Dějiny filosofie – jasně a stručně jsou určeny nejen studentům středních a vysokých škol rozličného zaměření, ale i širší veřejnosti projevující zájem o vývoj lidského myšlení. Nechť je tento průvodce věrným tlumočníkem mnohdy obtížných filosofických směrů a neslevuje přitom ze svého nároku na maximální srozumitelnost a čtivost. Tuto pracovní učebnici, pojednávající také o období starých indických

Západní filosofická tradice spatřuje specifičnost člověka ve schopnosti mluvit a myslet. U řady myslitelů zároveň najdeme silný důraz na jedinečnost lidské osoby. Můžeme se pak ptát: je mezi těmito určeními nějaká souvislost, a pokud ano, jaká? Co je to vůbec myšlení a jak se liší od ostatních duševních schopností? V jakém smyslu náleží rozum člověku jako tělesné bytosti? Jedním z klíčových textů,

Donald Davidson (1917-2003), jeden z najvplyvnejších amerických filozofov druhej polovice dvadsiateho storočia. Jeho práce z oblasti filozofie jazyka a mysle ovplyvnili diskusie azda o všetkých základných problémoch súčasnej filozofie.

Ivan Dubský (*1926), významný představitel české filosofie 20. století, zemřel náhle 17. května 2023. Do poslední chvíle byl duševně naprosto svěží.

Představte si, že by se vaše paměť zredukovala na měsíční výsek minulosti. Neovlivnilo by to základní funkce vaší řeči, kognitivních a emocionálních center, ale ztratili byste všechny hlubší vztahové vazby a všechny komplexní pocity a myšlenky, které se vytvářejí postupným vrstvením životních zkušeností v průběhu času.

Prostřednictvím případových studií kniha představuje historickou epistemologii coby snahu o produktivní propojení historických a teoretických přístupů k oblasti vědy a vědění.

Další svazek díla Klementa Alexandrijského (2.–3. stol. po Kr.), které je první rozsáhlou konfrontací křesťanského myšlení s řeckou filosofií a pokusem rozvrhnout možnosti filosofie křesťanské. V šesté knize Stromat navazuje Klement na úvahy o vztahu křesťanské gnóse k řecké filosofii.

Pojem „obrazy filozofie“ označuje zvláštní okruh děl propojujících vizuální vyjádření a filozofické myšlení pomocí bohatého systému metafor a dalších prostředků podporujících imaginaci. Protože tyto obrazy a ilustrace vznikly v přímé reakci na konkrétní filozofické práce, lze jejich části spojovat s myšlenkami a úryvky zdrojového textu.

Ako sa zrodil mocný Zeus? Čo spolu zažili Thor a Loki v Jötunheime?

Monografia sa zaoberá problémami súčasného rozvinutého akademického sveta. Autor charakterizuje vzťahy spoločnosti (štátu, politiky, biznisu, médií) a akademických inštitúcií, venuje sa premenám a transformáciám, ku ktorým dochádza po roku 1945 a ktoré vyúsťujú do krízových fenoménov súčasného neoliberálneho akademického kapitalizmu.

Praxe přítomnosti. Pět cest pro každodenní život: Tchaj-ťi a taoismus, Jung a individuace, Alexanderova technika integrace mysli a těla, Gurdžijevovo učení, modlitba a meditace.

Šestý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Wolffa ke Kantovi se zabývá francouzským a německým osvícenstvím, vznikem filosofie dějin a Kantovým systémem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě.

Jean-Luc Nancy (*1940) patří mezi nejvýznamnější současné francouzské filosofy. Jeho stěžejní titul, vydaný poprvé v 80. letech, se snaží pojmenovat a obhájit původní význam pojmu, z něhož se v moderní společnosti stal jen svazek mezi na sobě nezávislými jedinci. V titulním eseji rozvíjí své úvahy v polemice s Georgem Bataillem a Martinem Heideggerem, v dalších textech se věnuje například konstitutivnímu

V roce 1774 vydal G. E. Lessing první z řady fragmentů z monumentálního díla „Apologie neboli obranný spis pro rozumné ctitele Boha“, na němž přes čtvrt století v tichosti pracoval hamburský učenec H. S. Reimarus a jež poprvé v úplnosti vyšlo až roku 1972. Fragmenty vyvolaly bouřlivé diskuse, jimž dominovala polemika mezi Lessingem a hlavním pastorem hamburského svatokateřinského kostela J. M. Goe

Dva roky, dva mesiace a dva dni strávil americký básnik a mysliteľ H. D. Thoreau na samote v prírode, vo vlastnoručne zhotovenej chatrči pri jazere Walden Pond. K životu bez civilizačných výdobytkov ho priviedla túžba porozumieť svetu, ktorého bol súčasťou, snaha nájsť v ňom svoje pravé miesto a rozlíšiť to, čo je dôležité od všetkého nepodstatného.

Autor šiestich esejí hľadá v antických textoch inšpirácie pre súčasné myslenie a pre spôsob života moderného človeka.. Zameriava sa na vybraných autorov gréckej a rímskej antiky (Porfyrios, Plutarchos, Seneca, Maecus Minucius Felix) a na staré indické filozofické a náboženské texty. Hlavné témy sú vegetariánstvo (názor, ktorý má v Európe i mimo nej tisícročnú tradíciu), táranie ako neschopnosť zmysluplnej

The Philosophy of Living Nature je anglickým překladem přepracované verze Kratochvílovy knihy Filosofie živé přírody (1994), dnes již klasické práce zabývající se přirozeným světem a možnostmi jeho poznání. Od filosofického pojmu přírody/přirozenosti postupuje přes jednotlivé přirozenosti k tématům kosmu, prostoru a času, evoluce a živých organismů až k otázce místa člověka v přírodě a jeho zobrazování

Klasické dielo nemeckého filozofa je obhajobou myšlienky, že náš svet je najlepší zo všetkých možných svetov, že existencia zla na svete je nezlúčiteľná s pojmom Božej dobroty.

Štúdia hľadá metodické a ideologické predpoklady, z ktorých vychádzala či vychádza medzináboženská komparácia v diskurze religionistiky, biblistiky a tzv. starej orientalistiky.

Výběr z duchovních promluv plzeňské unitářské kazatelky a někdejší pedagožky Západočeské univerzity. Tato kniha může být inspirací každému, kdo se na své životní cestě odmítá nechat svazovat dogmaty, nařízenými vzorci myšlení či jakýmkoli závazným učením.