Goethova Mysteria u nás vycházejí poprvé po osmdesáti letech. Čtenář v knize najde Goethovu skladbu v německém originále i v českém překladu Otokara Fischera, Goethův komentář k básni a také větší část přednášky Rudolfa Steinera, věnované Goethovým Mysteriím. Knihu doplňují ilustrace Rudolfa Michalíka a Aloise Bauera. Poutník Marek přichází k tajuplnému klášteru v horách, v němž žije dvanáct mužů,

Emotivní poetické hledání východisek z životních plání i roklin zpracovává specificky neformálním způsobem náměty myšlenkově spojené s úsilím vyjádřit pocit intenzivní sounáležitosti se vším, co nás obklopuje. Vyvěrá z vřelého vztahu k bohaté pestrosti jazyka, jakým formulují svá skromná přání, pochybnosti a tužby náhodně se střetávající chodci.

Zdravá noha je základ! Abyste mohli stát, skákat, chodit a běhat, musíte se o své nohy dobře starat. Obrázková publikace zkušené podiatričky Jany Vaškové seznamuje čtenáře hravě a nenásilnou formou s tím, jak nohy ovlivňují fungování celého těla, proč nás někdy bolí, jak se správně obout a proč je dobré občas chodit naboso.

Friedrich Schiller byl nejmladším z tzv. výmarských klasiků a jedním z posledních velkých představitelů německého osvícenství. Jeho tvorba, přervaná předčasnou smrtí a vyvzdorovaná na těžkých životních podmínkách, sahá od medicíny přes historiografii či estetiku až po poezii, jejím svorníkem a fundamentem je však filosofické myšlení.

Publikace navazuje na Dějiny etických teorií od Kanta po pragmatismus (2020) a společně s Dějinami etických teorií I (od antiky po konec 18. století) (2004) postihuje vývoj evropského etického myšlení od antického Řecka po konec 20. století. Vlastním obsahem knihy jsou etické systémy těchto autorů: Bergson, Buber, Camus, Dilthey, Gadamer, Heidegger, Jaspers, Jonas, Lévinas, Lipovetsky, MacIntyre, Marcel,

V čem spočívá lidská blaženost? Jakou roli v našem úsilí o zdařilý život má ctnost, slast, přátelství, láska a vztah k bohu či bohům?

Šestý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Wolffa ke Kantovi se zabývá francouzským a německým osvícenstvím, vznikem filosofie dějin a Kantovým systémem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě.

V 19. století se filozofie ocitla na křižovatce. V přírodních a technických vědách docházelo k nebývalému rozvoji, ale filozofie jako by ustrnula na místě.

Může se fenomenologická filosofie zabývat otázkou spásy v křesťanském smyslu? A pokud ano, pak jakým způsobem?

Sborník je určen širší veřejnosti a má přispět k popularizaci kritického myšlení a vědeckého přístupu. Obsahuje patnáct příspěvků analyzujících rozličná sporná odborná nebo společenská témata.

Ústředním tématem knihy je fenomenologie tělesnosti v díle francouzského filosofa Michela Henryho (1922–2002). V první kapitole jsou nastíněny Henryho fenomenologická metoda a to, jak se jeho „materiální fenomenologie“ vyrovnává s „klasickou fenomenologií“ reprezentovanou fenomenologií Edmunda Husserla a Martina Heideggera. V druhé kapitole – věnované Henryho pojetí „tělesnosti“ – autor nejdříve představí

Otázka smrti stála odedávna ve středu lidského zájmu. Ve své knize předkládá filozof John Gray brilantní, byť poněkud děsivý popis snahy dosáhnout nesmrtelnosti pomocí vědy a pokládá zásadní otázku, zda a jak takové úsilí ohrožuje samotnou podstatu člověka.

Kniha je příspěvkem k aktuálním debatám o sociálním poznání a sdílené intencionalitě u lidí a někerých dalších živočichů. Autor propojuje filosofickou perspektivu se současnými poznatky na poli psychologie a výzkumu chování zvířat.

1250 abecedne zoradených encyklopedických hesiel ponúka prehľad logiky od elementárnych pojmov z učiva základných a stredných škôl až po témy vysokoškolského štúdia. Kniha je vhodná ako doplnková literatúra k základným kurzom a učebniciam, pre študentov aj odborníkov.

Výklad celkové intence Wittgensteinovy první a vlastně jediné knihy, známé pod názvem Tractatus logico-philosophicus, vedla autora ke snaze postupovat po linii, kterou sám Wittgenstein doporučil nakladateli Fickerovi, když se mu snažil přiblížit, proč by mu měla být blízká odborná kniha z oblasti, v níž byl Ficker naprostým laikem Kniha tak nakonec představuje raného Wittgensteina především jako schopenhauriána,

Jediná Foucaultova kniha venovaná jednej konkrétnej osobnosti. Ide o vybudovanie istej teórie vzťahu medzi subjektom, rečou a svetom.

První díl Fenomenologických spisů (SS-6/Fen-I), nazvaný Přirozený svět, obsahuje publikované texty zraného období autorovy tvorby v době před Druhou světovou válkou, tedy především autorovu doktorskou a habilitační disertaci, a několik drobných publikovaných textů z doby okupace a krátkého poválečného období do nástupu komunismu.

Autorovo klíčové filozofické a psychoanalytické dílo, v němž představuje svůj revoluční model člověka opřený především o novouteorii pudu smrti. Definuje základní pojmy (ego, psýcha, gender, schizofrenie, paranoia, autismus, deprese ad.), ale věnuje se též mystickým fantaziím či psychologii orgasmu.

Autori jednotlivých kapitol tejto monografie reflektujú to, čo je filozificky podnetné a zaujímavé vo vývinovej a kongitívnej psychológii, neuropsychológii, molekulárnej biológii, umelej inteligencii, lingvistike, logike, teórii hier a dejinách vedy.

Tato kniha je příspěvkem k teoretickému sociologickému myšlení, k pochopení možnosti fungování společnosti jako takové. Společnost jako abstraktní celek je přiblížena na základě souhry tří struktur: jednání, diskursu a kritiky. Ve třech částech jsou pomocí vybraných teoretických přístupů postupně konkretizovány jak základní obrysy tří zkoumaných struktur, tak jejich vzájemná interakce a význam pro