Jak se v 17. století formovala pravidla mezinárodní diplomacie? Jak se utvářely vztahy italských měst se zeměmi východní Evropy, zejména Ruskem? Jakými prostředky se tato rodící se velmoc prosazovala na mezinárodní scéně? Jak se ruští poslové chovali za hranicemi své země či jaký statut měla cizí poselstva na ruském území? To je jen několik otázek, na které se snaží najít odpověď kniha Kateřiny Hlouškové

Dějiny novověku končí událostmi první světové války, jejíž výsledky změnily zásadně nejen mapu Evropy, ale i tvář veškerého civilizovaného světa. Začátek dvacátého století vypadal totiž málem idylicky, až se zdálo, že doba prudkých a krvavých revoluční zvratů, které provázely Evropu už od sedmnáctého století, je definitivně překonána a že celé lidstvo bude už navždy žít jen v porozumění a míru ...

Sedmý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje v dějové linii na Evropu v plamenech. Je věnován dvěma velkým evropským konfliktům 1. poloviny 18. století, Velké severní válce 17001721 a Válce o dědictví rakouské 17401748. V té první potáhneme se švédským králem Karlem XII. proti caru Petru I., který jej porazil u Poltavy, a vyplujeme na severská moře s dánsko-norským národním hrdinou admirálem

V knize Chonrad Stoeckhlin a noční houf Behringer líčí příběh dvou pastýřů z konce 16. století, kteří si navzájem slíbili, že pokud jeden z nich zemře, přijde toho druhého navštívit a bude mu podrobně vyprávět o posmrtném životě. Na základě inkvizičního vyšetřování Chonrada Stoeckhlina Behringer vykresluje svět pověrečné lidové kultury raného novověku a barvitým způsobem zachycuje soudobé pověrečné

Leviho příběh, jehož hrdinou je piemontský inkvizitor 18. století, představuje jedinečný pokus o vykreslení života venkovské raně novověké společnosti severní Itálie. Krok za krokem v ní autor rozkrývá mentální obzory venkovanů, konfrontovaných s církevní mocí. Pod tlakem a samozřejmě v inkvizitorově překladu mimoděk odhalují svět svých náboženských představ, jež se od církevního učení v mnoha ohledech

Další z dlouho očekávaných dílů původně plánované trilogie „Cesty evropského myšlení“ olomouckého znalce středověké a renesanční filosofie P avla F losse skýtá svěží pohled na jednu důležitou etapu dějin filosofického myšlení. O důkladnosti zpracování a významu, jejž autor tomuto období přikládá, svědčí už rozsah textu; ten byl z praktických, ale i teoretických důvodů rozdělen do dvou samostatných

Publikácia stručne zachytáva rozhodujúce medzníky a hlavných aktérov slovensko-rakúskych vzťahov v 20. storočí. Dôležitými medzníkmi bol koniec prvej svetovej vojny, vznik nástupníckych štátov a nový politický poriadok v strednej Európe. Ďalším rozhodujúcim predelom bola druhá svetová vojna a vznik bipolárnej Európy. Slovensko-rakúske vzťahy ovplyvnil aj rok 1968 a normalizáciou poznačené sedemdesiate

Atlas podává ucelený obraz převratných změn, kterými evropské státy procházely od 16. do 18. století. Zachycuje četné válečné konflikty, složité mezinárodní vztahy, ale i ekonomický vývoj a proměny v oblasti vědy a umění. Podrobně popisuje, jak Evropa vstoupila do epochy moderních dějin.

Kniha pojednává o vpádu vojsk generála Petra Arnošta z Mansfeldu a vévody Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu, který proběhl v letech 1626 až 1627. Válečný požár, který zažehla pražská defenestrace a povstání českých stavů roku 1618, zasáhl postupem několika málo let téměř celou tehdejší Svatou říši římskou i její sousedy. Do čela protihabsburské koalice se v roce 1625 postavil dánský

Kati, rasi a biřici spolu s jejich rodinami měli patřit mezi osoby na okraji raně novověké společnosti. Do jaké míry tomu tak skutečně ovšem bylo, ukazuje na praxi východočeských měst kniha V našem poníženém způsobu. Pozornost je zaměřená na praktické dopady nečisté profese a fungování daných jedinců v prostoru města i panství. Čtenář je rovněž seznámen s perspektivou formálních i osobních kontaktů

Fazekas István 1983-1989 között az Eötvös Loránd Tudományegyetem Bölcsészettudományi Karán történelem és latin szakon folytatott egyetemi tanulmányokat. 1993-ban ugyanott szerzett egyetemi doktori fokozatot, amelyet 1997-ben PhD-fokozattá minősítettek. 1988 és 1995 között a Magyar Országos Levéltár levéltárosa. 1995 és 2014 között a bécsi Haus-, Hof- und Staatsarchiv és a Finanz- und Hofkammer-archiv

Historici ve víru raného novověku jsou třetím rozsáhlým souborem studií a článků Jaroslava Pánka. Předchozí Historici mezi domovem a světem (2013) a Historici mezi vědou a vědní politikou (2016) pojednávají jednak o pozoruhodných osobnostech české a zahraniční bohemikální historiografie, jednak o strukturálních problémech a proměnách české historiografie od roku 1990 do současnosti. Kniha Historici

Paul Liska si v knihe Napoleon a bitka pri Marengu dal za cieľ ,, porozprávať o fascinujćich udalostiach, ktoré sa odohrali pri Marengu v roku 1800, keď Napoleon svojim dôvtipom a schopnosťou analyzovať situáciu na bojovom poli zvíťazil nad veľkolepými protivníkmi.“ Autor ďalej uvádza: ,,Ako sme sa presvedčili, francúzske výboje pozostávali nielen z vojen, ale aj z mierových premien štátov a spoločnosti

Královské město Nymburk ležící ve středním Polabí bylo během třicetileté války dvakrát obléháno saským vojskem. Následky pro něj byly katastrofální, v prvním případě téměř zcela vyhořelo, ve druhém přišly o život dvě stovky civilních obyvatel. V knize jsou obě události sledovány v souvislostech „švédské\" fáze třicetileté války a pozornost je věnována i jejich vnímání ze strany současníků, stejně jako

Titul plzeňského sympozia 2023 jsme si vypůjčili od Ference Liszta (cyklus klavírních skladeb Léta putování). A ačkoliv fenomén putování jako cesty, jež má smysl sama o sobě bez ohledu na svůj cíl či praktický účel, se jistě nezrodil až v 19. století, obohatila tato epocha putování fyzické i duchovní o nové podstatné dimenze, například o putování za slavnými umělci. Zejména druhá polovina století s