Zdá sa, že dnes sa stáva osobitne významnou témou pre morálnu filozofiu. Katedra etiky a morálnej filozofie práve v súvislosti s týmto trendom, zorganizovala 30. septembra 2008 v priestoroch Filozofickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave medzinárodnú konferenciu s témou „Identita a identifikácia z pohľadu etiky“. Jednotlivé príspevky autorov a účastníkov konferencie mapujú buď základné problémové

Kellerova kniha je dílem výjimečného, přemýšlivého kazatele. Je to pozoruhodná publikace, ne náhodou jmenovaná Knihou roku 2008 časopisem World Magazine, která se posléze vyšplhala až na sedmou příčku žebříčku bestsellerů literatury faktu časopisu New York Times a autor se dokonce na čas stal nejprodávanějším spisovatelem). Kritika označila Kellera za „C. S. Lewise pro 21. století“ nikoliv náhodou:

Francúzsky spisovateľ a filozof v diele Rozprava o vedách a umeniach (za ktorú mu Dijonská akadémia v roku 1750 udelila prestížnu cenu) rozpútal proti vedám a umeniam boj, ktorý predznamenal jeho definitívny rozchod s vtedajšími, už vychýrenými mysliteľmi a ich doktrínami. V úvode ešte striktne neupiera vedám a umeniam blahodarné účinky, vzápätí sa však uchyľuje k obžalobe, že súčasné mravy nahradilo

Goethova Mysteria u nás vycházejí poprvé po osmdesáti letech. Čtenář v knize najde Goethovu skladbu v německém originále i v českém překladu Otokara Fischera, Goethův komentář k básni a také větší část přednášky Rudolfa Steinera, věnované Goethovým Mysteriím. Knihu doplňují ilustrace Rudolfa Michalíka a Aloise Bauera. Poutník Marek přichází k tajuplnému klášteru v horách, v němž žije dvanáct mužů,

Druhá svetová vojna nastavila krivé zrkadlo dovtedajšiemu európskemu vnímaniu slobody, rovnosti a bratstva. Aimé Césaire bol jedným z tých, ktorí sa vo frankofónnom svete podpísali pod spoločensko-umelecké hnutie négritude. Jeho zmyslom bola nová historická epocha, taká, v ktorej by sa ideály humanizmu a rovnosti rozšírili na všetkých ľudí. Toho nevyhnutnou podmienkou bolo prekonanie kolonializmu a

Kniha je paralelním vydáním německého originálu textu Martina Heideggera a českého překladu, který pořídil Jiří Němec. Překlad byl pro nynější třetí vydání důkladně redakčně prověřen a revidován. Historie tohoto prvního českého knižního překladu z díla německého filosofa Martina Heideggera (26. září 1889 – 26. května 1976) je vylíčena v komentáři. Překlad vyšel – s názvem O pravdě a Bytí – dosud dvakrát,

Tzv. osmá kniha Stromat je sbírka Klementových výpisků z filosofického zdroje, jehož ústředním tématem je teorie vědeckého důkazu, rozpracovaná na aristotelském základě a na pozadí protiskeptické polemiky. Kromě vlastní teorie důkazu zahrnuje též diskusi o metodě zkoumání, diairesi, definici a kategoriích a pojednání o příčinách. Řecko-české vydání, úvod, překlad a komentář M. Havrda. Součástí publikace

A kötet tartalma: - Nehéz nem szatírát írni (1929-31) - Beszélgetés az Akropoliszon (1930) - Nem mind arany ami réz (1956-1957)

Co je to inteligence? Mohou stroje myslet? Dokáží lidé myslící stroje zkonstruovat? A nejsou lidé právě takovými myslícími stroji? Tyto a podobné otázky si filozofové kladou přinejmenším od počátku novověku, ale ucelenou podobu jim dal až Alan Turing v polovině 20. století. Tento britský matematik se proslavil nejen svým podílem na rozluštění šifrovacího stroje Enigma, čímž významně přispěl k uspíšení

Problémy etiky II pokrývají důležitá témata spadající do morální (filosofické) psychologie, z nichž se řada (například filosofie emocí či filosofie literatury) mezitím rozvinula ve svébytnou oblast bádání. Texty prvního oddílu identifikují převládající paradigma v dobové etice a konfrontují je s pojmy dobrého života a dobrého charakteru. Druhý oddíl obsahuje texty poukazující na morální relevanci a

Kniha amerického ekofilosofa odhaluje hlubokou a tajuplnou závislost lidského poznání na přírodním prostředí, rozebírá příčiny, proč lidé postupně zpřetrhali svou pradávnou sounáležitost s oduševnělým světem přírody, a ukazuje možnosti, jak smyslový vztah k přírodě znovu obnovit. Tato přelomová práce současné ekologické filosofie a etiky otevírá nové výhledy nejen pro ekologii a filosofii, ale také

Monografie Pohyb řeči a místa nespojitosti: Postanalytické a neopragmatické iniciace v literární vědě se obrací k postanalytické a neopragmatické filosofii. Ty patří ke klíčovým proudům filosofického uvažování 20. století a jejich zaměření na otázky jazyka je úzce sbližuje s teorií literatury. Jednotlivé kapitoly ohledávají teorii řečových aktů (J. R. Searle, M. L. Prattová, J. H. Miller), termíny

Kniha přináší soubor promluv Adolfa Kajpra (1902–1959), jezuitského kněze, proslulého redaktora i publicisty a neméně věhlasného kazatele, jehož „služba slova“ měla velký vliv na katolické věřící i na veřejné mínění své doby. Vynesla mu obdiv a úctu, ale i zášť a pronásledování – byl vězněn v nacistických koncentračních táborech (1941–1945) i v komunistických žalářích (1950–1959), kde zemřel. Edice

V této knize se píše o touze najít hlubší smysl života, o hledání, jež započala před čtvrt stoletím a stále pokračují.

Otázka hodnot je u nás obecně zanedbávaným tématem, proto je ambicí autora vyvolat o nich debatu, jež by nepomíjela díla autorů, jako jsou Friedrich Nietzsche, Max Scheler, Nicolai Hartmann a Martin Heidegger. Každému z nich je věnována samostatná kapitola.

Rémi Brague nás přivádí k odmítnutí představy, podle níž moderní člověk žijící v „post-metafyzické“ době, která je kulturním dědictvím osvícenství, metafyziku nepotřebuje. Snaží se ukázat, že metafyzika není vágní „nadstavbou“ spočívající na jediném skutečném základu, dostupném ve formě vědami poznávané reality, nýbrž je nezbytná pro to, aby člověk pokládal život za dobro a chtěl ho nejen žít, ale

Sborník příspěvků z mezinárodní konference pořádané Husitskou teologicko fakultou - modernismus z hlediska křesťanského.

Štvrtý zväzok Senecových filozofických úvah završuje edíciu jeho prozaického diela. Dominantou tohto záverečného zväzku je slávna konsolácia alebo útecha - O duševním klidu.

Prvý diel rozsiahleho životopisu americkej filozofky a politologičky nemeckého pôvodu vrhá nové svetlo na celú jednu etapu intelektuálneho života 20. storočia. Kniha je dpolnená obrazovou prílohou a podrobnou bibliografiou diela Hannah Arendtovej.

Zbierka štúdií Josefa Piepera (1904 – 1997), filozofa, sociológa a teológa, vybraných zo zväzku kulturologických spisov jeho desaťzväzkového súborného diela, ktoré vyšlo v roku 2007 vo Felix Meiner Verlag. Autor sa v nich zaoberá témami, o kto­rých by sme pre ich aktuálnosť mali premýšľať aj na Sloven­sku: Povahou univerzitného vzdelávania; vzťahom teórie, tra­dície a kultu; skúsenosťami, ktoré sú