Co vlastně znamená být cizí, cítit se cize, být vnímán jako cizí? Transdisciplinárně pojatá publikace vysvětluje různé přístupy k fenoménu alterity (jinakosti) v sociálních vědách, psychoanalýze a filozofii od Hegela až po postkolonialismus. Kniha zohledňuje také teorie fantastična, imagologii, souvislosti alterity a překladu nebo perspektivu diferenčního feminismu. Díky širokému spektru přístupů umožňuje

Goethova Mysteria u nás vycházejí poprvé po osmdesáti letech. Čtenář v knize najde Goethovu skladbu v německém originále i v českém překladu Otokara Fischera, Goethův komentář k básni a také větší část přednášky Rudolfa Steinera, věnované Goethovým Mysteriím. Knihu doplňují ilustrace Rudolfa Michalíka a Aloise Bauera. Poutník Marek přichází k tajuplnému klášteru v horách, v němž žije dvanáct mužů,

Kolektivní studie Mudrosloví v archaických kulturách obsahuje sedm statí předních českých historiků náboženství, z nichž čtenář může získat přehled o počátcích, základních podobách a proměnách mudrosloví v sedmi vybraných archaických kulturách. Jednotlivé příspěvky mapují mudrosloví od jeho nejlidovějších a nejjednodušších projevů (jako jsou třeba přísloví) až po vysoké formy mudroslovných výroků a

Počiatkom i koncom všetkej filozofie je sloboda, formuluje F. W. J. Schelling. V duchu tohto hesla sa predkladaná kniha venuje otázke po význame pojmu slobody. Východiskovým bodom k tomuto skúmaniu je podrobne sledovaný Heideggerov motív slobody z rokov 1927 1930. Z neho sa ukazuje, že zmysel slobody bazíruje na rozličnosti, ktorá neznamená len rôznosť jej výrazov, ako napr. ten existenciálny, či transcendentálny,

Monografie Stvoření, nebo příroda? je badatelskou sondou do intelektuálních dějin evropské kultury v oblasti výkladu přírody. Zaměřuje se na období raného novověku mezi patnáctým a sedmnáctým stoletím a o tématu přírody pojednává v průsečíku tehdejších obrazů světa i člověka, pojmů a metod tak, jak je chápaly a jak s nimi pracovaly teologie propojená s filosofií a nová přírodní věda. Základní epistemologická

Aké má postavenie novotomistická filozofia v dnešnom filozofickom myslení, osobitne v krestansky orientovanej filozofii? Je dnes ešte aktuálna? Co môže znamenat pre súcasného cloveka a jeho kultúru? Môže pozitívne prispiet k filozofii budúcnosti? Ak áno, akým spôsobom a akými ideami. Tieto a im podobné otázky si kladie autor tohto diela a hladá na ne aj pomocou iných bádatelov plausibilnú odpoved.

V pozůstalosti významného českého filosofa Václava Navrátila (19041961), z jehož díla nakladatelství Torst již vydalo obsáhlý výbor O smutku, lásce a jiných věcech, autora pohybujícího se ve svých textech na pomezí filosofie, krásné literatury a teorie moderního umění, zůstala zásadní nevydaná práce s názvem Umění a metafyzika, napsaná ve čtyřicátých letech 20. století. K vydání ji připravil, dalšími

Maďarská filosofka Ágnes Hellerová (nar. 1929) patří ke světově uznávaným představitelům tzv. Budapešťské školy, kterou založil její učitel György Lukács. Pod jeho vlivem se profilovala marxisticky, od 50. let 20. století se však od pojetí marxismu jako ideologie vzdaluje (zejména pro nadřazení ideologie nad potřeby a autonomii lidí a deterministické pojetí dějin). V roce 1977 odešla do emigrace nejprve

Řecké slovo gnósis znamená „poznání“, které se podle gnostiků týkalo především odhalení skutečné povahy pozemského světa a vlastní spřízněnosti se světem božským. Úkolem člověka je svou božskou část „probudit“, a otevřít si tak možnost pro opravdovou spásu (která představovala návrat do světa božského). Gnostické interpretace se napájely z mnoha tradic (náboženských, filosofických i mytologických),

Kniha je prvým knižným prekladom Levinasa do slovenčiny. Obsahuje štyri prednášky (Voči blížnemu, Pokušenie pokušenia, Zem zasľúbená alebo zem dovolená, Strý ako svet), prednesené v rokoch 1963-1966 na kolokviu židovských intelektuálov v Paríži. Tieto talmudické komentáre sú, ako hovorí Levinas, pokusom preložiť židovské myslenie do jazyka súčastnosti. To znamená, že na jednej strane objasňujú prostredníctvom

Úspěch je magické slovo, které se stalo zvláštním zaklínadlem nejen moderní doby. Lidé jej obdivují stejnou měrou, jako mnohdy závidí. Ať si to uvědomuje a připouští nebo ne, úspěch chce mít většina lidí. Pro každého z nás ovšem může znamenat něco zcela jiného, společenské postavení, vítězství, peníze nebo překonanou nemoc. Tato výpravná kniha volně navazuje na předchozí titul Poznej sám sebe - tajemství

Kniha Ladislava Tkáčika, pedagóga katedry filozofie, „Príspevok Emmanuela Lévinasa k fenomenológii daru“ zodpovedá nadpisu: Ide o text so skromnou ambíciou byť príspevkom. Nesnaží sa pokryť celé pole problematiky daru či darovania, no snaží sa byť verný fenomenologickému prístupu. Autor začína text etymologickými poznámkami, vďaka ktorým predbežne načrtáva zastreté významy termínu „dar“ a pokračuje

John Stuart Mill’s \"On Liberty\" was first published in 1859. In the 21st century this text confirms Socrates’ claim that \"it is only the life of true philosophy that scorns the life of political ambition\" (Plato’s Republic, 521). Mill’s thinking about freedom in civic and social life examines fundamental principles shared among conservative, liberal, and radical politicians.

Epictetus was born a slave, and became one of the most influential Stoic philosophers. Stoicism is the attitude allowing one to free oneself from the unnecessary suffering that arises from anxiety about events that are beyond our control; therefore, it can be of tremendous importance in one\'s life. According to Epictetus, our own actions and attitudes are the only thing in our control; whatever else

Ak si často kladiete otázky: Čím to je, že je náš svet taký, aký je? Prečo môžeme čas merať, ale nemôžeme ho zastaviť? Je biologická evolúcia usmernená a ak áno, kam smeruje? Čo je to vlastne ľudské vedomie, ako sa odlišuje od ľudskej mysle a duše? Ako sú vo vesmíre rozložené a dokedy pretrvávajú vesmírne civilizácie? tak je to kniha pre vás. Nie je najtenšia, ani sa nečíta ľahko. Pre odhalenie všetkých

Az Antikrisztusban Nietzsche - annak ellenére, hogy művét a főbb európai nyelveken ő egyenként milliós példányszámban szerette volna megjelentetni, ami enyhén szólva ellentmond az Előszó kezdősorának, hogy a mű \"azokhoz szól, kiknek száma a legkevesebb\" - egy, a világból távozó ember és gondolkodó benyomását kelti; radikálisan eltávolodik kora - és a mi korunk - mindhárom jelentős eszmerendszerétől:

Kniha Karla Sládka se pokouší velmi čtivým a přesto řemeslně zdatným způsobem o uchopení ruské spirituality 19. století a první poloviny 20. století. Text, který rozebírá náročné otázky, je psán velmi přesvědčivě a s patřičnou akribií. Autor se soustředí na nejznámější a nejvlivnější autory a osobnosti zvoleného období. Mezi duchovními otci ruských teologů 20. století si vybírá Dostojevského a Solovjova;

Thomas Hobbes a 17. századi filozófia egyik kulcsfigurája. Mesterműve, az 1651-ben írt Leviatán, a modern államelméletek alapműve. Leviatán a közakaratot képviselő állam, mégpedig az ésszerű polgári állam modellje, amelynek hatalma korlátlan, de csak addig, amíg valóban képes megvédeni azokat, akiknek a nevében és megbízásából fellép. Hobbes fejtegetéseiben a védelem és az engedelmesség kölcsönös összefüggéseit

Psychiatr a neurolog V. E. Frankl a židovský teolog P. Lapide vedli v roce 1984 ve Vídni mezioborový dialog o spáse a uzdravení člověka. Výsledky jejich diskuze doposud nebyly publikovány. Zvláštností tohoto svazku je především snaha obou autorů zcela se otevřít perspektivě té druhé disciplíny a její vědění využít ve službách hledání pravdy. Oba diskutující se přitom neustále potkávají ve svých osobních

Sborník příspěvků z mezinárodní konference pořádané Husitskou teologicko fakultou - modernismus z hlediska křesťanského.