Otázka, co bylo před velkým třeskem, nedá spát mnoha lidem, vědcům i laikům. Všichni v zásadě tušíme, co to velký třesk vlastně je, ale nevíme, jak se z této hypotézy stal obecně přijímaný model. Model, který navíc nedokáže říct, jestli vesmíru, kter ý pozorujeme a zkoumáme, něco předcházelo. Brian Clegg ve své knize zkoumá historii této pozoruhodné představy. Zabývá se samozřejmě i jinými koncepty

A Harvard egyik legjobb csillagásza elénk tárja vitákat kiváltó elméletét arról, hogy a naprendszerünket nemrégiben egy távoli csillagrendszerben élő, fejlett földön kívüli civilizáció látogatta meg. 2017 végén egy hawaii obszervatórium kutatói megpillantottak egy objektumot, amely a naprendszerünk belsejében száguldott, méghozzá olyan gyorsan, hogy csak egy másik csillagról érkezhetett. Avi Loeb,

The new book from the bestselling author of Seven Brief Lessons on Physics and The Order of Time \'Rovelli\'s most beautiful book yet. . . unforgettable\' The Times \'A triumph . . . we are left in a world that is not disenchanted by science, but even more magical\' Financial Times In June 1925, twenty-three-year-old Werner Heisenberg, suffering from hay fever, retreated to a treeless, wind-battered

Vďaka nadšeným, fundovaným a jasne formulovaným názorom na stav súčasnej vedy a poznatkov o vesmíre vznikla na sociálnych sieťach amerického astrofyzika Neila deGrasse Tysona jedna z najväčších internetových skupín nasledovateľov. V tejto knihe zverejňuje svoju korešpondenciu s ľuďmi z celého sveta, ktorí ho oslovili pri hľadaní odpovedí na najrozmanitejšie otázky súčasnosti. V zbierke 101 starostlivo

Je možné, že celé ľudstvo by sa mohlo vtesnať do priestoru veľkého ako kocka cukru? Mohla by explózia jediného komára vyhladiť život na Zemi? Čo všetko potrebujeme na zostrojenie stroja času? Aj na tieto otázky odpovedá obľúbený britský spisovateľ a popularizátor vedy Marcus Chown vo svojej knihe. Predstavuje 50 nesmierne zaujímavých, niekedy priam úžas vzbudzujúcich vedeckých faktov z oblasti biológie,

Název satirické i populárně vědecké knihy amerického astronoma Erica Schulmana nepřehlédnutelně odkazuje ke slavné knize Stephena W. Hawkinga Stručná historie času. Od velkého třesku k černým dírám (1988, česky 1991), která představuje reprezentativní a bravurně napsanou naučnou knihu o vzniku a vývoji vesmíru. Schulmanovo gesto je zcela jistě výrazem obdivu ke kolegovi. Stojí přitom za to přečíst

Pozorovanie, výskum a znázorňovanie nočnej oblohy je veľkou výzvou pre ľudstvo už od čias starých Egypťanov a Babylončanov. Táto kniha predstavuje najslávnejšie, najvzácnejšie a najpôsobivejšie hviezdne atlasy, aké vznikli od 16. do 19. storočia. Nádherné mapy známych i menej známych súhvezdí sú dôkazom, ako sa vyvíjalo poznanie vesmíru v minulosti. Ich podobu určovali fantastické vysvetlenia nebeských

Kniha Astronomická měření je odrazem podstatné části přednášky Základy astronomie a astrofyziky, tradičně konané na Astronomickém ústavu MFF UK. Cílem je naučit studenty správně uvažovat o dvou věcech: co se přesně měří a jaká je nejistota měření. Na úvod jsou zařazeny kapitoly o statistice, optice, difrakci a atmosféře, které jsou určitými prerekvizitami dalšího výkladu. Po přehledu dalekohledů a

Pojem zlatý řez zavedl v 19. století německý filosof Adolf Zeising. Je to číslo, jež označujeme písmenem ? (fí) na počest řeckého sochaře Feidiáse. Zlatý řez znají lidé od starověku (Cheopsova pyramida, Šalamounův chrám, románské kostely), do módy přišel opět v době renesance, jak dosvědčuje Pacioliho dílo De divina proportione s ilustracemi Leonarda da Vinci. V 19. století zkoumal Adolf Zeising tuto

Preklad vedeckého denníka Maximiliána Hella, písaný počas cesty a pobytu na ostrove Vardo. V denníku zaznamenáva merania uskutočňované počas spomínanej polárnej expedície – určenie výšky svetového pólu a jednotlivých hviezd v rôznych severských destináciách, meranie magnetickej odchýlky, pozorovanie polárnych žiar, meteorologické pozorovania a vykonávanie časových korekcií. Predovšetkým sú však informácie

Ústředním tématem Smolinovy knihy je názor, z jistého úhlu pohledu revoluční, že čas je skutečný – revoluční ve srovnání s tradičním vědeckým postojem, že čas je, řečeno s Einsteinem, jen „tvrdohlavě přetrvávající iluze“. Smolin tvrdí, že fyzikové mylně zavrhli skutečnost času, protože zaměňují své matematické modely – které času nepodléhají, protože se týkají se neexistujících abstrakcí – se skutečností.

Keď prvý raz vyšla kniha S. Hawkinga Stručná história času, vzbudila nemalý rozruch. Popularitu jej vytvorili nielen zaujímavé odborné názory autora, ale aj jeho pozoruhodný osud. Jeho myšlienky prenikli ponad neohraničenosť vesmíru a času, aby odkryli ich tajomstvá. Cieľom knihy Ešte stručnejšia história času je sprístupniť myšlienky autorov najširšej verejnosti, predovšetkým mladým ľuďom.

Astronomie je skvělé hobby. Věnujte pozornost zázrakům vesmíru, které častokrát můžeme zažít na noční obloze při pozorování pouhým okem, dalekohledem nebo prostřednictvím hledáčku či displeje fotoaparátu. Mnoho nebeských objektů a jevů můžeme pozorovat pouhým okem, stačí se na to jen soustředit. Pro jiná pozorování už potřebujeme optické pomůcky. V této knize vám poskytneme informace o tom, které objekty

Ako jeden z mála dnešných významných vedcov, ktorí prekročili priepasť medzi vedou a bežnou kultúrou, opisuje Krauss ohromujúco krásne experimentálne pozorovania a šokujúce nové teórie, ktoré demonštrujú nielen to, že niečo môže vzniknúť z ničoho, ale aj že niečo z ničoho vzniká vždy. V knihe Vesmír z ničoho s novým predslovom o význame objavu Higgsovej častice využíva Krauss typický sarkastický humor

Známý soudobý teoretický fyzik a nadšený popularizátor vědy Carlo Rovelli se ve své knize zaměřuje na zrod a interpretaci snad nejpozoruhodnější fyzikální teorie všech dob – kvantové mechaniky. Její základy položil Werner Heisenberg na odloučeném ostrově Helgoland v polovině 20. let minulého století a poznatky teorie se dodnes vymykají našim zažitým představám o fungování fyzikálního světa. Vědci se

Příběh fyziky je komplikovaný a dobrodružný. Po staletí se fyzikové noří stále hloub do tajemství přírody, vyvíjejí nové přístroje, které pomáhají některá tajemství rozluštit a jindy zas vedou k objevení nových záhad. Ve dvacátém století se tento příběh nesmírně zrychlil. Vědci pronikli do hlubin vesmíru i k subatomárním stavebním prvkům hmoty. Definovali, jaké síly vládnou mikrokosmu i makrokosmu,

Iónské archaické kosmologie patří mezi nejstarší výklady univerza. Představují pojetí Země, nebe a nebeských těles, které předložili na počátku filosofie v 6. století př. Kr. iónští myslitelé: Míléťané Thalés, Anaximandros a Anaximenés, dále Xenofanés z Kolofónu a Hérakleitos z Efesu. Kosmologie iónských archaických myslitelů však můžeme poznávat téměř výhradně až z referátů pozdních autorů. Přestože

Čo je kvantová fyzika, ako ju objavili a čo vypovedá o nás? Odpoveď na tieto otázky formuluje Carlo Rovelli s preňho typickou filozofickou a kultúrnou hĺbkou, pričom jeho texty zostávajú jasné, výstižné a často priam lyrické. Začína opisom zrodu kvantovej fyziky na fascinujúcom ostrove bez stromov Helgoland v Severnom mori, kde sa mladý Werner Heisenberg liečil zo sennej nádchy. Práve tam prvý raz

ZAUJÍMAVÝ, INŠPIRATÍVNY, BA AŽ NEUVERITEĽNÝ PRÍBEH O ODHAĽOVANÍ TAJOMSTIEV VESMÍRU Keď sa v noci pozriete na bezoblačnú oblohu, uvidíte tisíce žiarivých hviezd (ak máte dobrý zrak, tak až 4 500), z ktorých každá má svoj príbeh. Astronóm a spisovateľ Giles Sparrow si z nich vybral 21 (a pridal aj 3 nehviezdne objekty, ktoré nie sú z Mliečnej cesty, ale za jasnej noci ich možno zachytiť voľným okom),

\"A Giorgio Parisinek odaítélt Nobel-díj egy rendkívüli tudóst jutalmaz, és visszaigazolja az olasz elméleti fizikai iskola kiemelkedő színvonalát.\" CARLO ROVELLI Önmagukat látszólag minden törvényszerűség alól kivonó kísérleti valóságok, magát a tudóst is meglepő felfedezésekhez vezető kutatások, a fizikai és matematikai intuíció felvillantása - ez az a világ, amelyet Giorgio Parisi több mint ötven