Práca odokrýva doposiaľ skryté, demaskuje konvencionalizované, a podniecuje čitateľa siahnuť po dobových literárnych textoch a provokuje ho k pokusu o ich vlastnú interpretáciu. Pri ceste za interpretáciou sa necháme strhnúť tvorbou Bohuslava Tablica, Juraja Palkoviča, Pavla Jozefa Šafárika, Jána Kollára, Jána Hollého, Ľudovíta Štúra, Jozefa Miloslava Hurbana a Jána Bottu, spomenieme aj iných, možno

Reprezentativní výbor čtyřiceti studií jednoho z nejuznávanějších literárních germanistů Kurta Krolopa, jenž se nemalou měrou podílel na budování tohoto oboru v Praze, je rozčleněn podle hlavních tematických oblastí Krolopova odborného zájmu: I. Goethe II. Pražská německá literatura III. Franz Kafka IV. Karl Kraus V. Čeští autoři a německá literatura VI. Epilog (rozhovor s K. Krolopem, který vedl německý

Svět Dona Quijota je kolektivní monografie, jejímž cílem je představit základní problémy interpretace slavného Cervantesova románu, vydaného ve dvou dílech v letech 1605 a 1615. Devět autorů této práce se zabývalo dlouhodobým studiem literatury, jež Cervantese ovlivnila, i výklady nejlepších světových odborníků. Výsledkem je publikace nabízející bohatou škálu rozmanitých pohledů na Cervantesův román

Dílo Franze Kafky nás dodnes fascinuje, mimo jiné tím, jak úspěšně se vzpírá jednoznačným interpretacím. V této knize Jan Kosek poukazuje na některé méně známé souvislosti spisovatelova života a díla, které vznikalo v rámci velice složitého společenského, politického a intelektuálního kontextu tehdejší Mitteleuropy. Češi a Němci se shodli na máločem, politováníhodnou výjimkou byl odpor k Židům. Český

Monografie zkoumá vztah mezi technologií psaní, genezí textu a poetikou literárního díla. V centru zájmu se ocitá konkurence manuálního a strojového psaní jako dvou základních technologických postupů, jež vstupovaly do významotvorného kontaktu od osmdesátých let 19. století až do konce osmdesátých let století následujícího, kdy psací stroj nahradila elektronická média. Odhaluje, že nejprve byl psací

Praktické využitie kaligrafie je zjavné pri pohľade na akúkoľvek pozvánku, diplom či plagát. Toto umenie však ponúka oveľa viac než len rukou písaný text lahodiaci oku. Milovníkom histórie sprostredkúva zaujímavý pohľad na dejiny našej civilizácie a praktizujúcich súčasníkov vedie k trpezlivosti, sústredeniu a zmyslu pre proporciu. Vďaka tejto učebnici kaligrafie zvládnete aj vy dvadsaťjeden základných

Prof. PhDr. Ján Kačala, DrSc. (narodený 1937 Dobšiná), je popredný slovenský jazykovedec a známy vysokoškolský profesor, autor 16 samostatných vedeckých monografií venovaných najmä tematike syntaxe, sémantiky, jazykových kategórií, literárneho jazyka, kultúrnych, spoločenských a politických rozmerov jazyka a dejín spisovnej slovenčiny, ako aj vyše 500 vedeckých štúdií, uverejnených doma aj v zahraničí.

Na popis jako slohový úkol ve škole možná leckdo nevzpomíná rád. Přesto nejspíš nepopře, že jej často potřebujeme i v každodenních hovorech. Málokdo z nás si ovšem uvědomuje, jak vlastně běžně popisujeme a jak velkou roli při tom hrají okolnosti komunikace. Sondu do všednodenní řeči i námět k sebereflexi nabízí studie Jany Hoffmannové o „nepřítomném popisu“. Lingvistika je přitom jen jedním z oborů

Milčák vo svojej poslednej monografii načrtáva možnú typológiu hypostazovaného subjektu. Nejde mu však len o terminologické spresnenie pri narábaní s kategóriou subjektu, ale aj o hľadanie istého hierarchizujúceho systému. Autorova perspektíva vychádza z paradigmatickej opozície súčasnej lyriky, teda z istej tenzie medzi tým, čo sa v lyrike vníma ako tradičné a normatívne, a tým, čo vzniká v súčasnej

Antologie Čtení o Vladislavu Vančurovi s podtitulem Kritické rozepře (1923—1969) anebo „Pravda se zle oře“ je chronologicky uspořádaným výborem z kritických, polemických a bilančních článků, představujících spisovatelovu osobnost v jejích proměnách od experimentátora a revolucionáře formy po klasika moderní české prózy. Texty se soustředí na období, kdy se autorův kritický a literárněhistorický obraz

Tato kniha svou koncepcí a strukturou volně navazuje na antologii Dívčí válka s ideologií: Klasické texty angloamerického feministického myšlení (SLON 1988). Obsahem se ale zaměřuje na literární teorii a literární kritiku a snaží se představit zejména nové teoretické přístupy feministické a genderové perspektivy. Obsahuje však i menší počet textů, které slouží pro formulaci východisek genderově citlivého

Kapitoly ze synchronní a diachronní analýzy ruštiny.

Poprvné u nás vydaná česká latinsky psaná literatura Česká latinsky psaná literatura nebyla dosud samostatně zprcovaná a ve vyšlých publikacích o starší čeké literatuře je latinsky psaným výtvorům věnováno nezaslouženě málo pozornosti. Jana Nechutov á, prof. latinské medievalistiky, přednáší na filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Na základě mnohaletého vedení přednášek a seminářů středověké

Publikace se věnuje zvukové stránce jazyka mluvčích, kteří mají stejný nebo odlišný mateřský jazyk. Autorka zkoumá, v čem se shodují a liší prozódie češtiny, srbštiny, francouzštiny a maďarštiny. Nejprve se věnuje obecným prozodickým pojmům, připomíná psychologické pojetí emocí a postojů a popisuje neutrální vyjadřování přízvuku, intonace či tempa v jednotlivých jazycích. V druhé, praktické části práce,

Toto dosud nejrozsáhlejší lexikologické zpracování dané slovní zásoby v české odborné literatuře obsahuje přibližně sto tisíc hesel. Kromě samostatných slov jsou tu řazeny běžně užívané části citátů, zkratky a také značky cizího původu. Slovník tak přímo koresponduje s vývojem jazyka, který reaguje na rozvíjející se odvětví veškerých lidských činností, obzvlášť dynamická je dnes například oblast informačních

Slovník teórie médií doc. Petra Valčeka nadväzuje na Slovník literárnej teórie (LIC 2006) rozširujúc aspekt literatúry ako média na mediálne a najmä multimediálne univerzum civilizácie. Autor vo formuláciách jednotlivých slovníkových hesiel charakterizuje a vysvetľuje základné pojmy teórie médií, pričom sa usiluje zachytiť aktuálny stav teoretického i empirického výskumu médií a mediality v jeho vývine

Maupassant podle historiků buď psal, nebo souložil - údajně měl až tisíc milenek, většinou prostitutek. S těmi měl potíže i zfetovaný Baudelair, který své poslední partnerce platil, aby se mohl dívat, jak se svléká. To Edgar Allan Poe měl zase vážné problémy s pitím a upil se k smrti. Hemingway na tom byl s pitím podobně, ale deprese se zbavil ránou z pušky. Ostatně podobně zemřela většina jeho rodiny,

Tato vysokoškolská příručka je určena posluchačům bakalářského stupně studia bohemistiky; navazuje na souběžně vydávané Gramatické rozbory češtiny. Jejím obsahem je víceméně ucelený popis funkčního tvarosloví současné (zejména spisovné) češtiny. Zvlášť pojednává o morfologických kategoriích (nejprve jmenných, pak slovesných) a o slovních druzích (neohebných, jmenných a nakonec o slovesech). Formální

Kniha sa zaoberá skúmaním vývinu kodifikácií spisovnej slovenčiny a ustaľovania jej noriem od začiatku 30. rokov 20. storočia po začiatok druhého desaťročia 21. storočia v Pravidlách slovenského pravopisu, ktoré boli publikované v rokoch 1931, 1940, 1953 ( 1971), 1991 ( 2013) a v neschválenom návrhu Pravidiel slovenského pravopisu z roku 1939. Téma knihy je analyzovaná v kontexte dobových jazykových,

Odborná monografie Mezi tradicí a inovací ve výuce češtiny analyzuje minulost a současnost a navrhuje budoucnost výuky mateřského jazyka v české základní škole. Díky výzkumu reálné vyučovací praxe je ojedinělým zdrojem pohledu na kvalitu současného vzdělávání v českém jazyce na 1. i 2. stupni ZŠ. Její význam spočívá v tom, že zkoumá procesy ve výuce a navrhuje jejich zlepšení, čímž jde k jádru problémů