Soubor povídek Démanty noci, které nedávno zesnulý autor Arnošt Lustig napsal na základě svých válečných prožitků a vydal v Mladé frontě již v roce 1958. Démanty noci také v roce 1964 zfilmoval režisér Jan Němec a Arnošt Lustig spolupracoval na scéná ři. Tato kniha patří k vrcholům Lustigovy tvorby, byla přeložena do několika jazyků. Autorovi se v Démantech noci podařilo zachytit mladé hrdiny uprostřed kruté doby, kteří si ovšem zachovávají lidskou důstojnost. Ukazuje nám ony záblesky démantů čis tých srdcí v temnu noci všeobecné beznaděje, což je téma aktuální i dnes. Neboť stále jde v životě o to samé o vítězství lidskosti nad lhostejností, statečnosti nad zbabělostí a naděje nad rezignací.

Dr.D.Burns: BUDDHISTICKÁ MEDITACE A HLUBINNÁ PSYCHOLOGIE / R.Abraham: ORFISMUS - STAROVĚKÉ KOŘENY ZELENÉHO BUDDHISMU / Padmasiri de Silva: BUDDHISTICKÁ ENVIRONMENTÁLNÍ ETIKA / Thubten Chodron: KARMA - FUNGOVANIE PRÍČINY A NÁSLEDKU / Mistr Hsing-yun: TŘI BUDDHISTICKÉ SÚTRY / J.Černega: ÚVOD DO SRDEČNÍ SÚTRY / SÚTRA SRDCE DOKONALÉ MOUDROSTI / DIAMANTOVÁ SÚTRA

Bhágavatapurána (pravděpodobně 10. stol. n. l.) patří k nejvýznamnějším dílům sanskrtské literatury a tvoří jeden z nosných pilířů indických náboženských tradic. Rozsáhlý kolektivně-anonymní spis je nejznámějším a současně i nejvlivnějším plodem mimořádně produktivního žánru nábožensko-vyprávěcí literatury, souhrnně nazývaného purány. X. kniha tohoto díla líčí klasický životopis boha Kršny, který sestoupil na Zem, zrodil se jako člověk, vyrůstal mezi pastýři v kraji zvaném Bradžsko a v dospělosti se stal věrným ochráncem nejen svého klanu, ale všech dobrých a spravedlivých lidí. Poutavou vyprávěcí linku doplňují závažné filozofické pasáže, týkající se představ o podstatě boha, člověka a jejich vzájemného vztahu. Text rovněž vykazuje značné literární kvality, které oceňovaly nejen celé generace indických umělců a myslitelů, ale také běžných posluchačů a čtenářů Kršnova životního příběhu. Český překlad tohoto kanonického díla je vůbec první ucelenou ukázkou puránového žánru pořízenou přímo ze sanskrtského originálu.

Příběhy z reklamního podsvětí Délka reklamního spotu je nejčastěji pouze třicet vteřin. Do tohoto krátkého časového úseku je soustředěn neuvěřitelný tlak. Nejen na zákazníky, ale také na samotné reklamní tvůrce. Kdo od této knihy očekává naleštěné reklamní obrázky, bude pravděpodobně zklamán. Syrové příběhy lidí bojujících o vlastní existenci vzbuzují úsměv, ale vždy po nich zůstává hořká pachuť na jazyku. Autor otvírá třinácté komnaty svých hrdinů a nechává je koupat se ve vlastních frustracích, které s sebou nese práce v reklamním průmyslu.

Tato proslulá a v mnoha ohledech záhadná série knih velmi ovlivnila duchovní pochody lidstva 20. století. (Popisuje události z přelomu 19./20. století; psána a postupně šířena byla v průběhu první poloviny 20. století.) Každý člověk v ní pro sebe dokáže najít hodnoty, jež ho podnítí k dalšímu zdokonalování. V roce 1894 Spalding ve společnosti jedenácti nadšenců odcestoval na archeologickou expedici na Dálný východ (pod pojmem Dálný východ se tehdy rozumělo mnohem rozsáhlejší území než v současné době.) Po návratu získal věhlas svým vyprávěním o ezoterických příhodách v himálajských horách a indických rovinách; o setkáních s podivuhodnými mistry, kteří měli nadlidské schopnosti a dokázali vysvětlit východní moudrost křesťanskými termíny. Avšak Spaldingovi přátelé brzy pochopili, že nejdůležitější v jeho vyprávění je hluboké učení mistrů o Bohu, vesmíru, člověku, smyslu lidského života a poslání. Samotný Spalding považoval duchovní učení, jež ve svých knihách uváděl, za velmi jednoduché a praktické a vždy se snažil držet dál od tehdy populárního mysticismu a teozofie. Knihy Bairda Spaldinga se stále vydávají v mnoha zemích světa.

Fenomén new age sa nadalej kryštalizuje ako globálne pôsobiaci ezoterický prúd, ktorý sprevádzal vstup do nového milénia. Ako taký, vstúpi casom i do análov dejín náboženstiev, v rámci ktorých je a bude považovaný za najreprezentatívnejší variant postmodernej religiozity. Transmoderna, ako završujúca fáza jedného sveta, založeného na absolutizácii cloveka – na „antropoteizme“, tak vstupuje do svojho terminálu. Zároven predstavuje urcité intermezzo v celej oblasti ludskej duchovnej cinnosti.

Využití moderního, našim potřebám přizpůsobeného Feng Shui vyžaduje optimální nasazení mnohotvárných pomocných prostředků, které již nevycházejí pouze z klasické čínské tradice, nýbrž které již zcela zdomácněly v našem kulturním prostředí. Každý symbol je nositelem síly, která mocně působí na své okolí, potřebuje však k tomu „správné“ místo.

Zenový kompas je jednoduchou, jasnou a mnohdy humornou ukázkou základního učení hlavních buddhistických tradic (kulminujících v zenu) přednesenou jedním z nejoblíbenějších zenových mistrů 20. století. Takto je zenový mistr Seungh Sahn podával v průběhu mnoha let po celém světě. Stal se známým díky své jedinečné schopnosti proniknout do jádra buddhistického učení způsobem, který je mimořádně jasný, a nesklouzávat přitom k esoterickým nebo akademickým výrazům. V této knize, která vychází z jeho promluv, představuje základní učení buddhismu způsobem, který je nesmírně obohacující a zároveň snadno přístupný jak pro začátečníky, tak pro mnohaleté studenty.

Tato kniha se zabývá hlubokými duchovními kořeny Gándhího světských úspěchů. Svými vlastními slovy v ní odhaluje své intelektuální, morální a duchovní přístupy k božství.

OHLASY A NÁZORY NA BUDDHOVO EVANGELIUM: "Nejlepší kniha o Buddhově životě a jeho učení." (The Tibetan.) "Co se týče obsahu knihy, jde o jednu z nejlepších buddhistických knih, které kdy vyšly. Těm, kdož chtějí poznat Buddhův život a ducha jeho Dharmy, mohu ji vřele doporučit." (Princ Čandradat Čudhadharn, oficiální představitel thajského buddhismu.) "Četl jsem tuto knihu a velmi jsem si ji oblíbil. Budeme ji využívat na našich anglických školách." (Prof. A.E. Buultjens, rektor Ananda College v Kolombu a generální správce cejlonských buddhistických škol.) "Tato kniha by neměla chybět na stole žádného křesťana..." ( Washington Educational Review.) "Buddhovo evangelium si najde přední místo mezi anglickými prácemi o buddhismu."

Dr.Yang Jwing-ming: ŠAOLINSKÉ WAJ-TAN ČCHI-KUNG / Mistr Hsing-yun: TŘI BUDDHISTICKÉ SÚTRY / J.Starkbauer: ZEN A CHASIDISMUS / R.Sturmer: RILKE A ZEN / Mistr Jung-ťia: PÍSEŇ OSVÍCENÍ (7.stol.) / S.Sheehan: WAKAN MU / J.Černega: AVALÓKITÉŠVARA / Chuang-po: ZENOVÉ UČENÍ / DIAMANTOVÁ SÚTRA / MUMONKAN s komentáři róši Aitkena ...atd.

Být v blízkosti osvíceného duchovního Mistra je velmi vzácnou příležitostí. Po celou historii lidstva ji nebylo možné zažívat tak často a v dnešní moderní době je tato možnost ještě vzácnější. V knize ROZKVĚT SRDCE sdílí příbuzní, přátelé a oddaní z různých zemí své neobyčejné osobní zážitky s Paramahamsou Šrí Svámím Vishwanandou, ve kterých popisují, jakým způsobem se změnil jejich život. Tyto příběhy nám poodhalují jeho srdečnou, pokornou a hravou osobnost a velmi praktický a přímý způsob jednání s lidmi. Pro něj je Bůh v každém člověku, v každé věci a na každém místě. Pokud se člověk dívá na svět jeho očima, vidí ho úplně jinak. Díky těmto jedinečným okamžikům, které s námi jeho rodina a oddaní sdílí, již nikdy nebudete vnímat „běžný život“ stejným způsobem.

Japonská filozofie Wabi Sabi zprostředkovává úplně nové pojetí času: podle ní je nejdůležitější vzít ho do vlastních rukou v souladu se svými osobními potřebami. Množství času nehraje žádnou roli.

Předávání světla je přisouzeno japonskému zenovému mistrovi Keizanovi (1268–1325) a spolu se Záznamy od modravého útesu (Pi-jen Lu) a Bránou bez dveří (Wu-men-kuan) patří mezi základní kóanové texty zenového buddhismu. Cesta vedoucí k osvícení je zde ukáz

V roce 1936, kdy byla v aukci v Sotheby's vydražena převážná část Newtonových nikdy nevydaných rukopisů, celý vědecký svět takřka zkameněl úžasem. Ukázalo se totiž, že Newtonovy spisy z oblasti fyziky a matematiky, dosud považované za základ moderní vědy, tvoří vlastně jen malý zlomek toho, co Newton za svého života napsal. Naprostá většina jeho díla se zaobírala teologií a alchymií. Jeden z hlavních vydražitelů Newtonových rukopisů John Maynard Keynes se vyjádřil, že Newton nebyl ani tak zakladatelem věku rozumu, ale naopak posledním výhonkem starověké moudrosti. Nepochybně: Newtonovou celoživotní intencí bylo totiž zkoumat Boha, a to ve dvou základních aspektech: v oblasti Božího slova (Bible) a Božího díla (stvořený svět). A Newton sám sebe pokládal za kněze-vědce, za pouhého obnovitele pozapomenuté starověké moudrosti prisca sapientia. Novodobá evropská věda je podle našich zjištění umožněna Newtonovým pojetím Boha, to je pro ni conditio sine qua non. Podle Isaaca Newtona je to Bůh sám, který se zjevuje ve všem a který v konkrétních jevech tohoto světa nabývá vždy jen určitých hodnot ze všech hodnot možných, skrytých v jeho duchovní dimenzi. Toto pojetí Boha však nevychází z křesťanství, ale ze staroegyptského kosmoteismu, zprostředkovaného spisy hermetického korpusu.

Autor se zde pokouší co nejstručněji a nejsrozumitelněji pokrýt široký komplex událostí od Šákjamuniho smrti do 5.stol., tedy období raného buddhismu. Druhou část tvoří texty nejvýznamnějších buddhistických súter - Diamantová sútra, Sútra srdce a úvod do Gandavjúhy.

Unikátní antalogie, vzniklá při příležitosti Dne Země v r. 1990, do níž přispělo 30 světově proslulých vědců, básníků, buddhistických mnichů, spisovatelů, aktivistů mírových hnutí a ochránců životního prostředí.