Kolekce devatenácti esejů z pera významných historiků dokládá rozmanitost vědeckých přístupů. Jejich práce s historickými prameny, základními kameny bádání, je kombinována s etickým i estetickým rozhodováním, které tvoří nezpochybnitelnou součást jejich tvorby. Ta je často překvapující – nejen pro čtenáře, ale pro ně samotné. Představuje totiž velké intelektuální dobrodružství. Nemohou si vymýšlet

Dílo literárního kritika a esejisty katolické orientace, prozaika, překladatele z francouzštiny a němčiny Rudolfa Černého (19051979) bylo původně rozptýleno především v periodikách, do nichž přispíval (Tvar, Akord, Listy pro umění a kritiku, Almanach Kmene, Rozhledy, Lidová demokracie, Vyšehrad). Knižní vydání jeho studií, esejí, recenzí a článků, zabývajících se kromě estetické stránky slovesných

Je to zbierka publicistických esejí od roku 2014 až po rok 2017. Kresťanstvo, etika a verejný život to sú kľúčové slová tvorby autora Ľubomíra Martina Ondráška za ostatné roky, s ktorou sme sa mali možnosť stretávať na stránkach mienkotvorných denníkov. Reflektuje v nich udalosti v priestore a čase, pričom nezabúda dávať veciam vertikálu. Vníma svet v jeho zložitosti geopolitiky, sociálneho rozvrstvenia

Přednášky a diskuse na témata: Boží království a lidské dějiny (Petr Pokorný), Moc Číny (Olga Lomová), Jakou moc mají média? (Alexandr Mitrofanov), Moc sborová (Jana Hofmanová, Tomáš Bísek, Jana Šarounová, Aleš Drápal), Moc a bezmoc české reformace (Ota Halama), Ovládnout, přesvědčit nebo osvobodit? (Petr Kratochvíl), Jak se dělá parlament (Ivan Gabal), Duchovní vedení a doprovázení (Aleš Opatrný),

„Vypěstujte v sobě hluboké rozhořčení ze života,“ vyzývá Michel Houellebecq v eseji připomínajícím gnostickou parodii příruček osobního rozvoje. Ve výboru kratších prozaických útvarů potvrzuje pověst jednoho z nejoriginálnějších hlasů dneška, když nás zavádí na plátna němého filmu či před průčelí současné architektury. Prorok žlutých vest zde nahlíží i na průběh globalizace či liberalismus, a hlavně

Feministka. Podivné slovo, s nímž se většina poprvé setká jako s nadávkou. Nemůže si najít chlapa, chce jen víc peněz, je ošklivá. Podobné a další stereotypy se až příliš často skrývají za cizím slovem „feminismus“. Aspoň takovou zkušenost má nigerijská bestselleristka Chimamanda Ngozi Adichieová. Kdykoliv se jako dítě i teenagerka pokusila nahlas říct svůj názor nebo jednat samostatně, hned to schytala.

Neočekávané chvíle milosti Kolekce vybraných esejů o naději, radosti a milosti. Anne Lamott píše moudré eseje o víře, rodině a společenství svým originálním láskyplným přístupem. Její eseje jsou poselstvím naděje, která oslavuje triumf světla nad tmou v našich životech i srdcích. „Naše vítězství nad strádáním a bolestí se mohou zdát malá a nedůležitá,“ píše autorka, „ale naše vlastní životy a perspektivu

Nórsky autor si na cestách uvedomil dôležitosť samoty a ticha, ktorým venoval svoju najnovšiu knihu. Hovorí o tichu okolo nás, ale aj o tichu, ktoré nosíme v sebe. Čo je ticho? Kde je? Prečo je dôležitejšie ako kedykoľvek predtým? Na svete nie je veľa polárnych bádateľov, s ktorými by ste sa mohli rozprávať o Immanuelovi Kantovi, rovnako medzi filozofmi nenájdete veľa ľudí, ktorí by na snežniciach

Autorova prvotina se pokouší zmapovat a rozkrýt témata, o kterých se nemluví. Člověk dnes funguje mechanicky, pohybuje se po svých „trasách“ a žije svůj život tak, aby moc neodbočil ze zažitého rituálu plánování, opakuje nastolené zvyky rok co rok, Jen občas mu bleskne hlavou myšlenka, že není něco v pořádku, cítí to, ale neumí to identifikovat. Autor se ve své knize pokouší popsat svět sám pro sebe,

Kniha psychologických esejů z pera Virginie Satirové spatřila světlo světa dlouho po její smrti. Tohoto úkolu se společně s týmem editorů ujal její blízký spolupracovník John Banmen, který vybral a upravil některé autorčiny starší texty. Jednotlivé kapitoly jsou tvořeny jednak původními psanými eseji, jednak přepisem realizovaných přednášek. Kniha čtenářům nabízí v jedenácti kapitolách možnost seznámit

Kniha Eugena Gindla Čelom vzad, ozvena! sleduje tridsaťtri rokov autorovej reportérskej kariéry – od prvých textov z časopisu Život, ročník 1971, až po posledné dve, ktoré vyšli v roku 2004 ako fragmenty nedokončenej knihy o Slovensku. Turecko-bulharské hranice, Ukrajina, Krym, Kosovo, tam všade je Eugen Gindl rovnako doma, ako v obciach, ktoré mali už čoskoro naveky pochovať vody Liptovskej Mary,

Snaha o odhalení zákona promítání skutečnosti do folkloru byla smyslem Proppovy badatelské práce a je patrná i ve studiích výboru, který si klade za cíl představit tuto vůdčí osobnost nezdiskreditované sovětské folkloristiky v co nejširším záběru. Kromě M

Ernst Jünger (1895-1998) je významným nemeckým autorom, ktorý bol veteránom 1. svetovej vojny a veľkým odporcom nacizmu, kvôli čomu prišiel o miesto v armáde a mal zakázané písať. Esej O bolesti vyšla prvýkrát v roku 1934. Život bez bolesti neexistuje, ale uvažovanie o nej nie je populárne. Bolesť prezrádza hodnotu človeka. Keď sa priblížime k momentu vrcholnej bolesti človeka a vidíme ako ju zvláda,

Zkušenost mladé generace, kterou Palečka reprezentuje, se radikálně liší od zkušenosti jejích rodičů a učitelů. Žije v symbióze s novými technologiemi, které jí umožňují nevídaně snadný přístup k informacím, ale zároveň ji činí svobodnou a lhostejnou vůči stávajícím autoritám a současnému pasivnímu modelu vzdělávání. Filozof Michel Serres přirovnává dnešní technologickou revoluci ke vzniku písma a

Je lékařství uměním? Co mají společného senegalská opice a brněnský neurolog? Jak souvisí zánik staré grónské civilizace s přemírou podávání nootropik a jiných medikamentů? Existují mezi lidskými rasami rozdíly projevující se mj. odlišnými reakcemi n a léky? Ivan Rektor se ve svých fejetonově laděných neuroesejích dále zamýšlí nad tradičními hodnotami, kategoriemi jako důstojnost nebo dokonalost, uvažuje

Kniha Otevřené možnosti je autorským výborem esejů, recenzí, studií a příležitostných textů z čtvrtstoletí rámovaného léty 1997 a 2022. Robert Krumphanzl se v nich soustředí na vybrané autory české literatury, jejichž dílo vznikalo a vzniká v posledních zhruba sto letech ve specifickém jazykovém a kulturním prostoru nadlouho poznamenaném kromě jiného dvěma totalitními režimy. Jeho zájem vede od Milady

Památky nechráníme pouze pro ně samotné, ale především pro kulturní hodnoty, jichž jsou nositeli a které jsou důležité pro člověka a společnost. Mohli bychom tedy říci, že památky chráníme proto, aby zlepšovaly lidský život, současný i budoucí. Kniha spojuje do dialogu eseje Jorgeho Otero-Pailose, profesora a ředitele památkové péče na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, a texty přizvaných českých

Pojednání o radostné cestě od kolébky ke krematoriu malíře Vladimíra Komárka se stalo klasikou české literatury. Tato kniha vychází z poslední autorem doplněné verze a je rozšířena o vyprávění Růženy Komárkové o její radostné životní cestě vedle svého muže.

Co je to rodina? Co svoboda? Existují opravdu jen dvě pohlaví? A proč jsme všichni tak unaveni? V knize Bůh je mrtev, nic není dovoleno, jež zahrnuje eseje psané v letech 2022 a 2023 pro Týdeník Echo, se filozofka Tereza Matějčková zabývá aktuálními otázkami z hlediska filozofie, občas i v dialogu s výraznými mysliteli současnosti.

Michal Janata (nar. 1952) ve své esejistické knize Stáří je mládím světa rozkrývá titulní téma v široké historické perspektivě myšlenkových a kulturních souvislostí a pronikavě analyzuje systémová znevýhodnění, jimž jsou v naší současné společnosti vyznávající kult věčné mladosti a neutuchajícího výkonu ve stále větší míře vystavováni příslušníci „vyloučené generace“. Hluboce erudovaný a přitom čtivý