Kniha se zaměřuje na významné dějinněfilosofické pokusy o zformulování univerzalistické koncepce etiky. Analyzuje hodnotovou etiku, Brentanovu školu, Patočkovo pojetí duchovního člověka apod., a to vše v souvislosti s postulátem nepodmíněné platnosti lidských práv. Z pohledu obecné etické a axiologické problematiky se rovněž zabývá diskurzem probíhajícím v současné ekologické filosofii. Klade si otázku,

Kniha se zaměřuje na teorii zkušenosti u Immanuela Kanta a Edmunda Husserla, dvou velkých postav novověké filosofie. Ačkoli jde o dva klasické myslitele, kteří svou vlastní filosofickou pozici označovali shodně jako transcendentální idealismus, bylo pokusů o jejich systematické srovnání v dosavadní literatuře učiněno zatím jen minimum. Kniha je proto významným příspěvkem nejen k této dosud málo zpracované

V současném světě dochází ke změně pohledu na liberální demokracii. Přestává platit obecná politická a kulturní shoda na tom, že liberální demokracie představuje završení dějin, že společenská individualizace je tím nejlepším a nezrušitelným principem, kdežto kolektivní identity jsou věcí minulosti.

Práca predstavuje súbor dvadsiatich recenzií, publikovaných autorom v dlhšom časovom oblúku rokov 1990 - 2006 v časopise Filozofia. Objektom autorových recenzií boli vedecké práce, publikované v knižnej podobe, či už charakterom monografií, resp. monografických zborníkov.

„Krátké druhé století“, tedy éra pěti „dobrých císařů“ od Nervy po Marka Aurelia (96-180), představuje cosi jako římský biedermeier. Říše je „hotova“ a stabilizována, kultura se obrací k soukromému životu a k idealizované minulosti.

Co je akademická svoboda? – Jaký je její smysl?

Protože česká komeniologie a intelektuální historie dosud postrádají komplexnější monografické pojednání o vztahu Komenský – Bacon, je cílem této knihy přiblížit koncepci reformy (respektive obnovy) vědění obsaženou v dílech obou jmenovaných osobností – českého teologa, filozofa a pedagogického reformátora Jana Amose Komenského (1592–1670) a anglického filozofa a státníka Francise Bacona (1561–1626).

Je možné myslet dobré jednání v deterministicky určeném světě? Existují obecně platné morální zákony, které nám pomohou při vlastním rozhodování nebo při posuzování činů druhých lidí?

Predkladaná publikácia sa zaoberá otázkou, čím všetkým , a či vôbec, môže filozofia, a zvlášť filozofická antropológia, prispieť k poznaniu človeka a kde naopak musela v riešení uvedenej otázky prenechať iniciatívu konkurenčným diskurzom. Cieľom autora bolo vrátiť filozofickej antropológiijej predošlý lesk a opätovne ju ustáliť v určitých filozoficky relevantných hraniciach.

Nietzcheho dielo Tak vravel Zarathustra obsahuje kritiky morálky založenej na kritike človeka ako indivídua s deformovanými vlastnosťami, ktoré z neho robia baránka namiesto dravého vtáka. Cieľom má by nadčlovek, ktorého obraz je filozofický mýtus individualistu konajúceho mimo akýchkoľvek noriem a princípov.

První dílo francouzské filosofky, teoložky a odborářky představuje sborník zdánlivě neuspořádaných úvah, myšlenek a aforismů, které však tvoří promyšlený celek, tematicky rozdělený do 39 oddílů, jejichž základními stavebními kameny jsou zlo, láska, prázdnota, oproštění, vůle, Bůh, ateismus, krása, spravedlnost, smysl života. Formulace se vyznačují přímostí, provázaností, až obsesivní \"wittgensteinovskou\"

Súbor štúdií sa pohybuje v problémovej sfére, ktorá spája tradičnú filozofickú oblasť epistemológie, poznania a znalosti a oblasť komunikácie a sémiotiky.

Leccos nasvědčuje tomu, že se znovu probouzí zájem o fenomén komunistické řeči, což patrně souvisí s nástupem nové generace, která už se starým režimem nemá přímou zkušenost. Na druhé straně je z mnoha rozličných hledisek patrné, že se česká společnost stále ještě s obdobím komunistického panství, zvláště s jeho podobou „normalizační“, náležitě nevyrovnala (vyrovnání zde chápu jako integraci do naší

Tři studie věnované Homérově Iliadě, Euripidovým Bakchantkám a Platónovu dialogu Symposion. Autor v nich ukazuje způsob, jakýmřecká poetika využívala při formování svých básnických mýtů jejich původního rituálního pozadí.

Vizionář a vědec Peter Russell ve své knize Okno v čase odvážně nastoluje hlavní duchovní výzvu naší doby — možnou transformacinašeho vědomí na vyšší úroveň. V čase vrcholící globální krize, obav z ekologické katastrofy a politického chaosu nám přináší nadějné poselství.

Latinsko-české vydanie základnej stredovekej encyklopédie. Dvanásta kniha obsahuje poznatky starovekých a ranostredovekých prírodovedcov.

Původní monografie uvádějící do myšlení německého filosofa a literárního kritika Waltera Benjamina prostřednictvím interpretace jeho filosofie jazyka.

Tato práce stručnou a uspořádanou formou předkládá filozofii stvoření, jež tvoří základ Swedenborgových teologických spisů. Swedenborg vysvětluje podstatu Boha, stvoření a lidstva v pojmech Božské Lásky a Moudrosti, což jsou dva základní aspekty Božské podstaty a dvě základní kosmické síly.

Jednou z nejpropracovanějších oblastí filosofie a teologie Tomáše Akvinského je bezpochyby etika. Po Aristotelově vzoru Tomáš rozvíjí \"vědu o dobrém životě\" na základě ctností. Etika pro něj tedy neznamená pouze probírání zákonů nebo teorií. Je to plně praktická disciplína, která má vést člověka k reálné změně k lepšímu. K nejvýznamnějším Tomášovým spisům o etice patří - kromě komentáře k Aristotelově

Kniha se snaží prozkoumat a srovnat základní rysy diskuse o kauzalitě, jež se rozvinula mezi dvěma velkými - a v minulosti do značné míry znepřátelenými - filosofickými proudy 20. století, novotomismem a analytickou filosofií. Oba tyto směry prošly v průběhu 20. století výraznou proměnou. Novotomismus, který byl dominantní od poloviny 19. do poloviny 20. století především v seminářích a na teologických