Egy magával ragadó, átfogó mű Hitler híres - és hírhedt - magánhadseregének, a Waffen-SS-nek a történetéről A Waffen-SS Heinrich Himmler SS-ének katonai szárnya és egyben a XX. század egyik legrettegettebb hadserege volt. Rövid története során a Waffen-SS elit hadosztályai híresek lettek katonai kiválóságukról, ám a harctéri teljesítményüket beárnyékolták az ellenséges katonákkal és civilekkel szemben

V noci z 5. na 6. dubna 1945 se na ostrově Texel u nizozemských břehů vzbouřili Gruzínci, kteří sloužili ve wehrmachtu. Noži a bodáky tehdy zmasakrovali 400 německých vojáků ze stejné jednotky. Rozzuřený Hitler přikázal ostrov získat zpět. Výsledkem byly několik týdnů trvající nemilosrdné boje, které vešly do dějin jako poslední evropská bitva druhé světové války. Zkušený britský historik a novinář

V prvý deň nástupu Winstona Churchilla do úradu britského premiéra Hitler napadol Holandsko a Belgicko. Rozpadnuté Československo už bolo plne v moci nacistov a ich domácich prisluhovačov. Briti čelili smrteľnému nebezpečenstvu: ak sa im nepodarí urýchlene evakuovať svoju armádu z Dunkirku, Hitlerovi už nebude nič stáť v ceste a nemecké vojská budú pochodovať po Trafalgar Square. A potom nasledovalo

Drážďany - město Čechům vždycky blízké, kdysi pro svou krásu nazývané Florencie na Labi. Dva cyklisté, kteří tam pravidelně opakují cestu na kolech, představují dva rozdílné lidské světy. Ten starší hledá zapomenutý čas a připomíná si život ve městě fotografiemi a vzpomínkami svých rodičů a prarodičů, a druhý, mladší, žije přítomností. Vyprávění se na jedné straně stává neobvyklým průvodcem městem

Proč v Československu vyrovnání s holokaustem začalo později a postupovalo jen zdráhavě? Dodnes se tvrdošíjně udržuje představa, že za to byl zodpovědný zejména komunistický režim, který holokaust tabuizoval. Peter Hallama namísto tohoto zjednodušeného vysvětlení na základě detailního studia pramenů analyzuje podmínky a možnosti jeho připomínání v době od konce druhé světové války do konce státního

„Oděské předmostí“ je pokračováním knihy „Psáno na tanku“. Autor zde vypravuje o téměř sedmdesátidenní obraně města Oděsy u jehož bran byla svedena jedna z prvních bitev druhé světové války, která rozbila mýtus o bleskovém obsazení Sovětského svazu. Oděsa byla Němci nejprve bombardována a i přes její obranu byla 16. října 1941 po ústupu sovětských vojsk na Krym obsazena německou armádou. Rudá armáda

A kötet a budapesti népbíróság egyik legelső ügyének, Dely Piroska esetének krimiszerűen izgalmas elemzésén keresztül ad képet a második világháborút követő igazságszolgáltatás természetéről, valamint a nők szélsőséges radikális politikai mozgalmakban való részvételéről, részletesen szólva a nők elkövetővé válásáról, valamint a háború utáni emlékezetük kialakulásáról. A női elkövetők eddig láthatatlanok

Z vyprávění o dramatech druhé světové války jako by se vytrácel její tragický začátek, a sice přepadení Polska jednotkami wehrmachtu, zoufalý boj pěšáků a jezdců s drtivou přesilou tanků a letadel, ale zejména fakt, že na východní hranici krvácejícího Polska číhala vojska Rudé armády, aby mu vrazila dýku do zad překvapivým útokem. Spojenecká Francie a Velká Británie nečinně přihlížely. Byl to podivný

Kniha Pašeráci knih se opírá o rozsáhlý průzkum archivních materiálů a vzpomínky pamětníků. Popisuje téměř neuvěřitelnou historii čtyřicítky vězňů z vilenského ghetta, kteří zachránili tisíce vzácných židovských knih a rukopisů před nacisty a pak i před sovětskou mocí. Tito lidé byli členy tzv. „papírové brigády“, kterou nacisté sestavili z židovských literátů a intelektuálů a která měla za úkol třídit

Erich von Mainstein (1887-1973), vlastním jménem Erich von Lewinski, patřil mezi nejvýznamnější stratégy a vojevůdce druhé světové války. Přesto se jeho názorové rozpory s Hitlerem na operativní velení na východě staly nepřekonatelnými a Mainstein byl pro svou kritiku velení wehrmachtu zbaven v březnu 1944 své velitelské funkce… Mainsteinovo srozumitelné a poutavé svědectví o válečných událostech a

„Szent Vencel, Husz János és Tomáš Masaryk népe nem lesz rabszolgák nemzete.” 1938. szeptember 30-án Neville Chamberlain brit miniszterelnök Adolf Hitler német kancellárral folytatott müncheni tárgyalásáról hazaérkezett Londonba. A repülőgép lépcsőjéről emelte magasba azt a papírlapot, amelyet ő is, a Führer is aláírt: ebben megígérték, Nagy-Britannia és Németország soha többé nem visel háborút egymás

Kniha významného britského historika je jedním z ojedinělých děl, které popisují tuto klíčovou událost českých a evropských dějin z pohledu Velké Británie. Odráží doznívající traumata první světové války a obavy z nového konfliktu, kterému měla zabránit dohoda, spojovaná později se zradou a opuštěním spojence. Pohnutky aktérů a okolnosti byly samozřejmě mnohem složitější, ale pro českého čtenáře poskytuje

Miben különbözött a Horthy-korszak államvédelme az azt megelőző és az utána következő korszakok politikai rendőrségétől? Miért éppen a politikai baloldalt tartotta a rendszer a legfőbb állambiztonsági veszélyforrásnak? Miként befolyásolták a kormányzati körök a nyomozásokat, és hogyan változott meg a detektívek munkája a szűk negyedszázad alatt? És milyen viszonyban volt a rendőrség politikai osztálya

Bomba je poslední knihou, kterou známý lingvista a sociální aktivista Howard Zinn stihl vydat před svou smrtí v roce 2010 a pro samotného Howarda tato kniha byla jednou z nejdůležitějších, které napsal a zároveň nejvíce osobní. Na základě vlastních vzpomínek, kdy za druhé světové války jako pilot bombardéru shazoval bomby i nad Československem, promlouvá vůči oficiálnímu výkladu dějin a apeluje na

Publikace je historickou studií o největším koncentračním táboře na území Rakouska, který byl také jedním z nejkrutějších a nejobávanějších táborů v době třetí říše. Prošlo jím přes 200 000 lidí, z nichž přes 100 000 bylo zavražděno, udušeno v plynové komoře či podlehlo nelidskému zacházení. Kniha vychází z archivních pramenů, sekundární literatury a rovněž ze vzpomínek autora, který byl od roku 1942

Kniha líčí osudy československých parašutistů skupiny Clay od výcviku v Británii za druhé světové války až po zpravodajskou činnost na Moravě za protektorátu. Dílo, zpracované publicistickou formou na základě vyprávění velitele desantu Antonína Bartoše i dochovaných primárních dokumentů, vyšlo pod názvem Clay-Eva volá Londýn… krátce po skončení druhé světové války. O oblibě publikace svědčí především

Kniha se zaměřuje na podrobný popis veškerých vzdušných střetnutí nad Prahou a okolím v roce 1945. K prvním dvěma sestřelům německých letadel došlo 2. března v okolí ruzyňského letiště, následně se 22. března v důsledku tragického omylu zřítil v Hloubětíně sovětský průzkumný stroj Pe-2. Bílá sobota 31. března přinesla rozsáhlé střetnutí mezi americkou 31. stíhací skupinou a německou KG(J) 6 v blízkosti