Zlatý věk je fantastický cestopis, ve kterém moderní Gulliver píše knihu o civilizaci na malém ostrově v Atlantiku. Ostrované na první pohled nedělají nic jiného, než sedí a pozorují svět, jeho světla a šumy. Ostrov postupně absorboval předchozí vlny dobyvatelů a z původních kultur zůstaly pouze torza velmi vzdálená svému původu. V místech, kde obyčejně očekáváme upevňování obecných hodnot a zásad,

Utrpení knížete Sternenhocha je expresionistický román Ladislava Klímy, vydaný v květnu 1928, měsíc po autorově smrti. Sám Klíma jej označil za „groteskní romaneto“ a z textu je patrné, že jej velmi ovlivnila subjektivně idealistická filozofie George Berkeleyho, stejně jako radikální individualismus Arthura Schopenhauera a zejména Friedricha Nietzscheho. Jde bezesporu o autorovo nejslavnější literární

Sňatek Simoniných rodičů byl spojen se skandálem, únosem a znepřátelením zbytku rodiny. Ani po dvaceti letech nejsou všechny křivdy zapomenuty. Dospělá Simona nepřátelství ignoruje a žádá matčinu sestru o pomoc před vynuceným sňatkem. Pařížská společnost na sklonku devatenáctého století je přísně konvenční, ale Simona všechny konvence poruší, když se inkognito vloudí do cizího domu, aby si o svém nastávajícím

Příběhy, kterým se chce naslouchat, neboť stojí za vyprávění. Někdy jsou naplněné čistou pravdou, jindy frivolní fantazií, anebo jen prostoupené tajemstvím duše vypravěče. Mnohdy jsou košaté a jsou vyprávěné i několik dní. Jiné jsou subtilní, často jen jednověté miniatury. Jestliže si při čtení budete říkat: něco takového jsem sám zažil stokrát a: tak jsem si to myslel už dávno Autorovy postřehy vystihují

Nový román známého publicisty a spisovatele Aleše Palána zavádí čtenáře do prostředí domácího hospice. Ema, pracovnice domácího hospicu, který poskytuje péči umírajícím klientům v jejich domovech, zažívá během jediného dne několik zásadních životních zvratů. Po rozchodu se svým přítelem míří neplánovaně k umírající klientce paní Neomytkové a jejímu psychicky labilnímu synu Borisovi. Stará paní není

Byli jste někdy v takovým tom problémovým věku mezi čtrnácti a jedna dvaceti, kdy vám zdánlivě nikdo nerozuměl, obden jste si připadali jako před nervovým zhroucením, prožívali první lásky, potýkali se se školou, občas si zaexperimentovali s drogami a přitom trpěli naivní neutuchající představou, že právě vy jste předurčeni k tomu, abyste změnili svět? Já to mel podobně. A kam mě to dostalo? Na kolena...

Pradávné velké dědictví, od počátku rozdělené na 9 podílů, a dvě skupiny zlořádů, z nichž každá z vlastních důvodů usiluje o získání všech jeho dostupných částí. Píše se rok 2000 a pohledný mladý gay bezcílně proplouvá životem sirotka jako gogo tanečník a fotomodel. Hlavní figurkou možná již dávno rozehrané partie, ve které se hraje o jednu z dědických částí, se stává až díky poslednímu focení ve Španělsku.

Devatenáct nápaditých příběhů okořeněných suchým anglickým humorem. Detektiv Jiří Hadrbolec vypadá, jako by dělal všechno možné, jen ne svou práci. Vášnivě rád vyhrává tenisové turnaje, ve vlnách tvůrčího chvění píše básně nebo hraje na kytaru… a jen tak mimoděk chytí únosce, odhalí vyděrače nebo usvědčí vraha. Některé případy jsou spíše trapné záležitosti, ale co naplat – soukromá detektivní agentura

Román lze považovat za svědectví o soudobé generaci třicátníků a čtyřicátníků a době, v níž žijí. Viktor má hezkou ženu, dobrou práci, čeká první dítě, ale přesto mu něco chybí. Jeho život je spřízněn s dobovým stereotypem filmových či literárních hrdinů, kteří jen opakují, co všichni víme a známe. Je utkán z klišé. Je jejich oslavou. Vše se změní ve chvíli, kdy se zastaví před divadlem v pražské ulici

Román Miloše Urbana je nebezpečným pátráním po tajemství univerzální věty. Existuje vůbec? Nebo je to chiméra? A proč někdo neváhá prolít krev, jen aby zůstala utajena? Martin Urann je zaměstnancem reklamky, kterému docházejí nápady, a tak mu hrozí propuštění. Dostane však ještě jednu šanci, úkol, do něhož se nikomu jinému nechce a nikdo nevěří v jeho splnitelnost. Martin Urann musí vymyslet slogan,

Čtyři roky experimentů s LSD vedou k odvážnému rozhodnutí, že jediné čím lze přispět k zušlechtění světa a cestě k Bohu, je napsat o tom knihu. Odvážné proto, že jazyk skutečnost vždy jen přibližuje. Jazyk je zázrak umožňující komunikaci mezi lidmi, která se i tak často nedaří. A co teprve, když jde o pokus své vlastní pocity, prožitky, sny, vzpomínky a fantazie, myšlenky, předtuchy a vize provázat

Velké dějiny hýbou nebývalou silou i malými městečky – Horní Jelení je toho důkazem. Podivná sešlost, při které se místní obyvatelé oddávají pavím hodům, oživuje dávné démony, rodinná tajemství a především touhy, bez nichž by svět utonul v nehybnosti. Jak žít a přežít, když kolem bouří historie? Dramatické osudy první poloviny 20. století vás zavedou do jelenské divočiny, do krásné vily po Němcích

Zuzanka má dvě starší sestry, matku a otce, který píše scénáře k filmům a vštěpuje všem třem dcerám lásku k hudbě. Proto i o prázdninách v milované Konici Zuzka pečlivě cvičí na violoncello. Občas tátovi ukradne pár stránek ze scénáře, potají si je čte a přemýšlí nad útržky cizích příběhů. Také si vyměňuje dopisy se starší Monikou, kterou kdysi poznala v nemocnici. Tatínek, Monika, ale i její sestry

Nakladatelství Green Mango vydává vzpomínkovou knihu Jabka z borovice. Autorka Monika Hojná čtenáři představuje své dětství prožité na osadě Borovice, části obce Libníkovice u Hradce Králové. Krátké texty proložené úryvky z (tehdejších) deníčků a (současnými) básněmi nápaditě a poeticky zaznamenávají 70. a 80. léta minulého století prostřednictvím dětských prožitků. Dílo nabízí s odstupem čtyř desítek

První vydání souboru povídek Smrt krásných srnců vyšlo v Československém spisovateli roku 1971 v této podobě (r. 2002 nakladatelství HAK). Druhé vydání vyšlo roku 1973 ve stejné úpravě, ale byla z něj cenzurním zásahem vyřazena `protisocialistická` povídka Prase nebude.

Soubor povídek ze současnosti.

Byl to obrovský a zubatý pes. Vzbuzoval respekt. Ale byl hodný a rád se se mnou mazlil. Byl tak velký, že když jsem ho chtěl pohladit a podrbat na zádech, nemusel jsem se k němu vůbec sklánět, prostě jsem mu položil ruku na šíji a hladil ho a drbal. Cítil jsem přitom podivné mrazení – byl v tom kus obavy z tak mohutného zvířete, které by mohlo být i nebezpečné, a současně radost z toho, že se mi poddává,

Osobní zpověď kytaristy, jeho pohled na povahu společnosti i jedinců a nadčasové texty Karla Kryla tvoří zajímavý literární celek. Autorova mladistvá syrovost a někdy až nahá upřímnost se skvěle doplňují s citlivostí popisů dějů a postav. Michal Šef ara zkrátka dokáže čtenáři na pár stranách lehce podat události a myšlenky, které si zažil, nebo které někdy běží hlavou asi každému z nás.

Petrolejové lampy jsou psychologickým dramatem nepoddajné ženy zasazeným do kroniky lidských osudů v přelomové době, jejíž události daleko přesahují rozměry maloměsta, v němž se román odehrává. Příběhu vévodí mistrně vystižené, nejednoznačné, vnitřně rozporné, a proto opravdově živé postavy, jejichž charakter se vyhraňuje v krajních situacích, před nimiž není úniku. Hlavní hrdinka Štěpka, robustní

Verze Nemocnice na kraji města stojí na pomezí mezi televizní povídkou a literárním scénářem, ve výhodě budou především ti z čtenářů, kteří zhlédli televizní seriál. Můžete se stát opět svědky spletitých osudů zaměstnanců jedné okresní nemocnice. Znovu potkáte ušlechtilého primáře Sovu, vtipného skeptika doktora Štrosmajera, ambiciózního Arnošta Blažeje, podlézavého a neschopného kariéristu doktora