Pátý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Hobbese k Humovi se zabývá britskými empirickými systémy filosofie v období před Kantem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě. Jeho text zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu

Monografie se věnuje některým podobám interakce mezi hudbou, filosofií, literaturou a filmem v průběhu 20. století. Zaměřuje se především na způsob, jakým byla v literatuře a filosofii reflektována tzv. schönbergovská reforma vedoucí ke zrušení tonálního systému. Druhou podstatnou proměnou, jíž hudební jazyk v průběhu minulého století prošel a jež se stala předmětem pozoruhodných teoretických reflexí,

Scrutonova Hudobná estetika je azda prvým súhrnným výkladom hudby a jej významu z perspektívy modernej filozofie; je zároveň jediným textom o tejto téme, ktorý obsahuje relevantné hudobné príklady. Autor svoje úvahy otvára metafyzikou zvuku, podáva dištinkciu medzi zvukom a tónom, analyzuje rytmus, melódiu a harmóniu a dospieva k novému chápaniu hudby ako intencionálneho objektu obrazotvorného vnímania.

Hovory s F. Azouvim a S. Pironom. Jadro rozhovoru tvoria názory na jednotlivé vedecké odbory, ich rozvoj a reprezentantov, nasvetové náboženské systémy, na fenomén sekularizácie a na záhady kresťanských dejín.

Méně známá a do češtiny dosud nepřeložená kniha Martina Bubera vznikala v době druhé světové války. Autor v ní vychází z předpokladu hluboké společenské krize, které lze čelit pouze důsledným promýšlením kořenů naší civilizace.

Text komentuje události duchovního života v kontextu koronaviru. Podstatná je Pánova vznešená přítomnost a hluboká zúčastněnost.

Co je to performativní filosofie a jakými tématy se zabývá? Jak souvisí filosofické myšlení s divadelní tvorbou?

Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let. Duše, která u Sókrata už není homérský stín ani mytická představa, byla ve filosofickém náhledu pojata jako síla rozhodnout se, zaujmout určitou pozici, směr.

Každý človek so svojím osobným životným príbehom vytvára – spolu s ostatnými ľuďmi – jedinečným spôsobom nepopierateľnú pravdu o dejinách sveta. Obraz o človeku, ktorý vystihuje jeho dôstojnosť a jedinečnosť, mu môže pomôcť úspešne zvládať aj neľahké medziľudské kontakty a pomáhať k prijímaniu seba samého i k láske k druhému človeku v jeho odlišnosti.

Vo svojich poznámkach k všeobecnému zrušeniu politických strán francúzska filozofka skúma ich poslanie a legitimitu. Malo by im ísť o spoločné dobro, rozumom uchopiteľnú pravdu a spravodlivosť, ako zhrnutie množstva autonómnych rozhodnutí jednotlivcov.

Záznam čtveřice rozprav z konference Evropa a Česko 2113, kterou Knihovna Václava Havla uspořádala spolu s Ace Academy v prostorách Amerického kulturního centra v Praze v květnu 2013. Svazek, bohatě ilustrovaný kresbami Františka Skály, uzavírá esej Václava Cílka Uvažovat o budoucnosti je ctnost.

Vydání této nedokončené práce, ze sklonku autorova života, navazuje na předchozí solovjovskou řadu. Theoria má představit svobodu z nazírání věčných idejí.

Autor, nazývaný často aj filozofom slobody, sa vo svojom myslení zaoberal predovšetkým úplným oslobodením osobnosti v prospech tvorivej slobody. Kniha je autorovým autoportrétom a zároveň zhrnutím jeho videnia sveta...

Kniha pojednává o problematice vztahu mezi intersubjektivitou a individualitou na poli jazyka. Výchozím kontextem je konfrontace filosofie Ludwiga Wittgensteina s Husserlovou a Heideggerovou fenomenologií.

Latinsko-české vydanie základnej stredovekej encyklopédie. Dvanásta kniha obsahuje poznatky starovekých a ranostredovekých prírodovedcov.

Je to tak – mnohá výtečná díla z dějin filosofie jsou málo srozumitelná i pro vysokoškoláka, a tím čtenáře i při jeho nejlepší vůli odrazují. Filosofický kompas ale často hledají velmi mladí lidé.

Súbor zostavený z kritických štúdií vznikajúcich od polovice osemdesiatych rokov reflektuje myšlienkové zázemie disentu a exilu až do ranných rokov deväťdesiatych,.

René Descartes (1596 – 1650) zmenil našu predstavu o svete. Bol to vizionársky mysliteľ a ako prvý prišiel s myšlienkou vysvetľovania všetkých fyzikálnych zmien pomocou niekoľkých základných zákonov. Použil túto významnú predstavu na neuveriteľne široké spektrum javov, od astronómie až po anatómiu. Brúsil šošovky, pozoroval hviezdy, pitval mŕtvoly, experimentoval s magnetmi a čítal, premýšľal a písal,

Kniha je souborem několika zamyšlení o významu krajiny pro lidskou společnost na začátku třetího tisíciletí a vznikla v rámci stejnojmenného dvouletého kulturního projektu pořádaného Obcí širšího společenství českých unitářů. Krajina je svým způsobem nositelkou duše člověka, jeho vnějším domovem, respektive domovem jeho domova, a proto je také velmi důležité, jak se člověk ke krajině staví, kolik prostoru

Tato kniha je příspěvkem k teoretickému sociologickému myšlení, k pochopení možnosti fungování společnosti jako takové. Společnost jako abstraktní celek je přiblížena na základě souhry tří struktur: jednání, diskursu a kritiky. Ve třech částech jsou pomocí vybraných teoretických přístupů postupně konkretizovány jak základní obrysy tří zkoumaných struktur, tak jejich vzájemná interakce a význam pro