Cickányugatás, haspókháló, körömpörkölt, ősláp és zsarátnok. Mi köti össze ezeket a szavakat? A magyar nyelv lenyűgöző játékossága és az Anya – nyelv – mester nyelvi-logikai feladatgyűjtemény. A kötet mindenkihez szól, aki szívesen gondolkodik nyelvi fejtörőkön, aki szereti a szokatlan nyelvi és logikai kihívásokat. Az ötletes és szellemes nyelvi fejtörők megoldása egyaránt csiszolja a gyerekek és

Alexandr Sommer Batěk (18741944) byl učitelem, vynálezcem a šiřitelem vzdělanosti. Pro některé podivín, pro některé obraz své doby, každopádně člověk lidsky čistý a nadšený pro pravdu a poznání. Jeho posledním příspěvkem světu byl obrazový jazyk neoglyfy. V roce 1930 představil Batěk tento systém znaků, který měl být univerzálním písmem čitelným ve všech jazycích. Tato kniha popisuje základní milníky

Monografie je věnována problematice skládání komplimentů v češtině. Vychází z podrobného rozboru nahrávek soukromé neformální komunikace mezi rodinnými příslušníky a přáteli. Na základě analýzy více než sedmdesáti komplimentových sekvencí jsou popsány komunikační funkce komplimentů i jejich lexikální, morfologické a syntaktické prostředky, představeny jsou taktéž prostředky neverbální. Jelikož publikace

Cieľom sond do slovenskej literatúry 20. storočia je nanovo prečítať texty kľúčových autorov (od Vajanského po súčasnosť), nakoľko adekvátne čítanie je dôležité pre aktuálne poznanie ich diela a umožňuje položiť si otázku, aké sú základné kultúrnohistorické, literárnohistorické a historickopoetologické koordináty slovenskej literatúry 20. storočia. Predkladaná lektúra textov jednotlivých autorov ukazuje,

Ján Smrek sa popri vydávaní časopisu Elán odhodlal v roku 1941 na ďalší, vo vojnových časoch ekonomicky veľmi odvážny čin – vydávanie kvalitnej knižnej série, ktorú nazval Komorná knižnica. Podarilo sa mu vytvoriť koncept, ktorý prežil nielen vojnu a ustanovenie nového režimu, ale nakoniec aj svojho tvorcu. V slovenskej kultúre zarezonovala tak silno, že našla svojich nasledovateľov a stala sa predmetom

V prvej časti knihy sa autor venuje obdobiu \"normalizácie\" (v živote intelektuála i v literatúre a v literárnej vede). V druhej portrétom, úvahám a kritickej reflexii viacerých kultúrnych javov. Treťou časťou sú rozhovory (a anketa) o rozličných kultúrnych a spoločenských problémoch v širokom zmysle slova.

Monografia významného jazykovedca, špecialistu na syntax, si kladie za cieľ zhrnúť základné poznatky o podstate vety. Popri základnej gramatickej úrovni sa podrobne zaoberá sémantickou a obsahovou štruktúrou vety, ale i jej modálnou a emocionálnou stránkou, porovnaniu slovosledu v syntagme a vo vete, prostriedkom prispievajúcim k organickému zapojeniu vety do textu. Takto komplexne spracované dielo

Nakladatelství VUTIUM představuje ikonické dílo jednoho ze zakladatelů moderní lingvistiky M. A. K. Hallidaye Jazyk jako sociální sémiotika. Společenská interpretace jazyka a významu. Práce poprvé vyšla v roce 1979 pod názvem Language as Social Semiotic. The Social Interpretation of Language and Meaning. Na prvním českém vydání knihy se podílela dr. Alena Rada, Hallidayova žačka žijící v Austrálii

Kniha se zabývá mediálními a textuálními vlastnostmi hypertextů v situaci, kdy se stále častěji setkáváme s komunikáty, které obsahují celou řadu prvků připisovaných formě hypertextu, a kdy celkově dochází k nárůstu výskytu elektronických textů, které si osvojují hypermediální logiku uspořádání informací. Na první pohled to tak vypadá, že se konečně začínají naplňovat více než šedesát let staré teorie

Nemusíte vědět, kde je v Praze Grébovka, Kanálka, Míčovna, Portheimka, Platýz, Strakovka, přeražený Ďáblův sloup, kaple Nalezení sv. Kříže, kašna s delfíny, pomník Františka I., nemusíte vědět, kde bylo Ernestinum nebo Eggenberg. Stačí, když to ví šlechti

\"Szótárunkat azok számára készítettük - napjaink oly sok igénytelen nyelvi megnyilvánulásaival tudatosan szembe helyezkedve -, akinek fontos az egyéni önkifejezés, akiknek lényeges gondolataik megközelítően pontos, érthető és nem utolsósorban stílusos kifejezése, történjék az szóban vagy írásban: levélpapír fölött vagy számítógép előtt. Kötetünk több mint 9000 címszó alá csoportosítva mintegy 70 ezer

Dvacátý druhý díl dosud nepřekonané původní české encyklopedie.

Základní dílo myšlení o literatuře, zabývající se vztahy mezi autorem, literaturou a skutečností v jejich ambivalentní jednotě.

Kniha se zaměřuje na proměnu západního myšlení, která nastala na přelomu 18. a 19. století v důsledku poznávání starobylé indické kultury. Napětí mezi sanskrtem a hebrejštinou bylo výrazným tématem intelektuálního života tehdejší západní společnosti. Zrodila se vize jednotného árijského (indoevropského) společenství, jež byla shledána nosnou pro konstrukci moderní identity západní civilizace.

Články Františka Konečného z prostějovského časopisu Štafeta.

Kniha se věnuje třem zásadním etapám v historii novočeské textové kritiky: zaprvé období přelomu 19. a 20. století, v němž textová kritika postupně získávala odborný rámec a kdy současně dochází k prvním máchovským edičním sporům, zadruhé době sporů o míru aktualizace textů novočeské literatury a o zásady ediční práce ve 30. a 40. letech a zatřetí éře poválečných bezručovských polemik s těžištěm mezi

Nejen studentům určení kniha představuje v mnoha vrstvách devatenácté století ve francouzské literatuře od romantismu po symbolismus. Teoretické pasáže o směrech a autorech jsou prokládány úryvky z děl v nejlepších českých překladech. Vodítka a otázky k úryvkům, určené čtenářům i vyučujícím, jsou ideální cestou k interpretaci textu a správnému vnímání literatury. Přeložili Aleš Pohorský, Jiří Našinec,

Kniha pojednává o vztahu mezi literárním psaním a ornamentem. Propojuje tak literárněteoretickou a literárněhistorickou problematiku s uměnovědnou, především vizuální oblastí. Ornament tu není nahlížen tradičně jako pouhá ozdoba, doplněk či nahodilý prvek libovolně připojený k nějakému pomyslnému celku, nýbrž jako figura umožňující zkoumání literárního psaní z hlediska jeho vizuality a pohybu. Tento

Kniha představuje jeden z nejpodstatnějších příspěvků německé naratologie světové literární teorii. Základní metodou badatelky je teorie vyprávění, tedy teorie, která má v Německu hluboké kořeny (Friedemannová, Petch, Hamburgerová, Stanzel, Nünning ad.) a s jejíž pomocí se Cohnová pokouší odpovědět na jednu z nejprimárnějších otázek literární teorie: Co odlišuje fikční vyprávění (tedy epické umělecké

Publikace je věnována lingvistické analýze současné mluvené češtiny. Pokouší se nalézt odpověď na otázku, proč běžně mluvený jazyk proniká (hlavně v posledních dvou desetiletích) do psaných žánrů, spjatých tradičně se spisovným jazykem, do žánrů medi álních i do žánrů vyvolaných k životu moderními komunikačními technologiemi. Předmětem analýz jsou autentické mluvené rozhovory mediální, od politických