Moje spomienky na svetovú vojnu

Otáčejte magickými sklíčky tříbarevného objektivu a pozorujte města současnosti a minulosti! Všechna velká města a hlavní města jsou plná památek, které se v průběhu času staly skutečnými symboly známými po celém světě: Koloseum v Římě, Eiffelova věž v Paříži, Socha svobody v New Yorku a mnoho dalších. Jak ale vypadala krajina před stavbou těchto ikon? A jak byly navrženy a postaveny? Skrze sklíčka

Etty Hillesumová vyvolává od osmdesátých let, kdy byl vydán její deník, takový zájem a pozornost, že ji lze považovat za jednu z předních duchovních postav, jež oslovují dnešní hledače Boha. Tato mladá holandská Židovka, která roku 1943 zemřela v Osvětimi, prošla v posledních třech letech svého jen devětadvacetiletého života uchvacující cestou. Byla to osobnost nadaná, živá, ba vášnivá, ale také plná

František Kodet (narozen 12. 2. 1889 v Horním Starém Městě u Trutnova, zemřel 18. 1. 1973 v Bojkovicích), v mládí sloužil na palubách rakousko-uherských lodí. Několik let strávil na palubě bitevní lodi I. třídy Radetzky, později na minonosce Chamöleon. Odveden byl v roce 1910. Návratu se dočkal až po skončení 1. světové války v roce 1918. Citlivý, vnímavý dvacetiletý mladík si od svého nástupu na vojnu

Na počátku byla kniha Petra Hory – Hořejše „Toulky českou minulostí“. Pozoruhodný pokus o moderní, dokumentárně bohatý a čtenářsky přitažlivý výklad zásadních událostí českých dějin. Když přišel redaktor brněnského studia Českého rozhlasu Josef Veselý s nápadem vytvořit její rozhlasovou podobu, jistě netušil, že se seriál – dnes čítající více než 800 dílů – stane jedním z nejúspěšnějších rozhlasových

Výběru písní a nahrávek z dob totality v archivu Českého rozhlasu a Supraphonu, nazvaný Soudruzi, to není fakt, to se opravdu stalo ( SU 5604-2) byl do té míry úspěšný, že vybízel k pokračování, neboť materiálu, ze kterého je možné čerpat, je stále hodně

21 příběhů z míst, která na dnešních mapách Šumavy už nenaleznete! Do osudů obyvatel Šumavy nemilosrdně zasáhly „velké“dějiny 20. století, nejprve obě světové války, poté odsun německých obyvatel, neprodyšné uzavření hranice a vytvoření vojenského výcvikového prostoru, kterému musely ustoupit nuceně vysídlené obce i osady.

Audiokniha Doskočiště Potektorát 2. kterou napsala Jitka Neradová. Druhý díl úspěšného titulu z roku 2018 přináší zvukové portréty 58 parašutistů z londýnských výsadků za II. světové války. Tentokrát z období 1943-1945. Mapuje jejich životy před válkou, cestu do exilu i odvážný návrat do okupované vlasti, včetně mnohdy tragických konců.

Další cesty českého rytíře Martina ze Stvolna vedou zpět do Francie. Inkvizice zajala jeho milou Johanku a stopy vedou do papežského Avignonu. Další příběhy Martina ze Stvolna, odehrávající se v polovině 14. století, zavedou českého rytíře a obchodníka s ostatky svatých opět za hranice Českého království.

Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před dru

Audiokniha Stopy davnej minulosti - Zrod národa, autorem je Pavel Dvořák, rozpráva o príchode Slovanov, o ich osudoch v čase avarskej nadvlády, o Nitrianskom kniežatstve, vzniku Veľkej Moravy, o jej páde a príchode starých Maďarov, no najmä o tom, ako sa začali meniť na Slovákov….

Zaniklé středověké vsi jsou fascinujícím historickým pramenem, někdy považovaným za klíčový doklad krize tehdejší evropské společnosti. Předkládaná monografie shrnuje hlavní poznávací přístupy zainteresovaných oborů, relevantní ekonomické teorie a také dosavadní interpretace pustnutí a zániku. Navrhuje zaniklé vsi vnímat jako indikátor adaptability a odolnosti předindustriálních rolnických komunit

Kniha Století změn 1848 až 1948 Vás seznámí s událostmi, které se v průběhu těchto sta let udály. Od Jara národů v r. 1848, zavedení některých občanských svobod, probuzení národního uvědomění, průmyslovou revoluci, první světovou válku, hospodářskou krizi, druhou světovou válku až k poválečnému dělení světa a započetí cesty Československa k nereálnému cíli socialistického státu.

Historička Daniela Dvořáková hovorí, že by nechcela žiť v stredoveku, možno práve preto, že vie o tomto období tak veľa. Rozhovory, ktoré s ňou viedli Denisa Gura Doričová a Tomáš Gális, sa zameriavajú na obdobie neskorého stredoveku na našom území - v Uhorsku -, teda na záver 14. storočia a 15. storočie, a viac než dejinami udalostí a vojen sa zaoberajú dejinami každodennosti a ľudských príbehov.

Kniha přináší 16 dříve publikovaných studií, které byly pro tento soubor doplněny a rozšířeny o nové poznatky tak, aby odrážely momentální stav vědeckého bádání. Věnuje se problematice široce chápané husitské epochy, kterou autor vymezuje léty 14021485, avšak přihlíží i k aktualizaci husitských idejí v předbělohorském období. V několika tematických blocích přibližuje působení Jana Husa, situaci v husitské

Nagy Sándor (III. Alexandrosz) meghódította a saját korában ismert világ Makedóniától Egyiptomon át Indiáig terjedő hatalmas területeit. Az ókori krónikások a történelem csodájaként emlegették tetteit, ám a modern történetírás számos kritikát fogalmaz meg a birodalmakat leigázó királlyal kapcsolatban. A szerző Makedóniától a Kaukázus vidékéig végigjárta a hadvezér-uralkodó hadjáratainak útvonalát.

Rotný Jaroslav Švarc byl jedním z parašutistů, kteří byli v době německé okupace vysazeni na české území s cílem bojovat proti nacistickému zlu. Historik Martin Vaňourek zpracoval archivní materiály, deníky a paměti, dochované hmotné prameny a vyzpovídal pamětníky, aby sestavil co nejkompletnější svědectví o životě a odkazu jednoho ze sedmi statečných hrdinů, kteří položili svůj život v boji s nacistickou

Vzpomínky Karla Engliše nás provází obdobím od roku 1900, kdy se autor poprvé s T. G. Masarykem setkal, do roku 1937, ve kterém Masaryk zemřel. S prvním prezidentem Československé republiky prožil Engliš vrcholnou etapu svého života jako vědec i národohospodář. Zasloužil se o založení Masarykovy univerzity, stal se jejím prvním rektorem, šestkrát byl Masarykem jmenován ministrem financí a v roce 1934

Dejiny Slovenska od najstarších čias po súčasnosť netradične a príťažlivo spracované poprednými odborníkmi.

Snad žádný z evropských dynastických rodů se nemůže pochlubit kontinuitou tak nepřetržitou a plejádou panovníků tak významných jako rod habsburský. Zároveň však jako by Habsburky pronásledovala podivná nepřízeň osudu.