísnými až krutými zákroky proti svým odpůrcům, především vrahům své milenky, dvorní dámy Inés de Castro. Autor Kroniky Fernao Lopes byl královským úředníkem a archivářem.

A kunok - ahogyan a szerző Fejér György írja már az 1850-es években - nomád népként éltek és a nevük Hun Kun (Huni, Uni, Chuni, Cumani) volt, de közöttük is megkülönböztetünk fehér és fekete kunokat. A korai források alapján a kunok egykor a Sárga-folyó kanyarulatától keletre élhettek. A nomád vándorlások alatt eljutottak Magyarország területére is, és beolvadtak a magyar nemzet egységébe.

Americký medievalista Haskins je považován za jednoho ze zakladatelů významné historické školy Nová historie, těšící se na Novém kontinentě dodnes podobné vážnosti jako v Evropě francouzská škola Annales. Kniha o Normanech je jednou ze dvou jeho nejvýzna

Barbora Celjská, uhorská, rímsko-nemecká a česká kráľovná, patrí k najvýznamnejším stredovekým kráľovnám. Napriek tomu zostáva v tieni svojho slávneho manžela, Žigmunda Luxemburského. Barbora. „Čierna kráľovná“ alebo „nemecká Messalina“ je známa skôr ako podivná literárna postava, opradená mýtami a legendami, než ako skutočná historická osobnosť. Napriek tomu, že bola uhorskou kráľovnou bezmála pol

\"A keresztény sereg féktelen hadrendje a törököket hajtva tarolt sorrendre. Nem maradt más, csak a folyó sárga árja, mely elnyelte a beleugrót: ruhája húzta le, vagy aki nem tudott úszni, azt a társa ragadta meg, húzta, mint a gazt a mélybe, és sodródtak Szent-Gotthárd felé...\" 1664-ben az egyesült keresztény seregek váratlanul elsöprő győzelmet arattak Szentgotthárdnál. Az eseménynek óriási jelentősége

Latinská vzdělanost a písemnictví významně spoluutvářely podstatu evropské vzdělanosti.. Literatura psaná latinsky nezanikla s pádem římské říše, ale rozvíjela se dál v duchovním prostředí klášterů a později ve vzdělaneckém prostředí univerzit. Odtud se šířila do světských kruhů a prosakovala do jazyků evropských národů, aby plodně ovlivnila vznik jejich národních literatur až do novověku. Doba jejího

Dánské království, 16. století. Jep ví, že k němu život nebude laskavý. Nikdy nebyl: ve vsi mu děti ubližují, dospělí se mu vyhýbají: nedůvěřují tomu mladíkovi malému jako dítě, který vidí věci ostatním skryté, bojí se jeho znetvoření. Pak jednoho zasněže

Jacques Le Goff patří k nejvýznamnějším současným historikům středověku. Jeho rozsáhlá práce, lakonicky nazvaná Svatý Ludvík, je považována za jednu z nejlepších biografií středověkých panovníků. Francouzský král je v ní nazírán jako osobnost, jež výrazným způsobem ovlivnila evropské dějiny druhé poloviny 13. století, ale také jako člověk, jenž měl zásadní vliv na formování nové podoby středověké křesťanské

Ve třetím dílu cyklu Život ve staletích přibližuje autor proměnu společnosti ve 14. století. Jak vypadala tehdejší krajina? Byla jiná než dnes? A kdo ji obýval? O čem tehdejší lidé přemýšleli, jaké měli starosti, v jakých domech žili? Jak byly zařízeny hrady a jak venkovská či městská obydlí? Do čeho se naši předkové oblékali a jaký důraz přikládali módním výstřelkům? Co se dozvíme o morální autoritě

An instant bestseller and one of the most celebrated history books of the year, Femina reveals the power and influence of medieval women who have been written out of our history. From royalty and religion to fame and fury, see the medieval world - and the women erased from it - with fresh eyes.

\"A legtöbb embernek a templomosokról egy összeesküvés jut eszébe. Noha Dan Brown a Da Vinci-kód című könyvében mindössze öt oldalt szentel nekik, a lovagrend fontos szerepet játszik egy rejtélyes eseménysorozatban, amely visszanyúlik a XIV. századig, és napjainkban is tovább él. Umberto Eco nagyszerű szatírájában, A Foucault-ingában az egyik főszereplő, Belbo, aki egy könyvkiadónál dolgozik, állítja,

Regesta Bohemiae et Moraviae - edice historických pramenů v podobě výtahů (regestů) z listin české provenience. Mnohasvazkový ediční podnik bude po svém dokončení zachycovat listiny od roku 600 do konce vlády Václava IV. Započal jej vydávat v roce 1855 Karel Jaromír Erben. Od doby vlády krále Václava IV. je kvůli nárůstu počtu listin dílo vydáváno podle jednotlivých archivů a nese název regesta Bohemiet

Anglická verze publikace Královský sňatek - Průvodce dobou. Průvodce je určen pro širokou veřejnost, která má zájem se blíže seznámit s dobou a uměleckými artefakty konce třináctého a prvních desetiletí čtrnáctého století ve střední Evropě a Českém království především. Nástup Lucemburků na český trůn uvádí sňatek Jana Lucemburského s českou princeznou Eliškou Přemyslovnou.

Dva přední francouzští historici-medievalisté v ní shromáždili přes osm desítek hesel, samostatných a ucelených esejů, věnovaných podstatným skutečnostem a tématům středověkého života: nalezneme mezi nimi jak tradiční témata politických dějin („Král“, „Šlechta“, „Válka a křížová výprava“), dějin hospodářských („Peníze“, „Řemeslníci“, „Půda“), kulturních („Katedrála“, „Literatura a literatury“, „Poutnictví“,

V centru autorovi pozornosti jsou panovníci římské říše, jejichž činy dodnes považujeme za tyranské. Jsou tyto informace objektivní? Dá se jim opravdu věřit? Byli Tiberius, Caligula, Nero, Domitius, Commodus, Caracalla nebo Diocletian skutečnými tyrany? Nejde jen o pouhý výplod spekulací dávných historiků? Na tyto a mnohé další otázky se snaží Vladimír Liška odpovědět. Mnohdy jsou jeho vývody překvapivé,

Aktualizované, rozšířené vydání knihy věnující soustavnou pozornost všem aspektům života českých a moravských měst ve středověku, to znamená od jejich konstituování ve 13. století až do sklonku epochy v 16. století. Původní vydání vzniklo na konci osmdesá

Svazek obsahuje studie věnované tradici německé mystiky pozdního středověku a období reformace (M. Žemla), polským stykům moravského kalvinisty Jana Opsimatha (A. Kostlán), humanistovi a procísařskému politickému teoretikovi Melchioru Goldastovi (J. Hrbek), Komenského pojetí panharmonie (K. Schaller), dále studie doplněná o edici humanistického traktátu o původu Čechů z pera Jana Matyáše ze Sudetu