S tímto průvodcem se můžete bez přílišného množství teorie seznámit na obloze nejen s hvězdami a souhvězdími, ale i s planetami. Kromě toho dostanete i řadu podnětů k pozorování jedinečných nebeských objektů, jako jsou dvojhvězdy, hvězdokupy a mlhoviny – buď pouhým okem, nebo přenosným dalekohledem (triedrem), nebo i celkem malým hvězdářským teleskopem s průměrem objektivu 5 či 6 cm. Obzvlášť zajímavým

V posledných desaťročiach prešla náuka o svetle búrlivým vývojom. Spôsobilo to predovšetkým využitie nových zdrojov svetla - laserov. Na ich základe vznikli nové vedné disciplíny, ako optoelektronika, nelineárna optika, koherentná optika, ale moderná optika prenikla hlboko aj do iných vedných oblastí, ako aj do každodenného života. V uplynulých rokoch vyšli v zahraničí viaceré monografie z optiky,

Amikor Edwin Hubble az 1920-as években belenézett a teleszkópjába, döbbenten állapította meg, hogy gyakorlatilag az összes általa látott galaxis távolodik egymástól. Ha ezek a galaxisok mindig is így mozogtak, gondolta, akkor kellett lennie egy olyan pillanatnak, amikor mind egy helyen voltak. Ez a felfedezés teljesen átformálta a vitát az emberi létezés egyik legalapvetőbb kérdéséről: hogyan kezdődött

The new book from the bestselling author of Seven Brief Lessons on Physics and The Order of Time \'Rovelli\'s most beautiful book yet. . . unforgettable\' The Times \'A triumph . . . we are left in a world that is not disenchanted by science, but even more magical\' Financial Times In June 1925, twenty-three-year-old Werner Heisenberg, suffering from hay fever, retreated to a treeless, wind-battered

Učebnica oboznamuje čitateľov so základmi modernej fyziky a kvantových počítačov v rozsahu umožňujúcom pochopiť súčasné predstavy o fyzikálnom obraze sveta a interdiisciplinárne väzby fyziky s ostatnými vedami, predovšetkým informatikou. Je koncipovaná ako jeden z variantov univerzitných kurzov základov fyziky pre študijné odbory, ktoré sa nešpecializujú na fyziku. Je určená vysokoškolským študentom

Druhý díl publikace zabývající se problematikou života na vnějších planetách naší sluneční soustavy se zaměřuje na obří planety Saturn a Uran a především na jejich satelity, zejména Titan, Enceladus a Mirandu. Ukazuje tato tělesa ve světle nejnovějších objevů jako fascinující místa, pozoruhodně blízká naší planetě a zároveň nepředstavitelně cizí. Autoři zde navazují na díl předešlý a ukazují, že životodárná

Vývoj fyziky od Archimedovy páky až po největší moderní urychlovače představuje dlouhý historický proces poznávání přírody, odhalování jejích zákonů a vnitřních souvislostí a jejich využití k usnadnění práce a života lidí. Vede od prvních praktick ých zkušeností a údivu i obav před přírodními jevy v dávných dobách až po moderní fyziku založenou na přesných experimentech a matematické teorii. Kniha

Podle zastaralého a stále běžného paradigmatu je svět obrovský mechanismus, který funguje v souladu se známými zákony a pravidly. Nové paradigma, které se začíná ve vědě formulovat, nabízí již jinou koncepci. Svět je propojený, koherentní celek, řízený inteligencí kosmu. Není to konečný, mechanický materiální svět, je to svět systémový a naplněný vědomím. Jsme vědomé bytosti, které přicházejí na svět

Ústředním tématem Smolinovy knihy je názor, z jistého úhlu pohledu revoluční, že čas je skutečný – revoluční ve srovnání s tradičním vědeckým postojem, že čas je, řečeno s Einsteinem, jen „tvrdohlavě přetrvávající iluze“. Smolin tvrdí, že fyzikové mylně zavrhli skutečnost času, protože zaměňují své matematické modely – které času nepodléhají, protože se týkají se neexistujících abstrakcí – se skutečností.

Známý soudobý teoretický fyzik a nadšený popularizátor vědy Carlo Rovelli se ve své knize zaměřuje na zrod a interpretaci snad nejpozoruhodnější fyzikální teorie všech dob – kvantové mechaniky. Její základy položil Werner Heisenberg na odloučeném ostrově Helgoland v polovině 20. let minulého století a poznatky teorie se dodnes vymykají našim zažitým představám o fungování fyzikálního světa. Vědci se

A modern fizika meghatározó elméleteinek bemutatásával Jim Al-Khalili arra biztatja az olvasót, hogy ismerje meg, mit mond számunkra ez az alaptudomány a világegyetemről és a valóság természetéről. Al-Khalili olyan alapvető fogalmak értelmezésével kezdi könyvét, mint a tér, az idő, az energia és az anyag, majd nem kevesebbet tesz, mint hogy rövid, a matematikai eszközöket nélkülöző, ám mégis érthető

VIGYÁZAT! Veszélyes olvasmány: gondolkodásra ösztönöz! A szerző majdnem 50 évig tervezte a megírását, most végre elkészült. Tudnia kell, hogy ez a mű ÖNRŐL is szól, benne vannak ön és utódai, és azok a milliárdok, akik még meg sem születtek. A Mindenség könyve ez, lapjain a múlt, a jelen és a jövő szédítő perspektívái tárulnak fel. Egymásba folyó Univerzumok, világok kezdetei és végei, százmilliárd

Stephen Hawking Az idő rövid története című könyvének 1988-as megjelenése új korszakot nyitott a tudományos ismeretterjesztő írások történetében: hatalmas nemzetközi szenzációt keltett, negyven nyelvre fordították le, és több mint kilencmillió példányban kelt el. Ez a könyv a XX. században klasszikussá vált, rengeteg meglepetéssel szolgáló tudományos ismeretterjesztő mű felújított és átdolgozott kiadásának

Významný vedec a pedagóg v geofyzike, Doc. RNDr. Milan Hvožďara, DrSc.( 1942 - 2012 ), rodák zo Starej Turej. Ako vedec sa zameral na riešenie matematických problémov pre geoelektromagnetické polia v nehomogénnych prostrediach modelujúcich vodivostné nehomogenity v Zemi. Je medzinárodne uznávaným autorom originálnych riešení metódou hraničných integrálnych rovníc s Greenovými jadrami v tvare nekonečných

Právě se koná jeden z největších vědeckých experimentů všech dob a Jirka s Aničkou je mohou sledovat úplně zblízka! Aniččin táta Erik vede pokusy ve Velkém hadronovém urychlovači, které mají odhalit první okamžiky vesmíru – velký třesk. Jirka s Aničkou však náhodně objeví ďábelský plán na zničení experimentu! Jirka je vržen do nebezpečného dobrodružství – na vzdálenou galaxii a do kvantového světa...

V roku 2019 stále nevieme, čo tvorí 95 % vesmíru. Napriek tomu, že za posledných sto rokov sme urobili úžasné objavy, stále platí známe sokratovské „Viem, že nič neviem“. Branislav Sitár, jadrový fyzik, bývalý viceprezident Európskej organizácie pre jadrový výskum CERN, nám vo svojej eseji odhaľuje súčasné záhady vesmíru a hmoty. V autobiografickej linke nás zároveň prevedie po svojej unikátnej kariére

Fascinujúci a poučný pohľad na to, čo o svete prezrádza moderná fyzika Kvantový fyzik, autor bestsellerov denníka The New York Times a moderátor spoločnosti BBC Jim Al-Khalili objasňuje základné objavy fyziky a umožňuje nám pochopiť, čo táto nesmierne dôležitá veda hovorí o vesmíre a podstate reality. Oboznámi nás so základnými predstavami o priestore, čase, energii a hmote a opíše tri piliere modernej

Podle Einsteinovy slavné rovnice E=mc2 lze veškerou hmotu popsat jako energii. Je všude a je vším. Vaclav Smil touto knihou předkládá poučený a ucelený přehled o podstatě energie a jejích různorodých formách i konverzích v čase a prostoru. Přibližuje klíčové role, jaké energie plnila ve vývoji naší planety, jak byla využívána v historii lidstva a jak se její význam proměnil v moderní společnosti. Praktický

Astronomie přináší neustále nové poznatky a zvyšující se počet čtenářů. Zájem o tuto problematiku podnítil autory k napsání druhého svazku \"Astronomie - 100+1 záludných otázek\". Kniha zodpovídá 101 otázek kolem dějících se procesů ve vesmíru. Opírá se o nejnovější poznatky v oboru. Napsaná je pro nadšené pozorovatele večerní oblohy i širokou veřejnost se zájmem o astronomii. Odpovědi na otázky ze

Az Utazás az idők végezetéig Brian Greene lélegzetelállító, felfedező útja a kozmoszban és kutatásának történetében. Az univerzum térben és időben egyaránt elképesztően hatalmas kiterjedésű, mégis úgy tűnik, mintha egyszerű és elegáns matematikai törvények irányítanák. Greene ezeket a törvényeket követve olyan utazásra hívja az olvasót, amely a Világegyetem kezdetétől a történet legvégső pillanatáig