Devět předních českých výtvarníků - devět velkoplošných realizací na zdech domů v brněnském Bronxu! František Skála, Eva Koťátková, Vendula Chalánková, Milivoj Husák, TIMO a další, včetně světově uznávaného Rusa Marata Danilyana! Městská galerie v brněnském Bronxu bude už brzy největší pouliční galerií ve střední Evropě. Město Brno a spolek Nový Bronx spojili své síly v projektu, který chce vrátit někdejší sociálně-vyloučenou lokalitu nedaleko brněnského centra zpátky do městského celku. Lokalita známá jako Bronx prochází dynamickou proměnou a Městská galerie chce dále zvýšit její potenciál stát se kreativní čtvrtí s pestrým uličním životem, přitažlivou pro návštěvníky, kteří před sterilním turismem preferují možnost poznávat tak trochu "jiné město". Příběh celého projektu, který odstartoval v roce 2019, včetně intimních profilů jednotlivých realizací, napsal iniciátor projektu, spisovatel Martin Reiner. Kniha je vybavena skvělými fotografiemi Petra Soldána a několika dalších fotografů. Kniha vychází s podporou statutárního města Brna.

Kniha sleduje reflexi cirkusového světa v českém výtvarném umění a literatuře. Zpřítomňuje fenomén cirkusu v českém prostředí od počátku 19. století do poloviny 20. století, a to v širších souvislostech evropského umění. Cirkus s typickými postavami artistů, klaunů a krotitelů exotických zvířat je svébytným světem, odlišným od každodenní reality. Divákům poskytuje nebývalou podívanou a nové smyslové zážitky. Vedle prací známých autorů, mezi něž patřili Bohumil Kubišta, Josef Čapek, Jindřich Štyrský, Vítězslav Nezval nebo Eduard Bass, představuje i díla pozapomenutých tvůrců. Řada umělců se přímo ztotožňovala s akrobaty či použila postavu smutného, melancholického klauna ke ztvárnění vlastních psychických stavů, případně jako prostředek metafory celospolečenského dění. Kniha přehledně zachycuje i historii cirkusu jako takového. Nápaditá grafická úprava pracuje s cirkusovými atributy. Kniha je uzavřena anglickým resumé.

Mindannyiunknak ismerős a kép a szenvedélyes, komor Beethovenről, aki elszántan küzdött, hogy felülkerekedjen a siketségen, aki hallása elvesztése után is több mint egy évtizeden át folytatta a zenélést és a komponálást. Ezt általában emberfeletti hősiességnek tekintjük, de az igazság az, hogy Beethovennek a siketségre adott válasza nagyon is emberi. És azzal, hogy demisztifikáljuk a tetteit, sokat tanulhatunk Beethoven zenéjéről. Talán senki nem tud erről többet, mint Robin Wallace, aki nem csupán Beethoven zenéjének szentelte életét mint zenetudós, de szoros személyes tapasztalattal is rendelkezik a siketséggel kapcsolatban. Egy napon, negyvennégy éves korában Wallace felesége, Barbara azt tapasztalta, hogy nem hall a jobb fülére – a hallásvesztést az agydaganata kezelésére alkalmazott sugárterápia okozta. Három évvel később a bal fülére is megsiketült. Az életéből hátralévő nyolc és fél év alatt, bár cochleáris implantátumot használt, Barbara soha többé nem élhetett úgy, mint egy halló ember. Wallace megmutatja nekünk, hogy a közhiedelemmel ellentétben Beethoven nem harcba szállt hősiesen a siketséggel, hanem annál valami még nehezebb és nagyobb feladatot hajtott végre: alkalmazkodott a halláskárosodáshoz, és megváltoztatta a zenével való kapcsolatát, s e folyamat közben a zene természetének fontos szempontjait ismerte meg. A zene létrehozása vizuális és fizikai folyamat lett számára, amely látható utasításokból és a hangszerek mozgásából és rezgéséből fakad. A siketség talán lelassította, de páratlan mélységű alkotásokhoz is vezette őt. Beethoven alkotó életének története fonódik össze a könyvben Barbara és szerettei tapasztalataival, olyan szempontokat ismertetve meg velünk, olvasókkal, amelyeket csak a siketséggel élők mutathatnak meg. E szempontok könnyebben elérhetővé, érthetőbbé és átélhetőbbé teszik Beethoven zenéjét is, és segítenek megérteni, hogy egy fogyatékosság miként járulhat hozzá az élet teljességének megéléséhez és a fejlődéshez.

Netuctová knížka pro mládež i dospělé, která inspirativně a vtipně vypráví o vzniku knihy. Výbušná nálož zábavy, porozumění a informací vtahuje čtenáře do tvůrčího procesu, hovoří o uměleckém gestu, písmenech a typografii, o vztazích mezi slovem a obrazem, o pravidlech kompozice. A také o tom, co vzniká spojením těchto prvků – o knize a o tom, čím je a čím být může. Vyzkoušejte své síly jako spisovatelé, básníci, ilustrátoři a typografové! Spojte tečky, zachyťte slova, písmenkům dokreslete háčky, napište limerick a načrtněte plynutí času. Učešte své myšlenky a vyvolejte bouři – staňte se umělci! Osvoboďte fantazii a dodělejte si knihu s Aleksandrou Cieślak. Kniha získala prestižní ocenění Bologna Ragazzi Award 2017.

Aligha van olyan magyar építész, aki Kós Károlyhoz hasonló mértékben élte volna meg, élte volna át a huszadik század viszontagságait. Az aranykor kellős közepén született, egy soha nem látott fejlődés lázában égő országban nyílt ki szeme a világra, és adatott még neki idő alkotásra az első világ- háború előtti boldog békeidőkben. Szolgált királynak és főhercegnek, fővárosnak és városnak, egyetemnek; de háborúk, katasztrófák, eget-földet rengető változások között is leginkább szolgálta az Embert. „Napkeletről jöttem a nagy hegyek, zúgó fenyvesek és kis faluk világából, ahol még álmodnak szűkszavú, kemény magyarok csudás álmokat, ahol még mesélnek fehérhajú vén nótafák nagy régi időkről, elmúlt világról, elporladt emberekről. Abban a világban sok a rom, sok az útszéli kereszt, sok a gazdátlan kúria és sok, nagyon sok az elavult puszta magyar templom. És sovány a föld és köves nagyon ott Erdélyországban. Nagy palotás rakott városba kerültem, ahol sok a zaj, annyi, mint napkeleten a csend, ahol örökké siet a sok ember, ahol vastag füstös a levegő, hogy nyomja az ember lelkit is. És itt ebben a lüktető, a jövőnek élő életben, ebben a zajos, vidám városban sokszor eszembe jut az a másik elhagyott világ, s elmúlott, megfakult idők szele borzongat. Eszembe jut a sok együgyű mese, mit hosszú téli estéken hallottam vén emberek szájából. Eszembe jutnak a hegyek, az erdők, a faluk. Hallom szinte, hogy zúg a havasi szél a fák között, hogy szitál csendesen az őszi eső, hogy sikolt közbe közbe az esőmadár. És visszaálmodom álmatlan éjszakákon régi álmaimat.” Kós Károly: Az én világom

A Magyar örökség albumsorozat legújabb kötete a természeti szépségekben, történelmi és kulturális emlékekben gazdag tájegységet mutatja be. A művészi képanyagot kísérő szöveg mélyebben is rávilágít e vidék - Nógrád, Heves és Borsod-Abaúj-Zemplén megye - csodálatos értékeire.

Elképesztő panoráma képek Budapest leglátványosabb és impozánsabb helyeiről és épületeiről. Egy könyvön belül nyolc nyelvű. Kiváló reprezentációs ajándék lehet külföldi partnereket vagy külföldön élő ismerősök, rokonok számára. A kiadványon belül az alábbi nyelveken olvashatóak a leírások: Angol, Német, Francia, Spanyol, Olasz, Holland, Orosz, Kínai.

Sokszor halljuk: A látszat csal! Ne ítélj elsőre! Mégis így teszünk, mert vizuális kultúrában élünk, és az agyunk azonnal reagál arra, amit látunk. De nem az a fontos, hogy ítélkezünk-e, hanem az, hogy hogyan ítélkezünk. Intelligensen? Empátiával? Együtt érzőn? Chip Kidd, az elismert grafikus, hétköznapi tárgyak és élmények bemutatásával felfedi a formatervezői döntések mögött megbújó titkokat. Megmutatja, hogy a világunk tele van varázslattal, vonzó műalkotásokkal és pompás élményekkel csak legyen rá szemünk.

Jedna z nejinspirativnějších a nejvlivnějších knih o umění a vizualitě, která je právem považována za zakladatelskou klasiku oboru vizuálních studií. Poprvé vyšla v roce 1972, ale dodnes neztratila nic ze své břitké pronikavosti, s níž bezprostředně a srozumitelně zpřístupňuje základní vědění o obrazech a dívání, do té doby zastřené sofistikovanými mystifikacemi profesionálních teoretiků a kritiků. Sedm esejů (z nichž tři jsou čistě obrazové) se zabývá takovými tématy, jako jsou moderní reprodukce starých mistrů, zobrazováním ženské nahoty, vztahu vidění a moci anebo reklamou. Kniha Způsoby vidění (Ways of Seeing) britského kritika, spisovatele a výtvarníka Johna Bergera (nar. 1926) představuje klíčovou publikaci z oblasti teorie vizuální kultury. Oproti původní černobílé verzi český překlad, který nyní vychází vůbec poprvé, doprovází bohatý obrazový materiál v barvě.

V bohatej histórií sklárskej výroby na Slovensku osobitnú kategóriu tvorí produkcia fľaškového skla. Táto publikácia – výsledok mnohoročného výskumu uznávaného odborníka – prezentuje svojráznu kolekciu sklenených fliaš zušľachťovaných rozličnými výzdobnými technikami; niektoré z nich možno považovať za špecifikum slovenského sklárstva. Tieto artefakty boli určené potrebám rozličných vrstiev súdobej spoločnosti a predstavujú vývojovo uzavretý súbor dutého úžitkového skla z obdobia 18. až prvej polovice 20. storočia. Popri rozsiahlom obrazovom materiáli dielo ponúka aj kompletný register historicky doložených sklární pracujúcich na území Slovenska v rokoch 1350 – 1950. Zároveň predkladá – prvýkrát v rámci doterajšej literatúry – aj ich mapové spracovanie, vrátane obsiahlej bibliografie tákajúcej sa problematiky dejín slovenského sklárstva.

Původní LP album DM 15081 "Vzpomínáme na Červenou sedmu" vydal Supraphon v roce 1959 - nyní montáž z písní kdysi znějících ve slavném uměleckém kabaretu Červené sedmy v interpretaci Soni Červené a z vyprávění o jeho vzniku v prosinci 1909, o jeho zakladatelích, jejich bohatém programu na vysoké umělecké úrovni, tolik netypické pro ostatní kabarety staropražského šantánového typu, o umělcích, kteří zde účinkovali, o jeho autorech a lidech kolem něj, vydáváme poprvé digitálně.

Audiokniha Umění, kterému nikdo nerozumí: Historky z podsvětí výtvarné kultury, kterou nasal Jan H. Vitvar. Když dějiny výtvarného umění připomínají komedii plnou omylů… Výtvarný kritik Jan H. Vitvar se nás rozhodl vzít na zábavnou a dobrodružnou exkurzi po dějinách vizuální kultury, která ukazuje, že cesta k pochopení umění bývá leckdy velmi dlouhá a plná nečekaných zákrut.

Celostátní přehlídka uměleckého přednesu Neumannovy Poděbrady vycházela od roku 1974 na deskách Supraphonu. Nyní první díl této řady vydaný původně na EP kompletu 0 88 0513 vychází poprvé digitálně. Obsah: I. cena - mladí profesionální čeští a slovenští umělci - Jeden ze všech. Pásmo z veršů, Ozvenné dni I.

V české a moravské krajině existují často nepovšimnutá umělecká díla, vytvořená pro konkrétní místo či pro určitý typ místa v krajině. Někdy jsou to jemné, téměř neviditelné objekty, jindy krajinné dominanty. Mohly vzniknout s minimálními náklady z vnitřní potřeby umělce, nebo mohou být náročnými špičkovými realizacemi, které nabádají k přemýšlení o urbanismu krajiny. Většinu zastoupených děl je možné vnímat v různých rámcích, styčné plochy však nalézáme v aktivním zájmu autorů o krajinu, v ekologii použitých prostředků i v jisté vizuální střídmosti. průvodce, u nás průkopnický, podává informace o dílech, jejich autorech i o okolní přírodě. Rozmanitost tvůrčího kolektivu (kunsthistorička, výtvarná umělkyně a geolog) naznačuje, že knížka si klade za cíl překonávat zažité stereotypy v prezentování a ve vnímání moderního výtvarného umění.

Báchorka vypráví příběh o dudákovi Švandovi, synovi lesní žínky Rosavy, která pro něj vyprosila čarovnou moc jeho dud. Švanda má rád Dorotku, ale jako nápadník je odmítán Dorotčiným tatínkem pro svoji chudobu. Švanda se furiantsky vydává do světa, aby si hrou na dudy vydělal zlaťáky a mohl si vzít Dorotku za ženu - a tak jsou proti sobě postaveny takové hodnoty jako je láska a peníze.

Audiokniha Šimek a Grossmann - Komplet 1966-1971 - audiokniha obsahuje chronologicky seřazené nahrávky, které představují veškeré dostupné záznamy vystoupení oblíbené dvojice Miroslav Šimek .

Jean Baptiste Poquelin Moliére - obsahuje miniserii určenou pouze pro digitální prodej, která je věnovaná divadlu a autorům s divadlem spjatým. V úryvcích z her, jejichž autorem je Moliére.

Ruská verze titulu Praho, na shledanou (VT 8065-2) vydaná původně na LP albu Pantonu 01 0107 v roce 1971

Cestou těla ke svobodě ducha – i tak by mohl znít knižní podtitul. Jedinečným průvodcem na této cestě je světoznámý japonský tanečník, rebel a duchovní mistr Min Tanaka. Autor ho přibližuje z neznámého úhlu: jako pořadatele proslulých mnohatýdenních tréninků, jichž se v japonských lesích účastnili žáci ze všech koutů světa. Tanakovo učení je avantgardní a zároveň nesmlouvavé, ale především hluboce duchovní. Ondřej Landa, český umělec a etnograf, je úzce propojil s příběhem osobním. Setkání s mistrem totiž zásadně ovlivnilo nejen jeho soukromý život a uměleckou tvorbu, ale i výzkum a praktické studium světových náboženství a přírodních kultur, jež se s mistrovým učením až překvapivě prolínají. „Min Tanaka,“ říká, „mě nakonec vzal ještě o krůček dál a nabídl mi i zkušenost a poznání té dimenze bytí, která přesahuje běžnou fyzickou existenci a omezený prostor lidského já. Toto poznání ukazuje cestu k opravdové vnitřní svobodě."

Although Keanu Reeves, the famous movie star, is primarily viewed as an actor he is at home in other forms of art as well. Yvette Kulik, the author, was part of the presentation of the 'Ode to Happiness' art book, Alexandra Grant's first collaboration with Keanu Reeves, at Waterstones bookshop in London in 2011. She also attended, as a journalist, the 62nd Berlin International Film Festival in 2012, where Reeves presented his documentary film titled ‘Side by Side,' and the third International Champs-Elysées Film Festival in 2014. These events, excellent Reeves' movies and information gathered from books, and various articles and videos about his activities convinced the author that she should write this book, which is full of information. Her book reveals the relationship between a selection of his movies and some of Keanu Reeves' favourite art and artists. Sometimes this connection is clear and strong; and though less identifiable at other times, it is always there to be found and explored.

A német nemzetiszocialista vezérek számára a II. világháború alatt a különböző európai országokból elrabolt műtárgyakból hoztak létre művészeti gyűjteményeket. Ezeket azután – a hadi eseményektől függően – más és más helyszínre szállították, jól védhető kastélyokban vagy sóbányák tárnái mélyén őrizték. A kincsek felkutatása a háború utolsó szakaszának különlegesen izgalmas fejezete volt, amelynek hősei az amerikai hadsereg erre szakosodott szervezetei és tisztjei voltak. Az egyik első „kaland” a berlini Birodalmi Bankból a merkersi bányába szállított óriási mennyiségű aranyrúd, többtonnányi ezüst, valuta, papírpénz és értékes műtárgy felfedezése volt, amelyeket 1945. április 12-én Eisenhower, Bradly és Patton amerikai tábornokok jelenlétében foglaltak le. Az aranyrudak nagy részét visszaadták az egykor megszállt országoknak, így lefoglalásukat jogosnak tarthatjuk, a hatalmas „leletben” azonban voltak olyan értékes darabok is, amelyek soha nem kerültek vissza eredeti tulajdonosaikhoz. Néhány műtárgy, rögtön a háború végét követően, illegális utakon az Amerikai Egyesült Államokba került, ahol a felvevőpiac óriási volt. A múzeumok és műkereskedők nem kérdezték, hogy a legtöbbször svájci műkereskedők közvetítésével kalapács alá került műtárgyak korábban kinek a tulajdonát képezték. Az azonban egyértelmű, hogy az elrabolt műkincsek rejtekhelyeinek megtalálásában, megmentésében és visszaszolgáltatásában az Egyesült Államok példamutató szerepet vállalt.

A dolgozó test éppen úgy tárulkozott ki előtte, mint korábban a szerelmes test. Az élet új kinyilatkoztatása ez. Ám ez az alkotó annyira a maga dolgai közt él, annyira a saját művei mélységében, hogy kinyilatkoztatásokat nem is képes felfogni másként, mint saját művészete egyszerű eszközeivel. Új élet, ez az ő számára végső fokon: csak új felületek, új mozdulatok. Így vált egyszerűvé körülötte minden. Többé már nem tévedhet. Rodinnak ez a fejlődése útmutatás ebben a tanácstalan korban minden művészetnek. Egyszer majd felismerik, mi tette olyan naggyá ezt a nagy művészt: az, hogy munkás volt, s nem vágyott másra, csak arra, hogy minden erejével behatolhasson szerszáma közönséges és kemény munkájának titkaiba. Ebben volt némi lemondás is az életről, de éppen ezzel a türelemmel nyerte el az életet: mert vésőjéhez odasereglett a világ.

„Ismeretes, hogy milyen hatást váltanak ki Édouard Ma-net munkái a Szalonban. Egyszerűen fölperzselik a falat, amelyre fölakasztották őket! És körülöttük ott díszelegnek a divatos művész-cukrászok édességei, a kandiscukor fák és a kalácstészta házak … Édouard Manet-nak már ki van jelölve a helye a Louvre-ban, akárcsak Courbet-nak, akárcsak minden szenvedélyes és hajhatatlan temperamentumú művésznek … Lehet, hogy e magasztaló sorok íróját éppúgy ki fogják nevetni, mint ahogy kinevették a festőt. Az idő mindkettőnkért bosszút áll majd. Mert van egy örök igazság, s ez az alapja kritikusi működésemnek: kizárólag az igazi temperamentumok élik túl a múló korszakokat, és ők uralkodnak rajtuk. Lehetetlen – értik? lehetetlen –, hogy Édouard Manet előbb-utóbb ne győzzön, és el ne tiporja az őt környező satnya és középszerű festőcskéket."(Zola, 1865)

Az e-könyv a Kossuth Kiadó által nyomtatásban megjelentetett nagysikerű A magyar festészet mesterei című sorozat azonos című kötetének szöveganyagát tartalmazza, az illusztrációk nélkül. id. Markó Károly (1791-1860) A XIX. század elsõ felének művészete az előző évszázad végének politikai, ipari és gazdasági fejlődéséből kiindulva visszatért a múlthoz, s az aranykor felidézése lényegében a klasszicizmus kialakulását jelentette. Az antik művészetek iránti, nemzetek feletti érdeklődést követően alakult ki a romantika irányzata, amely elsősorban a belső valóság, az örökké kereső ember mélységeinek feltárását tűzte ki céljául. E két irányzat évtizedei során alakult ki id. Markó Károly művészete, amely műfaji szempontból a tájképfestészet történetének egyik érdekes fejezetét képviseli. A tájképfestészet, amely egyedüli témájának magát a tájat jelöli meg, korábban nem létezett, bár mindenkor alkottak művészek, akiknek egyetemes érvényű munkásságában a tájképfestészet éppen úgy helyet kapott, mint más műfajok.

Svět pedigu vás okouzlí svými možnostmi. Je krásné sledovat, jak se z tak prostého materiálu dají vytvořit nejrozmanitější předměty a objekty. Potkáte se s ním v každém bytě v podobě praktických doplňků, dekorací, nábytku, ošatek nebo úložných krabic, ale také v květinových vazbách či v galeriích užitého umění ve světelných objektech a volném zpracování. Autorky vás seznámí se základy práce s tímto zajímavým materiálem, jeho barvením, ošetřováním. Poté si vše můžete vyzkoušet podle fotografických návodů ve dvaceti projektech, v nichž si zhotovíte např. box na časopisy, příborník, koš na papír, lustr, ošatku, želvu či létající balon. O autorkách: Blanka Svobodová Vystudovala pražskou Konzervatoř, obor klasický zpěv. Věnuje se koncertní činnosti a také vyučuje. Různé výtvarné techniky jsou jejím koníčkem. Lucie Ulíková Vystudovala obor scénografie na DAMU. Zaměřuje se na design interiérů pro děti i dospělé. Věnuje se také volné malbě. Zdena Charvátová Vystudovala Pedagogickou fakultu na Univerzitě Palackého v Olomouci. Vyučuje výtvarný obor na Základní umělecké škole Český Brod. Všechny tři společně působí ve sdružení Magráta, které se orientuje na rodiny s malými dětmi. Zaměřují se na řemesla a tradiční techniky, zejména pletení z pedigu, drátování, korálkování a dekorování textilu.

Jedným z najzaujímavejších titulov edície Kultúrne Krásy Slovenska sú Hrady – najkrajšie zrúcaniny. Viaceré slovenské hrady sú totiž symbolom nielen jednotlivých regiónov Slovenska, ale patria aj k najkrajším cieľom mnohých turistických výletov a trás. Rozhodli sme sa vybrať 33 najkrajších zrúcanín nielen z vizuálneho hľadiska, ale aj z turistického pohľadu. Keďže publikácií o hradoch je už neúrekom, tak sme sa snažili priblížiť vybrané hrady iným spôsobom ako tie doteraz existujúce. Naša publikácia sa snaží byť tak trochu turistickým sprievodcom o hrade a jej cieľom je poskytnúť čitateľovi komplexnú predstavu o hrade ešte skôr, ako ho navštívi. Texty o hradoch sú popretkávané povesťami, príbehmi a legendami, ktoré sa viažu k hradu, jeho obyvateľom a historickým udalostiam. Nechýbajú dobové ilustrácie, staré pohľadnice, pôdorysy, mapky a samozrejme súčasné fotografie.

Publikace shrnuje příspěvky z mezinárodního workshopu konaného v listopadu 2011 v Praze. Seminář se zabýval tématem šoa/holokaustu v literatuře, v divadle a filmu v padesátých a šedesátých letech. Navázal na předchozí workshopy v německém Gießenu a v polské Łódzi (2010, 2011). Jednotlivé příspěvky se soustřeďují zvláště na českou a polskou literaturu (Jiří Weil, Norbert Frýd, Jan Otčenášek, Ladislav Fuks, Josef Škvorecký, Adolf Rudnicki, diskurz šoa v polské literatuře), na drama a divadlo (Leon Kruczkowski, Ireneusz Iredyński, Hedda Zinner, západoněmecké drama s tématem šoa), film (Spalovač mrtvol, Jákob lhář), ale také na kresby dětí v Terezíně či zobrazení šoa z pohledu dítěte. Příspěvky vycházejí v anglickém a německém jazyce ve spolupráci s Centrem židovských studií FF UK.

Katalog výstavy představuje mistrovská díla buddhistického sochařství, malby a rukopisů z curyšského Museum Rietberg a Národní galerie Praha. Tematické kapitoly o buddhistickém umění se zabývají vznikem a šířením buddhismu v asijských kulturách, ale také jeho reflexí ve střední Evropě. Kromě úvodních textů přibližujících vývoj buddhistického umění a sbírky obou institucí obsahuje publikace katalogová hesla vystavených exponátů, glosář termínů, rejstřík, seznam literatury a exponátů.

Jaro Slávik je vďaka účinkovaniu v televízii najznámejším predstaviteľom zákulisia zábavného a kreatívneho prostredia. Vo svojej knihe Talent prináša atraktívny pohľad za oponu diania vo svete talentového priemyslu. Vlastne sú to tri pohľady za oponu. Vďaka prvému sa dozviete, čo zábavný priemysel je a koľko triliónov eur sa v ňom každoročne otočí. Druhý pohľad nás privedie k rozprávaniu o tvrdohlavosti Jozefa Patroviča, o hádkach s Luciou Bílou, o veľkom nasadení Leoša Mareša, jednoducho o desiatich ročníkoch populárnej televíznej relácie. Posledný pohľad je denník z nakrúcania 11. série Česko Slovensko Má Talent, ktorá podľa autora ani nemala vzniknúť.

Cult of kitsch. The art and history of the Tiki phenomenon. Tiki culture at its height was a manifestation of exotic visions of island culture inspired by the tales of American soldiers stationed in the South Pacific during World War II: trees loaded with exotic fruits, sleepy lagoons, white-sand beaches, and gorgeous people wearing grass skirts as they danced half-naked during all-night orgies of food and music. Americans embraced these visions and incorporated fantasy into reality: mid-century fashion, popular music, eating and drinking, and even architecture were influenced by the Tiki trend. With unfettered enthusiasm - ignoring scholarly authenticity and political correctness - American artisans molded the Tiki into their own image, creating a mid-century pop culture genre that was forgotten until the 2000s, when urban archaeologist Sven Kirsten wrested the figure of the Tiki from obscurity with his pioneering TASCHEN books The Book of Tiki and Tiki Modern. This book traces the development of Tiki as romantic vision and kitschy cultural appropriation, from its earliest beginnings when James Cook "discovered" the Pacific Islands in the second half of the 18th century to Herman Melville's South Sea adventure stories like Moby Dick to Gauguin's exuberant, exotic paintings to the jungle fantasies of the Hollywood dream factory. Published in connection with an exhibition at the prestigious Musee du quai Branly in Paris, Tiki Pop is the culmination of Sven Kirsten's research efforts. With his widely lauded visual style, the author places venerable ancient godheads next to their Polynesian pop counterparts. With hundreds of previously unpublished images, the story of Tiki the 20th-century pop icon unfolds from its earliest beginnings to its spectacular downfall in the dawning awareness of the Western world's colonial misdeeds.