Csányi Vilmos korunk egyik legbölcsebb tudományos gondolkodója. Munkásságát a folyamatos útkeresés, az élővilág mélyebb mozgatórugóinak, összefüggéseinek kutatása jellemzi. De mi is az, ami ennyire kíváncsivá tette? Hogyan vált a kémiai kísérletekkel foglalatoskodó kisgyerek világhírű tudóssá? A Kíváncsiságom története Csányi Vilmos kérdésekkel teli életén vezeti végig az olvasót, megismerhetjük belőle tudományos pályájának legfőbb állomásait és az utat, ami elvezette ebbe az irányba. Megtudhatjuk, hogyan és miért kezdett el halakkal, majd később kutyákkal foglalkozni, szerinte mire adhat választ az evolúció és mire nem, miben hasonlítunk a majmokra, megállja-e a helyét a vízimajom-elmélet. Miért más egy közösség, mint az egyes emberek összessége, hogyan keletkezhetett a nyelv a gondolatot követően, min alapul a technológia mítosza és milyen következményei vannak annak, hogy globális társadalomban élünk. Fejezetről fejezetre egyre jobban megismerhetjük Csányi Vilmos gondolkodását, illetve azt, hogyan változott ez a gondolkodás, és közben minket, olvasókat is arra inspirál, hogy a szerzővel együtt elmélkedjünk a világról.

Jó pár évtizede már, hogy a kamaszlány Gyarmati Andrea, a magyar úszósport legnagyobb ígérete, kétszeres Európa-bajnok az 1972-es müncheni olimpián az egész ország reménykedése ellenére pár nyomorult tizedmásodperc miatt nem lett aranyérmes olimpiai bajnok. Azt hiszem, ekkor zárta őt szívébe az ország, és azóta sem engedte el. Főleg azért, mert Andrea megmutatta az életnek, hogy nemcsak a győzelmek tehetnek győztessé valakit. Ilyenkor szokott megszólalni a kórus: "könnyű neki ilyen családi háttérrel!" Igen, Andrea nem akármilyen családból származik, édesapja Gyarmati Dezső, édesanyja Székely Éva, volt férje Hesz Mihály mind-mind aranyérmeket tehettek a vitrinbe, közöttük kellett bizonyítania. És ő nem a medencében talált magára: doktor néni lett, gyerekorvos, aki már az első páciensei gyerekeit, ahogy ő fogalmaz, a fogadott unokáit is kezeli. Aztán írni kezdett, nagy sikereket aratva. Vajon mi ez, ha nem győzelem? Legújabb könyvében, a Szeretetmorzsákban egész élete szeretetteljes, szomorú, humoros, érzelmes, megható pillanatairól olvashatunk.

Vzpomínky, články, rozhovory, dokumenty, dopisy, které odrážejí život a dobu této výrazné evangelické osobnosti. Texty zachycují mladistvé kořeny v hnutí lesní moudrosti a Akademické Ymce, spoluutváření teologického hnutí Nová orientace, kazatelské působení na venkově, kontakty s výraznými postavami kulturní scény, vztah k J. L. Hromádkovi a především celoživotní nasazení pro lidi odstrkované a pronásledované, jež mj. vyústilo v jeho angažmá v Chartě 77. Vážnost k dějinám neznamená se podřizovat tomu, co se děje. Podřizovat se evangeliu znamená orientovat se stále na chudých, zraněných, uražených a ponížených. Ti jsou důležitější než pseudoúspěchy velkých dějinných převratů. Z pozůstalosti uspořádala manželka Milena Šimsová.

Monografia Dagmar Inštitorisovej Iný dramatik Rudolf Sloboda sa v štyroch hlavných kapitolách zaoberá aj zamlčanou či neznámejšou dramatickou tvorbou Rudolfa Slobodu (1938 1995) na Slovensku a v Českej republike, a to pre divadlo, film, televíziu a rozhlas, vrátane diel, ktoré vznikli i po jeho úmrtí ako rôzne typy adaptácií prozaických diel. V prvej kapitole s názvom Rudolf Sloboda o divadle či dramatike sú sumarizované všeobecnejšie názory Rudolfa na divadelné umenie či dramatickú a scenáristickú prácu aj v súvislosti s filmom. V druhej kapitole s názvom Tvorba pre slovenské neprofesionálne a profesionálne divadlá je hlavný akcent je daný na dve emblémové a legendárne inscenácie bratislavského Divadla ASTORKA Korzo ´90, a to Armagedon na Grbe (1993) a Macocha (1996), ktoré režijne pripravil Juraj Nvota a inscenáciu dramatizácie Ondreja Šulaja Gazdova krv (2011), inscenovanú v tom istom divadle taktiež Jurajom Nvotom. Tretia kapitola s názvom Tvorba pre české profesionálne divadlá sa zaoberá dvoma veľmi výraznými inscenáciami, a to Armagedonom na Grbe (2010) v Městském divadle Zlín v réžii Slováka Doda Gombára a dramatizáciou Slobodových próz Uršula a Rubato pod názvom Uršula (2016) v Divadle Husa na provázku v Brne v réžii Jana Antonina Pitínského. Štvrtá kapitola sa venuje ostatnej dramatickej tvorbe či už filmovej a televíznej Milosrdný čas (1975) v réžii Ota Krivánka, Prerušený čas (1979) v réžii Jozefa Režuchu atď. alebo tvorbe rozhlasovej, t. j. dramatizáciám či adaptáciám divadelných alebo prozaických diel, ako hra pre deti Letí, letí (1987), Uršula (1989), Armagedon na Grbe (2006) atď. Súčasťou kapitoly je aj pohľad do Slobodovej hereckej tvorby a na filmové diela, ktoré vznikli na základe jeho filmových námetov, poviedok či scenárov alebo na základe námetov z prozaickej tvorby, ako Oresteia (1971), Druhý človek (1989) a i., ale neboli z rôznych dôvodov realizované.

Kniha Význam a subjektivita v lyrice navazuje na předchozí Jiráčkovu knihu Lyrický rytmus (Host 2007) a zařazuje se také do kognitivního proudu literárněvědného bádání. Metodologickým východiskem teoretických konstrukcí je znovu vnímání (jako akt zakládající subjektivitu) a výzkum jeho pohybů je realizován psychosémantickými testy v rozsáhlých souborech čtenářsky kompetentních českých mluvčích (studentů bohemistiky na českých vysokých školách). Výchozím pojmem této práce je Gärdenforsův konceptuální prostor, který je chápán jako teoretický konceptuální prostor vznikající zevšeobecněním z psychologických konceptuálních prostorů (v tomto případě psychosémantických testů) jako prvních teoretických konstrukcí z individuálního vědomí. Hlavním předmětem pozornosti této knihy jsou podoby lexikální sémantiky českých slov a slovních spojení v hodnotové struktuře lyrické představy řízené rytmem. Autor vychází z rozsáhlého empirického výzkumu vnímání 67 čtyřveršových lyrických představ, které jsou segmentovány do více než tisíce slov a slovních spojení.

Známy básnik, dramatik, prekladateľ a publicista prichádza s kožou na trh, so svojimi otázkami i odpoveďami na aktuálne spoločenské problémy, bez zbytočnej servítky vyjadruje svojej názory na literatúru, na jej miesto v živote človeka, na svoje miesto spisovateľa, prezrádza veľa zo zákulisia svojho pôsobenia v reklamnej a mediálnej sfére. Kniha zaujme všetkých, ktorý sa nezdráhajú vypočuť si aj iný názor na pálčivé otázky dneška a nedávnej minulosti...

Josef Dobiáš, univerzitní profesor a řádný člen Československé akademie věd, je v rodném Pelhřimově známý díky Dějinám královského města Pelhřimova a jeho okolí (monumentálnímu šestisvazkovému dílu, čítajícímu dohromady přes 4600 stran textu a vycházejícímu v letech 1927-1970), jež napsal z lásky k rodnému kraji. Zejména ve svém hlavním oboru starověkých dějinách dosáhl mezinárodního uznání. Předkládaná populárně pojatá publikace obsahuje základní fakta z Dobiášova životního příběhu a odborné činnosti, doplněná bohatou dokumentací. Nabízí pohled do historikova rodinného prostředí v Pelhřimově. Charakterizuje jeho studia, pedagogické působení a manželství. Podstatný prostor věnuje jak Dobiášově tvůrčí vědecké práci, tak jeho soukromému životu a zálibám, zejména cestování (Afrika, Asie) a sběratelství mincí. Doufáme, že jejím prostřednictvím vstoupí profesor Josef Dobiáš do širšího povědomí nejen jako vědec, který proslavil své rodiště v odborném světě a zaslouží si náš respekt, ale také jako člověk inspirativních zájmů.

Kniha o životnom príbehu Andreja Hlinku, o jeho postojoch, ambíciách, úspechoch i prehrách. Ide o kontroverznú osobnosť, ktorá tak počas svojho života, ako aj desaťročia po ňom rozdeľovala spoločnosť i historikov. To v plnej miere platí až do dnešných dní. Možno v ňom vidieť Otca národa i jedného z najhorúcejších kandidátov na titul Najväčší Slovák. Rovnako však v ňom možno vidieť človeka, ktorý si pestoval svoj kult a autoritárskymi postojmi dláždil cestu k režimu, ktorý sa – už po jeho smrti – vďaka priaznivému kontextu presadil na Slovensku.

Válečný deník Josefa Svobodného, narozeného v Bozkově u Semil, obsahuje autentické zápisky vojáka, který narukoval k 11. zeměbraneckému pluku a účastnil se bojů na ruské frontě. V červnu 1915 byl zajat a v ruském zajetí strávil více než dva roky. Následně vstoupil do československých legií, kde byl zařazen do 2. střeleckého pluku. Zde sloužil jako vojín strojní roty. Začátkem roku 1920 byl repatriován do vlasti na palubě lodi Silesia. Publikace je doplněna fotografickou přílohou z autorovi pozůstalosti včetně dobových dokumentů z jeho služby u československých legií v Rusku.

Kapela Tata Bojs oslavuje 30 let existence vydáním první souhrnné knihy, díky které máte možnost připomenout si jejich bohatou kariéru. Jak už může napovědět název TATALOG, kniha může zčásti sloužit jako katalog k právě ukončené úspěšné výstavě, kterou kapela měla v Centru současného umění DOX přes 4 měsíce, ale nabízí také řadu přesahů třeba v podobě podrobného zmapování historie populární kapely rozdělené stejně jako na výstavě do deseti kapitol. Ty sepsal za pomoci hlavního archiváře kapely Mardoši editor Reflexu Matěj Bartošek. Svým esejovitým textem přispěl též hudební publicista Pavel Turek. Odborný kunsthistorický pohled na vizualitu Tata Bojs a její zasazení do kontextu doby pak dodal Radek Wohlmut. Krátký úvod ke knize obstaral jeden ze zakladatelů vydavatelství Bigg Boss Vladimír 518. To vše ve velkoformátovém tisku na kvalitním papíře a s pestrou řadou fotografií a faximilí, které se ani na výstavu všechny nevešly. Obálku tvoří podobizna zakladatelů kapely Milana Caise a Mardoši, kteří jsou zobrazeni technologií letikulárního tisku, kdy se jejich obličeje prolínají v jeden a neustále se mění dle úhlu pohledu. Fotografie: archiv Tata Bojs, Salim Issa, Honza Sakař, Jakub Tabery, Tomáš Martinek, Štěpán Stejskal, Zuzana Štrkula, Čestmír Huňát, Mardoša, Blanka Huňátová, Pavel Semerák, Jiří Exner, Jan Tichý, Ivan Bárta, Ivan Prokop, Daniela Krutinová, Katarína Mišíková, Katarína Bric, Pavel Mužák, David Vais, Martin Straka, Jana Jabůrková a Jiří Turek, Ondřej Pýcha, Polagraph, Pavel Petrov, Ondřej Polák Fotografie výstavy v Centru současného umění DOX: Honza Sakař, Jan Slavík © DOX Fotografie na obálce: Salim Issa Grafická úprava a design: Marek Pistora / Studio Najbrt

V minulosti bola Bratislava, respektíve Prešporok, multikultúrnym mestom. Narodili sa tu, bývali, založili si tu rodinu alebo tu našli prácu mnohí učenci, lekári či umelci. V knihe nájdete životné osudy známych vedcov, napríklad Regiomontana, Kempelena, Bela, Mikovíniho, Segnera či Jedlíka. Zblízka sa pozriete aj na umelcov, akými boli Hummel alebo Messerschmidt. Mená niektorých, ako napríklad Sofer alebo Jesenák, prežívajú v Bratislave dodnes v názvoch ulíc či oblastí. Poodhalíte však aj životnú púť takých historických osobností, ktorých mená sú už dnes zabudnuté, ale v čase, keď žili, sa tešili úcte prešporských obyvateľov. Patril medzi nich Lippay, Rayger, Torkoš aj iní. Občas sa z hmly dejín vynorili aj ženy zanechajúc po sebe stopy v našom terajšom hlavnom meste. Na Bratislavskom hrade sa narodila svätá Alžbeta Uhorská, korunovaná tu bola Mária Terézia a s mestom je spätá aj dobrodinka Terézia Brunšviková. Spoločnou charakteristikou všetkých týchto rôznorodých osobností je fakt, že sa narodili do roku 1800.

F. J. Kolár byl jedinečná postava českého levicového hnutí. Bojoval v Anglii, v 50. letech byl odsouzen, po propuštění se dále věnoval levicové žurnalistice. Podle záznamů vzpomínek zpracoval a k vydání přopravil jeho syn Vladimír Kolár.

Edzard Schaper, švýcarský autor polského původu, píše o Janu Husovi. Na základě podrobného studia historických materiálů vzniká 550 let od Husova upálení v roce 1965 komorní rozhlasové drama. Po dalších takřka 50 letech se textu ujímá mladý švýcarský režisér a adaptuje jej pro divadelní inscenaci, kterou v roce 2008 uvede s profesory a studenty Freiburské univerzity. O čtyři roky později, 6. a 7. července 2012, jsou v Kostnici uvedeny úryvky z inscenace formou scénované procházky městem a při pamětním shromáždění u Husova kamene. „Během uvádění Schaperových textů si autoři této knihy uvědomili,“ píší v roce 2015 iniciátoři akcí, prof. Barbara Hallensleben a režisér Simon Helbling, „že jak celá hra, tak její jednotlivé scény dodnes podněcují diváky ke konfrontaci s osudem Jana Husa. Dramatické události nejživěji zprostředkuje dramatická forma. K 600. výročí Husovy smrti tak chceme tyto texty zpřístupnit všem, kteří udržují jeho památku stále živou.“ Nejnovější svazek malé řady edice Disk, ve kterém vedle studie Oty Pavlíčka otiskujeme překlady divadelní adaptace Schaperovy rozhlasové hry a scénované procházky městem, zprostředkovává tuto možnost i českému čtenáři.

Audiokniha Zvukove efekty 2. - obsahuje 34 efektů z prostředí parních lokomotiv, el. vlaků, letadel a motorů.

Nekonformní muž s mnoha plány do budoucna, důsledný stratég a nezlomná povaha: arcivévoda František Ferdinand byl v nesprávné době na nesprávném místě. Nejen 28. června 1914 v Sarajevu, nýbrž i ve století, v němž žil. Jeho tragický osud znamenal konec jedné epochy a zároveň začátek nové doby. Většinou jsme o tom četli jen obvyklé dějepisné texty. Jinak však události vypadají, když se slova ujme člen rodiny: Anita Hohenberg, pravnučka následníka trůnu, matka čtyř dětí, zámecká paní na Artstettenu. Žije a počíná si jednoznačně s orientací na budoucnost, zároveň však chce zachovat živou vzpomínku na historii zámku a jeho obyvatel. Zvlášť na „zmařeného vládce“, arcivévodu Františka Ferdinanda, tedy následníka trůnu, o němž, jak se domníváme, víme skoro všechno. Její podrobné a živé líčení poskytuje nový pohled na Habsburka, který se objevuje téměř ve všech učebnicích dějepisu na světě – ale nikdy není popsán tak, aby bylo možné pochopit skutečného člověka za oficiální maskou arcivévody. Proto vznikla tato kniha, která je víc než učebnice dějepisu. Je to návod jak spoluprožívat a prociťovat skutečnost. Osudové události po zavraždění následníka trůnu a jeho manželky totiž nejen vyvolaly první světovou válku, nýbrž i zapříčinily nové uspořádání Evropy. A také tragicky a natrvalo ovlivnily osud osiřelých dětí a jejich potomků.

Kniha je humorně laděným životopisem známé české herečky a komičky Uršuly Klukové, který vůbec poprvé vychází v knižní podobě, a to u příležitosti jejích 80. narozenin. Je plná příhod, vyprávění a vzpomínek na setkání se zajímavými a inspirujícími lidmi. Najdete v ní vyprávění o Josefu Dvořákovi, Miloslavu Šimkovi, Jiřím Krampolovi, Věře Křesadlové a dalších výrazných osobnostech české kultury. Uršula Kluková v knize líčí i své zážitky z dětství, popisuje profesionální dráhu porodní asistentky i svoji cestu k divadlu. V knize nechybí ani veselé životní příběhy a historky. Kniha bude doplněna o fotografie z archívu Uršuly Klukové doprovázející vyprávění v textu. Kniha Klukoviny Uršuly Klukové je určena pro všechny vyznavače memoárové literatury, zejména pak pro milovníky životních příběhů slavných českých herců a komiků.

Úžasný příběh slovenské národní hrdinky, fenomenální sportovkyně – olympijské šampionky a vítězky Zlatého glóbu ve sjezdovém lyžování – Petry Vlhové. Petra vzpomíná na své dětství, první školní známky, závody, trenéry, úspěchy a nevyhýbá se ani ožehavým tématům, například proč nemůže být kamarádkou s rivalkou Mikaelou Shiffrinovou. Knihu doprovázejí fotografie z rodinného archivu i vzpomínky jejích nejbližších. Speciálně pro české vydání publikaci opatřila doslovem prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová.

Encouraged by her teenage daughter to "get a real life" following a divorce, Kate Somerset catapults herself from a settled existence in Texas to an unknown world in New York City. Creating her own playbook as a "freshman dater" after a twenty-four year marriage, Kate summons her courage and joins five online dating websites. Without a goal of a finding a new relationship, Kate seeks to build a community for herself in her new home. Along the way, she introduces you to fifteen vastly different men and unique experiences she has with each. All true stories, the adventures are amusing, unpredictable, zany, and charming, and will have you begging for more.

Bolyai-Lobacsevszkij féle geometria – nincs olyan diák, aki ne hallott volna róla. De hogy milyen nehéz, küzdelmes úton jutott el ennek felfedezéséhez Bolyai János, azt már kevesen tudják. Apjával, Bolyai Farkassal folytatott végnélküli viták hatására született meg az új geometria, de a felfedezés nem volt elég. Meg is kellett védeni, el is kellett fogadtatni az akkori tudományos világgal a matematika egyik legnagyobb vívmányát. Ezt a harcot, a két nagy matematikus életét mutatja be Száva István legújabb regényes életrajza.

Snít nestačí, je třeba si sny i plnit. Tímto heslem se řídila Marie Curie-Skłodowská (1867–1934), která už v dětství toužila studovat na univerzitě, ale v 19. století musela jako dívka, která navíc pochází ze skromné rodiny polského učitele, za svůj sen tvrdě bojovat. Marie však ví, co chce, a nakonec se jí podaří získat stipendium na francouzské Sorbonně. Když v Paříži potká uznávaného fyzika Pierra Curieho, otvírá se před ní nový život. Biografický román zpracovává zrození výjimečné osobnosti světové vědy.

Nejsou to paměti v obvyklém slova smyslu. Z. K. Slabý se v průběhu své literární práce setkával (už od mládí) s řadou českých, slovenských, ruských, německých, japonských, polských, francouzských a dalších zajímavých osobností – spisovatelů, výtvarníků, hudebníků, herců, kritiků a podobně. Někteří z nich se stali jeho celoživotními přáteli, s jinými se setkával průběžně, s dalšími alespoň při určitých příležitostech. Aby tato potkávání nebyla zapomenuta (o což ho žádala řada přátel a známých), věnoval některým z oněch tvůrců kapitolu v této knize. A aby nespočívalo vše pouze na útržcích vzpomínek, doplnil je ukázkami z korespondence, dobovými dokumenty, výňatky z recenzí, pasážemi z rozhovorů, které mají svá vročení, což bezesporu přispívá k celkové věrohodnosti i po stránce faktografické. Tato samostatná první část oněch portrétů je zaměřena především na osud básníka Konstantina Biebla, který vyvstává i z několika dalších kapitol, věnovaných jeho nejbližším včetně nakladatele Karla Janského, ale také zprostředkuje osobní pohled na život a dílo Karla Konráda, Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta, Viléma Závady, Františka Halase a Vladimíra Holana; z dalších českých autorů jsou tu zařazeny profily Marie Pujmanové, Jana Skácela, Václava Řezáče, Oty Šafránka, Václava Čtvrtka, Vlasty Váňové nebo Jarmily Svaté, k těm starším zde náleží A. M. Tilschová a J. Š. Kubín. Autor neodlišuje pohádkáře a vypravěče dětských příběhů od lyriků a romanopisců, zaměřujících se na dospělé, protože celek literatury a literárního dění je mu právem nedělitelný. Ze zahraničních spisovatelů se k uvedeným jménům přiřazuje kyrgyzský Čingiz Ajtmatov, ruská Agnija Barto, německý Otfried Preussler, jugoslávský Dušan Radović, japonský Yoshitomo Imae a slovenský Ľudo Ondrejov, najdete tu malíře (Františka Tichého, Jiřího Trnku, ale i Radka Pilaře, Milana Albicha a Evu Bednářovou), sochaře (Karla Dvořáka), herečku (Růženu Naskovou). Každé z těch setkání bylo jiné, proto ani jejich zachycení není stereotypní, má svoji osobitou polohu, návraty k zúčastněným chtějí být co nejbezprostřednější (ať jde o Nicolae Labise nebo Ovseje Drize). Jestliže se v nich objevuje odezva časů, o které šlo, je to příznačné; jsou-li tu i zmínky méně lichotivé, je právě nutno je tak brát: jako dobové úsudky (aniž v některých případech ztrácejí svoji právoplatnost podnes). Samozřejmě těchto čtyřicet osobností zahrnuje pouze menší část pozoruhodných setkání, k nimž docházelo. Proto se autor ve svých vzpomínkách chce vracet k další plejádě umělců, s nimiž měl příležitost se poznat, ať doma nebo při pobytech v cizích zemích.

Kuchařka nejoblíbenějších jídel Vlasty Buriana je výjimečným souborem neopakovatelných kulinárních receptů. Kniha vychází v době, kdy v televizi, v novinách a už i v rozhlase vaří snad každý. Spoluautor knihy Pavel Holík je nejen mistrem kuchařem a vyhlášeným gastronomickým specialistou minimálně evropské úrovně, nýbrž je i spoluzakladatelem Společnosti Vlasty Buriana. Publikace obsahuje velké množství barevných fotografií.

Kniha se věnuje životu slavné rumunské gymnastky Nadii Comaneciové, která ve svých čtrnácti letech vyhrála na OH v Montrealu. Autorka popisuje nesvobodnou cestu slavné sportovkyně: jen se zbavila dohledu komunistické státní bezpečnosti, stala se objektem pozornosti západních médií. I ta ji však okázale manipulovala do role cvičené opičky. Zamýšlí se nad tím, jak zázračnou dívku vnímal okolní svět, když kolem ní stvořil legendu, jakýsi „mýtus Nadia“, a během několika let totéž děvče zase demytizoval. A také načrtává zajímavé srovnání rolí, jež za studené války na obou stranách železné opony zaujímaly slavné osobnosti, zejména sportovci. Autorka vychází ze skutečných faktů, týkajících se života slavné rumunské sportovní gymnastky, není však biografií, jak by se na první pohled mohlo zdát. Přinesla autorce více než desítku cen včetně prestižních Grand prix de l'héroine Madame Figaro, Prix Ouest-Francie Etonnants Voyageurs, Prix Jules Rimet a Prix verze Femina.

Benátky 1957. Maria Callasová je nejznámější pěvkyní své doby, ale její umělecká dokonalost si začíná vybírat svou daň. Hrozí, že jí selže hlas, ale odpočinek, po kterém touží, jí svět opery ani její manažer a manžel Meneghini nedopřejí. Tehdy se Maria seznámí s charismatickým rejdařem Aristotelem Onassisem, a navzdory všem překážkám se do sebe bezhlavě zamilují. Jejich láska však trvá jen do doby, než Onassis pozná jinou ikonu – Jackie Kennedyovou...

Rychtář z Milčic na Poděbradsku František Jan Vavák (1741–1816) byl největší z českých písmáků, osobitých autorů ze selského prostředí, kteří v období národního obrození uchovávali lidový jazyk příštím pokolením. Vavák patří k buditelům "první generace", jejímž nejvýznamnějším představitelem byl Josef Dobrovský a která se sdružovala kolem Krameriova vydavatelství Česká expedice. Připomenout jeho duchovní odkaz a velikost jeho osobnosti si klade za cíl tato kniha. Její úvodní část tvoří edice Vavákova nedokončeného Vlastního životopisu, kterou v 70. letech připravila Stanislava Jonášová. Druhá část zahrnuje výběr reprezentativních ukázek z jeho Pamětí, vydaných knižně v rozpětí let 1907–2009. Třetí částí jsou ukázky z Vavákovy veršované a písňové tvorby, dosud souborně knižně nevydané. Knihu uzavírá studie profesora Františka Kutnara o písmácké literatuře, publikovaná zatím pouze v samizdatovém sborníku k osmdesátinám historika Zdeňka Kalisty. Publikaci připravil k vydání editor závěrečného svazku Vavákových Pamětí Martin Kučera (vydaného v r. 2009 Nakladatelstvím Karolinum).

Nesmírně živý, beletrizovaný portrét herečky Marilyn Monroe od jejího neradostného dětství až po tragický, předčasný a dodnes nevyjasněný konec. Marilyn se stala legendou, ztělesněním pojmu „filmová hvězda“, její soukromý život se však ani vzdáleně nepodobal idyle. Román nám přibližuje křehký vnitřní svět vnímavé mladé ženy, jež znovu a znovu bojuje s překážkami i vlastní nevyrovnanou a zranitelnou osobností. Dává nám nahlédnout do zákulisí hollywoodské „továrny na sny“, nabízí nám překvapivé a často nelichotivé portréty významných mužů, kteří prošli jejím životem. Autorka čtenářům předkládá vzrušující obraz kultury a působivou výpověď o zápase člověka s osudem.

Dave Grohl önéletrajza megkapóan őszinte és rendkívül inspiráló olvasmány, egy világhírű zenész közvetlen hangú beszámolója karrierjéről és magánéletéről. A nagy rock and roll sztorikon túl meglepő módon Grohl komolyabb, önelemző arcát is megmutatja, szívszorító őszinteséggel mesél félelmeiről, fájdalmairól, veszteségeiről. Élete legfontosabb pillanatait felvillantva ismerhetjük meg egy megszállott zeneőrült történetét, aki az amerikai álmot valóra váltva baráti kapcsolatba került hőseivel, de még elnökökkel is, miközben füstös kocsmák színpadairól indulva ő maga is stadionkoncertek bálványává vált.

Poslední 4. svazek Spisů ukazuje, že Zbyněk Havlíček byl obdařen zcela mimořádnou deníkovou citlivostí a to, že tato citlivost prostupovala všemi složkami jeho díla. Zbyněk Havlíček byl po celý život člověkem několikanásobně skrytým, utajeným: o tom, že je básník, se veřejnost dozvěděla až v roce 1966, tři roky před jeho smrtí; svou životní lásku před manželkou Věrou utajil do smrti a o jeho mnohaletém členství v KSČ také věděla jen hrstka lidí — přitom byl autorem té nejodvážnější, výrazově nejtvrdší a nejpůsobivější protistalinistické poezie u nás. Tato kniha tedy představuje ryze osobní deníky, které ukazují autora, pro nějž psaní bylo doslova vším. Psal doslova celý svůj život, psal pořád, ale nepublikoval…

Otto von Wächter báró, ügyvéd, férj és apa magas rangú SS-tisztként és a második világháborúban a németek által megszállt Galícia kormányzójaként tevékenykedett, az ő nevéhez fűződik egyebek mellett a krakkói gettó felállítása. A háború után több mint 100 000 lengyel meggyilkolásával vádolják, vadásznak rá a szovjetek, az amerikaiak, a britek, de még Simon Wiesenthal is. Sands végigkíséri az ifjú Otto Wächter felemelkedését, "istenáldotta" házasságát és családi élete alakulását, majd életük összeomlását. A férfi négy éven át menekül az igazságszolgáltatás elől, először Tirolban húzza meg magát, majd Rómában és a Vatikánban talál menedéket, új személyi azonosságot szerez, és igyekszik rácsatlakozni a nácik híres patkányútjára, amely Perón elnök Argentínájáig vezet. Ezen az útvonalon szökött meg Eichmann, Mengele és sok ezer náci, Wächter azonban nem jár sikerrel: a hidegháború hajnalán, rejtélyes körülmények között, váratlanul meghal. A szerző a Wächter házaspár levelezéséből és más dokumentumokból, levéltárak és személyes beszélgetések nyomán tárja fel az igazságot, amellyel végül mindenkinek szembe kell néznie. Történelmi detektívsztori, szerelmesregény, önéletrajz és hidegháborús kémtörténet ez a könyv.