Štylistiku Jozefa Mistríka vydávame pri príležitosti stého výročia jeho narodenia roku 1921. Toto vydanie je úplnou a nezmenenou verziou Štylistiky z roku 1997, poslednou, ktorú ešte on sám pripravil do tlače. Ide v poradí už o štvrté vydanie tejto knihy, ktorú poznajú generácie Slovákov. Študovali z nej, stala sa ich príručkou, keď sa učili narábať s naším jazykom, spoznávať možnosti a tajomstvá slovenčiny.

Svazek Jazyk, mluvení, psaní vychází k pětaosmdesátým narozeninám jednoho z nejvýznamnějších českých lingvistů současnosti, Petra Sgalla, a přináší výběr jeho příspěvků publikovaných v letech 1960 - 2008 česky a orientovaných převážně na českou lingvistickou obec. Tyto příspěvky dokládají šíři i hloubku autorova zájmu, a také jeho věrnost tématům, které si zvolil na začátku své vědecké kariéry, ať

A 2019-ben újra sajtó alá rendezett Magyar irodalomtörténet után most A világirodalom története is megújult formában lát napvilágot. Az először 1941-ben megjelent művet nem kímélte a politikai cenzúra: a Rákosi-korszak kiadásaiban a Mai orosz irodalom fejezetet a sztálini Szovjetunió eredményei iránti lelkesedés jegyében teljesen újraírták, de a későbbi kiadások is eszközöltek kisebb-nagyobb változtatásokat

Knížka sestává ze čtyř kapitol. Český vid v kostce předestírá stručný souhrnný pohled na český slovesný vid, snaží se ho představit v jeho komplexnosti a ve všech souvislostech, pojednat o všem, co pod vid spadá, a uvést ho do vztahu se všemi jevy v češtině, u nichž je to možné. Vidová nepárovost sloves na do- implikujících předcházející stejný/podobný děj (a otázky související) analyzuje tři aktionsartové

Kniha Slované mezi tradicí a modernitou navazuje na sérii publikací projektu mladých slavistů, spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 16 textů tohoto svazku je rozděleno do čtyř dílčích oddílů (Historická sekce, Jazyková sekce, Kulturní sekce, Literární sekce). Představitelé nastupující badatelské generace z 8 zemí (Česká republika, Maďarsko, Německo, Polsko, Rusko, Slovensko,

Detektivka byla po celé dvacáté století nejoblíbenějším oddechovým žánrem českých čtenářů a její popularita neklesá ani v současnosti. Čeští literární detektivové se přitom dost liší od anglosaských suverénů: bývají nenápadní, skromní, neohromují okolí svými dedukcemi ani tvrdými pěstmi či přesnou muškou. Typické je pro ně ironizování, parodování a obecně podvracení autority takzvaného velkého detektiva.

Hernádi Sándor népszerű, számos kiadást megért könyve a nyelvművelés egyik legfontosabb ágát, a beszédművelést ismerteti meg az olvasóval. A jelenségeket, törvényszerűségeket írott szövegek segítségével mutatja be, mégpedig a legnagyobbak - többek között Kosztolányi Dezső, Weöres Sándor, Nemes Nagy Ágnes, Kányádi Sándor - művei révén. Természetesen a kötet kitér az írástól független beszédre is, a

Kniha s titulem Za (de)konstruktivismem, naznačujícím jak to, co následovalo po (de)konstruktivismu, tak i určité nostalgické ohlédnutí za již proběhnuvší tendencí, a podtitulem Kritické koncepty (post)poststrukturální literární a kulturní teorie obsahuje 102 heslových statí. Vedle Jana Matonohy, který je autorem více než tří čtvrtin hesel, do ní přispěli též Richard Müller, Josef Fulka, Pavel Šidák,

Zo všetkých literárnych druhov je román bezpochyby najpríťažlivejší a najdiskutovanejší. Od Petronia, Miguela de Cervantes, Madame de la Fayette, Jane Austinovej až po súčasných majstrov sa román vyvíjal v závislosti od spoločenských, sociálnych a technologických zmien, celé stáročia vstrebávajúc tradíciu a nové myslenie. Nájdeme v ňom kultúru, predsudky, novú filozofiu, ideológie, náboženstvá a celé

Kniha navazuje na předchozí titul Řeč o řeči, čerpá materiál z živé řečové praxe, a to běžné, mediální, odborné a školské. Zachycuje řečové jevy v jejich dynamice, všímá si posunů v jejich užívání v konfrontaci s jevy systémovými. Zaujímá stanovisko k řečovým jevům z perspektivy možného jazykového vývoje, má tedy převážně úvahový charakter. Obsahuje dva základní oddíly: Úvahy o řeči (nejrozsáhlejší

Záměrem editorů tohoto svazku je představit lingvistu Rudolfa Šrámka jako autora kratších studií zejména z oblasti dialektologie a onomastiky, ačkoliv jsou si plně vědomi skutečnosti, že odborný zájem tohoto respektovaného vědce sahá daleko za hranice zmíněných lingvistických disciplín. Ovšem právě v jejich rámci si vysloužil největší uznání a mnohé z jeho textů nově otištěných na stránkách této knihy,

Antologie překladů věnovaná novému historismu, kulturnímu materialismu a kulturním studiím tedy směrům humanitněvědného myšlení, v jejichž rámci se střetávají literární a kulturní teorie, text a jeho kontext, praktické a teoretické aspekty myšlení, konání a řeči nebo oblast umění a ne-umění uvedené směry nemapuje v celé šíři, ale vybírá klíčové texty jejich protagonistů, a to v rámci hledisek z podtitulu

Veršami Proglasu akoby zhora nadol prechádzal dlhý rez mečom. V texte sa tak možno stretnúť s odkazmi na biblický text, ktorý má vo všeobecnosti vysoký status a ich uplatnenie nás neprekvapí, zároveň s tým však aj so slovami evokujúcimi telesný rozkl ad, na ktorý je ťažké myslieť inak ako s nevôľou. Pojmy sú v ňom postavené oproti sebe v ostrých protirečeniach, aj za cenu absurdného vyznenia, sémantické

Prof. PhDr. Ján Kačala, DrSc. (narodený 1937 Dobšiná), je popredný slovenský jazykovedec a známy vysokoškolský profesor, autor 16 samostatných vedeckých monografií venovaných najmä tematike syntaxe, sémantiky, jazykových kategórií, literárneho jazyka, kultúrnych, spoločenských a politických rozmerov jazyka a dejín spisovnej slovenčiny, ako aj vyše 500 vedeckých štúdií, uverejnených doma aj v zahraničí.

Na popis jako slohový úkol ve škole možná leckdo nevzpomíná rád. Přesto nejspíš nepopře, že jej často potřebujeme i v každodenních hovorech. Málokdo z nás si ovšem uvědomuje, jak vlastně běžně popisujeme a jak velkou roli při tom hrají okolnosti komunikace. Sondu do všednodenní řeči i námět k sebereflexi nabízí studie Jany Hoffmannové o „nepřítomném popisu“. Lingvistika je přitom jen jedním z oborů

A következtetés, amelyre Margócsy István cikke az Arany-emlékév kapcsán kifutott, Ady, és tetszőlegesen behelyettesítve, valamennyi klasszikus szerzőnk kapcsán érvényes: „Újra kellene olvasni Aranyt! [vagy Adyt ect.] – s nem az iskola szemével! – hányszor hangzott már fel a kegyes óhaj, s hányszor maradt meghallgatatlanul. Pedig, úgy vélem, nincs más megoldás: újra kell olvasnunk a magunk számára Aranyt

Řada míst na světě dnes díky zvýšené fluktuaci osob a rozvoji telekomunikace prochází zásadními proměnami, které výrazně diverzifikují tyto lokality co do přítomnosti různých jazyků a kultur. Kniha Jana Blommaerta, jednoho z nejinspirativnějších sociolingvistů současnosti, prezentuje teorii sociolingvistiky globalizace v nápaditém propojení s koncepty sémiotiky, analýzy diskurzu, migračních studií

Manapság, amikor annyi minden a természetszegés viszonyában van egymással, és főleg azzal a megbonthatatlan folyamattal, a múlttal, melynek mentén tudatunk (önismeretünk) épült, megelégedéssel állapítható meg, amikor valaki építően viszonyul e dolgokhoz. Szakolczay Lajos irodalomtörténészi, kommentátori munkássága következetesen van jó viszonyban azzal a kultúradarabbal, ami erdélyi fogantatású. A

A Nemzeti Kultúrtörténet Kincsestára sorozat legújabb kötete a Petőfi-emlékév jegyében a költő alakjának népi hagyománykörét mutatja be. Habár e folklórhagyományok ismertetésére a 19. század végétől történtek kísérletek, a kiskőrösi születésű Magyar Zoltán könyve az első olyan feldolgozás, amely a teljesség igényével készült, áttekintve mindazt a narratív örökséget, amely az utóbbi két évszázad során